MF seminář 2010/2011 - úvod … www stránka kurzu … zde lze stáhnout tuto prezentaci Rozsah:

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Pojem FUNKCE v matematice
Advertisements

Číselné obory -Zákony, uzavřenost a operace
Množiny Přirozená čísla Celá čísla Racionální čísla Komplexní čísla
Komplexní čísla. Komplexní číslo je uspořádaná dvojice [x, y], kde číslo x představuje reálnou část a číslo y imaginární část. Pokud je reálná část nulová,
* Lineární funkce Matematika – 9. ročník *
7. Přednáška limita a spojitost funkce
Funkce.
Mgr. Vladimír Wasyliw - s využitím práce Mgr. Petra Šímy – SŠS Jihlava
Přípravný kurz matematiky 2013 úvodní informace
Základy infinitezimálního počtu
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Fakulta životního prostředí Katedra informatiky a geoinformatiky
Přednáška 12 Diferenciální rovnice
Ústav technologie, mechanizace a řízení staveb
Základy infinitezimálního počtu
Matematika Téma č. 5 Funkce Základní pojmy /main terms/основные термины  Reálná funkce f jedné reálné promĕnné x je množina f uspořádaných dvojic.
Přípravný kurz matematiky 2014 úvodní informace
Použití derivací. a f(a) T t 1) Tečna ke grafu funkce
Funkce.
Vlastnosti funkcí Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Základní číselné množiny
5. Přednáška funkce BRVKA Johann P.G.L. Dirichlet (1805 – 1859)
CZECH SALES ACADEMY Trutnov – střední odborná škola s.r.o.
F U N K C E.
Mocniny, odmocniny, úpravy algebraických výrazů
MATEMATIKA I.
Přípravný kurz matematiky 2014 úvodní informace
Přípravný kurz matematiky 2015 úvodní informace
Exponenciální funkce Körtvelyová Adéla G8..
MF seminář 2011/ úvod on-line materiály:
Analýza 1 J.Hendl. Reálná funkce reálné proměnné Def: Nulový bod funkce je x takové, že: Def: Monotonie Funkce je rostoucí, jestliže Funkce je klesající,
Přípravný kurz matematiky 2012 úvodní informace
Opakování.. Práce se zlomky.
1. Derivace Derivace je míra rychlosti změny funkce.
Přípravný kurz matematiky 2011 úvodní informace
Tato prezentace byla vytvořena
Diferenciální počet funkcí více proměnných
Algebraické výrazy a jejich úpravy
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Derivace funkce. Velikost populace v čase t 0 je N (t 0 ). Velikost populace v čase t  t 0 je N ( t ). Přírůstek populace za jednotku času je [N(t) –
Číselné posloupnosti.
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Diferenciální geometrie křivek
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Gymnázium, Havířov-Město, Komenského 2, p.o. Tato prezentace.
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
MIROSLAV KUČERA Úvodní informace Matematika B 2
KVADRATICKÉ NEROVNICE
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Gottfried Wilhelm von Leibniz
Ryze kvadratická rovnice
Exponenciální funkce. y = f ( x ) = e x D ( f ) = R R ( f ) = (0, +∞)
MF seminář 2010/ úvod Rozsah: 10×90 minut, celkem 900 minut, 15 hodin Vyučující: Ondřej Fíla, Josef Rosenkranz, Martin Žáček na vašeho vyučujícího:
Reálná funkce reálné proměnné Přednáška č.1. Požadavky ke zkoušce Na Tamtéž studijní literatura.
Funkce Lineární funkce a její vlastnosti 2. Funkce − definice Funkce je předpis, který každému číslu z definičního oboru, který je podmnožinou množiny.
Lineární funkce Rozdělení lineárních funkcí Popis jednotlivých funkcí.
Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.
Matematický milionář Foto: autor Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným.
Funkce Funkce je zobrazení z jedné číselné množiny do druhé, nejčastěji Buď A a B množiny, f zobrazení. Potom definiční obor a obor hodnot nazveme množiny:
Funkce a jejich vlastnosti
Hyperbola Vypracoval: Mgr. Lukáš Bičík
Repetitorium z matematiky Podzim 2012 Ivana Medková
Přípravný kurz matematiky 2017 úvodní informace
1 Lineární (vektorová) algebra
Lineární funkce a její vlastnosti
Úvod Aritmetické a geometrické posloupnosti a jedna zajímavá funkcionální rovnice.
MATEMATIKA 1: FUNKCE, ROVNICE A NEROVNICE
Grafy kvadratických funkcí
Definiční obory. Množiny řešení. Intervaly.
Grafy kvadratických funkcí
Transkript prezentace:

