Ekonomicko-matematické metody 7

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
EMM 6 Ekonomicko-matematické metody 6 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Advertisements

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
EMM11 Ekonomicko-matematické metody 1 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík,CSc.
Ekonomicko-matematické metody č. 11 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Přednáška Vícekriteriální metody Jana Soukopová
MME51 Ekonomicko-matematické metody 5 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
EMM101 Ekonomicko-matematické metody č. 10 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
EMM31 Ekonomicko-matematické metody 3 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík,CSc.
Význam diferenciálních rovnic převzato od Doc. Rapanta.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.
Petr Kielar Seminář o stavebním spoření Část VI: Podmínka rovnováhy a SKLV.
Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
ČÍSLO PROJEKTUCZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLUDUM 7 – Lineární rovnice – teorie NÁZEV ŠKOLY Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu,
Definice: Funkce f na množině D(f)  R je předpis, který každému číslu z množiny D(f) přiřazuje právě jedno reálné číslo. Jinak: Nechť A, B jsou neprázdné.
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ
MATEMATIKA Lineární nerovnice o jedné neznámé a jejich soustavy.
Interpolace funkčních závislostí
CZECH SALES ACADEMY Hradec Králové – VOŠ a SOŠ s.r.o.
Vícekriteriální metody Jana Soukopová
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Základy infinitezimálního počtu
standardní alternativní teorie firmy
úlohy lineárního programování
Jedno-indexový model a určení podílů cenných papírů v portfoliu
Operační výzkum Lineární programování – cvičení
FUNKCE. Závislost délky vegetační sezóny na nadmořské výšce
8.1.2 Podprostory.
Inverzní funkce CZECH SALES ACADEMY Hradec Králové – VOŠ a SOŠ s.r.o.
Jednostupňová dopravní úloha
Základy infinitezimálního počtu
Maďarská metoda Kirill Šustov Michal Bednář Stanislav Běloch
VY_32_INOVACE_RONE_13 Rovnice a nerovnice Iracionální rovnice.
VY_32_INOVACE_FCE1_17 Funkce 1 Logaritmická rovnice 1.
CW-057 LOGISTIKA 34. PŘEDNÁŠKA Lineární programování – 4/G Leden 2017
2.2 Kvadratické rovnice.
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
SÁRA ŠPAČKOVÁ MARKÉTA KOČÍBOVÁ MARCELA CHROMČÁKOVÁ LUKÁŠ BARTOŠ B3E1
3. Diferenciální počet funkcí reálné proměnné
Kvadratické nerovnice
ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU
Hlasovací pravidla a alternativní mechanismy rozhodování
Řešení nerovnic Lineární nerovnice
Rovnice základní pojmy.
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
Rovnice s absolutními hodnotami
Vektorová grafika.
CW-057 LOGISTIKA 33. PŘEDNÁŠKA Lineární programování - 3 Leden 2017
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Primitivní funkce Přednáška č.3.
Příklad postupu operačního výzkumu
Lomené výrazy (2) Podmínky řešitelnost
Rovnice s neznámou ve jmenovateli
NEJMENŠÍ SPOLEČNÝ NÁSOBEK
Matematika – 7.ročník Mnohočleny VY_32_INOVACE_
Teorie chyb a vyrovnávací počet 1
Základy infinitezimálního počtu
Grafy kvadratických funkcí
Seminář o stavebním spoření
MATEMATIKA Lineární rovnice s neznámou ve jmenovateli.
MATEMATIKA Lineární rovnice - procvičování.
Teorie chyb a vyrovnávací počet 2
Trh kapitálu (model mezičasové volby)
Obchodní akademie a Střední odborná škola, gen. F. Fajtla, Louny, p.o.
VY_32_INOVACE_Pel_I_08 Výrazy lomené – podmínky2
Teorie chyb a vyrovnávací počet 2
Dopravní úloha.
11. Vlastnosti funkcí – extrémy funkce
MATEMATIKA Lineární rovnice o jedné neznámé.
Dělení racionálních čísel
Transkript prezentace:

