Přednáška 8 Tvorba hybridních odrůd Tvorba Sc, Tc a Dc hybridů polních plodin a zeleniny.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
metody založené na specifické kombinační návaznosti (tj
Advertisements

Reprodukční mechanismy
Teorie selekce.
Projekt: CZ.1.07/1.5.00/ „SŠHL Frýdlant.moderní školy“
Sejte to nejlepší! Ing. Ježek Pavel, Ph.D. Saaten-Union CZ s.r.o.
SELEKCE METODY PLEMENTBY
GENETIKA POPULACÍ 9 KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ
Plemenářská práce v chovu prasat
geneticky modifikované rostliny
Třídění umělé selekce podle způsobů provádění;
Základy genetiky.
Genetika populací, rodokmen
Zavíječ kukuřičný v roce Zavíječ kukuřičný v roce 2002.
Teoretické základy šlechtění lesních dřevin Milan Lstibůrek 2005.
Obor: H/01 Zemědělec – farmář
Plemena kaprů chovaná Rybníkářstvím Pohořelice a.s.
Rozmnožování rostlin Mgr. Helena Roubalová
Základy genetiky Role nukleových kyselin DNA – A,T,C,G báze
1 Škola:Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Moderní škola Název materiálu:VY_32_INOVACE_BIOLOGIE 2_20 Tematická.
Filip Kolář Procesy v malých populacích. Ohrožené malé populace „Demografické“ faktory malý počet jedinců (schránek na geny, partnerů,...) Stochastické.
Dědičnost monogenní znaků
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Dědičnost základní zákonitosti.
Šlechtitelství.
Orgánové kultury.
Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III
Aplikace průtokové cytometrie ve šlechtění rostlin
Základní vzdělávání - Člověk a příroda – Přírodopis - Biologie rostlin
Genové interakce.
Téma: Vybrané zemědělské plodiny oves setý II
GENETIKA POPULACÍ KVANTITATIVNÍCH ZNAKŮ
INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ
Příbuzenská, liniová a čistokrevná plemenitba
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 17. října 2006.
1 Název práce: Šlechtitelský program lesních dřevin Zpracovali: Tauchman, Bače.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ročník: druhý Téma:Vybrané.
Kukuřice setá (Zea mays)
Mendelistická genetika
Autozomální dědičnost
Tvůrce: Mgr. Šárka Vopěnková
Praktikum z genetiky rostlin JS Genetické mapování mutace lycopodioformis Arabidopsis thaliana Genetické mapování genu odolnosti k padlí.
Mgr. Věra Vasiljevičová
Tvorba hybridních odrůd II Typy hybridů, tvorba Sc, Tc a Dc hybridů, hybridní šlechtění řepky, cukrovky, zelenin.
Kvalitní potraviny - kvalitní život CZ.1.07/1.1.00/
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_21_17 Název materiáluŠlechtitelství.
Šlechtění hybridních odrůd Hybridní odrůdy, heteroze, inbreeding, pylová sterilita, SeedLink,
Selekční systémy a šlechtění cizosprašných
Metody tvorby genetické variability Hybridizace, mutageneze, polyploidie, haploidie, somaklonální variabilita, transgenoze,
Semenářství Semenářská terminologie. Odrůda – soubor jedinců stejného druhu vyznačující se určitými vlastnostmi, které se při reprodukci zachovávají Rozmnožovací.
Genetika populací Doc. Ing. Karel Mach, Csc.. Genetika populací Populace = každá větší skupina organismů (rostlin, zvířat,…) stejného původu (rozšířená.
Selekční postupy ve šlechtění rostlin I. Selekce = výběr Charles Darwin ( ) Darwinova evoluční teorie počítá s výběrem a rozmnožováním lépe.
Tvorba genetické variability hybridizací. Hybridizace = tvorba hybridů=křížení Křížení –Proces zajišťující vznik potomstva cestou splývání gamet dvou.
Selekční systémy a šlechtění cizosprašných Cizosprašné rostliny, specifika šlechtění, hromadná selekce, kmenová selekce, metoda rezerv,
Tvorba odrůd rostlin samosprašných
Tvorba genetické variability transgenozí
Tvorba genetické variability hybridizací
Selekční systémy II – šlechtění samosprašných rostlin
Šlechtění rostlin pro zmírnění dopadů sucha
Genetika Přírodopis 9. r..
3. Mendelovy zákony.
4. cvičení Tvorba genetické variability křížením
6. cvičení Selekce.
Genetické markery ve šlechtění rostlin
genetika gen -základní jednotka genetické informace geny:
Název prezentace (DUMu):
EU peníze středním školám
Genetika.
HYBRIDNÍ ŠLECHTĚNÍ V RÁMCI PROGRAMU ČESKÁ ŘEPKA
Transkript prezentace:

Přednáška 8 Tvorba hybridních odrůd Tvorba Sc, Tc a Dc hybridů polních plodin a zeleniny

Objev efektů z křížení Joseph Gottlob Kölreuter ( ) – potvrdil experimentálně existenci pohlavnosti – křížení pro vědecké účely nikoliv komerčně – objev heteroze (Nicotianasp. L.)

