OBLASTI EVROPY

Bývalé státy Sovětského svazu Více ZDE. Bývalé státy Sovětského svazu VÝCHODNÍ EVROPA

Přírodní podmínky: Státy východní Evropy vyplňují ½ rozlohy Evropy, převážně nížinatý povrch, kontinentální podnebí, směrem od jihu k severu: stepi, tajga, tundra, přírodní bohatství umožnilo rozvoj průmyslu (ropa, uhlí, kovy, dřevo, půda) hranice mezi Evropou a Asií.

VÝCHODNÍ EVROPA státy vzniklé po rozpadu SSSR povrch – nížiny mírný podnebný pás kontinentální podnebí obyvatelstvo – Slované ve většině států se lze domluvit rusky (azbuka), věřící – pravoslavná církev nízká lidnatost

VÝCHODNÍ EVROPA- Hospodářství: nižší ekonomická vyspělost prochází obdobím ekonomické transformace důležitá odvětví (zemědělství, těžba, těžký průmysl).

POBALTSKÉ STÁTY Estonsko, Lotyšsko a Litva zeměpisně leží ve východní Evropě orientují se spíše na severské země jsou závislé na dovozu ropy z Ruska

SPOLEČNÉ RYSY malá lidnatost podobná struktura hospodářství přístup k Baltskému moři rybolov do roku 1991 součástí Sovětského svazu

ESTONSKO Hlavní město: Talin Vstup do EU: 2004 Používání eura: ano Státní zřízení: republika nejsevernější z pobaltských republik stopy po činnosti ledovce podnebí chladné nejlepší ekonomika ze všech postsovětských republik význam chov skotu (kvůli mléku) a prasat v minulosti zmenšeny plochy lesů, nyní zalesňování

Lotyšsko je prostřední ze tří pobaltských zemí

LOTYŠSKO Hlavní město: Riga Vstup do EU: 2004 Používání eura: ne Státní zřízení: republika dlouhé písčité pobřeží příroda je pestrá-bobr, rys, liška pěstují se brambory a krmné plodiny přístav Lyepaja - hutnický závod, důležitá křižovatka námořních cest, využíván pro rybolov

Litva je nejjižnější a největší ze tří pobaltských zemí

LITVA Hlavní město: Vilnius Vstup do EU: 2004 Používání eura: ne Státní zřízení: republika mírně zvlněná krajina, pevninský ledovec centrální část – bažiny výroba obráběcích strojů, lodí, hnojiv nutný dovoz surovin výroba výpočetní techniky - dovozu součástek potravinářský průmysl - domácí suroviny jaderná elektrárna -přebytečná elektřina se vyváží

Světoznámá je produkce jantaru Světoznámá je produkce jantaru. Jedná se o mineralizovanou pryskyřici třetihorních jehličnanů

Ukrajina Druhá největší evropská země Roviny a nížiny jen na západě pohoří Karpaty a na jihu Krymské hory Zakarpatská Ukrajina (Podkarpatská Rus) – dříve součást Československa Krymský poloostrov – rekreační přímořská oblast anektovaná Ruskem Kontinentální podnebí Řeky: Dněpr, Dněstr Hl. město: Kyjev

Obyvatelstvo 46 mil. obyvatel Ukrajinci (78 %) Rusové (17 %) Pravoslaví 17 % v zemědělství 43 % v průmyslu 5 mil. Ukrajinců v zahraničí

Zemědělství Velkou část území tvoří stepi s černozeměmi Pěstuje se obilí („obilnice Evropy“) Chov skotu Samozásobitelské na venkově

Průmysl Těžba železné rudy, manganu, černého uhlí Průmysl Strojírenství Hutnictví Chemický průmysl Potravinářský Charkov, Doněck (Donbas), Lvov, Oděsa, Kyjev

Černobyl Výbuch v jaderné elektrárně v roce 1986 Postiženo 1,5 milionu lidí radioaktivním zářením

Jaderná havárie Černobyl 26.4.1986

Jaderná elektrárna Černobyl ještě před výbuchem.

Jaderná elektrárna Černobyl pár dní po výbuchu 4. reaktoru.

Plavecký bazén v dnešní době, v městečku Pripjeti, pár kilometrů od jaderné elektrárny Černobyl.

Bývalý zábavní park v Pripjeti.

Všudy přítomná radioaktivita Všudy přítomná radioaktivita. Do zóny nemůžete vstoupit bez Dozimetru (Geigerova počítače), který měří radioaktivitu.

Rozsah radioaktivního mraku nad Evropou.

V dnešní době skrývá 4. reaktor betonový sarkofág, který se rozpadá.

1. Okamžité následky havárie 203 osob bylo okamžitě hospitalizováno 31 osob zemřelo, 28 z nich na přímé ozáření 135 000 osob bylo z oblasti evakuováno 50 000 osob bylo z města Pripjať Ukrajinské ministerstvo zdravotnictví předpokládá v následujících 70 ti letech 2% zvýšení úrovně rakoviny u obyvatel 10 osob umírá v důsledku havárie na rakovinu z cca 190 t oxidu uraničitého uniklo 13 – 30% do ovzduší (radioaktivní mrak)