Ekonomicko-matematické metody 7 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc. EMM7

Příklad: 3 účelové funkce X EMM7 2

Příklad pokrač. f1 = 2x1 + x2  x2 = - 2x1 + f1 3 3 f1 f1 f1 = 2x1 + x2  x2 = - 2x1 + f1 f2 = x1 + 5x2  x2 = - 0,2x1 + f2 f3 = x1 - 3x2  x2 = 0,33x1- 0,33f3 2 2 f2 f2 1 1 X X f3 f3 x1 x1 1 1 2 2 3 3 x1 x2 f1 f2 f3 2 1 5 3 -1 4 11 -5 Které „řešení“ je nejlepší? VKLP.xls EMM7 3

Vícekriteriální programování Nelineární VKP: Základní úloha f1(x1, x2, ... ,xn)  MAX; f2(x1, x2, ... ,xn)  MAX; ..................................... (1) účelové funkce- fk(x1, x2, ... ,xn)  MAX; -kritéria (všechny MAX, nebo všechny MIN) za podmínek g1(x1, x2, ... ,xn)  b1 g2(x1, x2, ... ,xn)  b2 ............................................... (2) omezující podmínky gm(x1, x2, ... ,xn)  bm (mohou chybět) x = (x1, x2, ... ,xn ) - varianty - alternativy X EMM7

Příklad 1: VKNLP X EMM7

Definice nedominované varianty Nechť x(0) je přípustné řešení vyhovující omezením (2). Řekneme, že přípustné řešení x(1) dominuje x(0) jestliže pro všechna kritéria j =1,…,m platí: fj(x(1))  fj(x(0)) a alespoň pro jedno kritérium „k“ je: fk(x(1)) > fk(x(0)) Jestliže neexistuje přípustné x(1) takové, že x(1) dominuje x(0) potom se x(0) nazývá nedominovaná (Paretovská) varianta (řešení) EMM7

Nedominovaná varianta V úloze VKP obvykle není k dispozici „optimální řešení“ x* v tom smyslu, že pro všechna kritéria fj a všechna přípustná řešení xX platí: fj(x*) ≥ fj(x) Odstraníte-li všechna dominovaná řešení, zůstanou nedominovaná řešení! (…stejně jich je obvykle příliš mnoho!) EMM7

Příklad 1. Skalarizovaná úloha Váhy: v1 = 0,5 v2 = 0,3 v3 = 0,2 X EMM7

Vztah mezi Paretovským řešením úlohy VKP a optimálním řešením skalarizované úlohy VKP f1, f2, ..., fk - ryze konkávní funkce (kritéria) g1, g2, ... ,gm - konvexní funkce Pak platí, že: x* je nedominované (Paretovské) řešení úlohy (1), (2), právě když existují váhy kritérií v1, v2, ..., vk vi  0  vi = 1 takové, že x* je optimální řešení skalarizované úlohy:  vj fj(x1, x2, ... ,xn)  MAX; (1*) za omezení (2), tj.

Vícekriteriální lineární programování VKLP Speciální případ: fj gi jsou lineární funkce, tj. fj(x1, x2, ... , xn) = c1jx1 + c2jx2 + ... + cnj xn gi(x1, x2,..., xn) = a1ix1 + a2ix2 + ... + ani xn Vektorový tvar úlohy VKLP: C x  MAX; tj.  MAX; (3) za omezení X = { x  A x  b , x  0 } (4) EMM7

Vícekriteriální lineární programování VKLP Skalarizovaný tvar úlohy VKLP: v = ( v1, v2, ... ,vk ) – vektor vah: v1, v2, ..., vk vi  0  vi = 1 Z vícekriteriální úlohy se skalarizací stane jednokriteriální úloha: vTC x  max (3*) za omezení X = { x  A x  b , x  0 } (4) přitom vTC x = =

