Kmen: členovci Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 6. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi a se základní stavbou a systémem pavoukovců. Materiál je plně funkční pouze s použitím internetu.

Základní pojmy článkované tělo – hlava, hruď, zadeček hlavohruď stopka článkované končetiny chitin svlékání Trilobiti klepítka pavučina snovací bradavky sací hltan mimotělní trávení malpigické trubice plicní vak vnitřní oplození

Kmen: Členovci mají článkované tělo a končetiny vnější kostru tvoří chitin, ten omezuje růst jedince  svlékání trilobiti – vyhynulí členovci ostrorepi – starobylí členovci, kteří přežili z doby prvohor Ostrorep americký

nestejně článkované tělo a končetiny články srostly v - hlavu - hruď - zadeček u některých srostla hlava s hrudí – hlavohruď

vnější kostra - z chitinu (organická odolná látka,) - při růstu svlékají

Dělení členovců: podkmeny: - trojlaločnatci – Trilobiti (prvohory) - klepítkatci – pavouci, sekáči, štíři a roztoči - žabernatí – korýši - vzdušnicovci – mnohonožky stonožky a hmyz

příbuzní pavoukům - Ostrorepi Ostrorep americký (prvohorní) Atl.oceán, sev. Ameriky, Ind.oceán až 60 cm

Zápis do sešitu Kmen: Členovci článkované tělo – hlava, hruď, zadeček – někdy hlava spojena s hrudí - hlavohruď a stopkou připojen zadeček článkované končetiny vnější kostru tvoří chitin – omezuje růst jedince  svlékání ostrorepi – starobylí členovci, kteří přežili z doby prvohor, Ostrorep americký Atl.oceán, sev. Ameriky, Ind.oceán - až 60 cm, příbuzní pavoukovcům Dělení členovců: podkmeny: - trojlaločnatci – Trilobiti (prvohory) - vyhynulí - klepítkatci – pavouci, sekáči, štíři a roztoči - žabernatí – korýši - vzdušnicovci – mnohonožky, stonožky a hmyz

tělo: hlavohruď + zadeček 1. pár končetin má klepítka nemají tykadla třída Pavoukovci: tělo: hlavohruď + zadeček 1. pár končetin má klepítka nemají tykadla řády: 1. pavouci 2. sekáči 3. roztoči 4. štíři

5. štírci 6. solifugy 8 mm, nemá jedový osten ve skalách a půdě, po celém světě oběti (tvory menší než oni) štípou klepety Solifuga egejská Až 7 cm, nemá jedové žlázy

7. bičovci Tarantule 20 – 40 mm, nemá jed roztrhá oběť chelicerami - kusadly Název se plete s názvem sklípkana (latinsky Tarantulas)

Zápis do sešitu Třída: Pavoukovci většinou suchozemští tělo členěné na hlavohruď a zadeček 4 páry končetin + 1 pár klepítek + 1 pár makadel nemají tykadla řády: 1. pavouci 2. sekáči 3. roztoči 4. štíři

Třída: Pavoukovci většinou suchozemští tělo členěné na hlavohruď a zadeček 4 páry končetin + 1 pár klepítek (přijímání potravy) + 1 pár makadel (hmat) nemají tykadla obrázek 2

ad 1. Pavouci: Pokoutník domácí vodorovné pavučiny

stavba těla: hlavohruď – stopka – zadeček u ústního otvoru klepítka (přeměněné končetiny) s jedovou žlázou makadla (k hmatu, přeměněný 2.pár končetin) 4 páry kráčivých končetin

na zadečku – snovací bradavky tekutina – na vzduchu tuhne

Vnitřní stavba pavouka oči trubicové srdce jedová žláza makadla plicní vak nerv.s. rozmnož. s. klepítko trávicí soust.

