Ještě ženy v politice  http://padesatprocent.cz/cz/ke-stazeni/nase-publikace

Alternativní akce Zájem? Hraničář – Jak si rozumět? Muzeum města ÚNL – výstava Odneseno + Cizí dům 28.4. Návštěva Terezína se studenty sociální práce

NÁBOŽENSTVÍ

náboženství Obtížná definice – řada odlišných podob Sociologická definice - 3 základní rysy: 1. víra 2. sociální jednání – interakce s jinými lidmi 3. mravní komunita Sociologie náboženství – jak lidé vyjadřují svá přesvědčení o posvátnu jednáním, které je spojuje s jinými lidmi

Základní typy náboženství Animismus Totemismus Teismus – polyteismus x monoteismus Základem systém posvátných věr a symbolů Teologie – systematická reflexe náboženské víry Existence boha axiomem – předpokládá se a nedokazuje se, protože dokázat se nedá (existenci boha nelze verifikovat a bůh nemže být v pravém slova smyslu „předmětem“ zkoumání

E. Durkheim Posvátné (úcta, respekt) x profánní (všední) Náboženství prosazuje sociální jednotu V uctívání totemu uctívána vlastní společnost Důležité morální principy Ceremonie a rituály přispívají k soudržnosti sociálních skupin – potvrzování skupinové solidarity, vytváření morálního společenství

Náboženství je forma sociálního jednání, v němž věřící vyjadřují svoji víru, komunikují s druhými, usilují o to být vedeni nadpřirozenem, uctívají svá božstva, znovupotvrzují své víry a vytvářejí náboženskou zkušenost. Předepisuje rituální jednání a mravní přikázání Osobní kontakt s božstvem + pocit sounáležitosti, jednoty

Náboženské komunity mají vlastní sociální strukturu Často endogamie – ovlivnění všech aspektů života Ideálně společnost = náboženská komunita, i ve velkých společnostech funkční integrace společnosti (sounáležitost, sdílení morálních standardů), případně i udržení statu quo

Max Weber Protestantská etika a duch kapitalismu Protestantská reformace položila základy budoucímu kapitalismu Nový přístup k práci, spotřebě, investicím a zisku

Další autoři Karl Marx – „Náboženská bída je výrazem jednak skutečné bídy, jednak protestem proti skutečné bídě. Náboženství je povzdech utlačovaného tvora, cit bezcitného světa, duch bezduchých poměrů. Náboženství je opium lidu.“ Sigmund Freud – „Náboženství je kolektivní neuróza, respektive funkce individuální psychiky, jež produkuje bohy, kteří mají za úkol těšit a uspokojovat dětinské touhy dospělého.“ Robert Bellah – občanské náboženství

Typy náboženských institucí Moc – kněz/duchovní (výlučné právo vykonávat rituální úkony) x řadový věřící Církev – objasňuje věrouku a morálku interpretací pramenů, udržuje společenství věřících a vědomí tradice Max Weber a další – odlišnosti církve a sekty: Sekta – malá, uzavřená, asketismus, vnímáni jako vyvolení, kontrola každodenního života, často se vyvine v církev Církev – velká, konzervativní, hierarchické vedení, soc. a polit. moc

Církev, sekta, kult 3 typy: kulty publika – bez formální organizace Obecně: církev - přijetí soc. prostředí x sekta – odpor k soc. prostředí (kontinuum) Stark + Bainbridge sekta odštěpena od ustavené církve Kult – přenesené z jiné kultury nebo nové 3 typy: kulty publika – bez formální organizace klientské kulty – existují vůdci kultovní hnutí – pevněji organizované

Náboženství v moderní společnosti Sekularizace - proces postupné ztráty významu náboženského přesvědčení, praktik a institucí v moderní společnosti (zámořské objevy, astronomické objevy, evoluční teorie…) Vývoj vědy s důrazem na rozum – akceptován racionální výklad vědy Heterogenní spol. – mnoho náboženských skupin Rychlý vývoj spol. Durkheim, Weber, Marx – vytrácení náboženského vidění světa

Odpůrci sekularizační teze Přesto víra všudypřítomná – každodenní problémy a existenciální otázky Silné postavení náboženství – Irsko, Polsko Náboženské inovace Náboženské obrození Fundamentalismus T. Luckmann – neviditelné náboženství, stálá lidská potřeba mít „posvátná nebesa“, která dávají světu smysl

Odluka státu od církve V České republice je sekulární stát zaručen Listinou základních práv a svobod článek 2, odst. 1 : Stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání. čl. 16 odst. 2: Církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a zřizují řeholní a jiné církevní instituce nezávisle na státních orgánech.

Sčítání lidu, domů a bytů 2011 Od r. 1991 trvalý pokles počtu věřících 2 175 087 (20,6 % obyvatel, 37,6 % odpovídajících) 1. římskokatolická církev 2. českobratrská církev evangelická 3. československá církev husitská 2. nejmenší podíl v Evropě (po Estonsku) Církevní restituce Registrované církve

Náboženství v ČR