HOMO SAPIENS
Homo sapiens ( člověk rozumný) žil ve středním paleolitu před let př.n.l. na území Evropy, Afriky a Asie. K tomuto druhu patří i dnešní lidé. Rozděluje se na 2 druhy:
Homo sapiens steinheimensis je pojmenován podle místa nálezu - Steinheim v Německu. Starší předchůdce neandertálského člověka žil před lety, měl méně primitivních znaků než neandertálec, mozkovna asi 1200cm3.
Homo sapiens neanderthalensis žil asi lety. Nebyl zcela vzpřímený, jeho výška byla asi 160cm, měl mohutný chrup a nadočnicové oblouky, sražené čelo, postrádal bradu, mozkovna naopak mohla mít kapacitu v rozmezí od 1400 do 1700cm3, což je více než u soudobého člověka. Pozůstatky tohoto typu člověka byly objeveny v údolí Neandertal u Düsseldorfu.Evropské jeskyně obývali až do doby před asi lety.
Všechny druhy rodu Homo používaly nástroje, jazyk a poměrně vyspělou kulturu. Z anatomických znaků je zásadní především zvětšení objemu mozku, čelo od očí stoupá vzhůru, lebka se zakulacuje, dochází k určité redukci zubů, zkracování rukou a naopak prodlužování nohou. Člověk je všežravec. Modernějším druhům člověka, včetně jediného současně žijícího člověka moudrého je vlastní užívání oděvů jednak pro ochranu před klimatickými a jinými mechanickými a tepelnými účinky okolního prostředí a jednak jako součást společenského chování a jeho znaků a určení role ve společnosti.
Homo sapiens sapiens současný člověk, který se fyzicky již téměř neliší od nás. První lidé tohoto typu (označováni jako předvěcí - typ fosilis) žili přibližně v rozmezí mezi lety př. n. l. Za první příslušníky dnešního člověka se považují první zemědělci, opustivší kočovný způsob života.
Člověk jako druh se množí stále a množí se rád. Kromě svých nejbližších příbuzných šimpanzů je také jediným známým druhem pářícím se i bez potřeby produkce potomstva. Samice je březí zpravidla devět měsíců. Po této době vrhá jedno, někdy i více mláďat, jež jsou podle oblasti výskytu závislá na matce osmnáct a někdy i více let.