Iontová chromatografie

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Kvantitativní analýza
Advertisements

Imobilizace a stabilizace enzymů.
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD NEUTRALIZACE, pH.
Aminokyseliny.
IZOLACE A CHARAKTERIZACE PROTEINŮ
Teorie kyselin a zásad Výpočty pH
výpočet pH kyselin a zásad
Kapalinová chromatografie v analytické toxikologii Věra Pacáková Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, katedra analytické chemie.
ÚPRAVA vody v TO PARNÍCH ELEKTRÁREN
Chemická vazba.
Basicita Oxidové materiály (např. sklo, keramika) reakcí basických oxidů (Na 2 O, K 2 O, MgO, CaO, BaO) kyselých oxidů (B 2 O 3, SiO 2, P 2 O 5 ) a amfoterních.
STUDIUM CHOVÁNÍ ESTERŮ KYSELINY KŘEMIČITÉ V ZÁSADITÉM PROSTŘEDÍ
Chemické výpočty – část 2
Elektrochemie.
Brönstedovo-Lowryho pojetí kyselin a zásad
Teorie kyselin a zásad.
Acidobazické rovnováhy (rovnováhy kyselin a zásad) pH - definice silné a slabé kyseliny a zásady, výpočet pH soli slabých kyselin a zásad, hydrolýza, výpočet.
Acidobazické reakce (učebnice str. 110 – 124)
Síla kyselin a zásad.
Soli Soli jsou iontové sloučeniny vzniklé neutralizační reakcí.
Izolace karotenoidních barviv z rostlinného materiálu
Chemické rovnováhy ve vodách
Separační metody.
OBECNÁ CHEMIE KOLOIDNÍ SOUSTAVY Ing. Alena Hejtmánková, CSc.
Metody oddělování složek směsí
Plynová chromatografie
Separační metody.
Biochemické metody separace proteinů
Salinita – iontové složení vody a
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy
Kovy Z prvních 92 prvků (po uran) je 70 kovů a pouze 22 polokovů a nekovů. Nejrozšířenějším kovem v zemské kůře je hliník, následovaný železem.
Chemické výpočty III.
Protolytické reakce.
Udávání hmotností a počtu částic v chemii
Chromatografie Chromatografické dělení je založeno na distribuci separované látky mezi mobilní a stacionární fázi Richard Vytášek 2009.
Kyseliny a zásady – Arrheniova teorie
Potenciometrie, konduktometrie, elektrogravimetrie, coulometrie
Environmentální chemie I
Kvalitativní a kvantitativní analýza – chromatografie
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
Protolytické děje.
chromatografické metody adsorpce - fyzikální, chemická
Fázové separace.
TEORIE KYSELIN A ZÁSAD.
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Chemické výpočty II Vladimíra Kvasnicová.
Chromatografické metody
Disociace vody a koncept pH
Termodynamika (kapitola 6.1.) Rozhoduje pouze počáteční a konečný stav Nezávisí na mechanismu změny Předpověď směru, samovolnosti a rozsahu reakcí Nepočítá.
Vlastnosti plynů a kapalin
Chemické a fyzikální vlastnosti karboxylových kyselin
Chromatografie Petr Breinek Chromatografie-I 2012.
Srážecí metody.
Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu vlastnosti vod Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí v 1. a 2. ročníku střední.
Chemické vlastnosti vod Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu chemické vlastnosti vod Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí.
Elektrické vlastnosti fázových rozhraní
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2012
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
Základní hydrometalurgické operace
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
výpočet pH kyselin a zásad
REAKČNÍ KINETIKA X Y xX + yY zZ
© Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2009
Roztoky - elektrolyty.
Srážecí metody.
3. seminář LC © Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2011.
ADSORPCE na fázovém rozhraní pevná fáze-plyn.
Vážková analýza - gravimetrie
Elektrické vlastnosti fázových rozhraní
„Green analytical chemistry“
Transkript prezentace:

Iontová chromatografie Pokroky v separačních metodách Martina Černá, 13. 3. 2012

Kapalinová chromatografie Chromatografie = soubor metod sloužících k oddělování a analýze složek ze směsí Složky směsi rozdělovány mezi stac. a mobilní fázi Interakce: adsorpce (A) rozdělení mezi 2 fáze dle rozpustnosti (B) iontová výměna (C) síťový efekt (D) biospecifické interakce (E)

Iontová výměna Chemisorpce = odtržení iontu vázaného v tuhé nemísitelné fázi, převod do roztoku a jeho náhrada jiným iontem z roztoku Výměna iontů závisí na: síle, která poutá iont v měniči iontů vlastnostech vyměňovaných iontů nemísitelnosti měniče iontů a kapalné fáze Nutné podmínky výměny iontů: snadný přístup iontu z roztoku k iontu z měniče iont z roztoku musí mít větší afinitu k vazebnému místu než vázaný iont (Coulombické interakce, transportní procesy)

Iontová výměna -mechanismus Transport iontu z roztoku k výměnnému místu měniče iontů s póry - síťový efekt - dělení iontů dle velikosti iontová výměna rychlá - celková rychlost dána rychlostí difúze zúčastněných iontů a částic měniče Botnání organických polymerních měničů měnič se chová jako koncentrovaný elektrolyt rozpouštědlo osmózou proniká do měniče a ten bobtná až do ustáleného stavu reverzibilní děj – měnič musí být suchý a předem ekvilibrován s rozpouštědlem Afinita iontu k výměnnému místu vyplývá ze soutěže mezi energií solvatace iontu a přitažlivými silami vyvíjenými výměnným centrem afinita ↑ s ↑Q/r a tedy s ↑ ionizačním potenciálem iontu

