IV. Elektronová optika KOTLÁŘSKÁ 17. BŘEZNA 2010 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr 2009 - 2010.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí
Advertisements

Fyzika, 3. nebo 4.ročník, SOŠ pořadové číslo 160
Úvod do Teorie her. Vztah mezi reálným světem a teorií her není úplně ideální. Není úplně jasné, jak přesně postavit herněteoretický model a jak potom.
Čočky (Učebnice strana 110 – 114)
Geometrický parametr reaktoru různého tvaru
Zobrazování optickými soustavami
Téma 3 Metody řešení stěn, metoda sítí.
Plošná interpolace (aproximace)
I. Statické elektrické pole ve vakuu
Optika ČVUT FEL Sieger, 2012.
Geometrická optika Mgr. Andrea Cahelová Hlučín 2013.
Skalární součin Určení skalárního součinu
Fyzika mikrosvěta rozměry mikrosvěta, rasrtový elektronový (iontový) mikroskop Jan Andrle 3. B.
Mechanika s Inventorem
Optické zobrazování Optický obraz Skutečný obraz b) Zdánlivý obraz.
ANALÝZA KONSTRUKCÍ 6. přednáška.
Optické přístroje A. Zobrazovací A1) Subjektivní – obraz neskutečný (brýle, mikroskopy, dalekohledy) A2) Objektivní – obraz skutečný (fotografické přístroje,
II. Statické elektrické pole v dielektriku
Radiální elektrostatické pole Coulombův zákon
Zobrazení zrcadlem a čočkou
Interference světla za soustavy štěrbin Ohyb na štěrbině
Zobrazení rovinným zrcadlem
Mikroskopy.
19. Zobrazování optickými soustavami
Základy obrazového inženýrství
Paprsková optika Světlo jako elektromagnetické vlnění
Skalární součin Určení skalárního součinu
METODA KONEČNÝCH PRVKŮ
Diplomovaný oční optik – Geometrická optika
VII. Neutronová interferometrie II. cvičení KOTLÁŘSKÁ 7. DUBNA 2010 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Homogenní elektrostatické pole
Využití difrakce v praxi
1. Derivace Derivace je míra rychlosti změny funkce.
Optická mikroskopie Marek Vodrážka.
Teorie relativity VŠCHT Praha, FCHT, Ústav skla a keramiky Motivace: Elektrony jsou již u relativně malých energií relativistické (10 keV). U primárních.
FII-4 Elektrické pole Hlavní body Vztah mezi potenciálem a intenzitou Gradient Elektrické siločáry a ekvipotenciální plochy Pohyb.
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Tato prezentace byla vytvořena
38. Optika – úvod a geometrická optika I
Zobrazování soustavou s dvěma lámavými plochami v paraxiálním prostoru
Mikroskopické techniky
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
39. Geometrická optika II Martin Lola.
Hodnocení na konci letního období – zápočet
Vedení tepla Viktor Sláma SI – I 23. Zadání Vhodné uložení vyhořelého jaderného paliva je úkol pro současnou generaci. Zaměřme se na jednu nepatrnou část.
FYZIKA PRO IV. ROČNÍK GYMNÁZIA - OPTIKA
Vady optického zobrazování
Relativistický pohyb tělesa
IX. Vibrace molekul a skleníkový jev cvičení
VI. Neutronová interferometrie cvičení KOTLÁŘSKÁ 3. DUBNA 2013 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
IV. Elektronová optika cvičení KOTLÁŘSKÁ 20. BŘEZNA 2013 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
10. Koherence Časová koherence
Elektronová mikroskopie a mikroanalýza-2
Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
Významný vynález Vypracoval:Lukáš Běhal.
VI. Neutronová interferometrie cvičení KOTLÁŘSKÁ 11. DUBNA 2012 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
VLNOVÉ VLASTNOSTI ČÁSTIC. Foton foton = kvantum elmag. záření vlnové a zároveň částicové vlastnosti mimo představy klasické makroskopické fyziky Louis.
III. Tepelné fluktuace: lineární oscilátor Cvičení KOTLÁŘSKÁ 12. BŘEZNA 2014 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr
délka 1,2 m Johann a Zacharias Jansenové (16. stol.) Systém dvou čoček Typy světelných mikroskopů.
Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika
39. Geometrická optika II Martin Lola.
Moderní poznatky ve fyzice
III. Elektronová optika
O spojkách a rozptylkách
ČOČKY Mgr. Kamil Kučera.
III. Tepelné fluktuace: lineární oscilátor Cvičení
Název projektu: Škola a sport
změna tíhové potenciální energie = − práce tíhové síly
Náboj a elektrické pole
Transkript prezentace:

IV. Elektronová optika KOTLÁŘSKÁ 17. BŘEZNA 2010 F4110 Kvantová fyzika atomárních soustav letní semestr

Úvodem S elektrony lze pracovat v přiblížení geometrické optiky, pokud se pohybují v dostatečně plavných polích Na příkladu elektrostatických polí prozkoumáme konstrukci centrovaných soustav v paraxiální aproximaci Magnetické čočky jsou ale mnohem zajímavější I elektronové optické soustavy trpí vadami zobrazení …

3 Vlastně několik reklamních obrázků V dnešní době je elektronová mikroskopie standardní a rozšířenou laboratorní technikou. Variant konstrukce je velký počet. Celý obor se stále rozvíjí. Elektronové svazky se využívají i v technologii, například pro elektronovou litografii.

4 Transmisní elektronový mikroskop

5 DETAIL Srovnání s optickým mikroskopem

6 STOLNÍ PŘÍSTROJ ~ eV UNIKÁTNÍ PŘÍSTROJ ~ eV Transmisní elektronový mikroskop

7 Řádkovací elektronový mikroskop

8 Typy zobrazení

9 kapičky Sn na povrchu GaAs toaletní papír ( x 500) radiolara ( x 750) inj. stříkačka (x 100) černá vdova (x 500) Obrázky ze SEM (neomezená hloubka ostrosti  optika)

10 ZDROJ ELEKTRONŮ MAGNETICKÉ ČOČKY TEORETICKÝ NÁVRH MIKROSKOPU KONSTRUKCE VÝPOČET POLÍ A OPT. VLASTNOSTÍ VÝPOČET PAPRSKŮ = DRAH ELEKTRONŮ OPTIMALIZACE CHYB ZOBRAZENÍ Řádkovací elektronový mikroskop: náš dnešní úhel pohledu

11 Částicová paprsková optika Využití elektronů pro geometrickou optiku s vysokým rozlišením napadlo lidstvo teprve potom, co vlnové vlastnosti elektronu byly již dobře známy.

12 Paprsková ( geometrická ) optika částic vlnová optika geometrická optikaklasická mechanika vlnová mechanika formální podmínka znamená přesně ano L mm nm mm  m kritické místo vlnové délky  formální srovnání  paprsky eikonálová rovnice sférické čočky trajektorie Newtonovy rovnice + vyloučení času spojité rozložení indexu lomu

13 Paprsková ( geometrická ) optika částic vlnová optika geometrická optikaklasická mechanika vlnová mechanika formální podmínka znamená přesně ano L mm nm mm  m kritické místo vlnové délky  formální srovnání  paprsky eikonálová rovnice sférické čočky trajektorie Newtonovy rovnice + vyloučení času spojité rozložení indexu lomu

14 Paprsková ( geometrická ) optika částic vlnová optika geometrická optikaklasická mechanika vlnová mechanika formální podmínka znamená přesně ano L mm nm mm  m kritické místo vlnové délky  formální srovnání  paprsky eikonálová rovnice sférické čočky trajektorie Newtonovy rovnice + vyloučení času spojité rozložení indexu lomu

15 ZÁSOBNÍK VZORCŮ LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická Elektron jako vlna

16 Realistické vlnové délky elektronů v mikroskopu vlnové délky v pm (1 nm = 1000 pm) LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická přístrojU keV pm stolní TEM505,46 velký TEM10001,22 SEM5 – 505,46 – 17.3 viditelný obor

17 Realistické vlnové délky elektronů v mikroskopu vlnové délky v pm (1 nm = 1000 pm) LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická přístrojU keV pm stolní TEM505,46 velký TEM10001,22 SEM5 – 505,46 – 17.3 v podstatě vystačíme s korigovanou NR limitou viditelný obor

18 Realistické vlnové délky elektronů v mikroskopu vlnové délky v pm (1 nm = 1000 pm) LIMITY (explicitní hodnoty platí pro elektrony) nerelativistická („naše“) předěl ultrarelativistická přístrojU keV pm stolní TEM505,46 velký TEM10001,22 SEM5 – 505,46 – 17.3 v podstatě vystačíme s korigovanou NR limitou viditelný obor PROČ PIKOMETRY ???

