STŘÍDMÁ KONZUMACE ALKOHOLU A NAŠE ZDRAVÍ Milan Šamánek, Zuzana Urbanová Dětské kardiocentrum 2. LF UK, FN Motol Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK, FVL Praha Zdrav. výbor 2017

STŘÍDMÁ KONZUMACE ALKOHOLU (mírná, moderate drinking, low-risk) množství alkoholu, které nezpůsobuje problémy ani uživateli, ani společnosti Denní dávky se v jednotlivých zemích liší

STŘÍDMÉ DÁVKY ALKOHOLU g/den ZEMĚ MUŽI ŽENY Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Německo, Nizozemí, Slovinsko 20 10 Albanie, Australie, Gruzie 20 20 Česko, Dánsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko 24 16 USA, Makedonie 28 14 Francie, Nový Zéland 30 20 Velká Británie 32 24 Itálie 36 24 Polsko, Kanada, Španělsko 40 20 Světová zdravotnická organizace 10 – 30 Ruprich J. Přehled národních vodítek pro střídmou konzumaci alkoholických nápojů: nízkorizikové dávky etanolu. SZÚ, Centrum zdraví v Brně, 2015

SNÍŽENÍ VÝSKYTU INFARKTU MYOKARDU PŘI MÍRNÉM PITÍ ALKOHOLU American Heart Association British Heart Foundation European Society of Cardiology Royal Australasian College of Physicians World Health Organization National Institute on Alcohol Abuse (20 zemí) o 40-60%

MÍRNÉ PITÍ ALKOHOLU A SRDEČNÍ SELHÁNÍ 14 629 osob věk 45-64 let sledováni 24-25 let Srdeční selhání z různých příčin vzniklo u 1271 mužů a 1237 žen Při mírném pití alkoholu 14 g každý den pokles rizika vzniku srdečního selhání muži o 20 % ženy o 16 % Gonçalves A, et al. Europ Heart J. 2015

SPOTŘEBA ALKOHOLU A KARDIOVASKULÁRNÍ MORTALITA Meta-analýza z 84 studií, více než 1 milion osob Ronksley PE, et al.  BMJ 2011; 342: d671.

MÍRNÉ PITÍ ALKOHOLU A PROGNÓZA PO PRVNÍM SRDEČNÍM INFARKTU Studie SHEEP: 1 346 pac. 45-70 let, sledováno 8 let po infarktu skupina počet úmrtí/100 pac. let kardiovaskulárních celkových __________________________________________ dlouhodobí abstinenti 2,21 3,36 abstinenti od IM 6,33 10,13 1-5 g/den 1,26 2,40 5-20 g/den 1,18 2,25 >20 g/den 1,28 2,48 Janszky, Eur Heart J 2008;29:45-53

VLIV ALKOHOLU NA RIZIKO SRDEČNÍHO INFARKTU U ZVÝŠENÉHO KREVNÍHO TLAKU 11 711 mužů - hypertoniků 1986 - 2002 Množství vypitého alkoholu (g/den) Riziko infarktu _______________________________________ 0,1 - 4,9 1,09 5,0 - 9,9 0,81 10,0 - 14,9 0,68 15,0 - 29,9 0,72 30,0 - 49,9 0,67 50,0 a více 0,41 Beulens JWJ. Ann Int Medicine 2007;146:10-19

ALKOHOL A RIZIKO ISCHEMICKÉHO IKTU 1 drink = 14 g alkoholu Sacco RL, et al. JAMA 1999;281:53-60

STANOVISKO AMERICKÝCH SPOLEČNOSTÍ KARDIOLOGICKÉ A PRO MOZKOVOU MRTVICI „Konzumace malého množství alkoholu chrání proti ischemické formě iktu. U mozkového krvácení může alkohol riziko spíše poněkud zvětšit.“

MÍRNÉ PITÍ ALKOHOLU A DIABETES Riziko výskytu diabetu klesá o 33-60% studie z USA, Anglie, Nizozemí, Německa, Francie, Japonska, Austrálie Úmrtnost při srdeční komplikaci klesá o 34-58% studie z Harvardské university, Japonska, Nizozemí, Anglie, Německa V pokročilém věku pokles úmrtnosti o 79%

