Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 4. listopadu 2013.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Veličiny a jednotky v radiobiologii
Advertisements

Role fyziky v radiodiagnostice Interakce záření s látkou, výpočet stínění, vznik RTG záření, spektrum RTG záření Mgr. David Zoul 2013.
Skalární součin Určení skalárního součinu
Interakce ionizujícího záření s látkou
COMPTONŮV JEV aneb O důkazu Einsteinovy teorie fotoelektrického jevu
Hloubka průniku pozitronů
Systémy pro výrobu solárního tepla
Rozpadový zákon Radioaktivní uhlík 11C se rozpadá s poločasem rozpadu T=20 minut. Jaká část radioaktivního uhlíku zůstane z původního množství po uplynutí.
Vybrané kapitoly z obecné a teoretické fyziky
Fyzika atomového obalu
ELEKTRONOVÁ PARAMAGNETICKÁ (SPINOVÁ) REZONANCE
Kvantová fyzika hanah.
Elektromagnetické vlnění
Vlny a částice Podmínky používání prezentace
Pavel Jiroušek, Ondřej Grover
Fotoelektrický jev Jeden z mechanizmů přeměny primárního záření (elektromagnetické) na sekundární (elektronové = beta) Dopadající foton způsobí ionizaci.
KEE/SOES 6. přednáška Fotoelektrický jev
Elektromagnetické spektrum
Fyzikální aspekty zátěží životního prostředí
Pohyb relativistické částice
VÝVOJ PŘEDSTAV O STAVBĚ ATOMU
Elektromagnetické záření látek
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673,
Kvantové vlastnosti a popis atomu
Milan Šálek Záření v atmosféře Milan Šálek
ELEKTRICKÝ PROUD V POLOVODIČÍCH
Přehled elektromagnetického záření
RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ Fotoelektrický jev byl poprvé popsán v roce 1887 Heinrichem Hertzem. Pozoroval z pohledu tehdejší fyziky nevysvětlitelné chování elektromagnetického.
Spektrum záření gama, jeho získávání a analýza
4. listopadu 2013, úpravy říjen 2014
Interakce záření gama s hmotou
Homogenní elektrostatické pole
Uplatnění spektroskopie elektronů
VNĚJŠÍ FOTOELEKTRICKÝ JEV
Interakce lehkých nabitých částic s hmotou Ionizační ztráty – elektron ztrácí energii tím jak ionizuje a excituje atomy Rozptyl – rozptyl v Coulombovském.
Jak pozorujeme mikroskopické objekty?
Elektromagnetické jevy a záření
Pojem účinného průřezu
Mössbauerova spektroskopie
Charakteristiky Dolet R
záření černého tělesa - animace
Veronika Pekarská ČVUT - Fakulta biomedicínského inženýrství
Kolik atomů obsahuje 5 mg uhlíku 11C ?
Měkké rentgenové záření a jeho uplatnění
Relativistický pohyb tělesa
Fyzikální metody a technika v biomedicíně
GRB – gama záblesky Michal Pelc. Co si dnes povíme úvod, historie co to vlastně je dosvit směrové vysílání teorie: obvyklý život hvězdy, supernovy, černé.
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika
Kvantová fyzika: Vlny a částice Atomy Pevné látky Jaderná fyzika.
Jaderná fyzika Hlavní vlastnosti hmoty jsou dány chováním elektronů. Různé prvky existují v důsledku jader mít různé, celočíselné násobky elementárního.
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika Milan Předota Ústav fyziky a biofyziky Přírodovědecká fakulta JU Branišovská 31 (ÚMBR),
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 22. října 2012.
Neutronové účinné průřezy
9.1 Magnetické pole ve vakuu 9.2 Zdroje magnetického pole
Fotoelektrický jev Mgr. Kamil Kučera.
7 Jaderná a částicová fyzika
FOTOELEKTRICKÝ JEV.
INSTRUMENTÁLNÍ METODY. Instrumentální metody využití přístrojů.
Elektromagnetické záření. Elektromagnetická vlna E – elektrické pole B – magnetické pole Rychlost světla c= m/s Neviditelné vlny, které se.
Specifické vlastnosti laseru jako zdroje optického záření Princip laseru V čem mohou být lasery nebezpečné ? L A S E R Typy laserů a jejich využití Krize.
Částicový charakter světla
Úvod do studia optiky Mirek Kubera.
Radioaktivita.
Radioaktivní záření, detekce a jeho vlastnosti
Veličiny a jednotky v radiobiologii
Kvantová fyzika.
podzim 2008, sedmá přednáška
Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření podzim 2008, osmá přednáška.
Přípravný kurz Jan Zeman
Kvantová fyzika: Vlny a částice Atomy Pevné látky Jaderná fyzika.
Transkript prezentace:

