Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, příspěvková organizace Adresa školy Pionýrů 2069, 73801 Frýdek-Místek IČ 13644301 Název operačního programu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo CZ.1.07/1.5.00/34.0149 Označení vzdělávacího materiálu VY_ 32_ INOVACE_11_31PolM-3 Název tematické oblasti (sady) Mikroprocesorová technika Název vzdělávacího materiálu Programovací jazyky Druh učebního materiálu Prezentace Anotace Materiál je určen žákům oboru elektrotechnika a je zaměřen na seznámení s mikroprocesory řady 8051 Klíčová slova mikroprocesor, program, jazyk, symbol, assembler Vzdělávací obor, pro který je materiál určen 26-41-M/01 Elektrotechnika Ročník III. Typická věková skupina 17 - 18 let Speciální vzdělávací potřeby základy číslicové techniky Autor Ing. Miroslav Poloch Zhotoveno, (datum/období) 3.9. - 25.9.2012 Celková velikost 290 kB Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Miroslav Poloch Dostupné z portálu www.ssed-fm.cz
Počítačový program je v informatice postup operací, který popisuje realizaci dané úlohy může být vytvořen programátorem zápisem algoritmu v nějakém programovacím jazyce je prostředkem komunikace mezi člověkem a počítačem pro zpracování procesorem je třeba zdrojový text programu přeložit do strojového kódu
Stupně komunikace člověk lidská řeč vyšší programovací jazyky nižší programovací jazyky strojový kód počítač
Dělení nižších programovacích jazyků první generace - strojový kód mikroprocesor jej dokáže zpracovat přímo, bez předchozího překladu psaní programů vyžaduje velkou pozornost ohledně spousty detailů programátor si musí pamatovat nebo vyhledávat číselné kódy pro každou instrukci druhá generace - jazyk symbolických instrukcí programátor musí rozumět jak jedinečné architektuře mikroprocesoru, tak i jeho registrům a instrukční sadě
Dělení vyšších programovacích jazyků procedurální (imperativní), popisující jednotlivé úkony pomocí algoritmů strukturované (např. C, BASIC) objektově orientované (např. Smalltalk, Java) neprocedurální (deklarativní), založené na myšlence programování pomocí definic co se má udělat a ne jak se to má udělat funkcionální (např. Lisp, Haskell) logické (např. Prolog, Gödel) kombinující různé přístupy (C++, Python, Object Pascal, Flex) pro výuku programování a algoritmického myšlení (Logo, Karel, Baltík, Petr)
Způsoby provádění programu Program zpracovává: Interpret, to je počítačový program, který průběžně překládá a přímo vykonává (interpretuje) programu zapsaný ve zvoleném programovacím jazyce Překladač, to je počítačový program, který nejprve přeloží zapsaný program do strojového kódu, ten uloží do nového souboru (se stejným názvem, ale jinou příponou, např. BIN) a teprve ten je pak přímo prováděn mikroprocesorem
Instrukce nejmenší jednotkou programu je instrukce jejím základem je operační kód, který přesně definuje činnost při provádění instrukce některé mohou obsahovat adresu operandu, který je uložen v datové paměti a se kterým se má pracovat některé mohou obsahovat přímá data, to je konstanty, které jsou součástí programu složitější instrukce mohou obsahovat dvě nebo tři adresy, adresu i data apod. k adresování paměti programu slouží čítač instrukcí PC (Program Counter), jeho hodnota se při postupném čtení a provádění instrukcí zvyšuje operační kód právě prováděné instrukce je uložen v instrukčním registru IR
Jazyk symbolických adres zkratka JSA, anglicky assembly language také označován jako jazyk symbolických instrukcí patří mezi nízkoúrovňové programovací jazyky pro překlad JSA do strojového kódu se používá program, který nazýváme assembler (překladač) oba názvy jsou často nesprávně zaměňovány odstranil nutnost pamatovat si číselné kódy jednotlivých strojových instrukcí, umístění dat a ruční propočítávání adres při překladu programu každá rodina procesorů má svůj vlastní odlišný JSA