ústní otvor – hltan – jícen – žaludek – střevo mimotělní trávení trávicí soustava: ústní otvor – hltan – jícen – žaludek – střevo mimotělní trávení – po usmrcení kořisti do ní vstříkne trávicí šťávy => rozložení => pak nasává

cévní soustava: otevřená – krev se vylévá do těla trubicové srdce na hřbetě

dýchací soustava: plicní vaky vylučovací soustava: nitkové (maphigické) trubice nervová soustava: žebříčková 4 páry oček + smyslové brvy po těle – vnímají otřesy

samička obalí vajíčka pavučinou – kokon rozmnožování: oddělené pohlaví, oplození vnitřní (sameček menší, makadly přenese spermie do pohlavního otvoru samičky a utíká) samička obalí vajíčka pavučinou – kokon (chrání vajíčka i malé pavouky) Meta temnostní Snovačka oválná

Řád: Pavouci hlavohruď oddělená od zadečku stopkou snovací bradavky vylučují pavučinu – typická pro jednotlivé druhy pavouků tkaní řízeno vrozeným chováním – instinktem

Řád: Pavouci do ulovené kořisti pomocí klepítek vstříknou jed a trávicí šťávy, které kořist rozloží = mimotělní trávení vzniklou tekutinu pavouk nasaje do ústního otvoru pomocí sacího hltanu z trubicového srdce vybíhají cévy a z nich se krev rozlévá do tělní dutiny → otevřená cévní soustava dýchání pomocí plicního vaku vylučování: malpigickými trubicemi nervová soustava žebříčkovitá jednoduché oči, hmat pomocí makadel a smyslových brv na těle jsou odděleného pohlaví, ♂ přenáší spermie do pohlavního otvoru ♀ = vnitřní oplození

Zápis do sešitu Řád: Pavouci hlavohruď oddělená od zadečku stopkou 1 pár končetin je přeměněn v Klepítka, 2 pár končetin přeměněn v Makadla 4 páry kráčivých nohou Na zadečku snovací bradavky vylučují pavučinu tkaní řízeno vrozeným chováním – instinktem do ulovené kořisti klepítky s jedovou žlázou - vstříknou jed a trávicí šťávy, které kořist rozloží = mimotělní trávení trávicí soustava: ústní otvor – hltan – jícen – žaludek – střevo z trubicového srdce vybíhají cévy, krev se rozlévá do tělní dutiny → otevřená cévní soustava

Zápis do sešitu dýchání plicním vakem vylučování malpigické trubice nervová soustava žebříčkovitá jednoduché oči - 4 páry oček hmat pomocí makadel a smyslových brv na těle (vnímají otřesy) rozmnožování: oddělené pohlaví, oplození vnitřní (sameček menší, makadly přenese spermie do pohlavního otvoru samičky a utíká) ♂ přenáší spermie do pohlavního otvoru makadly a utíká = vnitřní oplození ♀ samička obalí vajíčka pavučinou =– kokon (chrání vajíčka i malé pavouky)

Křižák obecný svislé pavučiny, † na hřbetě

Křižák pruhovaný

Křižák pruhovaný

Křižák zelený

Vodouch stříbřitý žije pod vodou loví drobný hmyz pavučina tvar zvonu v ní vzduch - číhá

1. dva páry dlouhé, na květech B.kopretinový Běžník 1. dva páry dlouhé, na květech nedospělí – babí léto B.kopretinový

Běžník zelený

Skákavka pruhovaná 6 mm nestaví pavučiny, kořisti se zmocňuje skokem jistí se pavučinou jano lanem vypadá jako „mimozemšťan“

Sklípkan tropy, až 10 cm až 20 let ještěrky, malé ptáky Sklípkan metallica

Snovačka jedovatá „Černá vdova“ černý, 15 mm červená kresba na zadečku po páření většinou sežere samce černý, 15 mm červená kresba na zadečku úmrtí jen 9%

Lovčík hajní

Slíďák tatranský

Řád: Pavouci pokoutník domácí křižák obecný, pruhovaný a zelený vodouch stříbřitý jediný pavouk, žijící pod vodou zásobu vzduchu si vytváří v pavučinovém zvonu, do kterého si jej nosí pomocí chloupků na zadečku běžník kopretinový Běžník zelený kořist přepadá skokem, částečně umí měnit barvu slíďák tatarský netvoří sítě skákavka pruhovaná Lovčík hajní Třesavka velká sklípkani největší pavouci (až 10 cm) snovačka jedovatá „černá vdova“