ALKOHOL A CELKOVÁ ÚMRTNOST Drink = 10 g Castelnuevo A. Arch Intern Med 2006

ALKOHOL A ÚMRTNOST U SENIORŮ KONZUMUJÍCÍCH ALKOHOL VE VĚKU >55 LET 1 824 osob (1 142 mužů) Věk při vstupu do studie byl 55 – 65 let Během 20 letého sledování byla celková úmrtnost u abstinentů vyšší o 51 % než u střídmých pijáků u silných pijáků vyšší o 45 % než u střídmých Holahan ChJ, et al. Alcoholism: Clinical and Experimental Research 34; 2010

OPTIMÁLNÍ DÁVKA ALKOHOLU U SENIORŮ Royal College of Psychiatrists Muži ve věku do 54 let: 30 g alkoholu denně od 55 do 84 let: zvýšit dávku na 42 g Ženy v 75 letech: 30 g alkoholu denně

MÍRNÁ DÁVKA ALKOHOLU Bezproblémové pití dle literatury muž 21 – 60 g alkoholu žena 10 – 40 g alkoholu SZÚ doporučená denní dávka alkoholu v ČR muž 24 g žena 16 g jednorázově ≤ 40 g Námi doporučovaná dávka muž 20 – 40 g (2 – 4 dl vína) žena 20 – 30 g (2 – 3 dl vína)

Muži Riziko střídmé pití 0,64 pití nad 40 g/den 0,47 značné pití 0,45 15 500 mužů, 26 000 žen, 29 – 69 let, sledováno 10 let Riziko infarktu myokardu neustále klesalo i při překročení hranice střídmého pití ! Muži Riziko střídmé pití 0,64 pití nad 40 g/den 0,47 značné pití 0,45 _ konzumace >90 g/den 0,49 Arriola L. Heart 2009 ŠPANĚLSKÁ STUDIE

Bottle of wine a day keeps the doctor away Dr. KARI POIKOLAINEN Expert pro alkohol WHO Ředitel Finské nadace pro studium alkoholu Bottle of wine a day keeps the doctor away K. Poikolainen: Perfect Drinking and its Enemies

FREKVENCE PITÍ ALKOHOLU A VÝSKYT INFARKTU MYOKARDU 38 077 zdravotníků USA 1986 - 1998 Častost pití (dny v týdnu) Relativní riziko abstinenti 1,00 1 - 2 0,84 3 - 4 0,68 5 - 7 0,63 Mukamal KJ, et al. NEJM 2003, 348:109-18

KDY ZAKAZUJEME I MALÉ MNOŽSTVÍ ALKOHOLU těhotným a kojícím matkám od 6. měs. těhotenství do 2 let: růstový sprint mozkových buněk a spojů čtyřhodinová přítomnost alkoholu v mozku jej poškodí usmrcuje mozkové buňky, zmenšení mozku, snížení IQ, problémy ve škole, agresivita, fetální alkoholický syndrom dětem a mladistvým do 18 let při chorobách s kontraindikací alkoholu při užívání některých léků řidičům potomkům alkoholiků

OBLIČEJ DÍTĚTE S FETÁLNÍM ALKOHOLICKÝM SYNDROMEM

PITÍ ALKOHOLU V TĚHOTENSTVÍ Meta-analýza 23 470 studií, použito 328 z 50 zemí ______________________ Irsko 66,4 % Bělorusko 46,6 % Dánsko 45,8 % Britanie 41,3 % Rusko 36,5 % _______________________ V Evropské Unii 25,2 % pije v těhotenství Fetální alkoholický syndrom u 3,7/1000 porodů Popova S, et al. Lancet Global Health 2017;5:e290–e299

ALKOHOL ZPŮSOBUJE CIRHÓZU JATER a VZNIK NÁDORŮ

NEBEZPEČÍ ALKOHOLICKÉ CIRHÓZY JATER U střídmých pijáků se alkoholická cirhóza vůbec nevyvine Nebezpečí stoupá u 5 – 15 % osob při konzumaci u mužů ≥60-80 g alkoholu denně u žen ≥20-40 g denně po dobu nejméně 8 let The National Institute on Alcohol Abuse and Alcoholism

PŘÍČINY NEALKOHOLICKÉHO POŠKOZENÍ JATER virové hepatitidy B, C a D obezita a metabolický syndrom srdeční městnání diabetes toxické poškození, léky vrozené vady: cystická fibróza, biliární cholangitida, hemochromatóza, Wilsonova choroba

