1. Fyzikální obraz světa.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
SPECIÁLNÍ TEORIE RELATIVITY
Advertisements

46. STR - dynamika Jana Prehradná 4. C.
Atomová a jaderná fyzika
Lekce 2 Mechanika soustavy mnoha částic
Teoretická výpočetní chemie
1 ÚVOD.
Lekce 13 Počítačový experiment a jeho místo ve fyzice a chemii Osnova 1. Počítačový experiment 2. Srovnání s reálným experimentem 3. Výhody počítačového.
Proč se učíme fyziku? O čem fyzika je?
64. Odhady úplných chyb a vah funkcí BrnoLenka Bocková.
FYZIKA VÝZNAM FYZIKY METODY FYZIKY.
Rozdělení záření Záření může probíhat formou vlnění nebo pohybem částic. Obecně záření vykazuje jak vlnový, tak částicový charakter. Obvykle je však záření.
Vlny a částice Podmínky používání prezentace
Jan Čebiš Vývoj modelu atomu.
1. Fyzikální obraz světa.
1. ÚVOD DO GEOMETRICKÉ OPTIKY
Kvantové vlastnosti a popis atomu
17. století = tzv. Velké století = Revoluce ve vědě
RADIOAKTIVNÍ ZÁŘENÍ Fotoelektrický jev byl poprvé popsán v roce 1887 Heinrichem Hertzem. Pozoroval z pohledu tehdejší fyziky nevysvětlitelné chování elektromagnetického.
Vesmír.
Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný
Fyzika první učební obory
Technologické procesy ve strojírenství - úvod
RADIOAKTIVITA. Radioaktivitou nazýváme vlastnost některých atomových jader samovolně se štěpit a vysílat (vyzařovat) tak záření nebo částice a tím se.
Jak pozorujeme mikroskopické objekty?
FYZIKA 1 Obsah a metody fyziky 1.1 O čem fyzika pojednává
ŠablonaIII/2číslo materiálu387 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření
Vybrané kapitoly z fyziky se zaměřením na atomistiku a jadernou fyziku
Měření účinnosti převodovky
 Zkoumáním fyzikálních objektů (např. polí, těles) zjišťujeme že:  zkoumané objekty mají dané vlastnosti,  nacházejí se v určitých stavech,  na nich.
VY_32_INOVACE_ 01 - Ekologie. Ekologie se užívá v několika významech. V původním významu je ekologie biologická věda, která se zabývá vztahem organismů.
Z čeho a jak je poskládán svět a jak to zkoumáme
Výpisky z fyziky − 6. ročník
Úvod Co je to fyzika? Čím se tato věda zabývá?.
ŠkolaStřední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací.
U3V – Obdržálek – 2013 Základní představy fyziky.
Název a adresa školy: Střední odborné učiliště stavební, Opava, příspěvková organizace, Boženy Němcové 22/2309, Opava Název operačního programu:OP.
 Zkoumáním fyzikálních objektů (např. polí, těles) zjišťujeme že:  zkoumané objekty mají dané vlastnosti,  nacházejí se v určitých stavech,  na nich.
Standardní model částic
Fotoelektrický jev Petr Okrajek Seminární práce. Stručný přehled historie fotoelektrického jevu 1888Hertz objev jevu 1887 → Hallwachs systematické studium.
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika
Částicová fyzika Zrod částicové fyziky Přelom 18. a 19. století
Vybrané kapitoly z fyziky Radiologická fyzika Milan Předota Ústav fyziky a biofyziky Přírodovědecká fakulta JU Branišovská 31 (ÚMBR),
Postavení pedagogiky mezi vědami
Jaderné reakce (Učebnice strana 133 – 135) Jádra některých nuklidů jsou nestabilní a bez vnějšího zásahu se samovolně přeměňují za současného vysílání.
DIDAKTIKA FYZIKY I. 5 Fyzikální experimenty
Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Ivana Brhelová Název šablonyIII/2.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Aleš Čech Název DUM: VY_32_Inovace_ Úvod do učiva Název sady: Fyzika 6. ročník Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/
Zpracování výsledků měření Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Radim Frič. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace.
Rozvoj vědy a techniky v 17. století Název sady materiálů: Dějepis pro 8. ročník Název materiálu: VY_32_INOVACE_D_8_3610_Rozvoj_vědy_a_techniky_v_17_století.
Úvod do fyziky SPŠ SE Liberec a VOŠ Mgr. Jaromír Osčádal.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_15 Název materiáluObsah, rozdělení.
VLNOVÉ VLASTNOSTI ČÁSTIC. Foton foton = kvantum elmag. záření vlnové a zároveň částicové vlastnosti mimo představy klasické makroskopické fyziky Louis.
Radioaktivita. Struktura prezentace otázky na úvod výklad příklad/praktická aplikace otázky k zopakování shrnutí.
POZNÁVÁNÍ MIKROSVĚTA. Okolní svět vnímáme smysly vysvětlujeme rozumem necháváme působit na sebe ovlivňujeme svou činností 1/8.
U3V – Obdržálek – 2016 Základní představy fyziky.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor:Mgr. Lubomíra Moravcová Název materiálu:
Fyzika – vybrané kapitoly
Základní škola a mateřská škola Damníkov NAŠE MODERNÍ ŠKOLA
FILOsOFIE A VĚDA.
1. Obsah a význam fyziky, struktura látek
DIDAKTIKA FYZIKY I. 5 Fyzikální experimenty
TĚLESO A LÁTKA.
RADIOAKTIVITA Tato práce je šířena pod licencí CC BY-SA 3.0. Odkazy a citace jsou platné k datu vytvoření této práce. VY_32_INOVACE_17_32.
Kvantová fyzika.
FYZIKA Čím se budeme další čtyři roky zabývat?
Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/ Název sady materiálů Fyzika 6. ročník
POZNÁVÁNÍ MIKROSVĚTA.
Galileova transformace
Základní filozofické otázky
Člověk a příroda Fyzika.
Transkript prezentace:

1. Fyzikální obraz světa

Eukleides M. Koperník J. Kepler G. Galileo I. Newton Ch. Huygens J. C. Maxwell A. Einstein M. Planck N. Bohr L. de Broglie S. Hawking

Předmět fyziky Fyzika – pochází z řečtiny a znamená „příroda“ Fyzika – zabývá se fyzikálními zákonitostmi přírody; poznatky objevené F mají velký význam jak pro další přírodní vědy (M, Bi, Ch), tak i pro techniku a technický a technologický rozvoj. Podobně jako M se stává obecným základem ostatních přírodních věd, technických věd, lékařství apod.

Metody zkoumání fyziky experimentální F – zabývá se pozorováním jevů, které probíhají v přírodě samovolně (pohyby planet, kosmické záření) nebo jsou vyvolány záměrně při plánovaném pokusu - měřením fyzikálních veličin se zjišťují vztahy mezi těmito veličinami a formulují se fyzikální zákony teoretická F - hledá obecné zákony a zákonitosti a snaží se z nich vyvodit nové poznatky - užívá různé myšlenkové konstrukce a matematické modely Přesnou hranici mezi teoretickou a experimentální F nelze vést. Obě metody však v široké míře využívají výpočetní techniku.

Rozdělení F podle různých hledisek Podle metody zkoumání - teoretická F - experimentální F Toto dělení ale není ani dokonalé ani nejsou od sebe přísně oddělené a na Podle předmětu zkoumání - mechanika - molekulová fyzika a termika - mechanické kmitání a vlnění - elektřina a magnetismus - optika - atomová fyzika - jaderná fyzika - astronomie a astrofyzika - ….. historicky stálé, jednotlivé obory sobě nezávislé.