19 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie ( probíhána v čase) paprsek ( křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla)

20 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie ( probíhána v čase) paprsek ( křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) X zatím vynecháme elektrostatický potenciál

21 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie ( probíhána v čase) paprsek ( křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) Index lomu pro elektrony X zatím vynecháme elektrostatický potenciál

22 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie ( probíhána v čase) paprsek ( křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) Index lomu pro elektrony Vyloučení času X zatím vynecháme elektrostatický potenciál

23 Trajektorie ve vnějších polích trajektorie ( probíhána v čase) paprsek ( křivka parametrisovaná délkou dráhy) Newtonovy rovnice (Lorentzova síla) Index lomu pro elektrony Vyloučení času X zatím vynecháme elektrostatický potenciál diferenciální tvar zákona lomu

24 Teoretický návrh dílů pro elektronovou optiku Od neurčité představy, že elektrické či magnetické pole vychýlí elektronové paprsky žádoucím směrem přejdeme k návrhu optických elementů.

25 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM

26 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ  ve vakuu geometrie kovových elektrod potenciály elektrod vstup

27 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ  ve vakuu geometrie kovových elektrod potenciály elektrod 1000 V vstup 5000 V

28 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ  ve vakuu geometrie kovových elektrod potenciály elektrod řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami 1000 V vstup 5000 V

29 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ  ve vakuu geometrie kovových elektrod potenciály elektrod řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup siločáry ekvipotenciály 1000 V 5000 V

30 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ  ve vakuu geometrie kovových elektrod potenciály elektrod řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup 2. KROK: PAPRSKY blízko osy systému – paraxiální oblast vstupní energie E výstupní energie E eV zlepšená kolimace hledání trajektorií -buď přímo -z paraxiální rovnice + korekce na sférickou vadu svazek elektronů

31 Dva kroky ve studiu optického dílu PŘÍKLAD: URYCHLOVACÍ SYSTÉM 1.KROK: URČENÍ  ve vakuu geometrie kovových elektrod potenciály elektrod řešení Laplaceovy rovnice při okrajových podmínkách daných elektrodami vstup 2. KROK: PAPRSKY blízko osy systému – paraxiální oblast vstupní energie E výstupní energie E eV zlepšená kolimace hledání trajektorií -buď přímo -z paraxiální rovnice + korekce na sférickou vadu svazek elektronů

32 I. Určení průběhu potenciálu V principu velmi jednoduchý úkol: vyřešit Lapaceovu rovnici s Dirichletovou okrajovou podmínkou. Tato část celého postupu však klade největší nároky na použité numerické metody. Bez nich nelze počítat s úspěchem.

33 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti:  na povrchu elektrod  na vnější hranici Příklad čočky

34 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti:  na povrchu elektrod  na vnější hranici Příklad čočky

35 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti:  na povrchu elektrod  na vnější hranici Příklad čočky

36 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti:  na povrchu elektrod  na vnější hranici Příklad čočky

37 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE DIRICHLETOVA ÚLOHA Okrajové podmínky LR řešíme ve zvolené dostatečně rozsáhlé, ale co nejmenší oblasti. Předepsány jsou hodnoty neznámé na hranici oblasti:  na povrchu elektrod  na vnější hranici Příklad čočky plateau lineární průběh (jako v kondenzátoru) sedlový bod

38 Řešení Laplaceovy rovnice LAPLACEOVA ROVNICE NUMERICKÉ ŘEŠENÍ Obecně 3D úloha. Použití osové symetrie z r  numerické techniky metoda sítí klasický postup: derivace nahrazeny diferencemi dnes překonané metoda konečných prvků triangulace lineární interpolace variační princip dnes nejrozšířenější

39 Numerické metody: Metoda sítí Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici diferenční V V'V' … soustava lineárních rovnic pro 2D ILUSTRACE

40 Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních

41 Variační podmínka nechť dává minimum Pak pro všechna splňující homogenní okrajovou podmínku. Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních

42 Variační podmínka nechť dává minimum Pak pro všechna splňující homogenní okrajovou podmínku. Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou Motivační úvaha (standardní) + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních

43 Variační podmínka nechť dává minimum Pak pro všechna splňující homogenní okrajovou podmínku. Numerické metody: Metoda konečných prvků Základní myšlenka: nahradit diferenciální rovnici variační úlohou Motivační úvaha (standardní) + Dirichletovy okraj. podmínky 1.Integrace po oblasti řešení 2.Do soutěže vstupují jen funkce splňující okrajové podmínky 3.Minimum budeme hledat jen ve třídě vhodných aproximativních aproximace