MF seminář 2010/ úvod … www stránka kurzu … zde lze stáhnout tuto prezentaci Rozsah: 10×90 minut, celkem 900 minut Vyučující: Ilona Ali-Bláhová, Josef Rosenkranz, Karel Malinský, Martin Žáček na vašeho vyučujícího: Náplň: rovnice a nerovnice elementární funkce a jejich vlastnosti posloupnosti – limita posloupnosti analytická geometrie komplexní čísla diferenciální a integrální počet Literatura: - skripta M. Hyánková, V. Sedláčková: Matematicko-fyzikální seminář. Matematika ( ve skriptech však není integrální a diferenciální počet, je v nich zase kombinatorika, která se v tomto kurzu nebude probírat

Rovnice a nerovnice - opakování Řešení rovnic obecně, ekvivalentní úpravy Lineární rovnice Nerovnice Rovnice s absolutní hodnotou Soustava lineárních rovnic Kvadratické rovnice Postup při provádění neekvivalentních úprav – buď si nechtěně vygenerujeme domnělé řešení navíc (například při umocňování – nutno provést zkoušku), nebo se naopak o nějaké řešení připravíme (například při odmocňování, kdy je nutno doplnit zápornou větev odmocniny)

Funkce a jejich vlastnosti Pojem funkce y = f(x), reálná funkce (jedné) reálné proměnné, přiřazuje jednoznačně hodnotu y hodnotě x - definiční obor D f (množina všech x, pro které existuje obraz) - obor funkčních hodnot H f (množina všech y, které jsou obrazem nějakého x ) Vlastnosti: - rostoucí - klesající - nerostoucí - neklesající - prostá (vzájemně jednoznačné přiřazení x y, existuje inverzní funkce) … (uvedené vlastnosti mohou platit jen na nějakém intervalu) - sudá (má symetrický graf podle osy y ) - lichá (má symetrický graf podle počátku) Graf funkce Příklady funkcí (konstantní, lineární, kvadratická, lineární lomená, …)

Mocninná funkce (bude to sloužit i jako teoretická příprava k exponenciální funkci) y = x n … celočíselná mocnina … = x.x…x n krát pronásobené x evidentně platí x a x b = x a+ b a platí také (x a ) b = x a.b (díky prvnímu vztahu můžeme zavést zápornou mocninu, zvolíme-li b = −a a dostaneme x a x −a = x a−a = x 0 = 1 a tedy x −a = 1/x a... chceme inverzní funkci: lze umocnit levou a pravou stranu 1/n ? y 1/n = (x n ) 1/n = x n.1/n = x n/n = x 1 = x zavedli jsme tak odmocninu, jako inverzní funkci k mocnině ale pozor: pro sudé n mocnina není prostá, musí být Mocninu s racionálním exponentem a = m/n zavedeme jako x a = x m/n = (x m ) 1/n = (x 1/n ) m kde obecně musí být A spojitě dodefinujeme pro všechna reálná x : mocninná funkce.

Mocninná funkce a = −2; −1; −0,5; 0; 0,2; 0,5; 1; 2; 5 Poznáte, který koeficient náleží které křivce?

Exponenciální funkce zavede se podobně jako mocninná funkce, kterou už známe, proměnná však bude v exponentu: … exponenciální funkce se základem a Eulerovo číslo : získáme když připisujeme úrok x za nějaké období n krát. Na konci období budeme mít na účtu (1 + x/n) n korun a pro rostoucí n do nekonečna, tj. jakoby se úročilo neustále, dostaneme právě Eulerovo číslo (při počátečním vkladu 1 Kč a úroku 1, tj. 100 %). e = 2, …. (jde o iracionální číslo) Zavedeme … exponenciální funkce o základu e … má obzvlášť hezké vlastnosti, například: - směrnice tečny v bodě x = 0 je rovna 1, - derivováním dostaneme tutéž funkci

Exponenciální funkce e

Logaritmická funkce zavede se jako inverzní funkce k exponenciální funkci: … logaritmická funkce o základu a Vlastnosti: Logaritmus a exponenciální funkce jsou prosté na celém a jedná se o inverzní funkce, které lze použít při úpravách rovnic jako ekvivalentní úpravy.