Heteroze x heterózní efekt Heteroze –Vyšší výnos heterozygotů oproti srovnatelnému homozygotu –U cizosprašných větší než u samosprašných –Proměnlivá mezi znaky (čím komplexnější znak, tím vyšší heteroze) Heterózní efekt –Procenticky vyjádřený rozdíl fenotypového projevu hybrida oproti průměru rodičovských komponent

Heteroze a její vznik –Superdominance –Dominance –Genové interakce (komplementarita, kumulativní faktory) –Mnohotný alelismus –Obnovení balance polygenních systémů

Hybridní odrůdy v sortimentu Kukuřice odrůd Sc ( 35 GMO), Tc (86), (100%) Žito - 11 odrůd (18%) Řepka – 90 odrůd (30%) Slunečnice - 54 odrůd (100% Sc) Cukrovka 69 odrůd (100% H a m) 8,7% P Cibule – 55 odrůd (49%) Čekanka – 5 odrůd (40%) Mrkev – 62 odrůd (44%) Okurka – 86 odrůd (97,7%) Rajče – 72 odrůd (37,5%)

Hybridní odrůdy Meziodrůdové –10% heteroze, malé uplatnění Modifikované liniové –Modifikace pro zvýšení vitality, nižší vyrovnanost Odrůdoliniové hybridy a polyhybridy –křížení odrůd, linií, volné opylení Směsné hybridy –Osiva komponovaná z více hybridních generací (řepka, travní směsi aj.) Meziliniové –Hybridy z křížení inbreedních linií

Tvorba hybridních odrůd Tvorby segregující populace Tvorba inbreedních linií vybraných rostlin Hodnocení uniformit a stability linií a šlechtitelských vlastností Hodnocení GCA a SCA Tvorba experimentálních hybridů dle kombinační schopnosti Výroba základního osiva inbreedních linií a produkce certifikovaného osiva komerčních hybridů

Inbreední linie Linie vznikající opakovaným samoopylení (izolace, opylení v poupěti) Výkonnost výrazně ovlivněna uspořádáním genů (není důležitá z hlediska budoucí odrůdy) Linie ve fázi inbreedního minima (I4 – I5) nutno množit v izolaci – udržovací šlechtění

Inbreední linie

Šlechtitelské cíle pro inbreední linie Mateřské linie –Pylově sterilní (S-rfrf) –Uspokojivá produktivita rozmnožovacího materiálu –Vysoká semenářská hodnota (HTS, klíčivost) –Vysoká jakost Otcovské linie –Udržovatelé nebo obnovitelé fertility pylu –Vynikající opylovači (odlišné S alely inkop.) –Vysoká produkce pylu –Zlepšující z hlediska jakosti –Vynikající kombinační schopnost s mateřskými liniemi

Mateřské linie - tvorba Stabilní linie ze samoopylení –Nutné testování na obovu pylové fertility N(??) x tester (Srfrf) –F1 pylově sterilní – OK –F1 pylově fertilní – nelze použít jako mateřskou linii OK? –Převedení na sterilní cytoplazmu donora pomocí opakovaného backcrossu

Kombinační schopnost Testy topcrossem s několika testery různého charakteru –Vznikají různé Sc (m * n) –projevem heteroze –Statistické porovnání se standardem –Určení GCA Křížení jedinců s nejlepší GCA –Dialelní křížení [n*(n-1)] Odhad úrovně složitých hybridů

Meziliniové hybridy Jednoduché (Sc) –Vysoká výkonnost –Vyžadují intenzitu –Dražší osivo –Vysoká vyrovnanost

Meziliniové hybridy Složité (Tc, Dc) –3-4 komponenty –Plastičtější –Méně vyrovnané Tc – three-way cross (A x B) x C Dc – double cross (A x B) x (C x D)

Speciální šlechtění

Hybridní odrůdy žita Zvýšení výkonnosti až o 17%, snížení ztrát Výhodou je vyrovnanost délky stébla Zvýšení výnosu, pekařské jakosti

Tvorba hybridů žita Vychází se z několika typů pylové sterility –Hlavně cytoplazmaticko jaderná Tvorba inbredních linií Tvorby sterilního analoga Testy kombinační schopnosti Tvorba hybridní odrůdy

Tvorba hybridů žita Výsledný hybrid je komponovaného typu P: ♀ A` (S) rfrf x ♂ B (N)rfrf F 1 :Sc AB (S) rfrf – sterilní K osivu se přidává 10% opylovače (kvalitní uznaná fenotypově kompatibilní odrůda)