Vztah mezi Paretovským řešením úlohy VKLP a optimálním řešením skalarizované úlohy VKLP Nechť x* je nedominované (Paretovské) řešení úlohy (3), (4), tj. úlohy VKLP. Potom existuje vektor vah v = ( v1, v2, ... ,vk ) takových, že x* je optimální řešení skalarizované úlohy VKLP, tj. (5) Nechť pro x*  X a pro vektor kladných vah v = ( v1, v2, ... ,vk ) platí (5). Potom x* je nedominované (Paretovské) řešení úlohy (3), (4) EMM7

Příklad 2. VKLP X EMM7

Příklad 2. pokrač. f1 = 2x1 + x2  x2 = - 2x1 + f1 3 3 f1 f1 f1 = 2x1 + x2  x2 = - 2x1 + f1 f2 = x1 + 5x2  x2 = - 0,2x1 + f2 f3 = x1 - 3x2  x2 = 0,33x1- 0,33f3 2 2 f2 f2 1 1 X X f3 f3 Paretovská řešení (červená) x1 x1 1 1 2 2 3 3 x1* = (x1*, x2* ) = (2 , 1) x2* = (1 , 2) x3* = (2 , 0) VKLP.xls EMM7

Minimaxová optimalizace Maximalizuje se nejhorší hodnota: min{ f1(x), f2(x),…, fk(x)}  MAX; (6) za omezení g1(x)  b1 ………… X gm(x)  bm x = (x1, x2, ... ,xn) Optimální řešení úlohy (6) je nedominované (Paretovské) EMM7

Minimaxová optimalizace: ekvivalentní tvar Přidáme novou - umělou proměnnou w (nejmenší hodnota ze všech kritérií): w  MAX; (7) za omezení f1(x)  w ………… fk(x)  w x = (x1, x2, ... ,xn) X EMM7

Příklad 3. VKLP.xls EMM7

Příklad 3. pokrač. Hodnoty kritérií současně Optimální řešení: x* = (2 , 0) VKLP.xls EMM7

Cílové programování Účelové funkce (kritéria) = cílové funkce fi Předem jsou známy cílové hodnoty qi, kterých mají cílové funkce dosáhnout (nebo ke kterým se mají co nejvíce přiblížit) Optimální řešení - minimalizuje součet odchylek od cílových hodnot, tj. součet absolutních hodnot rozdílu funkčních a cílových hodnot EMM7

Cílové lineární programování CLP qi – zadané cílové hodnoty i-tého kritéria Minimalizuje se součet odchylek od cílových hodnot: (8) za omezení A x  b , x  0 Optimální řešení (8) nemusí být nedominované! EMM7

Cílové lineární programování ekvivalentní úloha qi – zadané cílové hodnoty Minimalizuje se součet kladných hi a záporných di - odchylek od cílových hodnot qi : (9) za omezení A x  b , x  0 hi ≥ 0, di ≥ 0 EMM7

Cílové hodnoty kritérií: q1 = 3, q2 = 4, q3 = 5 Příklad 4. Cílové hodnoty kritérií: q1 = 3, q2 = 4, q3 = 5 EMM7

Příklad 4: dokončení X Rozdíl mezi hodnotami a stanovenými cíli Optimální řešení: x* = (1,222 ; 0,555) VKLP.xls EMM7

Souhrn: 3 metody řešení VKLP Metoda váženého součtu: váhy mohou představovat relativní významnosti (důležitosti) jednotlivých kritérií Metoda minimaxu: realizuje pesimistické kompromisní řešení – najde nejlepší z možných špatných situací Cílové programování: nejpoužívanější metoda – minimalizuje součet odchylek od zadaných cílů: Např. minimalizace (maximalizace) odchylek od ideálních (bazálních) hodnot jednotlivých kritérií (Předchází řešení úloh LP s individuálními kritérii!) Všechny úlohy lze řešit v Excelu – Řešiteli (semináře) EMM7