Úvod do evropských studií Hospodářská a měnová unie, rozpočet EU 6.11. 2012

Co to je měnová unie? měnové unie v historii běžné klíčové součásti MU jednotná měnová politika jednotná měnová autorita jednotná měna je to skutečně podmínka? koordinace hospodářských politik proč hospodářská a měnová unie? diskuze mezi monetaristy a ekonomisty jak dosáhnout HMU? (od zóny volného obchodu k federaci)

Historické pozadí: počáteční start 1969-1979 summit v Haagu Wernerův plán tři fáze (konečná dosažena za 10 let) dvě institucionální centra (Systém Společenství pro centrální banky, Centrum rozhodování o hospodářské politice) nerealizováno had v tunelu ne všechny členské státy, některé nečlenské ano

Evropský měnový systém na popud Roye Jenkinse dohodnuto v roce 1979, dva pilíře ECU (Evr. měnová jednotka): tvořena košem měn rezervní měna oficiální transakce uvnitř ES (rozpočet, strukturální fondy) mechanismus směnných kurzů (ERM) směnné kurzy měn jsou vzájemně provázány dohodnutá fluktuace mezi +/- 2,5 % vůči paritě (pro volatilní měny 6 %) možnost intervence při dlouhodobé nerovnováze přepočítání 1979-83: doba učení 84-87: větší stabilita 88-91: žádné zásahy nebyly potřeba symbol úspěchu integrace vedoucí role Bundesbanky a zápodoněmecké marky (krycí měna)

Proč znovu myšlenky o HMU? hlavní faktory dokončení jednotného trhu liberalizaci kapitálových trhů (od roku 1990) Hannoverský summit (1988) Delorsův výbor znovu vývoj ve třech fázích Evropský systém centrálních bank IGC diskutuje včlenění HMU do SES, kritéria? určena konvergenční kritéria nezávislost centrálních bank nesmí se tisknout peníze k pokrytí dluhů

Počáteční problémy ratifikace v roce 1996 uveden Pak růstu a stability Maastricht odmítnut v Dánsku Francie se rozhodla konat referendum populace proti EMU sázka trhů na rozpad ERM tlak na libru, frank, liru EMU dostává přímý zásah krize léta 1993 opuštěna původní pravidla ERM, ale ne celý systém kompromis: limity zvýšeny na +/- 15 % zkušenost- ERM není dostatečně stabilní k zajištění stálých směnných kurzů v roce 1996 uveden Pak růstu a stability požadavky Německa pravidla musí být dodržena i po startu HMU ne všichni souhlasí

politická rovina projektu Počáteční problémy politická rovina projektu sídlo ECB boj mezi Německem a Lucemburskem kdo bude prvním guvernérem ECB? kompromis s Duisenbergem poškozena důvěra v nezávislost ECB jaké jméno pro společnou měnu? původně: ECU (Němci proti) mnoho dalších návrhů summit v Madridu: euro stejné spory o podobu mincí a bankovek

Kdo má být členem eurozóny? jasná kritéria (daná v SES) v polovině 90. let první odhady, kdo by je naplňoval Irsko, Dánsko, Portugalsko, Španělsko, Rakousko, Nizozemí eurozóna druhého řádu Dánsko a Británie mimo už od Maastrichtu v květnu 1998 rozhodnuto, že od 1. ledna 1999 bude součástí 11 zemí Řecko se přidává v roce 2001 Švédsko odmítlo v roce 2003 v referendu Slovinsko v roce 2007 Kypr, Malta v roce 2008 Slovensko v roce 2009 Estonsko v roce 2011

Maastrichtská kritéria a členské státy (EU-15) Deficit rozpočtu k HDP % Veřejný dluh v % HDP Roční míra inflace % Úrokové míry % Stabilita směnných kurů Rok 1997 January 1998 March 1998 Kritérium -3,0 60,0 2,7 7,8 2 last years in EMS Belgium -2,1 122,2 1,4 5,7 ano Denmark 0,7 65,1 1,9 6,2 Finland -0,9 55,8 1,3 5,9 From 10/96 France 58,0 1,2 5,5 Ireland 0,9 66,3 Italy -2,7 121,6 1,8 6,7 From 11/96 Luxembourg 1,7 5,6 Germany 61,3 Netherlands -1,4 72,1 Portugal -2.5 62,0 Austria -2,5 66,1 1,1 Greece -4,0 108,7 5,2 9,8 From 3/98 Spain -2,6 66,8 6,3 Sweden -0,8 76,6 6,5 ne UK -1,9 53,4 7,0 Průměr -2,4 1,6 6,1 -

