Dějiny sociologie Mgr. Vladimír Velešík

ANOTACE Kód DUMu: VY_32_INOVACE_6.SV.03 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114 Vytvořeno: září 2012 Ročník: Vyšší stupeň osmiletého gymnázia a čtyřleté gymnázium (RVP-G) Anotace: Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Občanský a společenskovědní základ Tematický okruh Člověk ve společnosti Materiál slouží ke všeobecnému seznámení žáků s problematikou humanitních věd a především sociologie. Zařazuje sociologii do kontextu vědeckých disciplín. Uvádí základní vývojové směry v dějinách sociologie, včetně stručné charakteristiky jednotlivých autorů. Pomůcky: interaktivní tabule, učebnice.

Sociologie jako věda Sociologie → z lat. societas (společnost) a z řec. logos (rozum, věda) je vědou o společnosti, jejích strukturách a proměnách v předvědeckém období → protosociologie (problém moci a jejího zneužití; sociální rovnost a nerovnost; autorita; náboženství) – Platón, Aristotelés, Thomas Moore zakladatelem sociologie jako vědy → Auguste Comte (1798 – 1857) dílo Kurz pozitivní filosofie rozdělil sociologii na sociální statiku (to, co drží společnost pohromadě – např. rodina) a sociální dynamiku (změny společnosti) Zákon tří stadií - a, náboženské b, náboženské c, pozitivní Herbert Spencer (1820 – 1903) evolucionistické pojetí – společnost jako organismus složený ze vzájemně svázaných částí, vyvíjejících se vzrůstajícím pohybem od jednodušších forem ke složitějším

Dějiny sociologie a, Období velkých teoretických systémů (do 20. let 20. století) Znaky: uplatňován obvykle jeden základní princip (geografický determinismus, ekonomický determinismus, geopolitické teorie, antroporasové teorie) - makrosociologie teoretická sociologie – většinou z pracoven Karl Marx (1818 – 1883) Kapitál, Německá ideologie, Ke kritice politické ekonomie kritik kapitalistické společnosti dějiny periodizuje podle způsobu výroby na socioekonomické formace (prvobytně pospolná společnost, otrokářská, feudální, kapitalistická, socialistická a komunismus) teorie třídního boje → třídní konflikt teorie odcizení

Dějiny sociologie Max Weber (1864 – 1920) Protestantská etika a duch kapitalismu sociální jednání → musí být smysluplné a orientované na druhé lidi společenské instituce jsou souhrnem jednání jednotlivých aktérů zkoumal racionalitu moderní společnosti; vztah mezi náboženstvím a ekonomikou pojetí byrokracie

Dějiny sociologie Émile Durkheim (1858 – 1917) Společenská dělba práce, Sebevražda otázka co drží společnost pohromadě (v tradiční společnosti je to „kolektivní vědomí“; v moderní společnosti je „složitá dělba práce“ – lidé jsou spojeni vzájemnou závislostí zavedl pojem anomie (stav, kdy neplatí normy)

Dějiny sociologie Gustave Le Bon (1841 – 1931) teorie davu Georg Simmel (1858 – 1918) Filozofie peněz společnost je spletitá síť vztahů mezi jednotlivci – jsou v neustálé interakci předmětem sociologie je struktura vzorů chování Vilfredo Pareto (1848 – 1923) teorie elit → elity jsou tvořeny nejúspěšnějšími jedinci se statisticky zjistitelným úspěchem

Dějiny sociologie b, období velkých výzkumů (meziválečné období 20. století) přesun centra sociologie do USA výzkum sociologů v terénu Leonard Darwin (1850 – 1943) představitel naturalistického směru → sociální darwinismus snaha aplikovat teorii přirozeného výběru i na společnost; přežijí jen nejsilnější jedinci, ostatní mají být ponecháni svému osudu eugenika → teorie o „šlechtitelství lidí“, umožňuje cílený výběr rodičů budoucích dětí; snaží se zabránit rozmnožování určitého druhu lidí tzv. „nekvalitních“ → zneužito nacismem

Dějiny sociologie Georg Gallup (1901 – 1984) v roce 1935 založil v USA společnost, která se zabývala výzkumem veřejného mínění a vlivem propagandy na člověka Elton Mayo (1880 – 1949) výzkum sociálních problémů, průmyslového podniku a pracovních vztahů; vliv pracovního prostředí na výkonost jedince (zlepšení podmínek vede k vyšší produktivitě práce) zakladatele teorie „human relations“ (lidských vztahů) – vztah důvěry a odpovědnosti (u nás T. Baťa)

Dějiny sociologie Erich Fromm (1900 – 1980) představitel neofreudismu (vliv psychologie) c, období velkého hledání (období po 2. světové válce) přechod od makrosociologie k mikrosociologii pluralismus T. S. Parsons (1902 – 1979); strukturální funkcionalismus R. K. Merton (1910 – 2003) teorie středního dosahu (střední cesta mezi velkými výzkumy a mikrosociologií) sociologie vědy interpretativní sociologie (Jan Keller) není potřeba dělat velké výzkumy, snažit se pochopit jednotlivé případy (kvalitativní výzkum) jak konkrétní lidé vnímají sociální svět a jak jej vysvětlují (interpretují) – sociologie lidské každodennosti

Dějiny sociologie d, současná sociologie konsenzuální paradigma ve společnosti je potřeba určité shody (konsenzu) o základních pravidlech a hodnotách, aby mohla existovat → sociologie zkoumá, jak se konsenzus zachovává a co jej porušuje konfliktualistické paradigma snaha vysvětlit změnu a konflikt; rozdílné zájmy skupin; pojem moci interpretativní paradigma (dramaturgická sociologie, fenomenologická sociologie) porozumět tomu, jak si lidé vykládají fungování světa

Zpětná vazba Vysvětlete rozdíl mezi sociální dynamikou a sociální statikou. Vysvětlete pojem elita. Co bylo principem eugeniky?

Zdroje a použitá literatura Soubor:Max Weber 1894.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Max_Weber_1894.jpg Soubor:Die protestantische Ethik und der 'Geist' des Kapitalismus original cover.jpg. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Die_protestantische_Ethik_und_der_%27Geist%27_des_Kapitalismus_original_cover.jpg Soubor:Emile Durkheim.jpg. In: <i>Wikipedia: the free encyclopedia</i> [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-11-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Emile_Durkheim.jpg

Zdroje a použitá literatura BARTONÍČKOVÁ, Klára. Občanský a společenskovědní základ - přehled středoškolského učiva. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 272 s. Maturity. ISBN 978-80-251-2631-8. KELLER, Jan. Úvod do sociologie. 4. rozšíř. vyd., dotisk. Praha: Sociologické nakladatelství, 1999, 204 s. ISBN 80-858-5025-7. JANDOUREK, Jan. Průvodce sociologií. Vyd. 1. Praha: Grada, 2008, 208 s. ISBN 978-80-247-2397-6. JANDOUREK, Jan. Úvod do sociologie. Vyd. 2. Praha: Portál, 2009, 231 s. ISBN 978-807-3676-445.