Význam experimentu Experiment je nedílnou součástí fyzikálních teorií. Experiment potvrdí nebo naopak vyvrátí fyzikální teorii. Pozorování Experiment Praxe Teorie

Význam experimentu Při fyzikálním experimentu provádíme měření nejrůznějších fyzikálních veličin. Při tomto měření se však dopouštíme chyb měření a fyzikální veličinu tak určíme jen s určitou přesností. Tyto chyby jsou způsobené : - nedokonalostí našich smyslů - nedokonalostí měřicích přístrojů a použitých měřidel - nedokonalostí měřicích metod - vlivem kolísajících vnějších podmínek Chyby měření můžeme rozdělit na : - systematické (viz výše) - hrubé (nepozornost, omyl nebo únava pozorovatele, …) - náhodné (kolísající rušivé vlivy, …)

Fyzika a matematika Vývoj a rozvoj fyziky byl vždy těsně spjatý s vývojem a rozvojem matematiky. Např. pro vznik diferenciálního a integrálního počtu byla závažným podnětem potřeba přesného zavedení pojmů okamžitá rychlost a zrychlení. V současnosti se fyzika a matematika opět setkávají v oblasti výpočetní techniky. Fyzikální poznatky byly základem pro konstrukci prvků počítačů (magnetické paměti, integrované obvody, …). Využívání matematických metod počítačového řešení složitých problémů pomáhá rozvoji fyziky.

Fyzika a ostatní přírodní vědy Vztah fyziky a ostatních přírodních věd je oboustranný – fyzika něco poskytuje, něco přijímá. Často se stává, že na řešení jistého okruhu problémů je potřebná tak úzká spolupráce fyziky a jiné vědní disciplíny, že vznikají hraniční vědy (biofyzika, kvantová chemie apod.) Bi - rentgenová strukturní analýza (DNA) - elektronové mikroskopy pro studium virů, bakterií, … - radionuklidy (pochopení procesů probíhajících v živých organismech) - rentgen, laser, ultrazvuk, tomografie, … Ch - podpořila atomovou hypotézu v 17. – 19. století - ve 20. století fyzika dokázala existenci atomů a odhalila zákonitosti jejich struktury

Fyzika, technika a IT Nové fyzikální poznatky vytvářejí předpoklady pro rozvoj techniky a technologie a na druhé straně rozvoj techniky poskytuje nové možnosti pro fyzikální výzkum. Historicky (příklady) Průmyslová revoluce v 19. století – vynález parního stroje (J. Watt 1769) Průmyslová výroba – spalovací motor, elektrické stroje Telegrafie, rozhlas, televize, mobilní komunikace – elektromagnetické vlny (J.C. Maxwell, Hertz, Popov, Marconi a další) Jaderná energie (elektrárny, bomby) – jaderná fyzika Laser, maser – kvantová fyzika Tranzistory, integrované obvody, mikroprocesory – fyzika mikrosvěta

Fyzika a filozofie Fyzika a filozofie spolu vždy úzce spolupracovaly. Filozofie jako všeshrnující věda o lidském poznání usměrňuje oblasti fyzikálního bádání, na druhou stranu je také ovlivňovaná nejnovějšími fyzikálními poznatky a výsledky výzkumu. R. 1803 rozhovor mezi 1. konzulem Francouzské republiky (pozdějším císařem Napoleonem) a P.S. de Laplace (francouzský matematik, fyzik, filozof, astronom a politik) N: Nebyl někde při vzniku našeho světa a vesmíru potřeba boží zásah? L: Nikdy jsem nepociťoval potřebnost této hypotézy

Pierre Simon de Laplace

Současný FOS Obraz světa podle současné fyziky vychází především z poznatků získaných v 19. a 20. století. Fyzikové pochopili strukturu atomů i obecné zákony kvantové fyziky, které platí v mikrosvětě. Rozdíl mezi částicemi a poli z klasické fyziky zanikl. Každá částice má i vlnové vlastnosti a každé pole má svá kvanta. Všechny interakce částic je možné rozdělit do 4 skupin: - gravitační (Einsteinova OTR, Newtonův gravitační zákon, …) - elektromagnetické (Maxwellova teorie elektromagnetického pole, …) - slabé (β- rozpad neutronu: n p + e- + ν; Glashow, Salam, Wienberg – sjednocená teorie elektromagnetických a slabých intrakcí 60. léta 20. století) - silné (mezi nukleony; mezi neutrony a protony, …) Všechny 4 typy interakcí jsou popsané teoriemi s podobnou matematickou strukturou. Dnes hledáme teorii, která by všechny interakce sjednotila – unitární teorie.