obr. 1 Svalová soustava Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
protáhlé jednojaderné buňky Svalová tkáň Pohyb těla i jeho jednotlivých částí vykonávají svaly, tj. orgány tvořené především svalovou tkání. Rozlišují se 3 druhy svalové tkáně: Svalová tkáň hladká tvoří stěny trávicí trubice, je ve stěnách krevních cév nebo močového měchýře pracuje sama, nezávisle na naší vůli pracuje pomalu a neunaví se obr. 2 protáhlé jednojaderné buňky
mnohojaderná vlákna, ve kterých se střídají světlé a tmavé úseky obr. 3 Svalová tkáň příčně pruhovaná je především v kosterních svalech je ovladatelná naší vůli pracuje rychle, ale rychle se unaví mnohojaderná vlákna, ve kterých se střídají světlé a tmavé úseky Svalová tkáň srdeční tvoří stěnu srdce pracuje sama, nezávisle na naší vůli neunaví se, pracuje po celý život obr. 4 jednojaderné úseky rozvětvených vláken, ve kterých se také střídají světlé a tmavé úseky
Stavba kosterního svalu svalové bříško (hlava) obr. 5 kost cévy myofibrila – svalová tkáň šlacha vazivová blána – povázka svalové vlákno snopec
Mechanismus svalové činnosti Sval je tahač. Pracuje tak, že se zkracuje (smršťuje, kontrahuje) a pohybuje kostmi, které jsou k němu připojeny. Proto jsou svaly ve dvojicích, kdy jeden působí proti druhému (ohýbače x natahovače, přitahovače x odtahovače, svěrače x rozvěrače). Jeden sval se aktivně zkracuje, zatímco jeho opačný partner je pasivně napínán. dvojhlavý sval pažní zkrácený – ohýbač obr. 6 dvojhlavý sval pažní uvolněný trojhlavý sval pažní zkrácený – natahovač trojhlavý sval pažní uvolněný Jedná se o přeměnu chemické energie v energii mechanickou, kdy zdrojem této energie je živočišný škrob, glykogen, uložený ve svalech nebo přiváděný krví.
Přehled kosterního svalstva Soustava svalová spolu s kostrou tvoří jeden funkční celek – pohybovou soustavu. Svaly jsou nejobjemnější tělesnou soustavou. Představují asi 40 % celkové tělesné hmotnosti. Člověk má asi 640 kosterních svalů. Svaly si můžeme rozdělit podle umístění: svaly hlavy a krku svaly trupu svaly končetin mimické svaly žvýkací svaly zdvihač hlavy … velký prsní sval pilovitý sval přední mezižeberní svaly bránice břišní svaly (přímé, šikmé, příčné) trapézový sval široký sval zádový … deltový sval dvojhlavý sval pažní trojhlavý sval pažní svaly hýžďové čtyřhlavý sval stehenní trojhlavý sval lýtkový … Svaly mohou mít název podle: svého hlavního pohybu (ohybače, natahovače…) - tvaru nebo velikosti (kruhové, dlouhé, vřetenové…) - počtu hlav (dvojhlavý, čtyřhlavý…) - krajiny, kde leží (prsní, břišní…) - směru snopců (přímý, šikmý…)
zevní šikmý sval břišní vřetenopažní sval obr. 8 obr. 7 čelní sval sval spánkový mimické svaly žvýkací sval deltový sval zdvihač hlavy velký prsní sval mezižeberní svaly kožní sval krční přední sval pilovitý dvojhlavý sval pažní zevní šikmý sval břišní vřetenopažní sval přímý sval břišní krejčovský sval čtyřhlavý sval stehenní přední sval lýtkový trojhlavý sval lýtkový
dvojhlavý stehenní sval bránice obr. 9 zdvihač hlavy deltový sval trapézový sval trojhlavý sval pažní žebra mezižeberní svaly obr. 10 široký sval zádový velký sval hýžďový páteř dvojhlavý stehenní sval bránice - dýchací sval - odděluje dutinu hrudní od dutiny břišní trojhlavý sval lýtkový Achillova šlacha
Zajímavosti o svalech nejproměnlivější sval: kožní sval krční – u někoho pokrývá celou oblast, u jiných je ve tvaru pruhů a někdy i chybí největší sval: velký sval hýžďový – 1 kg i více nejmenší sval: třmínkový sval – 0,5 cm nejdelší sval: krejčovský sval – 50 cm nejširší sval: zevní šikmý sval – 45 cm délka svalového vlákna – průměrná 3 cm, nejdelší 30 cm, nejkratší 0,1 cm svaly tvoří 40–50 % tělesné hmotnosti u mužů a 30–40 % hmotnosti u žen kosterní svalstvo obsahuje 70 % vody, 24 % organických látek a 1 % anorganických látek pevnost kosterního svalu je 4–12 kg na 1 cm3
Vady, nemoci a poranění namožení a natržení svalu zánět šlach přetržená šlacha svalová dystrofie – degenerace svalstva svalová ochablost obrna – neovladatelnost svalů PREVENCE – pravidelná tělesná aktivita, správná výživa.
Zdroje DOBRAORUKA, Luděk J. a spol. Přírodopis III. 2.vyd. Praha : Scientia, 2001. ISBN 80-7183-246-4. PARKER, Steve, Lidské tělo. 1. vyd. Praha : Euromedia Group, 2007. ISBN 978-80-242-2211-0. WHITFIELD, Philip. Hranice poznání – Lidské tělo. 1. vyd. Praha : Knižní klub, 1997. ISBN 80-7176-461-2. Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-15]. Dostupné pod licencí Public domain na http://www.wikimedia.org. obr. 1 –http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Genga_36.1.jpg, obr. 2, obr. 3 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Illu_muscle_tissues.jpg obr. 5 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Skeletal_muscle.png obr. 7 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscles_anterior_labeled.png obr. 9 –http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Muscle_posterior.png obr. 10 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Image391-blank.gif Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2010-09-15]. Dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org. obr. 4 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Glanzstreifen.jpg obr. 6 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Musclesbicepstriceps.jpg obr. 8 – http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lateral_head_anatomy.jpg