Navrhování odvodňovacího zařízení

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ekosystémy v ČR.
Advertisements

Modernizace výuky odborných předmětů
TZ 12 Využití dešťové vody a likvidace odpadních vod
Abiotičtí činitelé –Lijáky a záplavy
Mechanika zemin a zakládání staveb
Provoz a údržba vodních toků
A podzemní voda se opět stává vodou povrchovou
TZ12 – odvodnění podzemních místností a přečerpání splašků
VODA A VODNÍ REŽIM V ZEMINÁCH PODLOŽÍ
Obecná Limnologie 02: Hydrosféra
1.lekce TEZE: Terminologie k popisu oběhu vody v přírodě Schematizace povodí v rámci srážko-odtokového procesu, hlavní složky bilanční rovnice Klimatické.
Marie Trantinová ÚZEI - pracoviště Opava Ústí nad Labem
PEDOSFÉRA PŮDA NA ZEMI.
Způsoby zvyšování povrchové akumulace
DIPLOMOVÁ PRÁCE Studie revitalizace povodí toku Jasénky
Ing. Lukáš OTTE kancelář: A909 telefon: 3840
Technická řešení podpovrchové RaA
STABILITA NÁSYPOVÝCH TĚLES
BISHOPOVA METODA je dokonalejší úpravou proužkové Pettersonovy metody. Na rozdíl od Pettersona ale zavádí do výpočtu i vodorovné účinky sousedních proužků.
PODZEMNÍ STAVBY Poklesová aktivita Ústav geotechniky.
Základy hydrauliky a hydrologie
Pedosféra.
Výtok otvorem, plnění a prázdnění nádob. Přepad vody, měrné přelivy.
ZÁKLADY HYDROGEOLOGIE
HYDRAULICKÉ PARAMETRY ZVODNĚNÝCH SYSTÉMŮ
Střední škola zemědělská a přírodovědná Rožnov pod Radhoštěm
Dopravní a liniové stavby
Půdní obal Země, nacházející se na povrchu litosféry.
Modelování stoku přívalových srážek v povodí
Diplomová práce Modelování vlivu lesního vegetačního krytu a lesní půdy na srážko-odtokové vztahy Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jan Unucka Studijní obor:
Metody hodnocení vodní eroze pomocí GIS
Návrh jímacího objektu
Drsnost vegetace Ing. Daniel Mattas, CSc..
Trasování lesních cest
ZÁKLADY HYDROGEOLOGIE
ZÁKLADY HYDROGEOLOGIE
Název materiálu: VY_32_INOVACE_06_ZLEPŠENÍ KVALITY ZÁKLADOVÉ PŮDY_S4
SLADKOVODNÍ EKOSYSTÉMY II
Původ jezer - tektonická – zlomy, j. příkopové propadliny - vulkanická
HYME (hydromeliorace) Tomáš Dostál
Charakteristiky a převládající faktory břehových strží ve dvou semiaridních oblastech L. Vandekerckhove et al
Georeliéf Povrch zemské kůry
Metody hydrogeologického výzkumu V.
ZÁKLADY HYDROGEOLOGIE
Hydraulika podzemních vod
Hydraulika podzemních vod
Hydraulika podzemních vod
Mechanismy pro zvyšování infiltrace povrchových vod
Hydrologické modelování Kateřina Růžičková. Hydrologie Věda, která se systematicky a vlastními metodami zabývá zákonitostmi výskytu a oběhu vody v přírodě.
Teorie návrhu podzemního odvodnění podle Netopil, 1972.
Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Dobrá Jana Název DUM: VY_32_Inovace_1.3.1 Ekosystémy České republiky Název sady: Člověk a jeho svět 4. ročník.
Společná realizovaná zařízení KPÚ pro Plzeňský kraj 1.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Hana Matoušková. Dostupné z Metodického portálu ; ISSN , financovaného.
Půda Anotace: Materiál je určen k výuce pracovních činností (pěstitelství) v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními informacemi o půdě, jejím vzniku.
Protierozní ochrana 8. cvičení Téma: Posouzení erozní ohroženosti pomocí programu SMODERP 143YPEO ZS 2015/ ; z,zk.
Protierozní ochrana 2. cvičení Téma: Protierozní ochrana 2. cvičení Téma: Analýza území - morfologie terénu, odtokové dráhy 143YPEO ZS 2015/ ;
Protierozní ochrana 16. cvičení Téma: Protierozní opatření – dimenzování prvků PEO 143YPEO ZS 2015/ ; z,zk.
Protierozní ochrana 7. cvičení Téma: Posouzení erozní ohroženosti pomocí programu SMODERP 143YPEO ZS 2016/ ; z,zk.
Přípravný kurz Jan Zeman
Hydraulika podzemních vod
Měření povrchového napětí
Metody hydrogeologického výzkumu Konstrukce hydroizohyps
Fyzická geografie Mgr. Ondřej Kinc Sladká voda na kontinentech
Hydraulika podzemních vod
Hydraulika podzemních vod
VLIV KANALIZACE NA ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD
Hydraulika podzemních vod
Půdy.
Měření povrchového napětí
Transkript prezentace:

