Hydrogeologické poměry Rakovnicka Renáta Kadlecová

Zoubek 1990 Geologický řez Kladensko-rakovnickou pánev ve směru SZ–JV

6230 – Krystalinikum, proterozoiukum a paleozoikum v povodí Berounky břidlice, droby, prachovce, silicity, metabazalty, vulkanity atd. nesouvislé zvodnění, lokální oběh podzemní vody směr odtoku podzemních vod je generelně shodný se sklonem terénu, drenážní báze území tvoří lokální vodoteče připovrchový kolektor vázaný na zónu zvětrání a rozpukání hornin, převažuje puklinová porozita transmisivita velmi nízká až nízká, koeficient transmisivity v rozmezí 0,54-10,5 m 2 /den (6, až 9, m 2 /s); zdroje 0,00X až 0,X l/s obecně zde převládají horniny s omezenou schopností akumulovat větší množství podzemních vod Jižní část Rakovnicka

5131 – Rakovnická pánev převážně horniny permokarbonského stáří, postižené zlomy SZ-JV směru, hrástě a příkopy nepravidelné střídání poloh propustných sedimentů s průlinovo-puklinovou porozitou s jílovitými polohami izolátorů vytváří řadu zvodní regionální oběh podzemních vod je značně omezen častými faciálními změnami a četnými zlomy zóna oživeného oběhu podzemní vody sahá do hloubek okolo 100 m regionální směr proudění podzemní vody je určen pozicí drenážních bází – Rakovnickým a Lišanským potokem propustnost se obecně snižuje směrem do hloubky a k severnímu okraji pánve, kde ubývá hrubší složky sedimentů charakter zvodnění je místně rozdílný, transmisivita se pohybuje m 2 /den ( m 2 /s), průměrně m 2 /den – střední transmisivita v řádu m 2 /s (Krásný 2012) Vertikální hydrochemická zonálnost – zpravidla s hloubkou roste mineralizace podzemních vod Severní část Rakovnicka

PC K - kladenské souvrství bazální brekcie, slepence, arkozové pískovce, jílovce, uhelná sloj; mocnost m transmisivita m 2 /den (1, m 2 /s) – střední až vysoká; zdroje 0,X až X l/s podzemní voda: Ca-HCO 3 ; pH 6,7; mineralizace 0,34 g/l; zvýšené obsahy Fe, Ca 2+ a NO 3 - v hloubkovém rozsahu nad 300 m – Na-HCO 3, pH 7,2; mineralizace 1,9 g/l PC T - týnecké souvrství arkozové pískovce, slepence, jílovce, prachovce; mocnost až 150 m k SZ transmisivita 1,7-17 m 2 /den ( m 2 /s) – nízká až střední; zdroje 0,0X až 0,X l/s podzemní voda: Ca-HCO 3 ; pH 6,7; mineralizace 0,49 g/l; zvýšené obsahy Fe, Ca 2+,HCO 3 - a NO 3 -

PCs – slánské souvrství jílovce, prachovce, uhelná sloj, pískovce, šedé pelity - mocnost až 100 m transmisita se pohybuje 3,3-50 m 2 /den (3, , m 2 /s) nízká až střední; zdroje 0,0X-0,X l/s podzemní voda: Ca-HCO 3 ; pH 6,9; mineralizace 0,78 g/l; zvýšené obsahy Fe, Ca 2+,HCO 3 -, NO 3 - a mineralizace PC L – líňské souvrství převládají jílovce načervenalé, červenohnědé klastické sedimenty transmisita se pohybuje 0,56-29 m 2 /den (6, , m 2 /s) velmi nízká až střední; zdroje 0,00X-0,X l/s podzemní voda: Ca-HCO 3 ; pH 7; mineralizace 0,74 g/l; zvýšené obsahy Ca 2+, NO 3 - a mineralizace

Kb – bělohorské souvrství subhorizontálně uložené slínovce, vápnité jílovce, spongility; mocnost až 30 m porozita puklinová, připovrchový kolektor, izolátor při bázi transmisita se pohybuje 1-23 m 2 /den (1, , m 2 /s) nízká transmisivita; zdroje 0,0X-0,X l/s Kpk – perucko-korycanské souvrství střídání pískovců, jílovců, slepenců, uhlí; relikty o mocnosti od 8 do 20 m průlinovo-puklinová porozira, transmisita se pohybuje 2,3-25 m 2 /den (2, – 2, m 2 /s) nízká až střední; zdroje 0,0X-0,X l/s podzemní voda pro křídové sedimenty souhrnně:Ca-HCO 3, lokálně i SO 4 ; pH 6,5 -7,4; mineralizace 0,6 g/l; zvýšené obsahy Fe, Ca 2+ a NO 3 -

Terciérní šterkopísky, písky, jíly zbytky neogenní řeky, relikty, směr SZ-JV, mocnost až 45 m nevytváří souvislé zvodnění; průlinově propustné hladina podzemní vody je často zastižena ve velkých hloubkách pod povrchem – převažuje vertikální pohyb podzemní vody podzemní voda: Ca-HCO 3 ; pH 6,6; mineralizace 0,47 g/l; zvýšené obsahy Fe a HCO 3 - Kvartérní fluviální sedimenty Rakovnického a Lišanského potoka písčité sedimenty, mocnost 4-9 m u Rakovnického potoka, nad 5 m u Lišanského potoka; průlinová porozita transmisita se pohybuje m 2 /den (1, až 1, m 2 /s) transmisivita střední až vysoká; zdroje 0,X-X l/s podzemní voda: Ca-Mg-HCO 3 -SO 4 ; pH 6,5; mineralizace 0,55 g/l; zvýšené obsahy Ca 2+ a NO 3 -

v důsledku důlní činnosti v oblasti Kounov, Mutějovice, Hředle, Kroučová – dochází k odtoku podzemní vody z plochy cca 10 km 2 mimo povodí Rakovnického potoka.

Přírodní zdroje podzemních vod přírodní zdroje v rakovnické pánvi l/s a z toho využitelné zdroje 300 až 400 l/s (Záporožec 1964) povodí Lišanského potoka průměrný základní odtok 45 l/s; rozkyv l/s (Čapek 1984), což odpovídá specifickému podzemnímu odtoku 1,6-1,8 l/s.km 2 - z toho 30 l/s je z reliktu neogenních písků a štěrkopísků a 15 l/s z permokarbonu s nízkým specifickým odtokem 0,4-0,6 l/s.km 2 Z výše uvedeného je zřejmé dle Krásného (2012), že velikost přírodních zdrojů 800 l/s je značně nadhodnocená část podzemních vod v oblasti Kounov, Mutějovice, Hředle, Kroučová odtéká vlivem důlní činnosti mimo povodí Rakovnického potoka (Kašpárek a kol. 2011) možnost využití podzemních vod ze zatopených dolů v okolí Rakovníka (Ludvík, Lužná) ve výši l/s odhadli Záporožec (1964) a Krásný (1970)

Závěr infiltrace srážek probíhá v celé ploše povodí Rakovnicka v oblasti rakovnické pánve jsou přítomny sedimenty, které mohou zadržet větší objem podzemních vod přirozené hydrogeologické poměry rakovnické pánve jsou obecně komplikované i díky důlní činnosti, probíhající zde od konce 19. století oblast Rakovnicka se nachází ve srážkovém stínu, takže je převážná část rakovnické pánve i s ohledem na geologickou stavbu z hlediska dotace do podzemních vod ze srážek deficitní oblast se vlivem probíhajícího oteplování dostává do kritické situace v období průměrných a podprůměrných srážek

Děkuji za pozornost