Důvody pro EMU hospodářské vysvětlení optimální měnový prostor země jsou dostatečně hospodářsky provázané jsou nástroje pro boj s externími asymetrickými šoky EMU asi není OMP kritici: ani některé federace nejsou OMP, náklady na vzdání se určování úrokových měr nejsou vysoké důvěryhodnost centrálních bank trhy v ně musejí mít důvěru pevný závazek je výhodnější než neformální následování Bundesbanky ECB s plnou nezávislostí a jasným cílem- cenovou stabilitou

Důvody pro EMU politologické vysvětlení neofunkcionalismus výsledek spilloveru liberalizace trhů následování německé měnové politiky role nadnárodních institucí mezivládní přístup hlavní rozhodnutí činěna Evropskou radou jsou plněny zájmy hlavních států Francie chce svázat německou hegemonii Německo prosazuje potřebnou stabilitu federalismus úmyslný krok směrem k federaci integrace zadními vrátky měna jako symbol identity

Kritika EMU státy oponující euru Dánsko a Švédsko Británie hospodářsky úspěšné, role sociálního systému švédské referendum v roce 2003 Británie tvrzení o odlišných hospodářských cyklech zvláštní pozice londýnské City zejména ale otázka politická pětibodový test dle Gordona Browna sladění hosp. cyklů? dostatečná flexibilita? více investicí pro Británii? jaký dopad na finanční služby? vyšší růst, zaměstnanost?

Kritika EMU ECB příliš nezávislá velmi málo protivah pouze jeden cíl vše ukotveno ve zřizovacích smlouvách (problém institucionalizace) velmi málo protivah ECB nemusí podporovat politiku požadovanou MS otázka legitimity a odpovědnosti měnová integrace vyvinutější než hospodářská téměř žádné vedlejší nadnárodní politiky umožňující reagovat na rozdíly žádné stabilizátory k boji s asymetrickými šoky jaké řešení pro dva protichůdné požadavky?

Kritika EMU

Rozpočet EU proč vůbec mít společný rozpočet? Římské smlouvy (1957) financování společných politik vyvážení zisků a ztrát z evropské integrace vyjádření soudržnosti mezi státy zápisné do klubu (platba za výhody) Římské smlouvy (1957) jen stručné ujednání vše zakotveno ve smlouvách- pro každou změnu nutná jednomyslnost postupně se prohlubují spory mezi státy (70.-80. léta) M. Thatcherová a „Chci své peníze zpátky!“- vznik tzv. britské vratky kvůli neustálým konfliktům hrozba bankrotu EU

Rozpočet EU Delorsův balíček hmotné základy dohody více peněz pro strukturální politiku větší role Parlamentu i Komise procesní základy dohody víceletý rozpočtový rámec (zabraňuje rozporům) rozpory v roce 1993 (pro období 1994-1999) tvoří se skupina plátců a příjemců rozpory v letech 1998-1999 (pro období 2000-2006) souvisí také s rozšířením „Nikdo nechce platit víc, někdo chce platit méně, nikdo nechce dostávat méně a všichni chceme dát více na rozšíření“ podobná situace v letech 2004-2005 (pro období 2007-2013)

Na co se prostředky vydávají? (v % HDP)

Rozpočet EU jak by měl vypadat? velikost rozpočtu fiskální federalismus a efektivita vs legitimita (zájmy) velikost rozpočtu kolem 1,2 % HDP malá oproti federacím, velká oproti MO solidarita mezi státy nízká- nelze očekávat vysoké transfery (není demos)

Velikost rozpočtu vzhledem k HDP EU (1993-2013)

Rozpočet EU výdaje tři funkce, které by měla vláda plnit z rozpočtu (Musgraveova teorie) redistribuce mezi státy, regiony, jednotlivci poslední nepravděpodobná, ostatní dvě již fungují (nepříliš efektivně) stabilizace ochrana federace proti externím šokům příliš malý rozpočet na takové cíle alokace široké spektrum politik zajišťovaných centrem nutná reforma CAP co by měla EU dělat? (viz rozdělení pravomocí)

Rozpočet EU příjmy: v současnosti čtyři druhy problémy zemědělské poplatky (dávky) cla podíl na DPH podíl z HDP problémy nejsou skutečně vlastní zdroje (autonomie) systém není moc transparentní zásada nediskriminace není dodržována přispívá k logice „juste retour“

Alokace výdajů v EU (2007-2013)

Podíl příjmů do rozpočtu EU

„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU

„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU

„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU

„Zisky a ztráty“ z rozpočtu EU