SPOLEČENSKÉ A HISTORICKÉ POZADÍ konec 19. století ve znamení ve znamení velkých změn vede ke katastrofickým představám, chaos, dezorientaci rychlé životní tempo, růst sociálních problémů – klima plné pesimismu a beznaděje krize myšlení + krize kultury = důsledek společenských změn MYŠLENKOVÉ A UMĚLECKÉ SMĚRY NIHILISMUS (nihil = nic) myšlenkový směr – nic na světě nemá absolutní hodnotu / platnost Friedrich Nietzsche – filozof odmítající absolutní základ pravdy či dobra, jemuž by byl člověk bezvýhradně zavázán

VOLUNTARISMUS (voluntas = vůle) filozofický směr – pokládá vůli za základní složku poznání vůle = nejvyšší podstata bytí, rozhodující základ vědomí, psychiky vůle = prazáklad světa Arthur Schopenhauer – vůle = prazáklad světa Friedrich Nietzsche (15. října 1844, Röcken poblíž Lipska – 25. srpna 1900, Výmar) originální německý filozof a klasický filolog hlavním tématem byla ostrá kritika evropského myšlení, zejména platónské tradice a křesťanské morálky, jimž Nietzsche vytýkal, že se staví proti síle tvořivého života a nakonec vedou k nihilismu MYŠLENKOVÉ A UMĚLECKÉ SMĚRY

IMPRESIONISMUS (impressio = otisk, dojem) původně označoval výtvarnou orientaci mladých francouzských malířů – výstava 1874 (Claude Monet) snaha zachytit okamžitý dojem nezkreslený racionální ani empirickým poznáním Claude Monet Imprese vycházejícího slunce

MYŠLENKOVÉ A UMĚLECKÉ SMĚRY SYMBOLISMUS (symbolon= znak) opozice proti impresionismu a popisnému naturalismu výrazovým prostředkem v literatuře – nepřímé pojmenování = symbol, náznak, obraznost = symbol, náznak, obraznost obraznost a a hudebnost veršů, neočekávané spojení představ, užití verše a přenášení významu Gustave Moreau Svatý Jiří

MYŠLENKOVÉ A UMĚLECKÉ SMĚRY DEKADENCE (décadence = úpadek) provokativně sahá k tématům – erotika, morbidita, poetizace násilí a zla, neuctivý vztah k Bohu, oslava Satana a kultu smrti v literatuře téma smrti, rozkladu, erotiky a nadpřirozeného mysticismu Jaroslav Panuška: Expresivní hlava 1900 František Drtikol: Salome

FRANCOUZSKÁ LITERATURA CHARLES PIERRE BAUDELAIRE ( (9. dubna 1821, Paříž – 31. srpna 1867, Paříž) básník a překladatel; první z řady tzv. prokletých básníků literární a výtvarná kritika DÍLO Charles Baudelaire Květy zla považována za klíčové dílo moderní světové poezie básnická (lyrická) sbírka, za kterou musel zaplatit pokutu z mravnostních důvodů (urážka náboženství a morálky) v básnické sbírce odráží jeho nespoutaná osobnost i jeho život báseň Zdechlina = nepřikrášlený obraz skutečnosti, které vládne nepoetické Zlo, jehož ztvárnění se až dosud poezie vyhýbala

FRANCOUZSKÁ LITERATURA JEAN ARTHUR RIMBAUD [:rembo:] (20. října 1854 – 10. listopadu 1891) básník, nejvýznamnějších tzv. prokletých básníků považován za geniální dítě, snadno se učí jeho poezie stojí na subjektivních prožitcích, především pocitu rozporu mezi umělcem a společností umírá na rakovinu DÍLO Jean Arthur Rimbaud Iluminace soubor básní v próze i ve verších pečlivě propracovává zvukovou stránku veršů báseň Spáč v úvalu