Teorie regulace

Outline Historie regulace Typy regulace Teoretické přístupy k regulaci –normativní x pozitivní –Teorie veřejného zájmu (NTPT) –Capture Theory –Ekonomická teorie regulace SCP Chicago School of Political Economy Virginia School of Public Choice Teorie napadnutelných trhů 2

Typy regulace Ekonomická regulace –Přímá, zasahuje odvětví –Např. regulace cen, licence, kvóty Antimonopolní regulace –Regulace konkurenčního chování, tržních struktur Sociální regulace –Především ve vyspělých státech např. ochrana prac. doby, zdraví, kvalita výrobků, ochrana životního prostředí –Standard Setting (růst nákladů =>změna konkurenceschopnosti) Legislativní regulace ekonomických aktivit –Např. povinné vedení účetnictví –Hrozba nadužívání 3

Teoretické přístupy k regulaci normativní x pozitivní Teorie veřejného zájmu (NTPT) –Normative Theory as a Positive Theory Capture Theory Ekonomická teorie regulace 4

Normativní vs. pozitivní teorie Normativní hodnotí situaci jako žádoucí nebo nežádoucí říká, co by mělo být, proto je prakticky nevyvratitelné Pozitivní říká jaký je stav situace, popisuje existenci stavu nehodnotí, neschvaluje ani nebere v úvahu spravedlnost může být špatně 5

Normativní vs. pozitivní teorie Normativní Je regulace prospěšná? Společenský prospěch: –Alokace zdrojů –Distribuce výstupů Je regulace nutná? –Veřejný zájem Jaké jsou nejvhodnější metody? Pozitivní Regulace existuje Proč se reguluje? Optimalizace alternativ regulace, hledání efektivnějších Zkoumání důsledků (i externalit) 3 vývojové etapy 6

Teorie veřejného zájmu (NTPT) Regulace existuje kvůli selhávání trhu (market failures) tzn. regulace je třeba (normativní tvrzení) –Market failures Nedokonalá konkurence (např. monopol) Veřejné statky (public goods – non-rival, non-excludable) Externality (pozitivní vs. negativní) Nerovný přístup k informacím (asymmetric information – moral hazard, adverse selection) Nevysvětluje výskyt regulace ve všech odvětvích (např. zemědělství, elektřina) => kritika 7

Motivační příklad Studie: Jarell: The Demand for State Regulation of the Electric Utility Industry, Journal of Law and Economics, Oct % států s regulací:nižší ceny 30% států s regulací:nižší zisky 40% států s regulací:vyšší ceny 25% států s regulacívyšší zisky  Nejednoznačné výsledky  Kritika teorie => Teorie zajetí 8

Capture Theory (Teorie zajetí) Regulace je zneužita ve prospěch regulovaných odvětví => vyšší zisky na úkor DWL (dead weight loss) Regulátor je zajat (informační asymetrie, morální hazard) Kritika: zrcadlový obraz NTPT => Ekonomická teorie regulace 9

Ekonomická teorie regulace Zájmové skupiny –mezi sebou bojují a ovlivňují regulaci ve svůj prospěch politickým tlakem/podporou –se chovají jako racionální ekonomičtí aktéři – maximalizují užitek –představují poptávku po regulaci naopak stát představuje nabídku regulace –proto ekonomická teorie regulace, zájmové skupiny porovnávají náklady politického tlaku s možným ziskem v případě příznivé regulace Stigler, G. J.: The Theory of Economic Regulation: –Regulace: jednou z cest, jak se zájmové skupiny zmocňují společenského blahobytu –Okolnosti, kdy se zájmovým skupinám daří –Nejde o veřejný prospěch Formalizace: Peltzman, S.: Toward a More General Theory of Regulation 10

Ekonomická teorie regulace Vysvětluje zda a jaká regulace bude –Silně konkurenční prostředí & monopolní cena: tlak spotřebitelů ke změně regulace –Silně monopolní prostředí & konkurenční cena: tlak monopolu na změnu regulace Nejde o veřejný prospěch –viz teorie veřejného zájmu – NTPT Používají se ekonomická kritéria 11

Structure-Conduct-Performance SCP princip –Každé odvětví je v podstatě situováno na pomyslné ose mezi dvěma extremními případy tj. mezi dokonalou konkurencí (efektivní, max celkový blahobyt společnosti) a monopolem (neefektivní, DWL) –Vysoce koncentrovaná odvětví se blíží monopolu Důsledkem SCP –Negativní korelace mezi koncentrací odvětví a společenským blahobytem 12

13 Good Bad Perfect competition Monopolistic competition Oligopoly Duopoly Monopoly Market structure

14 StructureConductPerformance Structure-Conduct-Performance

Structure–Conduct–Performance Harvard, USA ; 50. a 60. léta –Normativní teorie regulace –Selhání trhů => státní intervence je nutná a také opodstatněná Exogenní struktura trhu - market structure (např. oligopolní trh) určuje chování na trhu - market conduct (např. koluze) a to následně určuje výkon trhu - market performance (např. zisky) Market Structure –Se měří indexy (Index koncentrace odvětví, Lerner index, Herfindahl index) Market Performance –Se měří rozdílem mezi mezními náklady (MC) a cenou (P) Koncentrované odvětví => selhání trhu => suboptimal outcome => státní intervence => snížení koncentrace => improved outcome 15

16 StructureConductPerformance Structure-Conduct-Performance Struktura trhu Koncentrace trhu (indexy) Stupeň diferenciace produktů Bariéry pro vstup na trh Rozhodování o cenách a množství Investice, R&D Strategické aliance Ziskovost Efektivita

