28. ŘÍJEN ŘÍJEN 1918 – první den dějin československého státu Václavské náměstí – odpoledne vyhlášen samostatný československý stát 14. října už 14. října na několika místech dochází k Písek vyhlášení státu - Písek v následujících dnech dojde k převzetí všech důležitých státních orgánů 30. říjen říjen 1918 – Turčianský Sv. Martin – Martinská deklarace Martinská deklarace – 200 slovenských předáků – SNR – deklarována podpora společného státu – Národní výbor se prohlásil Národním shromážděním Národním shromážděním – oficiálně sesazen habsburský panovnický rod vyhlášení republiky Tomáš Garrique Masaryk zvolen prezidentem znovu 1920, 1927, 1934
Revoluční národní shromáždění – do voleb 1920 ÚSTAVNÍ LISTINA vrcholem - ÚSTAVNÍ LISTINA – pařížská konference – Karel Kramář, př. vlády a dr. Edvard Beneš, ministr zahraničních věcí největší zastánce Francie vymezení hranic smluvně zajištěno Spory o hranice a národnostní otázka prosazování moci československých úřadů neprobíhalo bez konfliktů Němci součástí nového státu nechtěli být Němci na konferenci ve Vídni – součást Rakouska 11 / – obsazení německých regionů nepokoje na jaře 1919 – když vládala zakázala účast Němců ve volbách do rakouského parlamentu výsledek – 40 mrtvých
nesnadno se prosazovala československá moc i Slovensku na Slovensku i po kapitulaci Maďarska v listopadu 1918 je stále pod jeho správou Maďarská republika rad (1919) – Slovenská republika rad červen dořešeny hranice – Maďarsko na nátlak vítězných mocností opouští Slovensko Podkarpatská Rus Podkarpatská Rus – zájem obyvatelstva o připojení k RČS – srpen 1919 Těšínska problém Těšínska – po staletí součást Koruny české leden 1919 – armáda zabírá celý revír čechoslovakismu teorie čechoslovakismu – Češi a Slováci jsou jeden československý národ s drobnými kulturními a jazykovými odlišnostmi Spory o hranice a národnostní otázka Češi a Slováci65,5% Němci23,4% Maďaři 5,6% Rusíni, Ukrajinci 3,4% Poláci 0,6% Židé 1,3%
Hospodářská a sociální situace na území Čech se nacházela většina průmyslu bývalého R-U ostatní části tak vyspělé nebyly – Slovensko, Podkarpatská Rus – zemědělství podniky jen velmi těžko opouštěly vojenskou výrobu tíživá byla sociální situace – zaváděna nezbytná opatření = zmírnění nepokojů osmihodinová pracovní doba, státní podpora v nezaměstnanosti pozemková reforma – velkostatkářům odňata půda nad 250 ha
Vnitřní a zahraniční politika Zahraniční politika Edvard Beneš – snaha o upevnění mezinárodního postavení orientace zejména na Francii problémy s Polskem x Těšínsko vztahy s Rakouskem a Německem byly velmi chladné Maďarsko nepřátelské postavení Malá dohoda = Rumunsko + Jugoslávie + Československo (1921) komplikované vztahy se sovětským Ruskem – legionáři – stahování v roce 1919 – konec – 1920 – přes Vladivostok 1922 – uzavřena první obchodní smlouva 1925 – Locarno – Německo garantuje pouze svoje západní hranice – nikoliv východní oslabení politické stability v Evropě
Vnitřní a zahraniční politika Politický systém v ČSR duben 1920 – první volby do parlamentu – sociální demokracie napětí uvnitř soc. dem. – květen 1921 – vznik Komunistické strany Československa politický život v ČSR ovlivňovali tři mocenští činitelé: 1. HRAD – prezident neměl velké pravomoci – Masaryk těží ze své autority - druhým mužem byl E. Beneš, strany nár. socialistická, soc. demokratická, část agrárníků, lidovců 2. tzv. PĚTKA – sdružení vládních stran (rozroste se i na osmičku) 3. velké banky a podniky soustředěné kolem Živnostenské banky, která zásadně ovlivňovala hospodářskou politiku vlád 1922 – 1929 v čele vlád agrárník Antonín Švehla 1921 – 1923 po krizi oživení ekonomiky 1925 ve volbách druhou nejsilnější stranou KSČ (ztratila soc. dem.) panská koalice – agrárníci a křesťanské strany (Č + N) vládne si „po svém“ – velká kritika opozice