Zápis do sešitu pokoutník domácí křižák obecný, pruhovaný, zelený vodouch stříbřitý - jediný pavouk, žijící pod vodou, vzduch si nosí do pavučinového zvonu pomocí chloupků na zadečku běžník kopretinový, zelený sklípkani snovačka jedovatá Skákavka pruhovaná Lovčík hajní Třesavka velká slíďák tatarský – netvoří sítě

dlouhé nohy (může při chycení odvrhnout) ad 2. Sekáči: zadeček přisedá k hlavohrudi celou šíří dlouhé nohy (může při chycení odvrhnout) noha se pak chvíli pohybuje sekavým pohybem – odpoutá pozornost predátora Sekáč domácí

Sekáč rohatý

Řád: Sekáči zadeček zcela přisedlý k hlavohrudi nápadně dlouhé končetiny, v případě ohrožení končetinu odvrhnou a ta „sekáním“ odvrátí pozornost útočníka nestaví pavučiny sekáč rohatý = sekáč domácí

Zápis do sešitu Řád: Sekáči zadeček zcela přisedlý k hlavohrudi nápadně dlouhé končetiny, v případě ohrožení končetinu odvrhnou a ta „sekáním“ odvrátí pozornost útočníka nestaví pavučiny sekáč rohatý, sekáč domácí

ad 3. Roztoči roztoč v domácím prachu - alergie

Řád: Roztoči žijí hlavně na souši, drobní všechny části těla splývají dohromady často paraziti

samci malí, nepřijímají potravu nemoci: virový zánět mozkových blan Klíště obecné parazit samička saje krev samci malí, nepřijímají potravu nemoci: virový zánět mozkových blan Bakteriální Borelióza zarudlé místo, únava, teplota, pak klid a pak poruchy zdraví samička do půdy několik tisíc vajíček => za 3 – 6 týdnů larvy => dorostou v 8nohé nymfy => dospělý jedinec

Odstranění klíštěte: Klíště uchopte opatrně co nejblíže pokožce Odstranění klíštěte: Klíště uchopte opatrně co nejblíže pokožce. nemačkejte jej a nesahejte na něj holýma rukama (borrelie se vylučují s výkaly klíštěte a mohou vás infikovat i přes zdánlivě neporušenou pokožku). Použijte pinzetu nebo speciální kleštičky, které jsou k dostání v lékárnách. Vytáhněte klíště vikláním do stran. Metoda otáčení proti směru hodinových ručiček nemá svoje opodstatnění. Ranku dobře desinfikujte - peroxidem, jodovou tinkturou, ajatinem, betainem, alkoholem. Pokud se klíště podařilo přetrhnout, ranka s hlavičkou se často zanítí. Místo dobře desinfikujte, hlavička se většinou během několika dní sama odhojí. Místo přisátí ještě několik dnů pozorujte.

Zákožka svrabová 0,3 mm, kožní nemoc – svrab (chodbičky v lidské pokožce, kladou zde vajíčka => larvy, svědí to)

Varoa včelí - Kleštík včelí parazit na včelách (ve vzdušnicích, „včelí mor“)

sametka rudá

Řád: Roztoči klíště obecné zákožka svrabová sametka rudá krev obratlovců sají pouze ♀, po nasátí se jejich zadeček mnohonásobně zvětší ♂ jsou menší, nepřijímají potravu přenašeči chorob borelioza a klíšťová encefalitida zákožka svrabová způsobuje kožní chorobu – svrab ♀ si v pokožce vrtají chodbičky → svědění sametka rudá drobné roztoče lze pozorovat při patách stromů, či na osluněných kamenech. Velikost 3 mm.

Zápis do sešitu Řád: Roztoči žijí hlavně na souši, drobní všechny části těla splývají dohromady často paraziti klíště obecné - krev sají pouze ♀ přenašeči chorob borelioza a klíšťová encefalitida zákožka svrabová způsobuje kožní chorobu – svrab sametka rudá Varoa včelí - Kleštík včelí – vymírání včelstev

ad 4. Štíři: rodí živá mláďata Štír kýlnatý vývojově stará skupiny pavoukovců - na zadečku hrot s jedovou žlázou - draví, v noci loví, tropy a subtropy - jižní Evropa (u nás Slapy, ale od r. 1988 neobjeven ani jeden) - nosí mláďata na hřbetě (30 – 35)

Veleštír císařský kolem 15 cm, až 23 cm, Afrika

Mangusta liščí (Afrika), loví štíry, ukousne jim ocásek (šelmy promykovité)