Navrhování odvodňovacího zařízení Povrchová odvodňovací síť – příkopové odvodnění Podpovrchová odvodňovací síť – drenážní odvodnění Příkopové odvodnění navrhuje se ojedinělými příkopy nebo soustavou sběrných a svodných příkopů: • pro rychlé odvedení povrchových vod, tuto funkci plní záchytné příkopy, • k odvodnění při nedostatečné hloubce recipientu a malém sklonu odvodňovaného území(do 0.1%), • v územích s výskytem podzemních vod s vysokým obsahem sloučenin železa, • při odvodňování lesních půd v inundacích řek (lužní lesy apod.) a při odvodnění svážných území, • při odvodňování dna rybochovných nádrží před odbahňováním, • jako dočasné zařízení na zachycení a rychlé odvedení vody Sběrné i svodné příkopy se navrhují v příčném profilu lichoběžníkové. Minimální rozměry těchto příkopů jsou: min. šířka dna 0,4 m, sklony svahů 1:1 až 1:2, minimální hloubky 0,6, v minimálním sklonu u sběrných příkopů 0,1%, u svodných 0,6%. Rozchod sběrných příkopů u luk a pastvin v rozmezí od 30 do 60 m, u orné půdy v rozmezí 30 až 40m. Délka se pohybuje od 200 do 300m při sklonu nad 0,3%, při umělém sklonu max. 150 m. Délky svodných drénů mohou dosáhnout i řádu kilometrů

Charakteristika povrchu půdy při pohybu vody n γ m v tenké vrstvě obdělávané pole s brázdami po spádnici 0,05 1,0-1,5 87,0-58,0 rovný urovnaný povrch bez travního porostu 0,08 1,5--2,0 58,0--43,5 oranice (dobře obdělaná) bez brázd 0,125 2,5--3,5 34,8-24,85 pole zarostlé rákosím 0,2 3,0--4,0 29,0-21,75 pole zarostlé mechem 0,5--0,8 5,0-6,0 17,4-14,5 přirozené louky, pastviny s nízkou pokosenou trávou 0,8-0,9 6,0-8,0 14,5-10,88 vysévané trávy a zemědělské plodiny 0,3 4,5 19,33 přirozené louky a pastviny 0,9-1,0 8,0-10,0 10,88-8,7 hrbolatá půda 1,0-2,0 10,0-15,0 8,7-5,8

q = infiltrace De = f(Dp, Lp, ro), tabulky, grafy ro = 0,318B - 0,394ho nebo ro = 0,318b + 0,880ho

Krytý příkop Délka krytého příkopu se navrhuje 100 až 300 m; sklon 1 až 20/00 Rozchod se řídí sklonem a napojeným odvodňovacím zařízením; pohybuje se od 20 do 200 m

Podzemní odvodnění - drenáž Plošné odvodnění – systematická drenáž, souvisle zamokřené plochy, Ojedinělá drenáž – sporadická, odvodnění menších, ojediněle zamokřených ploch a pro odvedení vody z pramenních vývěrů a terénních depresí Drenáž tvoří drény, šachty a výustě, některé další speciální objekty Sběrný drén - sbírající přebytečnou vodu z okolního zamokřeného prostředí, je vyústěn do svodného drénu Svodný drén - odvádí vodu z drenážní skupiny do dalšího svodného drénu nebo přímo do odvodňovacího kanálu nebo recipientu, zároveň ve většině případů sbírá přebytečnou vodu z okolního zamokřeného prostředí. Na svodných drénech jsou umístěny šachty max 400m od sebe Drenážní šachtice umožňují soutok několika svodných drénů, kontrolu funkce drenáže, překonání výškových terénních rozdílů, údržbu drenáže, provzdušování, popř. i regulaci hladiny podzemní vody Drenážní výusť zajišťuje vyústění horizontální drenáže do povrchových odvodňovacích zařízení nebo přímo do povrchového recipientu Pramenní jímka slouží k zachycení bodového pramenního vývěru

