Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_32_INOVACE_14_40PobF-8 Název tematické oblasti (sady) Člověk v občanské společnosti   Název vzdělávacího materiálu Sociální nerovnosti a chudoba II Druh učebního materiálu Výklad učiva Anotace Změny spojené s dalším vývojem společnosti Klíčová slova Rodové zřízení, občan, struktura moci Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 26-51-H/01 Elektrikář, 36-64-H/01 Tesař Ročník I. Typická věková skupina 15 - 17 let Speciální vzdělávací potřeby žádné Autor František Pobucký Zhotoveno, (datum/období) 28.3.-13.4.2012 Celková velikost 4,98 MB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je František Pobucký. Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz

Sociální nerovnosti a chudoba v současné společnosti II

II. Rozdělení společnosti vláda bohatých vlastníků půdy dochází k rozdělení populace ( Mezopotámie: plnoprávné osoby, polosvobodné mající závazek k majiteli, vlastníku půdy nebo dílny), otroci rozdělení potvrzeno kodifikací práva ( Chammurapiho zákoník ) samotné rozdělení prováděno prostřednictvím nátlaku na slabší členy společenství, vyhrožováním, uplatněním síly a přímého násilí - krádeží

Řecká starověká společnost příchod řeckých kmenů na Balkánský poloostrov a do egejské oblasti (od 2. tisíciletí př.n.l.) zemědělská a pastevecká pospolitost s nižší kultur- ní úrovní rodové zřízení (všichni spoluúčast na rodovém majetku, volbě stařešinů, slavnostech… spojené rody v kmenech volí náčelníky s omezenou politickou a vojenskou mocí náčelníci a jejich družiny však zabírají stále větší části původního rodového majetku

vznik skupiny drobných vlastníků půdy a bezzemků využívání místních zdrojů, rozvoj řemesel a obchodu vedl k zakládání měst ( kolem jsou závislé vesnické oblasti zajišťující zemědělskou produkci) městská populace již zcela diferencovaná, vedoucí pozice měla aristokracie, bohatí obchodníci a pro- sperující řemeslníci nižší společenskou pozici měli nádeníci a městská chudina, zcela bezprávnou skupinou byli otroci (z válečných tažení případně z dlužního závazku) pozice aristokracie otřesena v období 8. - 6. století př.n.l. s nástupem samovládců ( tyranida)

Starověké Atény původně stejný systém moci jako v ostatních státech, změny nastaly v 6. století př.n.l. zákonodárce Solón (594 př.n.l.) zrušil dlužní otroctví a populaci rozdělil do čtyř majetkových tříd s odstupňovanými právy a povinnostmi roku 508 př.n.l. Kleisthenés provedl další rozčlenění osob podle místa bydliště každý svobodný aténský občan (muž) měl stejná politická práva na lidovém shromáždění

základní správní jednotkou byl démos zastoupený volenými občany, vznik prvního státu s vládou lidu (omezená demokracie) Politický systém starověké Sparty příchod spartské populace do osídleného prostoru boj o zabírané území a z něj vytvořená struktura populace: svobodní spartští občané, perioici (svobodní a politicky bezprávní) a heilóti (zotročená část ), spartští muži tvořili společnost tzv. rovných - struktura moci: stát vedou dva volení králové

sbor eforů (dohlížitelů) voleni na jeden rok lidovým shromážděním (jeho členy – všichni dospělí plnoprávní spartští muži) Sparta jen vojenským státem Starověký římský stát politickou moc po svržení krále patriciové plebejové ( sice většina ) bezprávní rozpad rodového zřízení umožnil vytvoření nové struktury ( podle majetkových tříd, vznik centurijního sněmu a podle zastoupení i počet hlasů ) - bohatá část více jednotek a více hlasů

nejnižší společenskou pozici tzv nejnižší společenskou pozici tzv. proletarii (nemajetní, mající jen potomstvo ) Středověká společnost ideologie křesťanství předkládá nabídku rovnosti před bohem, ale sociální rozdíly zůstávají vývoj evropských států v počátečním období feudalizmu byl spojen: s opakujícími se přesuny populace, vyháněním již usedlých, nájezdy útočníků, neustálou změnou vlastnictví půdy, prvními pokusy vytvářet státní útvary a rozdělením společnosti na tři základní skupiny: šlechta vedená králem, církev,

bezprávní poddaní proces feudalizace byl nerovnoměrný, záležel na mnoha okolnostech - monarchie (nejčastější forma vlády ) se vyvíjela od feudální po konstituční změny vládní struktury se zásadně projevily v 17. a 18. století ( anglická a francouzská buržoazní revoluce a válka amerických kolonií za nezávislost ) z poddaného se stal občan, zásadní změna v právním postavení jednotlivců, do politického života přenášeny názory významných osobností

především se jednalo o nové uspořádání právního systému a rozdělení politické moci: J. Locke, Charles-Louis de Montesquieu, J. J. Rou- sseau, Adam Smith, Thomas Jefferson, Charles Fourier, Claude Henry de Saint-Simon, Robert Owen, Karel Marx…/ vznik ideologie sociálně spravedlivého státu