ŠKOLA: Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace AUTOR:Jan Dvořák NÁZEV:VY_12_INOVACE_02A_05_Legionáři v literatuře TEMA:Dějiny 20. století ČÍSLO PROJEKTU:CZ.1.07/1.5.00/ DATUM TVORBY:

Anotace: Materiál je určen pro studenty 3./4. ročníku čtyřletého studijního programu gymnázia a 5./6. ročníku šestiletého studijního programu gymnázia. Případně ho lze využít také v semináři či 1. ročníku šestiletého studijního programu gymnázia. Cílem materiálu je rozvíjet čtenářskou gramotnost studentů. Problematika úlohy čs. legií pro vznik samostatného státu byla často zachycována ve vzpomínkách legionářů deníkového typu i v umělecké literatuře, která je tak ideálním prostředkem k jejímu pochopení. Odpovědi na otázky, které jsou součástí materiálu, studenti zapisují na tabuli fixem či elektronickým perem. Jedná se především o tabulku, kterou obsahuje slide č.6. Materiál je určen k interaktivní výuce.

Československé legie Československé legie je označení používané pro jednotky našeho zahraničního vojenského odboje za 1. světové války. Tento název vznikl až po válce. Za války se používalo označení „Jednotky československých zahraničních vojsk“. Francie, Itálie, Rusko 1)Co znamená výraz legie a proč se užívá v souvislosti s československými vojáky? 2) Kde se s ním lze také setkat?

Československé legie Nejpočetnější legionářské jednotky vznikaly na území Ruska Základ tvořila Česká družina (husitské tradice). 2. února 1916 přetvořená na 1. československý střelecký pluk a následně (19. května 1916) na Československou střeleckou brigádu. Koncem roku 1917 působilo v Rusku téměř legionářů. 1)Jak je možné, že v průběhu bojů docházelo k neustálému rozšiřování legií? 2)Která událost byla pro legionáře překážkou pro další boj proti R-U monarchii?

Československé legie Březen 1918 – podepsán Brest Litevský mír. Legionáři chtějí pokračovat v boji – snaží se dostat do Francie. Jediná cesta vede směrem na východ – do Vladivostoku a poté lodí „kolem světa“. Nesnadný úkol – v Rusku vypukla občanská válka. Legionáři se vrací do Evropy a ČSR až po skončení WWI. 1)Kterou významnou dopravní tepnu v Rusku při své cestě legionáři ovládali? 2)Na kterou stranu konfliktu v Rusku se legionáři přidali? Proč?

Československé legie Situaci legionářů v Rusku se snažilo literárně zpracovat množství autorů. Další stovky vojáků si psaly deníky. Mezi nejoblíbenější témata patřila bitva u Zborova (2. července 1917) a anabáze na transsibiřské magistrále. Doplňte do tabulky 3 představitele legionářské literatury a jejich díla. (Znáte z hodin literatury) Autor Dílo

Ukázky legionářské tvorby „V další linii již narážíme na silný odpor. Proto útočíme krátce, rychle. Třeskly dvě, tři bomby a nepřítel, překvapen naší prudkostí, se vzdal. Bylo ho více než nás. Letíme dál silnicí k lihovaru, kde bratři vedou těžký boj s nepřátelskými kulomety. Teď postupujeme každý na svůj vrub. Uhnuv kulometnému ohni, obsazuji s jedním bratrem rakouské ubikace. Pouze v jedné bylo živo. Požádal jsem bratra, aby měl pohotově pušku a řítím se k dveřím ubikace s výkřikem: „Hand auf, unbewaffnet zu mir!“ Vyšlo asi pětadvacet Rakušanů. Jen jeden z nich byl Čech. Když viděl bíločervenou stužku na mé čepici, divil se, že ho přišli zajmout Češi.“ 1) František Wildmann 1)Odkud pochází text? 2)Jak se mezi sebou oslovovali legionáři? Proč? 3)Jak se odlišoval čs. legionář od řadového vojáka ruské armády? 4)Jaký mohl být další osud zajatého Čecha?