44 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě

45 Znázornění triangulace v metodě konečných prvků Podle Partial Differential Equation Toolbox for use with MATLAB: User´s Guide

46 Znázornění triangulace v metodě konečných prvků Podle Partial Differential Equation Toolbox for use with MATLAB: User´s Guide Definiční obor může být složitá oblast Triangulace se volí dostatečně jemná. Může však být nerovnoměrně hustá Interpolační funkce v každé buňce je lineární, u hran jsou zlomy sklonu uzly na hranici vystihují okrajovou podmínku (zde homogenní, tj. nulovou)

47 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: Matice soustavy je řídká, efektivní metody řešení.

48 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: Matice soustavy je řídká, efektivní metody řešení.

49 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení:

50 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení:

51 Numerické metody: Metoda konečných prvků Triangulace Oblast řešení je rozdělena na síť dostatečně malých elementárních oblastí, např. trojúhelníků Interpolace Aproximativní funkce interpoluje polynomiálně, např. lineárně, hodnoty ve vrcholech sítě Variační podmínka Gradient této interpolace je po částech spojitý … je použitelný ve variačním funkcionálu (hledané řešení má přitom spojité druhé derivace) Konečné prvky S každým vrcholem sítě spojíme jeden „prvek“ podle obrázku. Máme tak rozklad Lineární rovnice Soustava lineárních rovnic k řešení: Matice soustavy je řídká, efektivní metody řešení.

52 Metoda konečných elementů … APLIKOVANÁ FUNKCIONÁLNÍ ANALYSA BRNO a metoda FEM  prof. M. Zlámal ( ) a jeho škola na VUT  prof. B. Lencová UPT AV ČR a VUT SPOC Na současných paralelních počítačích řešitelné i rozsáhlé problémy založené na parciálních diferenciálních rovnicích Překvapivě mnoho lze dosáhnout i na výkonných PC nebo pracovních stanicích

53 II. Určení průběhu paprsků Omezíme se nejprve na osově symetrickou paraxiální oblast. Tam je všechno plně zvládnuto. Zobrazení je tam dokonalé.

54 Paraxiální elektronová optika OSOVĚ SYMETRICKÁ SOUSTAVA … centrovaná to byla již r idea Rusky a Knolla, od té doby rozpracovávaná PARAXIÁLNÍ OBLAST elektronové svazky jen z úzké oblasti kolem optické osy (nitkový Gaussův prostor) … tam dochází k ideálnímu zobrazování: body na body, úsečky na úsečky, roviny na roviny F H H' F' fokální a hlavní roviny A A' A ? lineární zobrazení předmětový prostor obrazový prostor

55 Paraxiální elektronová optika OSOVĚ SYMETRICKÁ SOUSTAVA … centrovaná to byla již r idea Rusky a Knolla, od té doby rozpracovávaná PARAXIÁLNÍ OBLAST elektronové svazky jen z úzké oblasti kolem optické osy (nitkový Gaussův prostor) … tam dochází k ideálnímu zobrazování: body na body, úsečky na úsečky, roviny na roviny F H H' F' fokální a hlavní roviny A A' A ? lineární zobrazení předmětový prostor obrazový prostor B B’B’

56 Realisace paraxiální oblasti Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovniceGaussova věta elektrostatiky r tok pláštěmtok podstavami

57 Realisace paraxiální oblasti Kolem optické osy mají elektrony volný průchod prostorem bez nábojů Laplaceova rovniceGaussova věta elektrostatiky r tok pláštěmtok podstavami lineární závislost na r znamená linearitu zobrazení

58 Realisace paraxiální oblasti kolem optické osy mají elektrony volný průchod LaplaceGaussova věta r tok pláštěmtok podstavami lineární závislost na r znamená linearitu zobrazení Tato lineární aproximace vymezuje paraxiální oblast

59 Paraxiální paprsková rovnice … paraxiálnost pole bereme na ose!! lineární aproximace!!  Pohybová rovnice  Osová symetrie+ paraxiální aproximace

60 Paraxiální paprsková rovnice … paraxiálnost pole bereme na ose!! lineární aproximace!!  Od trajektorie k paprsku  Pohybová rovnice  Osová symetrie+ paraxiální aproximace

61 Paraxiální paprsková rovnice … paraxiálnost pole bereme na ose!! lineární aproximace!! PARAXIÁLNÍ ROVNICE  Pohybová rovnice  Osová symetrie+ paraxiální aproximace  Od trajektorie k paprsku  Potenciál ke katodě