Goniometrické funkce sin x, cos x tg x, cotg x Vlastnosti: jsou periodické, sin x a cos x jsou definované na celém, tg x má definiční obor a cotg x. Platí:

Posloupnosti Posloupnost můžeme zavést jako množinu očíslovatelných prvků, tj. ale kvůli očíslování je lépe ji zavést jako funkci s definičním oborem omezeným na množinu přirozených čísel, nezapisujeme však f ( i ) ale indexujeme. Vyjádření posloupnosti: základním vzorcem, například rekurentním vzorcem, například (zde musíme zadat první člen posloupnosti) (oba vzorce definují stejnou posloupnost, 1, 3, 7, 15, 31, ….) Vlastnosti posloupností: konstantní, rostoucí, klesající, nerostoucí, neklesající, … (intuitivně snadno pochopitelné, o co jde) omezená: Číslo L je limita posloupnosti a i, existuje-li pro každé  číslo n takové, že platí. Posloupnost konverguje, má-li limitu, posloupnost diverguje, nemá-li limitu. Limitu označujeme symbolem. Limita součtu, rozdílu, součinu a podílu posloupností (operace provádíme po členech, například c i = a i + b i ) se rovna součtu, rozdílu, součinu a podílu limit jednotli- vých posloupností, musí však jednotlivé limity existovat a limita posloupnosti v podílu nesmí být nulová.

Řady Nekonečná řada je součet členů nekonečné posloupnosti, tj. Nekonečná řada konverguje, pokud konverguje posloupnost částečných součtů s n = a 1 + a 2 + … + a n. Pak existuje součet řady jako limita posloupnosti částečných součtů a označujeme, Kde s je součet řady. Příklady: řada s konstantní posloupnosti … diverguje, protože posloupnost s n neomezeně roste řada … diverguje, protože posloupnost částečných součtů s n neomezeně roste, řada 1 − − 1 + … diverguje, protože s n nemá limitu, řada 1/2 + 1/4 + 1/8 + 1/16 + … konverguje, jak se najde její součet viz další slajd.

Aritmetická a geometrická posloupnost Aritmetická posloupnost má konstantní rozdíl mezi členy, tj. a i+1 − a i = d například 1, 4, 7, 10, 13, 16, … zde diference d je rovna 3 aritmetická posloupnost je rostoucí, je-li d > 0, klesající, je-li d < 0 přímý vzorec: a i = id + b rekurentní vzorec: a i+1 = a i + d s n = s n = a 1 + a 2 + … + a n = (a 1 + a n ) Tento vzorec našel matematik Carl Friedrich Gauss (1777−1855) již na základní škole, když se jeho učitel pokoušel zabavit žáky na nějakou dobu tak, že jim zadal sečíst všechna celá čísla od 1 do 100. Gauss ohlásil překvapenému učiteli výsledek za několik vteřin. Geometrická posloupnost má konstantní podíl mezi členy, tj. a i+1 / a i = q například 1, 5, 25, 125, 625, … zde kvocient q je roven 5 geometrická posloupnost je rostoucí, je-li q > 0, klesající, je-li 0 < q < 1, oscilující, je-li q < 0 přímý vzorec: a i = a 1 q i−1 rekurentní vzorec: a i+1 = a i q (lze odvodit ze snadno ověřitelné identity (1 + q + q 2 + … + q n )(1 − q) = 1 − q n+1 Pokud je |q| < 1, řada s n konverguje a platí: (užitečný a často potřebný vzorec pro součet geometrické posloupnosti)

Příklad na součet geometrické řady Zadání: Spočítejte součet nekonečné řady. Řešení: Kvocient je ½, první člen je také ½, dosazením do vzorce pro součet geometrické řády dostaneme. 10,5 20,250,75 30,1250,875 40,06250, ,031250, , , , , , , , , , , , ,

