Bouřlivý rok 1848
Revoluce v Evropě v roce 1848 -leden -Itálie -únor -Francie -březen -Prusko -Uhry -Rakousko -červen -Čechy
V roce 1848 došlo evropských zemí k revolucím národy žádaly: 1. odstranění feudalismu= zrušení roboty a poddanství, aby se mohla vyvíjet tovární výroba 2. vydání ústavy, která by zaručila osobní svobodu
Revoluce v Itálii Itálie byla rozdělená na řadu států cílem revoluce bylo sjednocení země a osvobození severní Itálie od nadvlády Rakouska revolucionáři byli poraženi, ke sjednocení nedošlo
Revoluce ve Francii únoru 1848 král svržen Francie se opět stala republikou prezidentem -Ludvík Napoleon (později státní převrat - prohlásil se císařem Napoleonem III. Francie se stala podruhé císařstvím
Revoluce v Prusku lid se vzbouřil v Berlíně král slíbil změnu ústavy a reformy zástupci jednotlivých německých států jednali o sjednocení země- mělo být vytvořeno „Velké Německo“, součástí by byla i Habsburská monarchie
revoluce byla poražena a země zůstala rozdrobená na malé státečky
Revoluce v Habsburské monarchii
Revoluce v Čechách počátek revoluce - shromáždění lidu 11.3. 1848 ve Svatováclavských lázních v Praze zde byla sestavena petice císaři s požadavky: zrušení poddanství a roboty svoboda tisku, shromažďování a vyznání větší míra samosprávy pro české země zrovnoprávnění češtiny s němčinou
Svatováclavské lázně Císař Ferdinand I. slíbil většinu požadavků z petice, protože se obával revolučních nepokojů
Revoluce ve Vídni a v Uhrách současně s Prahou vypukla revoluce ve Vídni lidé žádali vydání ústavy a zrušení cenzury kancléř Metternich byl donucen odstoupit císař ústavu opravdu vydal Vídeň
Clemens von Metternich
Maďaři v Uhrách si vymohli částečnou samostatnost
Slovanský sjezd čeští politici v čele s Františkem Palackým chtěli zachování rakouské monarchie, která by chránila malé národy před silným Německem Slované doufali, že od císaře dostanou větší svobodu
v červnu 1848 byl na podporu této myšlenky svolán sjezd do Prahy sjezd zástupců Slovanů jejich požadavek vytvořit z monarchie spolkový stát rovnoprávných národů
12. června jednání na sjezdu přerušily pouliční boje Slovanský sjezd byl rozehnán vzbouřenci stavěli v ulicích barikády
vládní vojsko v čele s generálem Windischgrätzem začalo ostřelovat Prahu po šesti dnech se povstalci vzdali nad Prahou byl vyhlášen stav obležení, který trval 5 let
revoluční hnutí v roce 1848 skončilo v Habsburské monarchii porážkou jediným kladným výsledkem bylo zrušení poddanství a roboty v září 1848 císař se vzdal vlády a na trůn usedl jeho synovec František Josef I.
revoluce v evropských zemích v roce 1848 měly krátké trvání a většina byla poražena v dalších letech požadavky na práva sílily a vlády si uvědomily, že demokratické reformy jsou nevyhnutelné
Použité obrázky: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Francesco www.abicko.avcr.cz www.preussen-chronik.de commons.wikimedia.org/wiki/File:Praha www.austria-lexikon.at cs.wikipedia.org/wiki/Maďarská_revoluce www.demokratiegeschichte.eu/index.php cs.wikipedia.org/wiki/Revoluce_1848-1849 www.age-of-the-sage.org/history/1848 www.hss.barok.org/text-clanku.php . www.franzferdinand.cz/cz/Frantisek-Josef-I. cs.wikipedia.org/wiki/Slovanský_sjezd www.frantisek-josef-i.navajo.cz www.radio.cz/cz/clanek
Prezentace byla vytvořena v rámci projektu CZ.1.07/1.1.08/01.0025 Podpora realizace počítačového zaměření ŠVP ZŠ Valašská Bystřice. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. I N V E S T I C E D O R O Z V OJ E V Z D Ě L Á V Á N Í