62 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE

63 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE Tvar trajektorie v elektrostatické čočce nezávisí na náboji ani hmotnosti částice vlnová délka, energie atp. je ovšem něco jiného

64 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová spojitý index lomu určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná po částech konstantní index lomu hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry

65 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová spojitý index lomu určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná po částech konstantní index lomu hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry

66 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová spojitý index lomu určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná po částech konstantní index lomu hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry

67 Paraxiální rovnice: vlastnosti paraxiálního zobrazení PARAXIÁLNÍ ROVNICE SROVNÁNÍ OPTICKÝCH SOUSTAV elektronová spojitý index lomu určující: pouze průběh indexu lomu na ose. Flexibilita v průběhu elst. polí je tak jen zdánlivá výhoda, pokud … nepřekonáme Gaussovu větu elst. Dva důsledky 1.elektronové čočky jsou vždy spojky 2.otvorová vada vždy kladná světelná po částech konstantní index lomu hodnoty indexu lomu a poloměry křivosti oddělujících optických ploch nezávisle volitelné parametry

68 Elektronové čočky jsou vždy spojky Substituce v paraxiální rovnici 1.R je konkávní, obrací se vždy k ose  libovolný systém, kde pole je nenulové jen v konečné oblasti se chová jako spojka 2. Optická mohutnost závisí jen na poměru 3. Pro rychlé elektrony je proto malá

69 Elektronové čočky jsou vždy spojky Substituce v paraxiální rovnici 1.R je konkávní, obrací se vždy k ose  libovolný systém, kde pole je nenulové jen v konečné oblasti se chová jako spojka 2. Optická mohutnost závisí jen na poměru 3. Pro rychlé elektrony je proto malá 4. Ve skutečnosti závisí na. R je proto stejné pro obojí polaritu. Samotné trajektorie jsou ovšem různé; ohnisko však zůstává

70 Ukázky skutečných výpočtů Kvalita současného zpracování je plně profesionální. Výpočty tohoto typu zrychlují o řády konstrukční práce.

71 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky design čočky

72 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky design čočky grid pro výpočet metodou konečných elementů: velké oblasti, jemné dělení

73 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky design čočky grid pro výpočet metodou konečných elementů: velké oblasti, jemné dělení výsledný potenciál

74 Ukázka výpočtu elektrostatické čočky design čočky grid pro výpočet metodou konečných elementů: velké oblasti, jemné dělení výsledný potenciál axiální průběh potenciálu 10 kV 20 mm

75 Termoemisní zdroj LaB 6

76 Termoemisní zdroj LaB 6 výsek ze schematu SEM

77 Termoemisní zdroj LaB 6 výsek ze schematu SEM Monokrystal LaB 6 (“Lab six”) zespodu ohřívaný žhaveným wolframovým vláknem jeho emisní schopnost je tisíckrát vyšší než má wolfram sám

78 Termoemisní zdroj LaB 6 výsek ze schematu SEM trajektorie

79 Termoemisní zdroj LaB 6 výsek ze schematu SEM trajektorie detail

80 TFE zdroj TFE (thermofield emission) kombinuje termickou emisi... T=1800 K se studenou emisí vyvolanou polem řádu 10 keV kombinace elst. zdroje a magnetické čočky toto je téměř bodový zdroj kolimovaných elektronů

81 TFE zdroj TFE (thermofield emission) kombinuje termickou emisi... T=1800 K se studenou emisí vyvolanou polem řádu 10 keV detail kombinace elst. zdroje a magnetické čočky toto je téměř bodový zdroj kolimovaných elektronů

82 Magnetické čočky Magnetické čočky a jiné součásti převládají v praxi. Jejich pochopení je ale obtížnější. Zde jen několik poznámek.

83 Magnetická čočka má širší použití, než elektrostatická přesnější konstrukce, lepší korekce optických vad musí se ovšem chladit, atd. hlavní výhoda je možnost pólových nástavců z měkkých magnetických materiálů to právě vymysleli již praotcové Ruska a Knoll... Ernst Ruska NP 1986 patent z roku 1939

84 Magnetická čočka

85 Magnetická čočka Vynález se zakládá na úloze vytvořit magnetickou čočku s extrémně krátkou ohniskovou vzdáleností, jejíž pole přes svou intensitu (krátkou ohniskovou vzdálenost) je v axiálním směru co možno nejkratší.