Potíže s nekončnou řadou v antice Dožene Achiles želvu? Zenon Elejský 450 př.n.l.: Rychlejší Achilles nikdy nedohoní pomalejší želvu! Uspořádejme závod Achilla a želvy za podmínek: - želva má 100 metrový náskok před Achilem - Achiles, je 10 x rychlejší než želva. - želva a Achiles vyběhnou ve stejný okamžik 1. Achilles - 10 m, želva - 1 m 2. Achilles - 1 m, želva – 0,1 m 3. Achilles – 0,1 m, želva – 0,01 m 4. Achilles – 0,01 m, želva – 0,001 m 5. Achilles – 0,001 m, želva – 0,0001 m 6. Achilles – 0,0001 m, želva – 0,00001 m 7. Achilles – 0,00001 m, želva – 0, m 8. Achilles – 0, m, želva – 0, m 9. Achilles – 0, m, želva – 0, m 10. Achilles – 0, m, želva – 0, m 11. Achilles – 0, m, želva – 0, m 12. Achilles – 0, m, želva – 0, m 13. Achilles – 0, m, želva – 0, m 14. Achilles – 0, m, želva – 0, m Řešení: Achilles dožene želvu po uražení dráhy Součet nekonečného počtu čísel může být konečný Achilles želva

Úloha o psovi Z bodu A směrem k bodu B (domů), vyjde muž se psem na 12 km dlouhou cestu rychlostí 4 km za hodinu. Společně s ním vyběhne pes a běží až k domovu. Tam se otočí a běží zpět naproti pánovi, který za tu dobu popošel o kus dále. U pána se opět otočí a běží k domovu a zpět a tak pořád dokola. Pes běhá rychlostí 15 km za hodinu. Kolik kilometrů naběhá pes? AB

Analytická geometrie v rovině Geometrické objekty popisujeme algebraickými výrazy a rovnicemi, v nichž proměnné x a y představují souřadnice v kartézské souřadnicové soustavě. Geometrické úlohy se převádějí na algebraické, například průsečík(y) dvou objektů lze nalézt jako řešení soustavy rovnic. Bod: A = [A x, A y ] Směrový vektor: u = (u x, u y ) … nemá definováno působiště Přímka: Prametrické vyjádření: X = A + tu Po složkách: [x, y] = [A x, A y ] + t(u x, u y ) Po složkách jednotlivě: x = A x + tu x y = A y + tu y … vhodné je-li zadán bod a směrový vektor Obecná rovnice přímky: ax + by + c = 0 … kompaktnější zápis, neobsahuje parametr t a souřadnice x a y jsou nevyjádřené Úseková rovnice přímky: x/p + y/r = 1 … p a r jsou body, ve kterých přímka protíná osu x a y … rovnice není schopna popsat přímku, která prochází počátkem, pro ní by oba parametry byly nulové Směrnicová rovnice přímky: y = kx + q … k je směrnice, určuje sklon přímky, q je kvocient, určuje posunutí přímky ve směru osy y … rovnice není schopna popsat svislou přímku, pro ní by směrnice vycházela nekonečná

Kružnice, elipsa, hyperbola -Rovnice kružnice, elipsy, hyperboly, -vlastnosti elipsy, excentricita, -konstrukce asymptot hyperboly.

Komplexní čísla -Formální zavedení komplexních čísel, axiomy, -Ověření že (a, 0).(b, 0) = (ab, 0), tj. že první složka se chová z hlediska součinu jako reálné číslo, -Ověření, že (0, 1) 2 = (− 1, 0), -Motivace, proč byla komplexní čísla zavedena, označení 1 = (1, 0), j = (0, 1), -Algebraický tvar komplexního čísla c = a + jb, základní operace a úpravy, -Komplexně sdružené číslo,, vzorec, -geometrická reprezentace komplexního čísla, -goniometrický tvar komplexního čísla, modul, argument, hlavní hodnota argumentu, -Moivreova věta, násobení a dělení komplexních čísel v goniometrickém tvaru, -odmocnina z komplexního čísla, nejednoznačnost výsledku.

Limita a derivace -Limita, definice, limita z prava a z leva, -Spojitost funkce, odstranitelná nespojitost, skok, nespojitost vyšších řádů, -derivace funkce v bodě, derivace zleva a zprava, souvislost se směrnicí tečny v bodě -derivace funkce, geometrický a fyzikální význam (rychlost automobilu, měření na konečném úseku), -základní tabulkové derivace, -věta o derivaci součtu, součinu, podílu derivací, -věta o derivaci složené funkce, -Věta o derivaci inverzní funkce, -Nejrůznější ukázkové příklady, derivace racionální lomené funkce, e x cos x, ln x, arcsin x, a x, …