Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0565 Číslo materiálu VY_32_INOVACE_323_Stavba eukaryotické buňky Název školy Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola, Opava, příspěvková organizace Autor Ing. Lenka Dohnalová Průřezové téma Člověk a životní prostředí Tématický celek Ročník 1. Datum tvorby 27. 8. 2012 Datum a místo ověření 24. 9. 2012, biologie 1.C Druh učebního materiálu Prezentace Anotace Prezentace je určena pro výklad nové látky o stavbě eukaryotické buňky. Materiál je vhodný také pro opakování učiva, případně k samostudiu. Učební materiál umožňuje přehlednější a názornější způsob vysvětlení učiva. Klíčová slova eukaryotická buňka, buněčná stěna, cytoplazmatická membrána, cytoskelet, buněčné jadero, chromozom, jadérko, ER, GA, ribozómy, cytoplazma, mitochondrie, plastidy, lyzozomy, vakuoly, paraplazma Metodický pokyn Učební materiál je možno použít pro výklad nového učiva v hodině, k opakování učiva i k samostudiu. Při výkladu látky je možné využít postupného zobrazování informací k jednotlivým tématům a tím je dán prostor pro práci s žáky. K výkladu je nutné použít i učebnici biologie, ve které je nakreslená eukaryotická buňka. Na konci učebního materiálu jsou umístěné otázky k procvičení probraného učiva. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

Stavba eukaryotické buňky

Eukaryotická buňka velikost rozmanitá průměrně 10-100 μm (dosahuje i několik cm) obsahuje větší počet organel, které jsou vnitřně strukturované organely ohraničené biomembránou DNA je členěná na více úseků

rozmnožování – mitóza, meióza tvar variabilní tvoří těla jednobuněčných i mnohobuněčných organismů typy – živočišná, rostlinná, hub

Stavba eukaryotické buňky 1. buněčná stěna pouze u buněk rostlin – z celulózové mikrofibrily, hemicelulózy, pektinu, bílkovin hub – z chitinu uděluje tvar a pevnost buňky je polopropustná (permeabilní) stavba: primární stěna, sekundární stěna, střední lamela, plazmodesmy

2. plazmatická membrána povrchová biomembrána u živočišné buňky obsahuje cholesterol

3. cytoskelet vláknité útvary, různě dlouhé podílí se na přeměně energie v buňce druhy mikrotubuly – duté trubičky z bílkovin, zajišťují pohyb organel a transport látek v buňce mikrofilamenta – dvojité řetízky z bílkovin, umožňují pohyb cytoplazmy intermediální filamenta – z bílkovin, tvoří oporu buňky

4. buněčné jádro (nucleus) přenos genetické informace metabolická funkce (syntéza RNA) složení: karyolema – jaderná biomembrána s jadernými póry karyoplazma – jaderná hmota, která je tvořena chromatinem (DNA + bílkoviny) a ten se při dělení buňky spiralizuje v chromozomy

chromozom vláknitý útvar obsahuje nukleovou kyselinu DNA počet chromozomů se během rozmnožování buňky zdvojnásobí stavba chromatidy centromera druhy autozomy: nesou geny pro všechny znaky, kromě pohlavních gonozomy: pohlavní chromozomy (X,Y), nesou geny pro určení pohlaví i jiné znaky

množství chromozomů v buňce každý organismus má různý počet chromozomů a) tělesné buňky – diploidní počet (2n) b) pohlavní buňky – haploidní počet (1n) Organismus Počet chromozomů 2n 1n brambor 48 24 hrách 14 7 kukuřice 20 10 rajče 12 kůň 64 32 kapr 104 52 člověk 46 23

5. jadérko (nucleolus) uvnitř jádra z nukleové kyseliny + bílkoviny bez biomembrány tvorba rRNA a ribozomů

6. endoplazmatické retikulum (ER) z propojených plochých váčků a kanálků druhy: drsné ER – nese ribozomy, syntéza bílkovin hladké ER – syntéza lipidů, transport látek odškrcovanými váčky

7. ribozomy kulovité útvary z rRNA + bílkovin složené ze dvou částí výskyt na ER i volně v cytoplazmě vytváří polyzomy (řetízky ribozomů) syntéza bílkovin

8. Golgiho aparát (GA) soubor váčků propojených kanálky nenese ribozomy úprava produktů ER a jejich uvolňování sekrečními váčky do cytoplazmy nebo ven z buňky tvorba organel (lyzozomy, cytozomy)

9. mitochondrie tvořené dvěma biomembáránami vnější je hladká vnitřní tvoří vychlípeniny (kristy) uvnitř je vlastní DNA a syntetický aparát dýchací a energetické centrum

10. plastidy pouze v rostlinných buňkách typy: leukoplasty – zásobní (škrob) chloroplasty – fotosyntéza (chlorofyl), složené z tylakoid, gran a stromat chromoplasty (karoten, xantofyly ….)

11. lyzozomy 12. cytozomy váčky ohraničené biomembránou obsahují enzym pro nitrobuněčné trávení (rozklad látek) autografie: trávení vlastních buněčných struktur (apoptóza x nekróza) 12. cytozomy váčky odškrcované od GA či ER obsahují enzymy (peroxizomy, glyoxyzomy)

13. vakuoly váčky s jednoduchou membránou (tonoplats) vyplněné buněčnou šťávou soubor vakuol v buňce = vakuom typy: v rostlinné buňce – zásobárna vody, rozklad látek, ukládání metabolitů a zásobních látek pulzující = stažitelná – osmoregulační schopnost u sladkovodních řas a prvoků potravní – trávení za účasti lyzozomu

14. centriola (dělící tělísko) válečky z mikrotubulů stálá součást živočišných buněk uplatnění při dělení buněk 15. paraplazma (inkluze) ve vakuolách či volně v cytoplazmě typy zásobní látky – zrna glykogenu, kapénky tuku, krystalky bílkovin odpadní látky – pigmenty, krystalky solí

16. organely pohybu 17. cytoplazma => řasinky a bičík zdrojem energie je ATP na povrchu je biomembrána 17. cytoplazma vnitřní prostředí buněk směs koloidních a krystaloidních roztoků organických a anorganických látek

Opakování Vyjmenujte základní informace o eukaryotické buňce. Vysvětlete, co je to chromozom. Vyjmenujte, ve kterých organelách se nachází nukleová kyselina. Řekněte, k čemu slouží vakuola v rostlinné buňce.

5. K uvedeným pojmům přiřaďte správné tvrzení buněčné jádro chromozom nucleolus Golgiho aparát mitochondrie chloroplasty centriola paraplazma dělící tělísko fotosyntéza soubor váčků propojené kanálky nucleus inkluze dýchací a energetické centrum jadérko vláknitý útvar s DNA