Řád: Štíři na konci zúženého zadečku mají hrot s jedovou žlázou jsou draví štír kýlnatý veleštír císařský obrázek 5

Zápis do sešitu Řád: Štíři na konci zúženého zadečku mají hrot s jedovou žlázou jsou draví štír kýlnatý veleštír císařský

OPAKOVÁNÍ Kmen: Členovci Řád: Pavouci Třída: Pavoukovci článkované tělo a končetiny vnější kostru tvoří chitin – omezuje růst jedince  svlékání trilobiti – vyhynulí členovci ostrorepi – starobylí členovci z prvohor Třída: Pavoukovci většinou suchozemští tělo členěné na hlavohruď a zadeček 4 páry končetin + 1 pár klepítek + 1 pár makadel Řád: Pavouci hlavohruď oddělená od zadečku stopkou snovací bradavky vylučují pavučinu tkaní řízeno vrozeným chováním – instinktem do ulovené kořisti klepítky vstříknou jed a trávicí šťávy, které kořist rozloží = mimotělní trávení z trubicového srdce vybíhají cévy, krev se rozlévá do tělní dutiny → otevřená cévní soustava

OPAKOVÁNÍ dýchání plicním vakem vylučování malpigické trubice nervová soustava žebříčkovitá jednoduché oči, hmat pomocí makadel a smyslových brv na těle oddělená pohlaví ♂ přenáší spermie do pohlavního otvoru ♀ = vnitřní oplození pokoutník domácí křižák obecný vodouch stříbřitý jediný pavouk, žijící pod vodou vzduch si nosí do pavučinového zvonu pomocí chloupků na zadečku běžník kopretinový sklípkani snovačka jedovatá

OPAKOVÁNÍ Řád: Sekáči Řád: Roztoči Řád: Štíři zadeček zcela přisedlý k hlavohrudi nápadně dlouhé končetiny, v případě ohrožení končetinu odvrhnou a ta „sekáním“ odvrátí pozornost útočníka nestaví pavučiny sekáč rohatý = sekáč domácí Řád: Roztoči žijí hlavně na souši, drobní všechny části těla splývají dohromady často paraziti klíště obecné krev sají pouze ♀ přenašeči chorob borelioza a klíšťová encefalitida zákožka svrabová způsobuje kožní chorobu – svrab Řád: Štíři na konci zúženého zadečku mají hrot s jedovou žlázou jsou draví štír kýlnatý veleštír císařský

Otázky a úkoly Podle čeho kmen členovců získal svůj název? Jak se jmenuje skupina prehistorických členovců, které často nacházíme ve zkamenělinách? Někteří pavouci neloví kořist do pavučiny, ale jiným způsobem. Jakým? Doplň název pavouka, který dokáže žít pod vodní hladinou: ....................... ........................... . Jak se jmenují dvě nebezpečné choroby, které přenáší klíště obecné?

Zdroje Použitá literatura: ČERNÍK, Vladimír; BIČÍK, Vítězslav; MARTINEC, Zdeněk. Přírodopis 1 : pro 6. ročník základní školy a nižší ročníky víceletých gymnázií. 1. přepracované vydání. Praha : SPN - pedagogické nakladatelství, 2002. 104 s. ISBN 80-7235-068-4. [2013-01-16] Všechny uveřejněné odkazy [cit. 2013-01-16] jsou dostupné pod licencí Creative Commons na http://www.wikimedia.org, nebo jsou chráněny svobodnou licencí GNU pro dokumenty. obr. 1 – trilobit http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/ab/Trilobite.JPG/640px-Trilobite.JPG obr. 2 – křižák obecný http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/87/Araneus_diadematus%2C_Livorno_1.JPG/427px-Araneus_diadematus%2C_Livorno_1.JPG obr. 3 – sklípkan http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/04/Theraphosa_blondi_1.jpg/640px-Theraphosa_blondi_1.jpg obr. 9 – sekáč rohatý http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/0/06/Phalangium_opilio_3_%28Nemo5576%29.jpg/640px-Phalangium_opilio_3_%28Nemo5576%29.jpg obr. 10 – klíště obecné http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c6/Ixodes.ricinus.searching.jpg obr. 14 – veleštír císařský http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Emporer_scorpion.jpg/640px-Emporer_scorpion.jpg