Obr.č.1: Mapa radiačního spadu a zamoření oblastí kolem JE

Pracovníci a likvidátoři 2. Krátkodobé dopady Pracovníci a likvidátoři pracovníky zasahující na místě havárie zasáhly vysoké dávky radiace neměli dozimetry ani ochranné pomůcky podle odhadů se 300 až 600 tis. osob účastnilo vyčištění 30km evakuační zóny kolem reaktoru odhad na 211 000 pracovníků a likvidátorů havárie obdrželo prům. dávku 165 milisievert = 16,5 rem)

výskyt rakoviny u dětí na Ukrajině, Bělorusku a Rusku prudce vzrostl Civilisté děti byly v kontam. oblastech vystaveny vysokým dávkám až 50 Gy ze štítné žlázy, protože přijímaly radioaktivní jód z místního mléka výskyt rakoviny u dětí na Ukrajině, Bělorusku a Rusku prudce vzrostl potvrzeno 1800 případů rakoviny štítné žlázy u dětí časté vrozené vady Obr.č.2: vrozené vady

havárie nepřerostla do globál. rozměrů 3. Dlouhodobé dopady brzy po havárii největší problém radioaktivní 131I s poločasem rozpadu 8 dnů, dále pak 137Cs, 90Sr poločas rozpadu 30 let 4. Globální dopad dle studií IAEA (Černobylská havárie uvolnila tolik radioakt. kontaminace jako 400 bomb z Hirošimy její celková velikost však 100x až 1000x menší než při testech jaderných zbraní v polovině 20.st. havárie nepřerostla do globál. rozměrů

Divoká příroda: dnes je zde jedinečná rezervace divoké přírody 5. Dopad na přírodu na první konferenci v r. 1990 o biologických a radioaktivních aspektech Černobylské havárie bylo oznámeno, že úroveň spadu v 10km zóně kolem JE je až 4,81 GBq/m2 tzv. Rudý les z borovic zničený silným radioakt. spadem leží v této zóně (název pochází z dnů po havárii, stromy se jevily temně rudé jak hynuly na následky radiace) Rudý les (byl srovnán se zemí a spálen, dodnes jedno z nejzamořenějších míst na světě) Divoká příroda: dnes je zde jedinečná rezervace divoké přírody

zdá se že se rozmanitost druhů v oblasti vlivem odchodu lidí zvýšila doposud nezjištěn přímý dopad na flóru a faunu v oblasti, protože zvířata i rostliny se vzájemně významně liší a jejich radiační tolerance je jiná než lidská zdá se že se rozmanitost druhů v oblasti vlivem odchodu lidí zvýšila obl. zvaná Ryšavý les – prokázány podivně zmutované rostliny i plodiny tato oblast je tichá, ptáci doposud tuto oblast nekolonizovali rovněž myši a jiní hlodavci se nevyskytují

Vztahy s Českem Území Podkarpatské Rusi náleželo v letech 1918-1939 ČSR Za obou světových válek na území Ukrajiny bojovali Češi. V současnosti vyvážíme do Ukrajiny především automobily a přes Ukrajinu k nám proudí plyn a ropa z Ruska.

Moldavsko Území Besarábie Do roku 1991 součást SSSR Hodně Rusů Jazyk moldavština podobný rumunštině Zemědělský stát bez přístupu k moři Produkce vinné révy, slunečnice, ovoce, zeleniny a tabáku Hl. město: Kišiněv Oblast Podněstří se odtrhla a chce se připojit k Rusku

Bělorusko Rovina, 1/3 lesy Nedemokratické poměry Úzké vazby na Rusko (bezcelní zóna s RF) Hl. město: Minsk Prezident Alexandr Lukašenko od roku 1994 Trest smrti

Hospodářství Tranzitní stát – prochází jím ropovody a plynovody z Ruska do západní Evropy Ložiska draselných solí – chemický průmysl Bělověžský prales – zubr evropský

Ruská federace https://www.youtube.com/watch?v=S6GjtMtZm34 V Evropě i Asii největší stát světa 144 mil. obyvatel (evropská část 104 mil.) 9 časových pásem Součástí Kaliningradská oblast mezi Polskem a Litvou

RUSKO – fyzická geografie

RUSKO – fyzická geografie Východoevropská rovina (před Uralem) Sibiř (za Uralem) Ladožské jezero (největší jezero v Evropě) Kaspické moře (největší jezero na světě) Bajkalské jezero (nejhlubší jezero na světě) Nejdelší evropská řeka: Volha Sibiřské veletoky: Ob, Jenisej, Lena, Amur Pohoří Ural (hranice Evropy a Asie) Nejvyšší hora Elbrus v pohoří Kavkaz

RUSKO - obyvatelstvo Mnohonárodnostní stát, většina Rusů Většina obyvatel žije v evropské části Ruska Náboženství pravoslavné Ruština – slovanský jazyk, písmo azbuka (=cyrilice) Dmitrij Medveděv Vladimir Putin

RUSKO – jedenáct miliónových měst hlavní město – Moskva milionová města – Petrohrad, Kazaň, Rostov na Donu, Volgograd, …

patří k hospodářsky nejsilnějším zemím nerostné suroviny – bohaté: RUSKO - hospodářství patří k hospodářsky nejsilnějším zemím nerostné suroviny – bohaté: ropa, zemní plyn, uhlí, želez. ruda, drahé kovy (např. zlato) průmysl : těžební, strojírenský, hutnický (ocel), potravinářský zemědělství : hl. evropská část – pšenice, ječmen, brambory rybolov – jeseter (kaviár)

RUSKO - doprava doprava – na velké vzdálenosti má význam železnice - Transsibiřská magistrála (Moskva – Vladivostok: 6 dní vlakem) Letecká a vodní doprava, ropovody, plynovody

RUSKO vojenská a jaderná velmoc kosmický výzkum

RUSKO matrjošky balalajka kožešiny – beranice ruský čaj, zmrzlina boršč, pelmeně kaviár, vodka Čajkovskij, Puškin, Mendělejev, Gagarin balet

Moskevský kreml – sídlo prezidenta

Rudé náměstí

Chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí

Ruská tajga

Bajkal – nejhlubší jezero světa