SSSR do 2. sv. války

Socialismus, Marxismus-leninismus 19. stol. – vznik vrstvy dělníků a buržoazie dělníci: těžké pracovní podmínky, nízké platy, dlouhá pracovní doba... – kvůli zlepšení podmínek vzniká socialismus 19. / 20. stol.: vznik marxismu – leninismu – název podle tvůrců: německého filozofa Karla Marxe a ruského politika Vladimíra Iljiče Lenina

– podle marxismu-leninismu je společnost rozdělena na třídy vykořisťovatelská třída – vlastní výrobní prostředky (továrny, pole,...) – díky vlastnictví výrobních prostředků je třídou vládnoucí, protože má moc vykořisťovaná třída – ti, aby se uživili, poskytují svou pracovní sílu vykořisťovatelské třídě (dělníci) Socialismus, Marxismus-leninismus

Podle socialismu se tato situace měla vyřešit tím, že měla být vytvořena beztřídní společnost – výrobní prostředky mají být společným vlastnictvím, nikoli soukromým aby se tak stalo, musejí být výrobní prostředky majitelům vyvlastněny tento proces se nazývá znárodnění, tzn., že vyvlastněný majetek měl patřit národu – předpokládalo se, že nikdo se svého majetku nevzdá dobrovolně, a proto se počítalo s tzv. socialistickou revolucí Socialismus, Marxismus-leninismus

Komunismus Navenek se komunismus snažil budit zdání, že se jedná o demokratický systém, ale nebyla to pravda – např. stále fungovaly volby, ale byly manipulovány účast na nich byla povinná a voliči měli nařízeno, koho musejí volit (samozřejmě komunistickou stranu)

byli pronásledováni tzv. třídní nepřátelé – komunisté razili tzv. teorii „třídního boje“ dělnická třída bojuje proti třídě vykořisťovatelské za vytvoření sociálně spravedlivého státu z toho vyplývá, že třídním nepřítelem je ten, kdo se staví proti zájmům třídy dělnické – mezi třídní nepřátele patřila automaticky šlechta, majitelé továren, obchodníci, větší i menší živnostníci, bankéři, velkostatkáři a zámožní lidé obecně, dále inteligence, umělci a církev inteligence je nebezpečná v tom, že může odhalit skutečné cíle vládnoucí strany umělci byli nebezpeční v tom, že pokud nestáli na „ správné“ straně, protože pak ovlivňují mnoho lidí církev má také vliv na mnoho lidí-věřících – Komunistická ideologie také popírá vše, co je mimo smyslové vnímání. Z tohoto důvodu odmítá existenci Boha a církev byla proto pronásledována. – za třídního nepřítele tak bylo možné označit téměř každého, kdo byl nepohodlný režimu tito lidé byli často označováni jako kontrarevolucionáři (ti, co se snaží obnovit poměry před socialistickou revolucí)

V době před válkou → ekonomické a sociální problémy (etnická a kulturní rozmanitost x velká rozloha státu = znemožnění silné centrální správy) – tristní sociální podmínky rolníků (80% obyv.) – vzrůstající počet dělnictva – vláda cara = samoděržaví přesto expanzivní zahraniční politika sociální otřesy v r – demonstrace v Petrohradě → krvavě potlačeny („krvavá neděle“) → radikalizace obyvatelstva – vlna útoků na velkostatkáře na venkově – vojenské vzpoury (posádka na křižníku Potěmkin)

V reakci na nepokoje umožnil carský režim vznik Dumy (= parlamentu) hospodářské reformy (vedl je ministerský předseda Stolypin) vliv Dumy byl však omezený a postupně slábl – opoziční proudy nadále sílily: eseři (socialisté-revolucionáři) = umírněná levice menševici (sociálnědemokratická frakce) - chtěli např. rozvoj průmyslu bolševici (další sociálnědemokratická frakce) - chtěli revoluční cestu kadeti - liberální proud (chtěli konstituci)

v r se bolševici odtrhli od sociálních demokratů a založili vlastní stranu – bolševickou (od r komunistickou). V čele: V.I. Lenin

Ruské revoluce Za 1. sv. války – vojenské neúspěchy Ruska – Ruská armáda byla špatně vyzbrojena+ špatné zásobování + nedostatek pracovních sil + slabá úroda Lidé umírali, další měli hlad a nespokojenost vyvrcholila v únoru 1917 (v našem kalendáři to byl březen), kdy v Petrohradě začala tzv. únorová revoluce.