Alcohol consumption and site-specific cancer risk: Bagnardi V, et al. Alcohol consumption and site-specific cancer risk: a comprehensive dose–response meta-analysis. Br J Cancer 2015; 112: 580–593 572 studií od 1956 do 2012

NESOUVISÍ SIGNIFIKANTNĚ S RIZIKEM TĚCHTO NÁDORŮ PITÍ ALKOHOLU NESOUVISÍ SIGNIFIKANTNĚ S RIZIKEM TĚCHTO NÁDORŮ adenomu jícnu kardie žaludku tenkého střeva cervixu endometria ovarií močového měchýře mozku __________________________________________________________________ Bagnardi V. et al. Br J Cancer 2015;112:580-593

SPOTŘEBA ALKOHOLU A RIZIKO NÁDORŮ NÁDOR N ≤ 12,5g denně ≤ 50g denně > 50g denně__ ústní dutina a farynx 52 1,13 (1,00-1,26) 1,83 (1,62-2,07) 5,13 (4,31-6,10) jícen 54 1,26 (1,06-1,50) 2,23 (1,87-2,65) 4,95 (3,86-6,34) prsy 118 1,04 (1,01-1,07) 1,23 (1,19-1,28) 1,61 (1,33-1,94) melanom 14 1,11 (0,97-1,27) 1,20(1,03-1,41) 0 prostata 43 1,04 (1,01-1,08) 1,06 (1,01-1,11) 1,09 (0,98-1,21) kolorektální 66 0 1,17 (1,11-1,24) 1,44 (1,25-1,65) larynx 41 0 1,44 (1,25-1,66) 2,65 (2,19-3,19) lymfom Hodgkin 9 0,73 (0,59-0,89) 0,73 (0,60-0,87) 0,63 (0,41-0,97) lymfom non-Hodgkin 24 0,88 (0,80-0,97) 0,87 (0,81-0,95) 0,75 (0,64-0,88) ledviny 17 0,92 (0,86-0,99) 0,79 (0,72-0,86) 0 štítná žláza 9 0,81 (0,74-0,88) 0,81 (0,71-0,94) 0 ______________________________________________________________________ Bagnardi V, et al. Br J Cancer 2015;112:580-593

NEDOSTATKY BAGNARDIHO STUDIE nerozlišuje rozdíly v metabolismu alkoholu u mužů a u žen u různých etnik rozdíly ve výskytu nádorů při pití alkoholu * riziko kolorektálního karcinomu je vyšší pouze u mužů mezi etnikami * riziko nádorů ústní dutiny, hrtanu a jícnu je pouze v asijské populaci * vyšší riziko melanomu a nádoru prostaty je pouze v pracích z USA *snížené riziko lymfomu je ve studiích z Asie a USA, ale ne z Evropy NEVYLOUČILI PODÍL DALŠÍCH VÝZNAMNÝCH RIZIKOVÝCH FAKTORŮ kouření obezity Bagnardi V. et al. Br J Cancer 2015;112:580-593

KOUŘENÍ DOMINUJE PŘI ÚMRTÍ U NÁDORŮ Siegel R, et al. JAMA Intern Med 2015;175:1574-76

KOUŘENÍ JE PŘÍČINOU ÚMRTÍ U VÍCE NEŽ POLOVINY NÁDORŮ PŘIPISOVANÝCH ALKOHOLU JSOU TO NÁDORY ústní dutiny pharyngu jícnu laryngu trachey Siegel R, et al. JAMA Intern Med 2015;175:1574-76

NÁDORY PŘI PITÍ ALKOHOLU RIZIKO KOUŘENÍ Fig 2 Risk of total and al ohol related cancer jointly by alcohol consumption and smoking history NÁDORY PŘI PITÍ ALKOHOLU RIZIKO KOUŘENÍ Cao Y, et al. BMJ 2015;351:h 4238

MORTALITA PŘI KOUŘENÍ A PITÍ ALKOHOLU Smoking: Bjartveit  K, Tverdal  A.  Tob Control 2005;14:315-320.  Alcohol consumption: DiCastelnuevo A, et al. Arch Intern Med 2006;166:2437-2445 Chokshi DA, et al. JAMA. 2015;314:1339-1340

