Název SŠ: SOU Uherský Brod Autor: Mgr. Dana Zajíčková Název prezentace (DUMu): Literatura národní obrození: I. fáze Tematická oblast: Český jazyk a literatura Ročník I. ročník Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Datum vzniku: březen 2013 Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.

ANOTACE Estetické vzdělávání významně přispívá ke kultivaci člověka, vychovává žáky ke kultivovanému jazykovému projevu a podílí se na rozvoji jejich duchovního života. Záměrem této sady výukových materiálů s názvem: Český jazyk pro I. ročník oboru KRAJINÁŘ je utvářet kladný vztah k materiálním a duchovním hodnotám, prohloubit a kultivovat jazykový projev žáků. Žáci získají přehled o hlavních jevech a pilířích v české a světové literatuře od počátku starověku do poloviny 19. století. Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě reflektují tematické oblasti, které jsou probírány v předmětu Český jazyk a literatura na SOU Uherský Brod. Tato prezentace se věnuje první fázi národního obrození.

Literatura národního obrození I. fáze

Národní obrození je uměle vytvořený pojem, poprvé jej užil T. G. Masaryk ve spise Česká otázka (1895), do té doby se používaly termíny vzkříšení či znovuzrození národa označuje složitý historický proces, při němž došlo k zastavení jazykového úpadku češtiny, k vytvoření nového spisovného jazyka, ke znovuobnovení svébytné národní literatury v této době se začalo vytvářet národní povědomí a konstituoval se základ novodobého českého národa

I. fáze obranná – měla jazykový charakter – cílem bylo udržet pozici češtiny jako živého jazyka a zrovnoprávnit češtinu s němčinou ve všech oblastech veřejného života mnozí představitelé tohoto období nevěřili, že by čeština mohla plnit všechny své funkce myšlenkově se uplatňovalo osvícenství, měla vědecký charakter: v roce 1774 vznikla Soukromá společnost nauk (později Česká společnost nauk, od r pod názvem Královská česká společnost nauk) v literatuře se uplatňoval klasicismus společným znakem vlastenců bylo zaměření na českou minulost byly vydávány jazykové obrany: - F. M. Pelcl vydal Balbínovu latinskou: Obranu jazyka slovanského, zvláště českého - Karel Ignác Thám – Obrana jazyka českého proti zlobivým jeho utrhačům (JAZYKOVÁ OBRANA – vyzdvihovala slávu Čechů v minulosti, naříkala nad neblahým stavem národa a jazyka a zároveň protestovala proti tomuto stavu.)

Obrozenecká věda: Josef Dobrovský ( ) historik, jazykovědec, zakladatel vědecké slavistiky a bohemistiky, uměl 12 cizích jazyků, jeho prioritami byly české dějiny, jazyk a literatura, T. G. Masaryk jej nazval „prvním světovým Čechem nové doby“. Dobrovský nevěřil v budoucnost českého jazyka, vysoce však oceňoval jeho úroveň v minulosti. Věnoval se vytvoření spisovné normy českého jazyka. Svá díla psal německy nebo latinsky, neboť čeština v jeho době nebyla ještě schopná vědeckého vyjadřování.

Dobrovského díla Dějiny české řeči a literatury – (německy psáno) tímto dílem položil základy české literární historie. Protože vývoj literatury spojoval se stavem jazyka, hodnotil nejvýše dobu veleslavínskou, nazval ji „zlatým věkem českého písemnictví“. Zevrubná mluvnice jazyka českého – (německy psáno) kniha měla základní význam pro ustálení spisovné češtiny v době obrozenecké. Dobrovský nastínil celý systém jazyka a formuloval jeho zákonitosti. Základy jazyka staroslověnského (latinsky) Německo-český slovník – 2dílný, za základ si vzal veleslavínskou češtinu, přihlédl k jazyku své doby, avšak distancoval se od barokních novotvarů (purismů). Položil základy spisovné normy českého jazyka.

Obrozenecká věda: Gelasius Dobner je považován za zakladatele českého moderního kritického dějepisu. Vydával staré dokumenty a hodnotil je. Vydal část Hájkovy kroniky s rozsáhlým kritickým komentářem a dokázal její historickou nespolehlivost.

Obrozenecká věda: František Martin Pelcl první profesor českého jazyka a literatury na pražské univerzitě, na rozdíl od Dobrovského věřil v budoucnost české kultury a sám se pokusil přispět ke zvýšení její úrovně. Dílo: Nová kronika česká – první pokus o vědecké historické dílo napsané v době obrození v češtině. F. M. Pelcl vydal v r Balbínovu Obranu (z roku 1672).

Publicistika: Václav Matěj Kramerius od r vydával Krameriusovy c.k. Pražské poštovské noviny (od r Krameriusovy c.k. Vlastenecké noviny). Vedle novinářské činnosti se věnoval i ediční činnosti – Česká expedice - vydal překlady a památky starší české literatury.

Divadlo Roku 1786 bylo zřízeno vlastenecké divadlo zvané BOUDA. Hlavním organizátorem pražského divadelního života byl Václav Thám – herec, režisér, novinář, literát. Autor více než 50 dramatických textů – zobrazující výseky z českých dějin: Břetislav a Jitka Prokop Šedivý – dramatik a prozaik, usiloval o původní tvorbu – tzv. lokální frašky (obhroublý humor zasazený do určitého prostředí) Mastné krámy Pražští sládci

Poezie Václav Thám básnická družina Puchmajerova – 1. básnická škola Puchmajerovci do poezie uvedli rozmanité žánry evropského klasicismu: ódu, baladu, hrdinský a komický epos. Pokoušeli se o vlastní tvorbu a orientovali se na slovanskou literaturu. Antonín Jaroslav Puchmajer- autor ód a bajek: Óda na Jana Žižku z Trocnova

Kontrolní otázky Kdo byl vůdčí osobností první generace obrozenců? Jak se jmenovalo první vlastenecké české divadlo? Kdo byl hlavním organizátorem pražského divadelního života?

Seznam obrázků SAPFAN. Wikimedia Commons [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

Seznam zdrojů Česká literatura od počátků k dnešku. 1. vyd. Praha: Lidové noviny, 1998, 1048 s. ISBN NEZKUSIL, Vladimír. Česká a světová literatura pro 1. ročník středních škol: nejstarší literární památky : počátky českého národního obrození. 2. vyd. Praha: Fortuna, 2002, 149 s. ISBN