Ukázky legionářské tvorby „Dne 4. července 1917 bylo nad obcí Cecová pohřbeno do dvou hromadných hrobů 167 padlých dobrovolníků čsl. brigády. Zraněno bylo v bitvě asi 700 Čechoslováků. Při pronásledování nepřítele pronikl jsem s několika bratry daleko za vesnici Travotluky. V jedné jámě po granátu jsme našli těžce raněného rakouského poručíka, kterého obvazoval voják. Oslovil jsem je, oba byli Češi. „Pan leutnant je těžce raněn,“ řekl mi voják. Smrtelně bledý mladý poručík obrátil ke mně oči plné údivu a ptal se: „Vy jste Češi?“ Odvětil jsem, že je nás celá armáda, na což odpověděl slabým hlasem s námahou: „Myslel jsem si, že nejste Rusové, ale jak to, že jste Češi?“ Nebylo času na vysvětlování, neboť bratři mi hlásili, že jsme příliš vpředu, nemáme spojení na strany a proti nám postupuje silný řetěz nepřítele, který také již vpravo vzadu vniká opět do vesnice. Vtom už na nás nepřítel zahájil palbu. Nezbylo, než ustoupit k našim, kteří zůstali na návrší před vesnicí. Na okraji jámy ležela brašna na mapy a pistole raněného poručíka. Vzal jsem oboje. Raněný poručík nespustil se mne oči a slabým hlasem pravil: „Jen si je vezměte, jen si je vezměte“. Přitom těžce zvedal svoji zesláblou ruku, jako by mi chtěl věci podat. Pochopil jsem a instinktivně jsem vycítil, že nám chce aspoň v něčem prospět a že jen tragický osud mu zabránil, aby nebyl v našich řadách.“ 2) Josef Mašín 1)Po které významné bitvě došlo k popisované události? 2)Kterých dalších bitev se naše legie v Rusku účastnily? 3)Kdy se v československých dějinách setkáváme se jménem Mašín? Pokuste se s pomocí internetu zjistit zda má autor textu nějakou vazbu na tyto pozdější události.

Ukázky legionářské tvorby „Od moře k moři stojí germánská vojska. Od moře k moři hluboké podzemní valy, příkopy, kde sídlí smrt! Od moře k moři potoky drátěných přehrad, otrocké rakouské čapky, prušácké helmice! Za nimi daleko překrásná leží země! Země, jež oplývá mlékem a strdím. Tam žije v okovech zmučený lid, zchvácený tesknotou, zpitý snem dávným a těžkým o svobodě!“ 3) … Rudolf Medek 1)Co vyjadřují verše Rudolfa Medka? Zkuste podle nich popsat situaci na východní frontě. 2)Kdo je označován jako „zmučený lid v okovech“? Vysvětlete.

Ukázky legionářské tvorby „Byť tam dnes cizí mluva zněla, byť tudy přešly teutonské hordy, to pole je naše! Tam leží s úsměvem na zvadlých rtech sto našich bratří! Za temných nocí na jejich mohyle tryznu slaví staří slovanští bozi. Planoucím létem zde kvetou horké, rudé máky!“ 4) Rudolf Medek 1)Jaké místo Medek připomíná? Proč? 2)Jaký význam má symbol rudého máku? Při jakých příležitostech se s ním setkáme?

Citace: 1) VILDMANN, František: Vzpomínky na bitvu u Zborova. [online]. [cit ]. Dostupný z www: 2) MAŠÍN, Josef: Vzpomínky na bitvu u Zborova. [online]. [cit ]. Dostupný z www: 3) MEDEK, Rudolf: Zborov, Čeljabinsk 1918, s. 6 4) MEDEK, Rudolf: Zborov, Čeljabinsk 1918, s Zdroje: MEDEK, Rudolf: Zborov, Čeljabinsk JAKL, Tomáš a kol.: Zborov , Praha PICHLÍK, Karel: Bez legend: Zahraniční odboj Zápas o československý program.