SOCIOLOGIE 20. STOLETÍ
20. století a sociologie Snaha o syntézu teorie a empirie Institucionalizace výuky a výzkumu Dominují USA Multidisciplinarita Obecnost a univerzalita nedostižným cílem
Konsensuální teorie - předpoklady Sociální systémy jsou integrované Společnosti jsou soudržné Společenský život závisí na solidaritě Společenský život je založen na reciprocitě a kooperaci Společnost uznává legitimní autoritu Základní prvky společenského života jsou normy a hodnoty Sociální život zahrnuje závazky Společenské systémy závisí na konsensu Sociální systémy mají tendenci přetrvávat
STRUKTURNÍ FUNKCIONALISMUS Talcott Parsons (1902 – 1979) Kulturní systém je systém sdílených hodnot Sociální systém je souborem rolí a rolových očekávání Systém osobnosti - v procesu socializace se utváří pocit individuální identity Systém behaviorálního organismu – člověk je biologický tvor
Parsons – dilemata sociálního jednání Dilema askripce a výkonu – hodnotíme druhé podle toho, kým jsou (rasa, věk, status), nebo spíše podle toho, co dokázali vykonat? Dilema všeobecných či specifických požadavků v interakci – otázka sociální role Dilema afektivity a afektivní neutrality vztahu (míra sociální distance) Dilema univerzalismu a partikularismu – budeme jednat se všemi lidmi stejně, nebo budeme dělat rozdíly?
Kritika funkcionalismu Etnocentrismus Ahistorismus Neschopnost vysvětlit sociální změnu
Robert K. Merton (1910 – 2003) Teorie středního dosahu manifestní a latentní funkce (+ disfunkce) sociologie - analýza latentních funkcí sebenaplňující se proroctví/ sebemařící se předpovědi
TEORIE SOCIÁLNÍ SMĚNY pokusem o absolutizaci tržní situace na celou oblast sociálního života George Caspar Homans (1910 – 1989) distributivní spravedlnost Peter Blau (1918 – 2002) Problematika moci z hlediska reciprocity
Teorie konfliktu - východiska Sociální systémy jsou založeny na protikladech Společnosti jsou nutně vnitřně rozdělené Život ve společnosti generuje opozici a nepřátelství Společenský život generuje strukturní konflikty Každá společenská diferenciace zahrnuje mocenskou nerovnost Základními prvky společenského života jsou zájmy Sociální život obsahuje nátlak Společenský život generuje různost zájmů Sociální systémy mají tendenci ke změně
Charles W. Mills (1916 – 1962) Problém racionality a svobody rozum se mění v iracionální manipulaci přírodou i lidmi a svoboda se mění v sociálně nezodpovědný privátní konzum jak motivovat lidi k tomu, aby byli ochotni nést zátěž svobody?
FRANKFURTSKÁ ŠKOLA T. W. Adorno, M. Horkheimer, H. Marcuse, E. Fromm, F. Pollock, L Löwenthal, W. Benjamin, J. Habermas 1) kritika rozumu v osvíceneckém smyslu (rozum zaměřený na ovládnutí přírody vědou, průmyslem) → ovládnutí přírody nutně vede k vládnutí nad člověkem 2) kritika konzumní společnosti (moderní osud lidí) 3) zdůrazňují úlohu inteligence 4) zdůrazňování manipulace
Pierre Bourdieu (1930 – 2002) Habitus – schémata vnímání, myšlení a jednání, která jsou společná všem členům téže skupiny nebo třídy (typické vzorce vkusu a chování) Sociální pole – zdroj nátlaku, hřiště, boj mezi mocnými a těmi, kdo o moc usilují Kapitál ekonomický, kulturní a sociální Reprodukční funkce vzdělávacího systému – iluze rovnosti šancí
Interpretativní sociologie SYMBOLICKÝ INTERAKCIONISMUS lidské bytosti jednají na základě významů, které přikládají všem věcem, které je obklopují tyto významy nejsou vlastností samotných věcí, jsou produktem sociální interakce mezi členy společnosti významy nejsou stabilní, mohou být neustále pozměňovány a redefinovány Thomasův teorém: situace definovaná jako reálná se stává reálnou ve svých důsledcích
FENOMENOLOGICKÁ SOCIOLOGIE Alfréd Schütz (1899 – 1959) Lebenswelt, přirozený postoj zásoba vědění všedního dne Jazyk typifikace
Sociální konstruktivismus P. Berger + T. Luckmann: Sociální konstrukce reality Jak je každodenní vědění produkováno, udržováno a předáváno (externalizace, objektivace a internalizace) „Skrze externalizaci se společnost stává produktem člověka. Skrze objektivaci se realita stává realitou sui generis. Skrze internalizaci se člověk stává produktem společnosti.“ Legitimizace
Erving Goffman (1922 – 1982) Dramaturgismus Všichni hrajeme divadlo – dramaturgie každodennosti, přítomnost druhých osob (snaha udělat dobrý dojem a uchovat si vlastní identitu, distance od role) Totální instituce stigmatizace
Literatura pro příště Bauman, Z., May, T. : Myslet sociologicky. Praha, Slon, 2010, str. 13 – 21.
Užitečná literatura k tématu Šubrt, Jiří: Postavy a problémy soudobé teoretické sociologie, 2001 Většina základních děl vyšla v češtině A STOJÍ ZA TO SI JE PŘEČÍST
DOTAZY?