Radiologická fyzika Rentgenové a γ záření 4. listopadu 2013

Elektromagnetické záření Typ záření Vlnová délka [m] Energie fotonu [eV] gama 10-11 – 10-14 105 – 108 rentgenové 10-8 – 10-11 102 – 105 ultrafialové 4.10-7 – 10-8 3,1 – 102 viditelné 8.10-7 – 4.10-7 1,55 – 3,1 infračervené 10-3 – 8.10-7 10-3 – 1,55 mikrovlnné 1 – 10-3 10-6 – 10-3 MRI 25 – 0,5 5.10-8 – 2,5.10-6 rádiové > 10-4 < 10-2

Viditelné světlo 700 600 500 400 2 2,5 3 3,5 λ [nm] E [eV] vlnová délka energie infračervané záření ultrafialové

Helium – neonový laser E [eV] He Ne He Ne He Ne He Ne He Ne dlouhá 20,66 20,61 18,70 srážka e – He srážka He – Ne světlo laseru měkké rtg λ=632,5 nm dlouhá krátká doba života He Ne He Ne He Ne He Ne He Ne

Rentgenové záření Závislost intenzity rentgenového záření na vlnové délce při dopadu elektronů s kinetickou energii Ek,0=35 keV na molybdenový terč.

Brzdné záření Kratší vlnové délky, než je hodnota λmin, nejsou ve spojitém spektru zastoupeny. Hodnota λmin odpovídá jediné srážce elektronu s atomem terče, při které elektron ztratí veškerou svou počáteční kinetickou energii Ek,0.

Charakteristické záření Zjednodušený diagram hladin energie atomu molybdenu znázorňuje přechody (děr, nikoli elektronů), odpovídající vzniku některé z charakteristických čar rentgenového spektra tohoto atomu. Každá z vodorovných čar odpovídá energii atomu s dírou (tj. scházejícím elektronem) v označené slupce.

Nuklidy Doba života

Schema přechodu 60Co - 60Ni E [keV] J P 5 + 2823,9 4 + 2505,7 2 + 1332,5 γ J P 5 + 4 + 2 + 0 + 99,88% 0,12% > 99,9% < 0,1%

Schema přechodu 99Mo – 99Tc E [keV] J P 1/2 + 1357,2 920,6 3/2 – 509,1 γ J P 1/2 + 9/2 + 142,7 3/2 – 1/2 – 82,5% 16,5% 1,0%

Positronová emise E [keV] J P 1/2 – 1/2 – 2754,0 1655,5 1 + 0 +

Brzdné záření nabité částice I Částice hmotnosti m a s nábojem e vyzařuje výkon V tomto vztahu vystupuje hybnost, energie a Lorentzův faktor Pro částici na kruhové trajektorii v magnetickém poli indukce B

Brzdné záření nabité částice II Pro rychlosti částice blízké rychlosti světla má záření výkon přibližně P, je soustředěno dopředu do malého kužele s vrcholovým úhlem Δθ a frekvencí s maximem kolem ω

Brzdné záření nabité částice II Pro rychlosti částice blízké rychlosti světla má záření výkon přibližně P, je soustředěno dopředu do malého kužele s vrcholovým úhlem Δθ a frekvencí s maximem kolem ω

