Osnova Matematika pro porozumění i praxi I a II – stručná charakteristika Matematika pro porozumění i praxi III – komentovaný obsah Podrobněji k problematice.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Lineární klasifikátor
Advertisements

Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Chemická termodynamika I
Dualita úloh lineárního programování a analýza citlivosti
MARKOVSKÉ ŘETĚZCE.
M4140 Vybrané partie z matematické analýzy Přírodovědecká fakulta MU jaro 2010 Rozsah 4/2/0. 6 kr. Ukončení: zk.
A5M33IZS – Informační a znalostní systémy Datová analýza I.
I. Statické elektrické pole ve vakuu
Lekce 2 Mechanika soustavy mnoha částic
Lineární regresní analýza Úvod od problému
Přednáška 12 Diferenciální rovnice
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
MOMENTY SETRVAČNOSTI GEOMETRICKÝCH ÚTVARŮ
Lineární algebra.
Síly působící na tělesa ponořená v ideální tekutině...
T.A. Edison Tajemství úspěchu v životě není v tom, že děláme, co se nám líbí, ale, že nacházíme zalíbení v tom, co děláme.
Statistická mechanika - Boltzmannův distribuční zákon
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Konstanty Gravitační konstanta Avogadrova konstanta
Elementární částice Leptony Baryony Bosony Kvarkový model
Matematické základy geoinformatiky
Formulace a vlastnosti úloh lineárního programování
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti
1. Derivace Derivace je míra rychlosti změny funkce.
Nekomutativita & Geometrie
Pre-algebra Antonín Jančařík.
Algebra II..
Moderních digitální bezdrátové komunikace
Teorie relativity VŠCHT Praha, FCHT, Ústav skla a keramiky Motivace: Elektrony jsou již u relativně malých energií relativistické (10 keV). U primárních.
Funkce více proměnných.
Tato prezentace byla vytvořena
Lineární zobrazení.
Elektron v periodickém potenciálovém poli - 1D
Diferenciální počet funkcí více proměnných
Soustavy souřadnic – přehled
Teorém E. Noetherové v teorii pole
SIGNÁLY A SOUSTAVY V MATEMATICKÉ BIOLOGII
Vektorové prostory.
II. Analýza poptávky Přehled témat
SIGNÁLY A LINEÁRNÍ SYSTÉMY
2. Vybrané základní pojmy matematické statistiky
Derivace funkce Derivací funkce f je funkce f ´ která udává sklon (strmost) funkce f v každém jejím bodě Kladná hodnota derivace  rostoucí funkce Záporná.
Počítačová chemie (5. přednáška)
Str. 1 TMF045 letní semestr 2006 IX Vlnová funkce jako pravděpodobnost ve fázovém prostoru lekce (IX - XI)
Podobnost trajektorií Jiří Jakl Úvod - využití Rozpoznáváni ručně psaných textů GPS navigace Analýza pohybu pracovníku v budovách Predikce.
Matematická analýza II M2100
Aproximace parciálních diferenciálních rovnic – Galerkinova metoda
str. 1 TMF045 letní semestr 2006 VI a VII Vlastní řešení Hamiltoniánu s komplexní energií metoda komplexního škálování.
SGEO2B Témata závěrečných prací. Ukázka.. Formální stránka práce Titulní strana: škola, název práce, autor, datum Písmo vel. 12, řádkování 1,5 Okraje:
© Institut biostatistiky a analýz INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT prof. Ing. Jiří Holčík, CSc.
Variační teorie ve fyzice a jejich současný aparát
Náhodná veličina. Nechť (, , P) je pravděpodobnostní prostor:
STATISTIKA 1. MOMENTY Vztah mezi momenty v rámci skupin a celku Data rozdělena do několika skupin S 1, …, S k Počty objektů v jednotlivých skupinách n.
M teorie aneb Teorie strun počtvrté Jan Duršpek. Motivace Kvantování gravitace HPN Planckova délka Kvantová geometrie.
Matice Přednáška č.4. Definice: Soubor prvků nazýváme maticí typu i-tý řádek j-tý sloupec prvky matice.
MME41 Ekonomicko-matematické metody 4 Prof. RNDr. Jaroslav Ramík, CSc.
Paul Adrien Maurice Dirac 3. Impulsní charakteristika
ALGEBRAICKÉ STRUKTURY
Definiční obor a obor hodnot
Regulátory v automatizaci
Derivace funkce Přednáška 2.
Matematika pro ekonomy
Symetrie a zákony zachování v neholonomní mechanice
1 Lineární (vektorová) algebra
Funkce více proměnných.
Matematika pro fyziky I.
ANALÝZA A KLASIFIKACE DAT
Plánování přesnosti měření v IG Úvod – základní nástroje TCHAVP
ANALYTICKÁ GEOMETRIE Analytická geometrie je část geometrie, která v euklidovské geometrii zkoumá geometrické útvary pomocí algebraických a analytických.
Transkript prezentace:

Matematika III pro porozumění a praxi netradiční výklad tradičních témat vysokoškolské matematiky

Osnova Matematika pro porozumění i praxi I a II – stručná charakteristika Matematika pro porozumění i praxi III – komentovaný obsah Podrobněji k problematice integrálu Podrobněji k problematice tenzorové algebry 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Co je „netradiční“ definice – věta – důkaz – důsledek – příklad motivační příklady k formulaci definic vše se dokazuje geometrické a fyzikální motivace a aplikace „výuka na příkladech“ (příklad, protipříklad, příklady na nesplnění předpokladů,…) celkový počet příkladů … MI … 154, MII … 352 celkový počet cvičení … MI … 125, MII … 214 … (min x 3) celkový počet obrázků … MI … 118, MII … 224 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Matematika I (2006, s dodatky 2009) 1. Všemocná úměra aneb lineární algebra poprvé (34/35) 1.1 Lineární rovnice 1.2 Počítání s čísly 1.3 Počítání s maticemi 1.4 Počítání s vektory 2. Funkce jedné proměnné (89/30) 2.1 Funkce a její graf 2.2 Derivace – rychlost změny funkce 2.3 Integrování – „sčítání“ mnoha malých příspěvků 3. I náhoda má své zákonitosti aneb počet pravděpodobnosti (31/20) 3.1 Pravděpodobnost 3.2 Náhodné veličiny 3.3 Náhoda a zpracování měření Dodatky (39/40) 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Derivování a integrování 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Pravděpodobnost, měření 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Matematika II/1 a II/2 (2012) 4. Vícerozměrná linearita aneb lineární algebra podruhé (55/31) 4.1 Prostory s vektory 4.2 Lineární zobrazení vektorových prostorů 4.3 Vlastní vektory 5. Souřadnicové soustavy obvyklejší i méně obvyklé (30/17) 5.1 Kartézská soustava souřadnic z jiného pohledu 5.2 Polární, válcové a kulové souřadnice 5.3 Obecné souřadnice 6. Linearita v aplikacích aneb lineární algebra do třetice (39/24) 6.1 Skalární součin 6.2 „Fyzikální“ lineární operátory a jejich vlastní vektory 6.3 Symetrické operátory v geometrii a fyzice 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Grupy – nekomutativita symetrií

Souřadnicové soustavy 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Aplikace lineární algebry 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Matematika II/1 a II/2 (2012) 7. Obyčejné diferenciální rovnice (64/36) 7.1 Diferenciální rovnice v životě 7.2 Rovnice prvního řádu rozřešené vzhledem k derivaci 7.3 Rovnice prvního řádu nerozřešené vzhledem k derivaci 7.4 Lineární diferenciální rovnice druhého řádu 7.5 Lineární rovnice druhého řádu s konstantními koeficienty 7.6 Lineární diferenciální rovnice vyšších řádů 7.7 Soustavy lineárních diferenciálních rovnic prvního řádu 8. Řady funkcí (53/33) 8.1 Posloupnosti a řady podruhé – čísla 8.2 Posloupnosti a řady potřetí – funkce 8.3 Zvlášť užitečné řady funkcí 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Diferenciální rovnice v mechanice 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Posloupnosti a řady čísel

Posloupnosti a řady funkcí 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Matematika II/1 a II/2 (2012) 9. Závislosti na více parametrech aneb funkce více proměnných (85/57) 9.1 Podmnožiny euklidovských prostorů Rn 9.2 Skalární funkce více proměnných 9.3 Vektorové funkce více proměnných 9.4 Diferenciální operátory 10. Základy variačního počtu pro mechaniku (26/16) 10.1 Princip stacionárního bodu 10.2 Variační počet a fyzika 10.3 Několik aplikací 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Skalární a vektorové funkce více proměnných

Matematika III (2015 ?) 11. Metrické prostory aneb jak měříme vzdálenost 11.1 Co je to metrika? 11.2 Konvergence aneb přibližování 11.3 Zobrazení metrických prostorů 12. Integrace všeho druhu přinese nám ducha vzpruhu 12.1 Vícerozměrné integrování 12.2 A zase algebra, tentokrát tenzorová 12.3 Od algebry k analýze – vektorová pole a diferenciální formy 12.4 Integrál z diferenciálních forem 13. Proměnná je komplexní – výsledky jsou noblesní 13.1 Co je to komplexní funkce komplexní proměnné? 13.2 Má-li funkce komplexní proměnné derivaci, pak má derivace všech řádů 13.3 Co udělá mají dírka v oboru holomorfnosti aneb singularity 13.4 Co jsou to mnohoznačné funkce? 13.5 Laplaceova a Fourierova transformace 13.6 Funkce komplexní proměnné a fyzika