OBEZITA A RIZIKO NÁDORŮ National Cancer Institute January 17, 2017 2 – 4krát častější nádory endometria nádory jícnu 2krát častější nádory kardie nádory jater nádory ledvin méně časté nádory pankreatu meningeomy nádory žlučníku kolorektální karcinomy

SOUHRN O NÁDORECH A CIRHÓZE Pití alkoholu vůbec nesouvisí s rizikem nádorů jícnu, kardie, žaludku, tenkého střeva, cervixu, endometria, ovarií, mozku a močového měchýře Při mírném pití je riziko vzniku ostatních nádorů zanedbatelné (max. 13 %) Rizika některých nádorů (lymfomů, štítné žlázy, ledvin) se pitím snižují (až o 27 %) Nádory, na kterých se podílí alkohol, jsou z větší části zaviněny kouřením a další obezitou Jaterní cirhóza se při střídmém pití nevyskytuje Neexistuje důvod pít pouze ≤ 12,5 g denně

RIZIKO INFARKTU MYOKARDU A KONZUMACE ALKOHOLU Centrum preventivní medicíny. Ústav preventivního lékařství LF MU Brno

Galén z Pergamonu Hippokratés z Kósu Wine and Sophistication in Classical Greece (129-216) Galén z Pergamonu Hippokratés z Kósu

PŘÍZNIVÝ EFEKT STŘÍDMÉHO PITÍ závisí na celkovém životním stylu umění plně užívat života normálně se stravovat *nízké živočišné tuky *méně tučného masa a více ryb *více zeleniny a ovoce *málo jednoduchých cukrů, žádné slazené nápoje *méně solit vyhýbat se stresovým situacím najít čas na odpočinek zvětšit tělesnou zátěž m í t p o z i t i v n í c í l

ODPOVĚĎ NA PITÍ ALKOHOLU závisí na pohlaví výšce a tělesné hmotnosti věku metabolismu alkoholu konzumaci jídla a složení potravy

MÍRNÁ KONZUMACE ALKOHOLU U SENIORŮ příjemné pocity, dobrá nálada uklidnění a uvolnění zpříjemnění konverzace lepší sociální chování omezení agresivity zbavení úzkosti ústup deprese lepší sex

STANDARDNÍ DRINK ALKOHOLICKÉHO NÁPOJE Rakousko 6 g Británie, Irsko 8 g Austrálie, Holandsko, Island, Itálie, Španělsko 10 g Finsko 11 g Dánsko, Francie 12 g USA, Kanada, Portugalsko 14 g Maďarsko 17 g Japonsko 20 g Česká republika 16-18 g 1 velké 4 % pivo (desítka) 2 dcl vína (11 %) likér (20 %) 100 ml destilát (40 %) 50 ml

SNÍŽENÍ RIZIKA SRDEČNÍHO INFARKTU PŘI DÁVKÁCH ALKOHOLU M=40 a Ž=30 g Francie 30 % Americká kardiologická společnost 30 – 50 % Harvardova universita 37 % Zdravotníci USA více než 50 % 6 zemí světa (USA, Korea, Německo, Itálie, Nizozemsko, Polsko) 50 % Španělsko 53 – 55 % Národní ústav USA proti alkoholismu (20 zemí) 40–60 %

NEBEZPEČÍ I MALÉ DÁVKY ALKOHOLU U TĚHOTNÉ Růstový sprint ve vývoji mozkových buněk a spojů kolem 6. měs. těhotenství Čtyřhodinová přítomnost alkoholu v mozku dokáže mozek poškodit Fetální alkoholický syndrom

WHO Global status report on alcohol and health 2014 Cardiovascular diseases the relationship between alcohol consumption and cardiovascular diseases is complex. The beneficial cardioprotective effect of relatively low levels of drinking for ischaemic heart disease and ischaemic stroke disappears with heavy drinking occasions. Diabetes mellitus a dual relationship exists, whereby a low-risk pattern of drinking may be beneficial while heavy drinking is detrimental

DOPORUČENÍ K PREVENCI NÁDORŮ American Cancer Society udržovat normální tělesnou hmotnost být fyzicky aktivní jíst stravu bohatou na zeleninu ovoce granule omezit červené a upravované maso alkohol ženy 14 g denně muži 28 g denně

