ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Mgr. Lucie Imrová NÁZEV:VY_12_INOVACE_01B_02_Petr Bezruč: Slezské písně TEMA:Česká literatura 20. století ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ DATUM TVORBY:

Anotace DUM obsahuje výukový materiál o Petru Bezručovi a jeho díle Slezské písně. Tento materiál slouží k výuce v hodinách české literatury ve 3. ročníku 4letého studia a 5. ročníku 6letého studia. Studenti se seznámí s autorem, okolnostmi vzniku díla i tematickým obsahem sbírky. Podrobněji pak pracují s vybranými skladbami, hledají v textu básnické figury, prvky dialektu, zamýšlejí se nad úlohou lyrického subjektu. Vhodné je pustit i Nohavicou zhudebněné Bezručovy verše. Úkoly mohou být využity jako samostatná nebo skupinová práce. Materiál slouží k interaktivní výuce.

Petr Bezruč (1867 – 1958) vlastním jménem Vladimír Vašek studium filologie v Praze nedokončil poštovní úředník v Brně a v Místku → Slezsko přijal za svůj kraj Slezsko (oblast Těšínska, Ostravska, Beskydska) – sociální a národnostní problémy ovlivněn realismem, symbolismem společné prvky s generací 90. let 19. století (individualismus, kritika společnosti) i s buřiči a anarchisty (sociální kritika, ironie, písňovost)

Slezské písně (1909) reakce na sociální a národnostní situaci v kraji pod Beskydami první básně poslal Bezruč pod uměleckým pseudonymem do týdeníku Čas v roce 1899 některé (např. Škaredý zjev) cenzura zabavila pro urážku majetných stavů v roce 1903 vyšlo souborné vydání básní s titulem Slezské číslo, plně rozšířeno v roce 1909 pod názvem Slezské písně

Motivy a obsah sbírky jádro tvoří asi 50 básní Slezské písně jsou přesně místně určeny – uvádění skutečných jmen, vesnic, postavy mají konkrétní předobraz (Markýz Gero, Bernard Žár) jazykové prostředky: dialekty, knižní výrazy drsná útočnost veršů, obrazy záhuby slezského lidu různé polohy autorského „já“ v básních Motivy skladeb: milostné básně (Labutinka) záporné rysy české (pražské) vlastenecké společnosti (Den Palackého) sociální problematika (Maryčka Magdónova) národnostní problematika (Bernard Žár)

Ostrava Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem, sto roků kopal jsem uhlí, za sto let v rameni bezmasém svaly mi v železo ztuhly. Uhelný prach sed mi do očí, rubíny ze rtů mi uhly, ze vlasů, z vousů a z obočí visí mi rampouchy uhlí. Chléb s uhlím beru si do práce, z roboty jdu na robotu, při Dunaji strmí paláce z krve mé a z mého potu. Sto roků v kopalně mlčel jsem, kdo mi těch sto roků vrátí? Když jsem jim pohrozil kladivem, kdekdo se začal mi smáti. Abych měl rozum, šel v kopalnu zas, pro pány dřel se jak prve - máchl jsem kladivem - teklo to v ráz na Polské Ostravě krve! Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, nech je vám Petr neb Pavel, mějž prs kryt krunýřem ocelovým, tisícům k útoku zavel, Všichni vy na Slezské, všichni vy, dím, hlubokých páni vy dolů, přijde den, z dolů jde plamen a dým, přijde den, zúčtujem spolu!

Otázky ke skladbě Ostrava 1. Jakou podobu má autorský subjekt v této básni? 2. Co je námětem této básně? 3. Zařaďte báseň do tematického okruhu sbírky 4. U tučně zvýrazněných výrazů určete druh básnických figur. 5. Jak se jmenuje druh přívlastku ve spojení „uhelný prach“?