Matematika III (2015 ?) 14. Variační počet teď již obecně: mechanika a teorie pole 14.1 Geometrické struktury pro variační počet 14.2 Variační problém na vrstevnatých prostorech – lagrangeovská formulace 14.3 Variační problém na vrstevnatých prostorech – hamiltonovská formulace 14.4 Variační fyzika 15. Co se děje v přírodě aneb parciální diferenciální rovnice 15.1 Klasické rovnice matematické fyziky (PDR druhého řádu) 15.2 Velmi známé rovnice 16. Kdy pomůže počítač aneb základní numerické metody 16.1 Numerické metody algebry 16.2 Numerické metody diferenciálního a integrálního počtu 16.3 Numerické řešení diferenciálních rovnic 17. Lineární algebra počtvrté – hrátky s operátory a maticemi 17.1 Co dělat, když operátor nemá diagonální reprezentaci 17.2 Polynomické matice a maticové polynomy 17.3 Několik aplikací

Integrování integrační obor: parametrizovaný kousek k – rozměrného útvaru v Rn integrovaný objekt: diferenciální k – forma (antisymetrické tenzorové pole řádu k) S „Prerekvizity“: vícenásobný integrál antisymetrické tenzory 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Riemannův integrál v Rn uzavřený kvádr ohraničená funkce Darbouxovy součty 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Kritérium integrability Funkce je integrabilní na n-rozměrném uzavřeném kvádru v Rn , je-li na něm spojitá skoro všude. (Množina bodů její nespojitosti je zanedbatelná … (Lebesgueovy) míry 0.) Riemannova funkce 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Fubiniova věta standardně: pro spojité funkce obecně: pro integrabilní funkce (spojité skoro všude) 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

První zobecnění integrálu jordanovsky měřitelné množiny: jejich hranice (množina bodů nespojitosti charakteristické funkce množiny) je zanedbatelná

Věta o transformaci integrálu pro integrabilní funkce a jordanovsky měřitelné množiny

VTI k důkazu: složená zobrazení Platí-li VTI pro zobrazení γ a β, platí i pro jejich složení. 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

VTI: příklady k důkazu pro lin. zobrazení VTI platí pro libovolné lineární zobrazení α. 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

VTI: k důkazu Platí-li věta pro konstantní funkci, platí pro libovolnou integrabilní funkci. Myšlenka důkazu: s použitím Fubiniovy věty výpočet objemu (n+1)-rozměrné množiny o „podstavě“ α(A) omezeného grafem nezáporné funkce f (x), předpoklad f (x) ≥ 0 není na újmu obecnosti. Důkaz pro obecné zobrazení indukcí vzhledem k n (pro n = 1 jde o větu o substituci v jednonásobném integrálu. 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Druhé zobecnění integrálu Zobecnění VTI na otevřenou množinu, ne nutně jordanovsky měřitelnou (důležité například pro nevlastní integrály, kdy integrační obor není ohraničený). 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Rozklad jednotky asociovaný s pokrytím A O … otevřené pokrytí množiny A v Rn . Pak existuje soubor ϕ funkcí φ(x) s vlastnostmi funkce jsou nekonečně diferencovatelné pro každý bod x platí 1 ≥ φ(x) ≥ 0 pro každý bod x v A existuje otevřená množina Wx obsahující x tak, že všechny funkce φ(x) s výjimkou konečného počtu jsou nulové na Wx pro každý bod x v A platí Pro každou funkci φ(x) existuje otevřená množina U z pokrytí O taková, že φ(x) = 0 vně jisté uzavřené množiny (nosiče) Ω obsažené v U. 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Rozklad jednotky - příklad

Zobecněný integrál Funkce f (x) se nazývá na A integrabilní, konverguje-li řada Integrál se definuje jako Integrál nezávisí na pokrytí ani na rozkladu jednotky s ním asociovaném. Pro jordanovsky měřitelné množiny splyne s původní definicí. 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Dá se s tím něco spočítat? Pro f(x) lokálně ohraničenou, nezápornou a spojitou na (0,1) platí Ale pozor… Zobecněný integrál však neexistuje kvůli nekonvergenci harmonické řady

Tenzory a operace tenzory typu (p, q) … zobrazení lineární ve všech argumentech struktura vektorového prostoru tenzorový součin, symetrizace, alternace (projekce na vektorový podprostor symetrických, resp. antisymetrických tenzorů), vnější součin úžení (kontrakce), zvedání a snižování indexů 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Ztotožnění transformační vlastnosti vektorů a kovektorů, transformační vlastnosti tenzorů při přechodech mezi bázemi první ztotožnění … kanonický izomorfismus ztotožnění tenzorových prostorů - příklad 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Skalární a duální součin duální součin a skalární součin pro dané ω existuje jednoznačně ζ tak, aby pro všechny vektory ξ, ζ a ω splynou při vyjádření skalárního součinu v ONB 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Objemový element a vektorový součin vektorový součin v R 3 objemový element ve Vn 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III

Objemový element a integrál 17. 10.2014 Seminář ÚTFA - Matematika III