Iontová výměna - pravidla Z mechanismu iontové výměny vyplývá: Při nízkých koncentracích vodných roztoků a Tlab: ↑Afinita ↑náboj iontu (Na+ < Ca2+ < Al3+ < Th4+) Při nízkých koncentracích vodných roztoků, Tlab a stejném náboji iontů: ↑Afinita ↑atomové číslo (Li < K < Cs, F < Cl < I) Při vysokých koncentracích se změny v afinitě k měniči zmenšují

Iontová výměna – pravidla V nevodném prostředí při vysokých teplotách a koncentracích afinita neroste s ↑ atomovým číslem, ale může i klesat Afinity H3O+ a OH- závisí na síle kyselin a bazí, které tyto ionty s výměnným místem vytvoří a platí: ↑Síla kyseliny či báze ↑ stupeň disociace a ↓afinita Velké organické ionty mají velkou afinitu k měničům iontů ↑ Afinita ↑ Aktivitní koeficient iontů

Iontově výměnná chromatografie Podstatou elektrostatické interakce Využívá rozdílné výměnné adsorpce analytů na povrchu ionexu Nejdůležitější je povaha stacionární fáze a pH a iontová síla mobilní fáze Vliv mají hlavně: vlastnosti iontu permeabilita prostředí iontová síla disociační konstanta ionogenních skupin (pH mobilní fáze) adsorpční síly difuze měničem iontů

Iontově výměnná chromatografie- stac. fáze Ionexy = nerozpustné látky, ve styku s vodnou fází uvolňují disociací ionty Typy: Organické polymery Materiály na bázi silikagelu Stacionární fáze modifikovány iontově výměnnými skupinami Podle disociace funkčních skupin dělení na silné a slabé ionexy

Iontově výměnná chromatografie- stac. fáze Anex váže a vyměňuje anionty pro kyselé a anionogenní látky slabý anex: -NH2 silný anex: -N+(R)3 X- + R+Cl- ↔ X-R+ + Cl- Katex váže a vyměňuje kationty pro bazické a kationogenní látky slabý katex: -COOH silný katex: -SO3H X+ + R-K+ ↔ X+R- + K+

Charakteristiky ionexů Výběr ionexu: dle dělených látek (s ↑ velikostí dělených látek ionexy s ↓stupněm zesítění) Kapacita ionexů = látkové množství funkčních sk. připadajících na 1g suchého ionexu nebo 1 ml nabobtnalého ionexu celková užitková Hustota a bobtnavost Botnání organický gel při styku s mobilní fází bobtná před prvním použitím nechat nabobtnat! (zbavení se nečistot) rychlost botnání závisí na stupni zesítění (↑v s ↑T) nabobtnalý ionex je v rovnováze s prostředím Regenerace a skladování převedení na Cl- cyklus nebo na Na+ cyklus

Iontově výměnná chromatografie- mob. fáze Vodné tlumivé roztoky (obsahují protiionty) Vliv na retenci má: koncentrace mobilní fáze (↑c ↓tR) F- < OH- < CH3COO- < Cl- < I- < (COO)2- Li+ < H + < Na + < Ag + < Cu 2+ < Cd 2+ < Pb 2+ < Ba 2+ pH roztoku (ovlivnění míry ionizace) pH > 6 pro anex pH < 6 pro katex teplota organické rozpouštědlo (ACN, MeOH) sníží retenci ev. přídavek organického modifikátoru

Iontově výměnná chromatografie- optimalizace mobilní fáze Fosforečnanový pufr (10-100mM, pH = 3-7, ev. 10) Nalezení pH, při kterém jsou všechny analyty zadržovány Zvyšování iontové síly pomocí protiiontu Vytěsnění vzorku z měniče

Iontově výměnná chromatografie- analyty Látky iontové povahy (silné elektrolyty nebo slabé elektrolyty), ale i neutrální látky Anorganické ionty nejlépe malé ionty s vyšším mocenstvím Organické ionty uplatnění i fyzikální adsorpce Amfoterní ionty (zwiterionty) vazba na ionexy je dána pKA a pKB Bílkoviny účinná soprce je při pI = pH ±1 Použití: analýzy AMK, čištění peptidů a proteinů

Iontová chromatografie Speciální případ iontově výměnné chromatografie Používá se: silný měnič iontů a vodivostní detekce Mobilní fáze: CO32- + HCO3- (pro anionty) HCl (pro separaci kationtů) Nutné potlačit vodivost mobilní fáze → potlačovací iontově výměnná kolona za analytickou kolonou

Iontová chromatografie- použití Použití: rutinní analýzy anorganických iontů Například: separace dusičnanů R-OH + Na+ + CO32- + NO3- →R-NO3 + OH- + Na+ + CO32- R-H + Na+ + OH- + CO32- →R-Na + H2O + CO32- Například: separace směsi aniontů Separace aniontů. Mobilní fáze: 2,8 mM NaHCO3/2,3 mM Na2CO3

Literatura Štulík a kol.: Analytické separační metody, 2004 Kellner a kol.: Analytical chemistry, 2.vydání, 2004 Pacáková, Štulík: Vysokoúčinná kapalinová chromatografie, 1984 Přednáška „HPLC“, 2012 Přednáška “Separační metody“, 2010 rum.bf.jcu.cz/public/fyzikala/Prezentace_prednasky/011-chromatografie.ppt (4.3.2012)

Děkuji za pozornost