Společná obchodní politika EU (CCP) – právní rámec Seminář 2017

CCP - obsah Společná obchodní politika EU 2. Podmínky obchodování s třetími zeměmi (mimo EU) 3. Podmínky obchodování s členskými státy EU

SMLOUVA O ZALOŽENÍ EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO SPOLEČENSTVÍ (1957) ZÁMĚR: do deseti let dosáhnout celní unie postupným odstraněním cel a jiných obchodních překážek mezi členskými státy koordinací obchodních politik jednotlivých členských států vůči třetím zemím vytvořit podmínky nutné pro uplatňování společné obchodní politiky

CCP V ZAKLÁDACÍ SMLOUVĚ ES – Čl. 133 JEDNOTNÉ ZÁSADY PRO úpravy celních sazeb uzavírání celních a obchodních dohod sjednocování liberalizačních opatření vývozní politiku obchodní ochranná opatření, včetně opatření v případech dumpingu a subvencování uzavírání dohod o obchodu službami uzavírání dohod týkajících se obchodních aspektů práv k duševnímu vlastnictví

Úpravy celních sazeb Ochrana určitých odvětví, nebo naopak podpora dovozu Různé komoditní sazby U citlivých odvětví vyšší cla Nejvyšší cla u zemědělských komodit

Uzavírání celních a obchodních dohod Uzavírání dohod je v kompetenci Evropské komise, která vystupuje jménem všech členských zemí. Dohody často obsahují obchodní preference (obchodní zvýhodnění), poskytované určitým zemím nebo jejich seskupením k usnadnění jejich, často bezcelnímu, přístupu na trhy Unie. Obsah těchto dohod zavazuje všechny členské státy. I přes existenci společného celního sazebníku postupuje Unie vůči různým zemím dle svých specifických priorit, a to velice diferencovaně, selektivně

Ochranná opatření při dovozu do EU Každá země EU může do jednoho měsíce předložit návrh na rozhodnutí Radě. Rada může toto rozhodnutí kvalifikovanou většinou potvrdit, změnit nebo zrušit. Pokud to vyžadují zájmy EU, může Rada na návrh Komise přijmout kvalifikovanou většinou ochranná opatření. Trvání ochranných opatření: max. 4 roky, lze prodloužit na další 4 roky. Nedotýká se opatření ve zvláštních případech odůvodněno veřejným pořádkem, veřejnou mravností, veřejnou bezpečností,

NOVÁ ÚPRAVA CCP V LS (2007) Nové znění čl. 207 SFEU : 1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování.

NOVÁ ÚPRAVA CCP V LS (2007) 2. Evropský parlament a Rada přijímají řádným legislativním postupem formou nařízení opatření vymezující rámec pro provádění společné obchodní politiky. 3. Je-li třeba sjednat a uzavřít dohody s jednou nebo více třetími zeměmi nebo s mezinárodními organizacemi, použije se článek 218…

CÍLE A PRINCIPY SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EU Přispívat k harmonickému rozvoji světového obchodu odstraňování překážek obchodu a snižování celních bariér růstu konkurenceschopnosti EU na světovém trhu podpoře evropských zájmů a obhajobě evropských hodnot V ROZMĚRU - mnohostranném (WTO) - dvoustranném a regionálním - jednostranném (uvnitř EU)

Rozhodovací proces CCP články 131 - 134 Smlouvy o založení ES (SES). Iniciativním orgánem je Evropská komise (Generální ředitelství pro obchod), předkládá Radě EU návrhy konkrétních opatření společné obchodní politiky doporučení na sjednání mezinárodní smlouvy.  

Rozhodovací proces CCP Rada EU - směrnice pro rozhodování = mandáty, které zmocňují Komisi k navržení postupu. odsouhlasení konkrétních opatření Radou Komise je pověřena jejich provedením. Zvláštní výbor jmenovaný Radou složený z reprezentantů členských států sleduje jednání Komise a poskytuje odborné konzultace.

Rozhodování Rady EU Rada rozhoduje kvalifikovanou většinou Výjimka - zavedení konečných antidumpingových a vyrovnávacích opatření, (většina prostá) jednomyslné rozhodování dohody týkající se služeb a obchodních aspektů práv k duševnímu vlastnictví- dohod směřující k harmonizaci práva členských států v oblastech dosud vyloučených z harmonizace.

Rozhodování Rady EU Speciální kategorie = dohody v oblasti kulturních, audiovizuálních, vzdělávacích, sociálních a zdravotnických služeb spadají do sdílené pravomoci členských států a EU kromě konzultace Evropského parlamentu je nutná ratifikace členskými státy

NÁSTROJE SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EU Smluvní – vstupují v platnost po dohodě s jinými zeměmi nebo skupinami zemí. Autonomní – o jejich zavedení rozhoduje EU nebo stát na základě vlastních rozhodnutí Cla Kvóty Dobrovolná exportní omezení (VER) Antidumpingová opatření Co do jejich účelu lze nástroje dělit na Aktivní – podporují domácí výrobky při vývozu na trhy v zahraničí. Pasivní – ochraňují domácí trh před nežádoucími dovozy.