Tvorba hybridů cukrovky Požadavky –Objemová plodina (není nutná produkce semen) –Z hlediska technologie setí – jednoklíčkové osivo Hybridy –Diploidní (2n=18) –Triploidní (3n=27) Linie –Pylově sterilní linie –Obnovitel fertility –Opylovač (2n nebo 4n)

Tvorba hybridů cukrovky Cytoplazmaticko jaderná pylová sterilita –Plazmotypy S a N –Rf geny X a Z Genetická jednoklíčkovost –mm – jednoklíčkovost (monogermie) –Nositelem mateřské linie

Pylová sterilita cukrovky Mateřské linie –S (xxzz) Opylovači -pylově fertilní –S (xxZz) – částečně fertilní –S (Xxzz) – plně pylově fertilní Udržovatelé pylové sterility –N (xxzz)

Tvorba triploidních hybridů Mateřské linie –Diploidní, pylově sterilní a geneticky jednoklíčkové –2n S(xxzzmm) x 2n N(xxzzmm) Opylovač –Tetraploidní (2n=4x=36) Komponenty se udržují klonováním

Tvorba triploidních hybridů xxzzmm 2n X 4n 3n P: F1: Výsledný triploidní hybrid je perspektivní z hlediska řešení zaplevelení plevelnou řepou

Tvorba hybridních odrůd řepky Typy hybridních odrůd –Komponované (sdružené) hybridy –Restaurované hybridy Šlechtitelské systémy hybridů řepky –INRA/Ogura (CMS) –SeedLink (transgenní pylová sterilita) –Sporofytická autoinkompatibilita (okrajově)

Komponované hybridy řepky Odrůda Synergy (reg. SOK 1998) - první „00“ hybrid –Pylově sterilní hybrid ISH 93-2 –Opylovač - odrůda Falcon –Směs osiva: 80% ISH + 20% Falcon

SeedLink  systém samčí sterility Plodina:Řepka olejka (Brassica napus) Zdroj:Bacillus amyloliquefaciens Geny: barnase (cytotoxická RNáza) barstar (blokuje barnázu) bar – rezistence ke gluphosinate- NH 4 Promotor: T29 (exprese v tapetu prašníků) S35 (odpovídá za silnou expresi)

Genové konstrukty T29barnaseS35bar Barnase je exprimován pouze v tapetu prašníků a blokuje proteosyntézu (inhibice tvorby pylu) Bar je silně exprimován v celé rostlině a navozuje odolnost k herbicidům na bázi gluphosinate-NH 4 (selekční gen) T29barstar Barstar je exprimován v tapetu prašníků a blokuje činnost barnázy (obnovuje tvorbu pylu)

Seedlink v praxi Sterilní analog (barnase) X Fertilní analog 1: 1 fertilnísterilní Herbicid Sterilní (barnase) x Fertilní hybridní osivo Fertilní (barstar)

Tvorba hybridních okurek Není založena na pylové sterilitě Vychází z genetické determinace pohlavnosti rostlin, květů a parthenokarpie –Gen F projev pohlaví rostliny (NÚD) FF - pouze samičí květy (plně gynaecijní) Ff - převažují samičí květy (částečně gynaecijní) ff - pouze samčí květy

Determinace pohlavnosti okurek –Gen G projev pohlavnosti květů G- - jednopohlavnost květů gg - hermafroditismus –Gen P parthenokarpie

Tvorba hybridního osiva okurky Požadavky na odrůdu okurky –Výhradně samičí květy –Hermafroditismus květů (opylení) –Parthenokarpie (nezávislá na opylovači) Typy F1 hybridů okurky –Komponované (10% příměs ff rostlin) –Parthenokarpické (nevyžadují opylovače)

Tvorba komponovaného hybrida Linie A Linie B FFGG X Linie A i B: plně gynaecijní, jednopohlavnost Hybrid: plně gynaecijní kvetení jednopohlavnost Aplikace giberelinu nebo AgNO 3 ffGG + 10% samčích rostlin F1:

Tvorba hybridního osiva okurky Linie A Linie B FFGGffGG X FfGG Linie A: plně gynaecijní jednopohlavnost Linie B: plně samčí typ květu, jednopohlavnost Hybrid: převaha gynaecijních květů, jednopohlavnost

Parthenokarpické hybridy Linie A Linie B FFGGPPFFggpp X FFGgPp Linie A: plně gynaecijní parthenokarpie Linie B: plně gynaecijní hermafrodit (oplození) Hybrid: plně gynaecijní parthenokarpický

Číslo ranosti hybridních odrůd Charakterizuje vhodnost hybridní odrůdy do konkrétních podmínek U jednorázově sklizených rostlin udává počet dnů od zasetí do sklizně U plodin postupně sklízených vychází ze vztahu dílčí sklizeň v daném čase – celková sklizeň

Číslo ranosti plodin s postupnou sklizní ČR =  (t i * e i )  e i t i - dny od výsevu (výsadby) k dílčí sklizni e i - velikost dílčí sklizně