Absorpce záření Δx x x + Δx I I + ΔI d1/2 je polotloušťka a μ=μ(ħω,Z) je lineární koeficient útlumu. Zavádějí se také hmotový a atomový koeficient útlumu ρ je hustota, mmol je molární hmotnost, NA je Avogadrova konstanta

Další koeficienty útlumu Foton předává energii nabitým částicím látky (elektronům, případně dvojici elektron – positron). Energie těchto částic je absorbována látkou nebo v části opět vyzářena. Zavedeme pro charakteristiku těchto jevů koeficient energiového útlumu a koeficient energiové absorpce kde <Etr> je průměrná hodnota energie předaná fotonem nabitým částicím a <Eab> je průměrná energie, kterou uloží tyto částice v látce. S definicí koeficientu zpětného vyzáření g máme

Možné interakce fotonů s látkou Fotoelektrický jev Rayleigho rozptyl Comptonův jev Vytváření párů elektron - positron

Fotoelektrický jev Dopadající foton je absorbován, jeho energie postačuje k uvolnění elektronu

Fotoelektrický jev Foton interaguje s celým atomem Co se stane s fotonem zmizí Závislost na energii ~ 1/(ħω)3 Práh jevu není Lineární koeficient útlumu τ Uvolněná částice elektron Závislost na Z aτ ~ Z4 , τ/ρ ~ Z3 Střední předaná energie ħω – PKωKEB(K) Následný jev charakteristické rtg záření nebo Augerův elektron Významná oblast pro vodu < 20 keV

Rayleigho rozptyl Dopadající foton interaguje s některým z pevně v atomu vázaným elektronem

Rayleigho rozptyl Foton interaguje s vázaným elektronem atomu Co se stane s fotonem rozptýlí se Závislost na energii ~ 1/(ħω)2 Práh jevu není Lineární koeficient útlumu σR Uvolněná částice žádná Závislost na Z aσR ~ Z2 , σR /ρ ~ Z Střední předaná energie Následný jev žádný Významná oblast pro vodu < 20 keV

Comptonův jev Dopadající foton je interaguje s některým téměř volným elektronem

Comptonův jev Foton interaguje s volným elektronem Co se stane s fotonem rozptýlí se Závislost na energii s rostoucí energií klesá Práh jevu není Lineární koeficient útlumu σC Uvolněná částice Comptonův elektron Závislost na Z aσC ~ Z , σC /ρ ~ 1 Střední předaná energie relativní část roste s energií Následný jev žádný Významná oblast pro vodu 20 keV – 10 MeV

Vytváření párů elektron - positron Dopadající foton při interakci s velmi silným polem jádra vytvoří dvojici elektron + positron

Vytváření párů elektron - positron Foton interaguje s Coulombovým polem jádra Co se stane s fotonem zmizí Závislost na energii s rostoucí energií roste Práh jevu 2mec2 Lineární koeficient útlumu κ Uvolněná částice Pár elektron - positron Závislost na Z a κ ~ Z2 , κ /ρ ~ Z Střední předaná energie ħω – 2mec2 Následný jev anihilační záření Významná oblast pro vodu > 10 MeV

Detaily k fotoelektrickému jevu Fluorescenční výtěžek ωK(L) udává podíl pravděpodobností emise fotonu a Augerova elektronů při zaplnění dané volné hladiny. Zlomek PK(L) pak určuje podíl dané hladiny na všech fotoelektrických jevech, a to PK pro energii fotonu větší než vazebná energie na K – hladině, tj. ħω > EB(K), PL pro EB(L) < ħω < EB(K).

Detaily ke Comptonovu jevu

Dominance jednotlivých jevů

Přehled vztahů Lineární koeficient útlumu a koeficient energiové absorpce Střední hodnota předané energie pro fotoelektrický jev a tvorbu párů elektron - positron Střední hodnota předané energie pro Comptonův jev nezávisí na látce, její hodnotu můžeme odečíst z universálního grafu.