Dovozní cla ve třetích zemích Vývozní cla EU všeobecná smluvní preferenční Společný celní sazebník EU Integrovaný tarif ES / TARIC (http://ec.europa.eu/taxation_customs) Dovozní cla ve třetích zemích

Nástroje SPOLEČNÉ OBCHODNÍ POLITIKY EU Kvóty (omezení ) – zejm. v obchodě se zeměmi, které nejsou členy WTO Nařízení Rady EU 520/94 pro spravování množstevních kvót Kvóty jednostranné (unijní) a smluvní Stanoví systém rozdělování kvót Dobrovolná exportní omezení - dohody mezi vyvážející a dovážející zemí vývozce se dobrovolně zaváže, že nepřekročí limitované množství výrobků určených do země dovozce.

2. Defenzivní obchodní nástroje lze použít jen v případech, kdy dovozy do EU způsobují nebo hrozí způsobit materiální újmu výrobnímu odvětví v EU je příčinná souvislost mezi dovozy a újmou antidumpingová opatření - umožňují omezit dovoz zboží v případě nabízení za cenu nižší než je běžná cena na domácím trhu, je-li vývoz dotován

2. Defenzivní obchodní nástroje Protisubvenční opatření  a ochranná opatření ( safeguard measures) - pokud prudce roste dovoz určitých výrobků do EU dovozce musí žádat o vydání licence (umožňuje podrobně sledovat vývoj dovozu) Volný dovoz se změní v dovoz regulovaný Limitovaná doba (základní je 4 roky, max. 8 let)

3. Ofenzivní obchodní nástroje nařízení o obchodních bariérách - umožňuje Komisi podat stížnost vůči třetí zemi, jež nedodržuje své závazky v obchodní oblasti v rámci WTO v rámci bilaterální dohody. opatření na dovoz nebo vývoz výrobků do a z EU -z politických nebo bezpečnostních důvodů embargo, bojkot nebo zvláštní režim na vývoz zbraní, jaderného materiálu apod.

Multilaterální (mnohostranné) 4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Multilaterální (mnohostranné) WTO představuje mnohostranný obchodní systém. Bilaterální (dvoustranné) Tyto nástroje existují v různých formách např. smlouvy, dohody celní kvóty, cla.

podle charakteru obchodních ustanovení 4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY podle obsahu smíšené dohody obchodní dohody asociační týkají se jen obchodu- sektorové dohody o obchodu textilem, ocelí, zemědělskými výrobky kooperační rámcové Netýkají se jen podmínek obchodu, ale i politické, hospodářské, finanční ad. spolupráce podle charakteru obchodních ustanovení preferenční dohody nepreferenční dohody

oblasti volného obchodu 4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Preferenční dohody Dohody o vytvoření celní unie Dohody o vytvoření oblasti volného obchodu oboustranně výhodnější podmínky pro vzájemnou výměnu zboží snadnější přístup na trh partnera – snížená nebo nulová cla na celá nebo kvótou omezená množství - větší otevřenost vlastního trhu pro zboží partnera

4. MEZINÁRODNÍ SMLOUVY Nepreferenční dohody smluvní strany si neposkytují žádné zvláštní výhody oproti běžným pravidlům. EU má takovéto dohody uzavřeny s vyspělými zeměmi např. USA, Japonsko, Austrálie, Kanada.

ZVLÁŠTNÍ POSTUP PŘI SJEDNÁVÁNÍ OBCHODNÍCH DOHOD Komise – zvláštní výbor (koordinace postojů členských států) podpis a uzavření (ratifikace): kvalifikovaná většina kromě: služby, duševní vlastnictví, přímé zahraniční investice kulturní a audiovizuální služby (jazyková rozmanitost)

Partneři, s nimiž EU uzavřela preferenční dohody Andorra, San Marino, Turecko - dohody o celní unii Bulharsko, Rumunsko, Chorvatsko, Makedonie, země ESVO, země středozemní oblasti (Alžírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Palestina, Tunisko), Faerské ostrovy, Chile, Mexiko, JAR - dohody o oblasti volného obchodu MERCOSUR (Argentina, Brazílie, Paraguay a Uruguay) země Perského zálivu (Bahrajn, Kuvajt, Oman, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty) Sýrie Albánie Partneři, s nimiž EU o uzavření dohod jedná:

VÝJIMKY Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (Norsko, Island,Lichtenštejnsko) - preferenční režim oblasti volného obchodu rozšířený o aplikaci pravidel vnitřního trhu EU (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob) Dohoda o partnerství a spolupráci se skupinou afrických,karibských a tichomořských rozvojových zemí (ACP) jednostranné preference EU nahradí v roce 2008 preference reciproční na základě dohod o hospodářském partnerství se subregiony (EPA)

VÝJIMKY Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země obchodní preference (obchodní zvýhodnění), poskytované určitým zemím nebo jejich seskupením k usnadnění jejich, často bezcelnímu, přístupu na trhy Unie iniciativa EBA (Everything but Arms) Jednostranné preference nepodložené smlouvou – autonomní opatření: Všeobecný systém preferencí pro rozvojové země Zvláštní preference pro Srbsko, Černou Horu, Bosnu a Hercegovinu a Albánii

Modernizace CCP Od podzimu 2006 Evropská komise pracuje na modernizaci společné obchodní politiky s cílem podpořit konkurenceschopnost EU Strategie zahrnuje větší sladěnost vnějších i vnitřních politik, liberalizace podmínek obchodu, revizi nástrojů na ochranu obchodu reflexi prioritních teritorií (vztahy vůči Číně)

Konec prezentace