Ty a já Uhni mi z cesty: černé mám ruce a vlhké mám šaty kovkopem já jen a velmožem dnes ty, z paláce ty, já jen z dřevěné chaty, frygickou čapku mám, přes čelo stín. A za mnou nelkají sirotků prosby, sežrali tvoji jim zajíci pole, bez srdce's, bez studu's - blesk tebe rozbi, z Beskyd jsem, hoře a poroby syn, robím v tvých hutích a robím v tvém dole, žluč vře mi žilou, a robím ti přece, chytám tvá drva na zpěněné řece, černý jsem, chud jsem, pot přes čelo letí, nepláčou kvůli mně v Beskydách děti, netiskl vdov jsem a nebral jim země, zato jsem žebrákem, velmožem dnes ty, - přijel jsi na hory? Vari ode mne, frygickou čapku mám, uhni mi z cesty!

Otázky ke skladbě Ty a já 1. Poslechněte si báseň zhudebněnou Jarkem Nohavicou. Má tento písničkář něco společného s Petrem Bezručem? 2. Jakou podobu má lyrický subjekt v této básni? 3. Na jakém principu je vystavěna tato báseň? 4. Jak rozumíte slovům kovkop a velmož ? Jakým slovotvorným procesem tato slova vznikla?

Maryčka Magdónova Šel starý Magdon z Ostravy domů, v bartovské harendě večer se stavil, s rozbitou lebkou do příkopy pad. Plakala Maryčka Magdonova. Vůz plný uhlí se v koleji zvrátil. Pod vozem zhasla Magdonova vdova. Na Starých Hamrech pět vzlykalo sirot, nejstarší Maryčka Magdonova. Kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Budeš jim otcem a budeš jim matkou? Myslíš, kdo doly má, má srdce taky tak jak ty, Maryčko Magdonova? Bez konce jsou lesy markýze Gera. Otcové když v jeho robili dolech, smí si vzít sirotek do klínu drva, co pravíš, Maryčko Magdonova?

Maryčko, mrzne a není co jísti… Na horách, na horách plno je dřeva… Burmistr Hochfelder viděl tě sbírat, má mlčet, Maryčko Magdonova? Cos to za ženicha vybrala sobě? Bodák má k rameni, na čapce peří, drsné má čelo, ty jdeš s ním do Frydku, půjdeš s ním, Maryčko Magdonova? Cos to za nevěstu? Schýlená hlava, fěrtoch máš na očích, do něho tekou hořké a ohnivé krůpěje s lící, co je ti, Maryčko Magdonova? Frydečtí grosbyrgři, dámy ze Frydku jízlivou budou se smáti ti řečí, se synky uzří tě Hochfelder žid. Jak je ti, Maryčko Magdonova?

V mrazivé chýši, tam ptáčata zbyla, kdo se jich ujme a kdo jim dá chleba? Nedbá pán bídných. Co znělo ti v srdci po cestě, Maryčko Magdonova? Maryčko, po straně ostré jsou skály, podle nich kypí a utíká k Frydku šumivá, divoká Ostravice. Slyšíš ji, rozumíš, děvucho z hor? Jeden skok nalevo, po všem je, po všem. Černé tvé vlasy se na skále chytly, bílé tvé ruce se zbarvily krví, sbohem buď, Maryčko Magdonova! Na Starých Hamrech na hřbitově při zdi bez křížů, bez kvítí krčí se hroby. Tam leží bez víry samovrazi. Tam leží Maryčka Magdonova

Otázky ke skladbě Maryčka Magdónova 1. Jakým básnickým útvarem je tato skladba? 2. Vyhledejte v textu nářeční prvky a uveďte spisovný ekvivalentní tvar. 3. Srovnejte úlohu autorského/lyrického subjektu v této skladbě s předchozími, v čem se liší? 4. Proč Maryčka spáchala sebevraždu? Dobrovolný úkol: Pokuste se výtvarně ztvárnit příběh Maryčky v podobě komiksu.

Citace BEZRUČ, Petr. Slezské písně. Praha: Doplněk, 2003, ISBN SOUKAL, Josef a kol. Literatura pro III. ročník gymnázií. Praha: SPN, 2003, ISBN X.