Únorová revoluce 1917 – Car Mikuláš II. svržen, řízení státu se ujala demokratická prozatímní vláda a Rusko bylo vyhlášeno republikou. v čele vlády G. Lvov, pak A. Kerenskij – Cíl = vytvoření moderního demokratického státu – V této době chtěla prozatímní vláda ještě dodržet své povinnosti ke státům Dohody, a proto Rusko ve válce pokračovalo (= tzv. Kerenského vojenská ofenziva v létě 1917) Nicméně odpor k válce a válečným utrpením mezi ruskými obyvateli stále rostl.

Sověty – sověty v překladu znamená „rada“. Jednalo se o výbory volené z řad dělníků, rolníků a vojáků, které měly vliv a snažily se získat větší vliv na vládě. – v sovětech však získávali stále větší vliv bolševici v čele s Leninem, jejichž cílem bylo zmocnit se vlády v zemi a svrhnout prozatímní vládu

Bolševický převrat v říjnu 1917 podle našeho kalendáře v listopadu v čele stáli V. I. Lenin a Lev Trockij bolševici se zmocnili Petrohradu a členové prozatímní vlády byli zatčeni. této události se říká Velká říjnová socialistická revoluce – VŘSR

Občanská válka – Ne všichni však s bolševickým převratem byli spokojeni, a tak v zemi vypukla občanská válka. – V této situaci bolševici uzavřeli v březnu 1918 separátní mír s Německem a R-U. Byl uzavřen v Brestu Litevském. zánik východní fronty. zhoršení mezinárodního postavení Ruska – Rusko ztratilo nejvyspělejší a nejlidnatější oblasti. Přišlo o 34% obyvatelstva, 32% zemědělské půdy, 54% veškerého průmyslu a 89% uhelných dolů. – Zavázalo se demobilizovat armádu a zaplatit 300 mil. zlatých rublů jako válečné náhrady. – Pozn.: po uzavření míru bylo přesunuto hlavní město Ruska z Petrohradu do Moskvy.

– V občanské válce proti sobě stála Rudá armáda (bolševická) a Bílá garda (nechtěli, aby bolševici ovládli Rusko). – Bolševici rozpoutali tzv. rudý teror ten měl u obyvatelstva vyvolat strach odpůrci bolševiků, ale i obyčejní lidé byli zabíjeni, mrzačeni, mučeni hlavní roli hrála tehdejší tajná policie – Čeka – Zpočátku Čeka spravovala koncentrační a pracovní tábory – gulagy – Občanská válka skončila r vítězstvím Bolševiků – Téhož roku byl vyhlášen Svaz sovětských socialistických republik – SSSR (zkráceně Sovětský svaz).

Po říjnové revoluci řídily Sovětský svaz sověty, které se staly zastupitelskými orgány – členové sovětů byli voleni (oficiálně byly volby tajné, což vytvářelo zdání demokracie, ale ve skutečnosti svobodné nebyly) účast ve volbách byla povinná a kandidát byl jen jeden, vybraný bolševiky – Celý SSSR řídil tzv. Nejvyšší sovět – složený ze zástupců všech svazových republik – Skutečnou moc však měl v rukou Lenin

r V.I. Lenin zemřel a po jeho smrti nastoupil na jeho místo Josif Vissarionovič Stalin Byly zakázány všechny politické strany kromě bolševické, která nyní byla přejmenována na komunistickou. Po skončení občanské války sice rudý teror skončil, ale pronásledování nepohodlných lidí pokračovalo dále. Byly deportování do odlehlých končin Ruska – na Sibiř nebo Dálný východ do gulagů.

Stalin – Za Stalina se pronásledování rozšířilo i na samotné komunisty. Na ty, kteří neuznávali Stalina jako největšího vůdce říkalo se tomu tzv.: „stranické čistky“ Stalin takto nechal zlikvidovat i své nejbližší spolupracovníky, kteří by ho mohli ohrozit tím, že by byli schopnější než on popravena byla i více než polovina vyšších důstojníků Rudé armády – byli odsuzování a popravování v tzv. inscenovaných procesech, kde bylo vše připravené a měly předem daný scénář počet lidí, kteří padli za oběť komunistickému pronásledování od říjnové revoluce do smrti Stalina v r se pohybuje okolo 20 milionů mrtvých

