Petr Bezruč 1867 - 1958 - vlastním jménem Vladimír Vašek - básník Slezska, kraje bídy, sociálního a národnostního útlaku - vtěluje se do pěvce, v jehož tvorbě se odráží hněv lidu vyvolaný opakovaným ponižováním a ústrky - proto pseudonym : Petr – skála, Bezruč - kámen obr. č. 1

Život : Narodil se v roce 1867 v Opavě. Jeho otec Antonín Vašek byl učitel, filolog a slezský buditel, jenž v roce 1880 umírá na tuberkulózu a Marie Vašková tak zůstává se šesti dětmi sama v nelehké finanční situaci. V roce 1881 začíná Vladimír Vašek navštěvovat brněnské gymnázium, nejhorší prospěch má z němčiny, matematiky a zpěvu, protože všechny písně zpíval v jediném tónu. Zde píše první verše, které se však nezachovaly, jednalo se o ironické veršovánky namířené proti profesorům. Studoval v Praze klasickou filologii, studia však nedokončil. Vrací z Prahy do Brna a začíná pracovat na poště / pamětní deska/ V roce 1891 je přidělen na poštu v Místku.

Tvorba : Zde v Místku začíná změna autora ve vášnivého zastánce práv chudých slezských lidí. V lednu 1899 začíná Vladimír Vašek zasílat své básně Janu Herbenovi do časopisu Čas pod pseudonymem Petr Bezruč. Do roku 1904 pak Vašek zasílá celkem 74 básní v 39 zásilkách. Básně mají veliký, převážně kladný ohlas. V roce 1909 vychází Bezručovy básně poprvé pod názvem Slezské písně. Básně obsahují velmi často s národní a sociální tematiku, jsou buřičské, staví se na stranu chudých a utlačovaných – typ sociální balady / b. Maryčka Magdónova – přednes /

b. Maryčka Magdónova Maryčka je sirotek (otec byl opilec, který se zabil při návratu z hospody). Maryčka se stará o mladší sourozence. Jednou ji při krádeži dříví chytí Hochfelder, který ji udá. Když ji odvádí strážník do „Frydku“, spáchá sebevraždu skokem ze skály. Dílo je napsáno kriticky, v každé sloce se autor ptá Maryčky na řešení. obr. č. 2

Básně ze Slezských písní: - intimní básně osobního charakteru : Červený květ – úvodní báseň sbírky, květina je symbolem jeho vlastního nitra, kaktus, jako květina, která vykvete pouze jednou, symbolizuje jeho životní osamělost -básně reagující na sociální bídu a národnostní útlak : Maryčka Magdónova Ostrava Kantor Halfar – příběh učitele, který vzdoroval tlaku odnárodňování a učil česky - básně věnované jednotlivým obcím na Moravě a ve Slezsku: Polská Ostrava - báseň na protest proti přejmenování Polské Ostravy na Slezskou Ostravu Některé básně z této sbírky zhudebnil a nazpíval písničkář Jarek Nohavica

Přínos Bezruče : - prolínání lyriky, epiky a dramatičnosti, útočnosti a reálného obrazu světa - ostrá kritika společnosti – sociální poezie – typ sociální balady, výzva k boji - jazyk – nářeční prvky – kopalna, robit, vráz - úsečné verše, vzrušené apostrofy, otázky, výsměšná ironie - obraz sociálního a národnostního útlaku, bída havířů, vdov a sirotků, útisk uhlobaronů, krčmářů, lichvářů – německé školy, polské kostely …

Kontrolní otázky Vlastní jméno autora, od kterých slov je odvozen pseudonym. Vladimír Vašek, Petr – skála, Bezruč – kámen 2. Název sbírky sociálních balad. Slezské písně

Kontrolní otázky 3. Proč řadíme báseň Maryčka Magdónova mezi básně se sociální tématikou? Útisk lidu, obraz havířů, bídy, osud sirotků… 4. Připrav si k recitaci báseň Ostrava, vypracuj rozbor: a) obsah (stručně); b) záměr autora. 5. Seznam se blíže s autorem na uvedených webových stránkách.

Zdroj: Neznámý autor.wikipedia.org[online]19.11.2008, 09:41[cit 2012-01-29].File:Bezruc 2.jpg.Dostupné z WWWhttp://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Bezruc_2.jpg / obrázek č. 1 a obrázek č. 2 / Vlastní tvorba : Mgr. Josefa Omelková