86 Magnetická čočka (Ruskův náčrtek) pólové nástavce cívky magnetické mezery jednoduchá čočka dvojitá čočka

87 Magnetická čočka: jak funguje paraxiální oblast

88 Magnetická čočka: jak funguje paprsek v paraxiální oblasti rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r paraxiální oblast

89 Magnetická čočka: jak funguje paprsek v paraxiální oblasti rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r paraxiální oblast

90 Magnetická čočka: jak funguje paprsek v paraxiální oblasti rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r to ovlivní radiální pohyb paraxiální oblast PARAXIÁLNÍ ROVNICE PAPRSKU

91 Magnetická čočka: jak funguje paprsek v paraxiální oblasti rovina pohybu se otáčí nezávisle na průvodiči r to ovlivní radiální pohyb PARAXIÁLNÍ ROVNICE PAPRSKU paraxiální oblast I v magn. čočce vždy dochází k fokusaci Rozhoduje jen osový průběh podélné složky pole Pro rychlé elektrony je lámavá síla menší Obrazový prostor se pootočí jako celek, věrnost zobrazení není narušena

92 Moderní magnetická čočka axiální průběh pole 20 mm nástavce pole v dutině

93 Mez rozlišení pro elektronový mikroskop … také elektronový mikroskop strádá vadami optického zobrazení, dokonce hůře, než světelné přístroje

94 Vady zobrazení elektronové čočky Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy  malá světelnost  difrakce na cloně

95 Vady zobrazení elektronové čočky: chromatická vada Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy  malá světelnost  difrakce na cloně

96 Vady zobrazení elektronové čočky: otvorová vada Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy  malá světelnost  difrakce na cloně Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu

97 Vady zobrazení elektronové čočky: otvorová vada Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc z nouze vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy  malá světelnost  difrakce na cloně Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu

98 Vady zobrazení elektronové čočky: otvorová vada Elektronová optika … tytéž vady zobrazení, jako světelná astigmatismus, koma … V oblasti obklopující paraxiální (malé úhly s osou) hlavně vada chromatická vada sférická (otvorová) Podstata rychlejší elektrony se zalomí méně … analogie červeného světla Odpomoc kvalitní monochromatický zdroj elektronů … studená emise Podstata paprsky dále od osy se zalomí více … vzniká kaustická plocha Odpomoc z nouze vyclonit dostatečně úzký svazek Problémy  malá světelnost  difrakce na cloně – ohybová vada Otvorová vada v elektronové optice je neodstranitelná viník: Gaussova věta elektrostatiky, nedovolí korekce indexu lomu

99 Ohybová vada

100 Ohybová vada Také tento koef. 3. řádu lze určit výpočtem

101 Ohybová vada … hledáme kompromisní hodnotu aperturního úhlu z podmínky

102 Ohybová vada … hledáme kompromisní hodnotu aperturního úhlu z podmínky … pro rozlišení v řádu nm se tak vlnové délky volí v řádu 1 – 10 pm

103 Je tedy otvorová vada nepřekonatelná? Nový trend – opustit axiální symetrii z r  Na těsném propojení axiální a radiální složky pole se účastní dvě okolnosti:  Laplaceova rovnice  axiální symetrie pole (nezávislost na azimutu) Dohromady to dá jednoznačné propojení

104 Je tedy Otvorová vada je překonatelná Nový trend – opustit axiální symetrii z r  Na těsném propojení axiální a radiální složky pole se účastní dvě okolnosti:  Laplaceova rovnice  axiální symetrie pole (nezávislost na azimutu) Dohromady to dá jednoznačné propojení Dva navzájem pootočené hexapóly slibují téměř dokonalou kompensaci otvorové vady při mizivé azimutální distorsi VÝCHODISKO – OPUSTIT AXIÁLNÍ SYMETRII

105 Brno a elektronový mikroskop … tedy Armin Delong a elektronový mikroskop

106 Prof. Armin Delong hlavní spolutvůrce několika generací čs. elektronových mikroskopů zakladatel a první mnohaletý ředitel Ústavu přístrojové techniky laureát ceny Česká hlava 2006

107 Stolní elektronový mikroskop Tesla BS242 (1954) "Trojnožka" (1950) Elektronový litograf (1985) První environmentální rastrovací elektronový mikroskop v ČR pro pozorování vzorků v jejich přirozeném stavu (1996)

108

109 Ústav přístrojové techniky Akademie věd České republiky Královopolská Brno

The end

111 Figure 3. Comparison of image formation.