17 StructureConductPerformance Diferenciace produktů ovlivňuje tržní strukturu Ziskovost firmy/firem ovlivňuje počet firem na trhu v budoucnu Vzájemná interakce firem ovlivňuje jejich chování na trhu Structure-Conduct-Performance

Chicago School of Political Economy SCP koncept se ukázal jako nedostatečný –Kritika, příliš statický, deskriptivní, problém měření koncentrace odvětví Chicago School –1) zdůrazňovala charakter jednotlivé firmy spíš než celého odvětví, zvláště pak strukturu nákladů (cost structure) a z ní vyplývající konkurenceschopnost firmy a možnosti jejích konkurentů –2) zdůrazňovala motivy (incentives), které právní rámec (legal structure) uvalil na racionální aktéry – firmy a spotřebitele – kteří optimalizují náklady a příjmy, maximalizují užitek –=> rostoucí zisky Chicago School vnímá jako výsledek úspor z rozsahu (klesající SR costs) ne jako monopolní cenu 18

Chicago School of Political Economy Pozitivní teorie regulace Náklady určeny strukturou trhu Chování firmy určeno jejími incentives (motivy) Soutěžní prostředí na trhu daného odvětví je určeno strukturou nákladů firem na trhu Úspory z rozsahu mohou vyvážit koncentrovanou strukturu odvětví 19

Virginia School of Public Choice Virginia School (VS) –Se zaměřila na původ a efekt (antimonopolní) regulace –Aplikovala teorii veřejné volby na Federal Trade Commission (FTC) and Department of Justice (DOJ), USA pro VS političtí agenti se chovají stejně jako ekonomičtí agenti, jsou racionální a maximalizují užitek –Aplikace této teorie na regulátory a senátory nebyla právě lichotivá podle VS cílem antitrustu bylo potlačit soutěž na trzích a přerozdělit tak zisky od relativně konkurenčních firem k jejich méně konkurenčním rivalům (neefektivní, socially costly). 20

Teorie napadnutelných trhů (Contestable Market Theory) Dynamický pohled na soutěž na trzích, 80. léta –Náklady určují strukturu trhu –Struktura odvětví určuje soutěživost trhu Revoluční myšlenka - Koncentrace odvětví = počet firem na trhu – není ve spojitosti se strukturou odvětví Zaměřuje se především na podmínky vstupu a výstupu z a do odvětví –Jestliže firma čelí konkurenci, ať už od existujících firem nebo těch, které by mohly na trh teprve vstoupit, stanoví soutěžní cenu (ne monopolní) 21

Historie antimonopolní politiky (USA) Antimonopolní politika –Zakazování určitých druhů hospodářského chování např. manipulace s cenami –Potlačení některých tržních struktur např. monopol Právo Ekonomie (interakce) –Precedenční právo (USA) Sherman Antitrust Act (1890) Clayton Act (1914) – označil jako nezákonné mimo jiné dohody o vázaném prodeji, cenovou diskriminaci, výhradní obchodování, vzájemné propletení členství ve správních radách –Zakázal hospodářské chování, které by mohly oslabit konkurenci na trhu Federal Trade Commission Act (1914) –Měl zamezit nekalým metodám konkurence –Zakázal nepravdivou a klamavou reklamu (1938) –FTC získala pravomoc rozhodovat, které obchodní praktiky jsou a nejsou fair –Tímto zákonem se americká legislativa více přiblížila té evropské 22

Sherman Antitrust Act Shermanův antimonopolní zákon, 15 U.S.C. §§ 1–2 (1890, doplněný 2004) § 1 Každá dohoda, spojení ve formě trustu či jinou formou anebo úmluva směřující k omezení směny nebo obchodu mezi různými státy Unie nebo s cizími státy, se prohlašuje za zákonem zakázanou. § 2 Každá osoba, která monopolizuje nebo se pokusí monopolizovat anebo se s jinými dohodne nebo spolčí k monopolizování jakékoli části směny nebo obchodu mezi různými státy Unie nebo s cizími státy, bude považována za vinou těžkým zločinem; pakliže bude usvědčena, bude potrestána pokutou nepřevyšující $ v případě společnosti nebo $ v případě fyzické osoby a trestem odnětí svobody nepřevyšujícím 10 let… 23

Antimonopolní politika Zákonem zakázané chování per se –dohody mezi konkurenčními firmami, které fixují ceny, omezují výstup nebo rozdělují trhy (důsledkem těchto dohod je růst cen a pokles výstupu) –Soudy obvykle rozlišují tři typy dohod První typ smluv je nelegální automaticky (per se) např. rozdělení trhu nebo dohoda o ceně. Druhým typem jsou dohody, které podléhají dalšímu šetření, jež má posoudit jejich dopad na trh. Třetí typ představují běžné legální obchodní dohody nebo smlouvy. Omezené chování –RPM (Resale Price Maintanance) –Price Dumping (prodej za cenu nižší než výrobní náklady) –Vázaný prodej –Cenová diskriminace Zákonem zakázané jsou akce nikoliv velikost firmy, která je podniká 24

Antimonopolní politika První vlna antitrustových žalob – počátkem 20.stol Ve 20. letech za krize byla antimonopolní politika v útlumu Koncem 30. let když F.D.Roosevelt obvinul Thurmana Arnolda nastala druhá vlna antimonopolní politiky –Soudy se soustředily na tržní chování i tržní strukturu Naopak od 1945 se opakoval útlum antitrustu V období Reaganova administrativa zmírnila americké protimonopolní zákony (vliv Chicago school) Významné případy –Alcoa (1945) –AT&T –IBM 25