Stalin v Rusku zavedl tzv. kult osobnosti – nekritické uctívání neomylného, moudrého, laskavého a otcovského vůdce, za nějž chtěl být Stalin pokládán Snad jediné, co může být za Stalina hodnoceno kladně, je tzv. kulturní revoluce – bylo zakládáno velké množství škol – snížila se negramotnost – samozřejmě i tento krok byl dopředu promyšlený – pokud všechny děti musely chodit do školy, byly také již od dětství vystaveny ideologicky „správné“ výchově ve školách se také porušťovali neruské národy Stalin

Hospodářství SSSR před říjnovou revolucí bylo Rusko zaostalá agrární země s málo rozvinutým průmyslem po nastoupení bolševiků začalo znárodňování – to se týkalo všeho (továren, průmyslu, obchodu, bank,...) od 20. let začal Stalin – industrializaci – kolektivizaci – plánované hospodářství

Hospodářství SSSR industrializace – z agrární země se má vytvořit země průmyslová – byl ale budován převážně jen těžký průmysl ten je totiž nutný pro zbrojení a Stalin chtěl vybudovat velkou a moderně vyzbrojenou armádu SSSR mě být totiž bráněn před „kapitalistickými útočníky“ ze Západu (to byla ideologie, která fungovala i v hospodářství) těžký průmysl byl budován za cenu snížení životní úrovně obyvatelstva lehký a spotřební průmysl byl zanedbáván

Hospodářství SSSR kolektivizace – ta se týkala zemědělství – byla vytvářena zemědělská družstva - kolchozy, do nichž měli rolníci odevzdat svou půdu, dobytek, nářadí, stroje atd. – se vším se pak mělo hospodařit kolektivně – samozřejmě podle příkazu státu – pro rolníky to samozřejmě byla krádež jejich majetku a tak docházelo k případům, že např. svůj dobytek raději zabili, než aby ho odevzdali do družstva samozřejmě, že takoví rolníci byli pronásledováni a skončili v gulazích – na poč. 30. let postihla Sovětský svaz velká neúroda, ale rolníci museli odevzdávat stále stejné dávky na Ukrajině a v jižním Rusku vypukl hladomor, který stál život 5-7 milionů lidí

Hospodářství SSSR plánované hospodářství – bylo naplánováno, že bylo naplánováno, čeho se má za určitou dobu v hospodářství dosáhnout (např., kolik se má vytěžit tun uhlí, vypěstovat pšenice, postavit továren,....) – časové úseky, na které se plánovalo, byly pětileté = pětiletky – hospodářství bylo řízené centrálně = pětileté plány určoval jeden úřad a ten často nebral v potaz skutečné možnosti sovětské ekonomiky – velkou nevýhodou plánovaného (centrálního) hospodářství bylo to, že nemohlo reagovat na potřeby trhu

Zahraniční politika SSSR Po říjnové revoluci se Rusko dostalo do mezinárodní izolace – demokratické západní státy nesouhlasily s bolševickým režimem bolševici se snažili tuto izolaci prolomit – v r navázal Sovětský svaz vztahy s Německem – postupem času navazovaly se Sovětským svazem diplomatické i obchodní vztahy další země a Sovětský svaz byl dokonce přijat do Společnosti národů

Z důvodu, že ve 30. letech začalo hrozit, že Německo vyvolá v Evropě další válečný konflikt, podepsaly další dva státy, které se cítily být Německem nejvíce ohroženy, spojeneckou smlouvu se Sovětským svazem – byly to Francie a Československo (r. 1935) – smlouva však byla neúčinná, jelikož SSSR spolupracoval s Německem až do r. 1941, přestože se oba státy zároveň připravovaly zaútočit jeden na druhý Zahraniční politika SSSR

V srpnu 1939 podepsaly Německo a SSSR mezi sebou pakt o neútočení, který obsahoval tajnou dohodu o rozdělení Polska a vlivu v Pobaltí. – Po začátku 2. sv. války v r na základě těchto smluv obsadil SSSR část Polska a r byly všechny pobaltské republiky (Litva, Lotyšsko, Estonsko) donuceny vstoupit do SSSR. SSSR rozšířil své území i na úkor Rumunska a Finska, které porazil ve válce ( ) – kvůli tomuto byl SSSR vyloučen ze Společnosti národů Na jaře 1941 uzavřel SSSR smlouvu o neútočení s německým spojencem – Japonskem v červnu 1941 zaútočili Němci na SSSR a tím pro SSSR začala 2. sv. válka Zahraniční politika SSSR