PROSPEKTIVNÍ STUDIE VLIVU PITÍ ALKOHOLU NA ÚMRTNOST 22 071 lékařů 40 - 84 r. R e l a t i v n í r i z i k o alkohol celková srdce rakovina ictus týdně 1 0.84 0.89 0.79 0.86 5 0.79 0.54 1.07 0.76 7 1.01 0.96 1.12 0.89 > 15 1.63 1.62 2.23 - Nejlepší 2 - 6 drinků týdně Camargo AHA - 94, Berger AHA - 94

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO U MUŽŮ ČÍNA

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO U ŽEN ČÍNA

KONZUMACE PIVA A KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO

POTOMCI ALKOHOLIKŮ Náchylnost stát se rovněž alkoholikem synové – pětinásobná dcery - trojnásobná Dvojčata alkoholiků pila všechna, vč. adoptovaných do Norska Gen ovlivňující závislost na alkoholu a jiných návykových látkách

PÍT PO CELÝ ŽIVOT OD 18 LET AŽ DO SMRTI !

VZTAH ALKOHOLU A CELKOVÉ MORTALITY UKAZUJE „J- KŘIVKA“ International Scientific Forum on Alcohol Research Riziko celkové úmrtnosti klesá při konzumaci ≤ 5 drinků při jedné příležitosti při ≤ 5 příležitostech týdně Riziko celkové úmrtnosti stoupá při konzumaci ≥ 5 drinků při jedné příležitosti při ≥ 5 příležitostech týdně   Plunk AD, et al. Alcohol consumption, heavy drinking, and mortality: Rethinking the J-shaped curve.  Alcohol Clin Exp Res 2013

NADMĚRNÉ PITÍ ALKOHOLU SOUVISÍ SIGNIFIKANTNĚ S RIZIKEM NÁDORŮ POSTIŽENÍ N RR 95% CI ________________________________________ JATER 36 2,07 1,66-2,58 ŽALUDKU 39 1,21 1,07-1,36 PANKREATU 39 1,19 1,11-1,28 PLIC 34 1,15 1,02-1,30 ŽLUČNÍKU 8 2,64 1,62-4,30 _________________________________________ Bagnardi V. Br J Cancer 2015;112:580-593

MECHANISMUS PŘÍZNIVÉHO PŮSOBENÍ ALKOHOLU zvýšení HDL cholesterolu snížení aktivity krevních destiček snížení hladiny fibrinogenu

Vliv pití nealkoholických nápojů na srdeční riziko 69 zdravých, 38-75 let Víno: vzestup HDL-C o 6% Hroznový extrakt: pokles o 5% Placebo: pokles HDL-C o 10% Hansen AS. Europ J Clin Nutrition 2005

SPOTŘEBA ALKOHOLU A KARDIOVASKULÁRNÍ MORTALITA Meta-analýza 84 studií, více než 1 milion osob Ronksley PE, et al.  BMJ 2011; 342: d671.

ÚMRTÍ PŘIČÍTANÁ ALKOHOLU WHO-GLOBAL STATUS REPORT ON ALCOHOL AND HEALTH- 2014 _______________________________________________________________ Ca úst a faryngu 30 epilepsie 12 pankreatitida 25 respirační infekce 4 Ca laryngu 23 HIV 1 Ca jícnu 22 předčasný porod 0 hemoragický iktus 11 Ca kolorektální 10 hypertenze 8 Ca prsů 8 ischemická choroba srdeční 7 ischemický iktus 4 _______________________________________________________________

ALKOHOL A VÝSKYT NEALKOHOLICKÉHO POŠKOZENÍ JATER (NAFLD) Soubor 9886 mužů konzumace alkoholu výskyt NAFLD _____________________________________________________ 20 g denně 44,7 % 20 – 59 g denně 35,9 % více než 60 g denně 40,1 % ______________________________________________________ Hiramine Y, et al. J Gastroenterol 2011;46:519-528

KARDIOVASKULÁRNÍ RIZIKO A RIZIKO NÁDORŮ PŘI KONZUMACI ≤12,5 g ALKOHOLU DENNĚ Kardiovaskulární choroby Nádory RR % RR % _______________________________________ 0,77 - 23 0,73-1,13 - 27až 13