Podzemní odvodnění Situační řešení systematické drenáže Nejúčinnější návrh 3 až 100/00 nad 100 0/00

Návrhové parametry trubkové drenáže proudění ustálené – stabilní depresní plochy a průtok proudění neustálené - změna polohy depresních ploch, jejich snižování, a zmenšování průtoku proudění transientní - dochází k obousměrnému pohybu depresních ploch a přírůstku a úbytku průtoku Propustná vrstva - hydraulická vodivost min. K = 0,1 m d-1 a efektivní drenážní pórovitosti min. Pd = 2% objemu Transmisibilita - součin mocnosti vrstvy a její hydraulické vodivosti. Van Hoornovo kritérium říká, že vrstva je nepropustná, jestliže má 10x menší transmisibilitu než vrstva sousední.

Modelové metody řešení rozchodu L a hloubky drenáže h vycházejí z laboratorních pokusů a zjednodušujících předpokladů 1. Drenáž je založena v blízkosti nepropustné vrstvy a převládá horizontální složka proudění, depresní plocha je eliptická. 2. Nepropustná vrstva je nepříliš hluboko l ≤ ¼ L a převládají horizontální a vertikální složky proudění. Tento případ se řeší převedením na případ jednoduchý 1., tak že se stanoví ekvivalentní hloubka vrstvy , při které je stejný odtok a proudění pouze horizontální. 3. Nepropustná vrstva je ve velké hloubce l ≥ ¼ L a převládá složka radiální a ostatní je možno zanedbat

Ustálené drenážní proudění

Podle W. T. Moodyho Pro l/L > 0,3 pak platí l/L 0,0 3,561 0,1 3,401 0,2 3,308 0,3 3,234 Pro l/L > 0,3 pak platí

L = L´ . kpr . ksl

Řešení podle Rotha Hooghoudtovo řešení bezvýkopové technologie hd – hloubka drenáže(m) hn – hloubka hladiny podzemní vody uprostřed mezi drény (m) K – hydraulická vodivost (m d-1) qd – ustálený drenážní odtok (m d-1) Hooghoudtovo řešení bezvýkopové technologie K1 – hydraulická vodivost vrstvy nad drénem (m d-1) K2 - hydraulická vodivost vrstvy pod drénem (m d-1) - ekvivalentní hloubka nepropustné vrstvy (m) qd – ustálený drenážní odtok – infiltrace ze srážky (m d-1) - vzepětí depresní plochy nad úrovní drénů uprostřed mezi drény (m)

Neustálené drenážní proudění

Parciální dif. rovnice její linearizace Řešení Gloverovo drén na nepropustné vrstvě a parabolický tvar depresní plochy před zahájením odvodnění Řešení podle Radčenka vychází z modelového výzkumu na štěrbinových kuličkových modelech za použití glycerínu

ld/L A 0,0314 1,000 0,0215 1,116 0,0115 1,373 0,0310 1,004 0,0210 1,125 0,0110 0,0305 1,007 0,0205 1, 134 0,0105 1,394 0,3000 1,011 0,0200 1,142 0,0100 1,415, 0,0295 1,015 0,0195 1,151 0,0095 1,440 0,0290 1 020 0,0190 1,160 0,0090 1,466 0,0285 1,026 0,0185 1,170 0,0085 1,494 0,0280 1,031 0,0180 1,180 0,0080 1,529 0,0275 1,036 0,0175 1,190 0,0075 1, 515 0,0270 1,041 0,0170 1,200 0,0070 1,624 0,0265 1,047 0,0165 1,211 0,0065 1,678 0,0260 1,053 0,0160 1,222 0,0060 1,745 0,0255 1 ,060 0,0155 1, 234 0,0055 1,838 0,0250 1,067 0,0150 1,248 0,0050 2,000 0,0245 1,073 0,0145 1,260 0,0045 2,410 0,0240 1,080 0,0140 1,274 0,0040 2,850 0,0235 1,087 0,0135 1,288 0,0035 3,066 0,0230 1,094 0,0130 1,302 0,0030 3,282 0,0225 1,101 0,0125 1,319 0,0025 3,518 0,0220 1 108 0,0120 1,335 0,0000 ∞

jestliže l > ¼ L Řešení US Bureau of Reclamation řešení rozchodu drenáže a výšky vody v čase t, drény neleží na nepropustném podloží l > 0