Oplození a březost

Gravidita proces vývoje jednoho nebo více plodů v děloze matky – začíná nidací oplozeného vajíčka a končí porodem (přerušením)

Druhové rozdíly v páření ejakulace do dělohy – klisna, prasnice – velká děloha, tvar pyje Ejakulace do pochvy – přežvýkavci – velká pochva, mohutný krček děložní s podélnými i příčnými řasami, úzký kanálek, hodně hlenu. Podle toho se liší – Délka pohlavního aktu, Délka ejakulace Množství spermatu Koncentrace spermií Přídatné pohlavní žlázy

Transport spermií k místu oplození estrogeny- zvýšené kontrakce myometria Klisna – 30 min Svině – 1-2 hod Kráva, ovce, koza – 4 – 6 hod Myš 20 min. 95 % spermií odumírá v pochvě během několika hodin, v děložním krčku přežívají – rezervoár, filtr. V děloze vstřebání semenné plazmy (ředidla) i některých spermií Istmus – do vejcovodu jen aktivní spermie

Kapacitace aktivace enzymů v akrozómu spermií – probíhá v pohlavních orgánech samice Myš a svině – 1-2 hod, kráva, klisna, bahnice – 6 hod, ramlice 10 hod. Destabilizace cytoplazmatické membrány, odštěpení glykoproteinů, uvolnění akrozómové hmoty a proteolytických enzymů (hyaluronidáza) umožňujících penetraci vajíčka. Nutnost časového sladění doby kapacitace s dobou ovulace.

Oplození v horní třetině vejcovodu, celkem 20 až 24 hod. 1. Vajíčko po ovulaci – zóna pellucida + corona radiáta – aktivní průnik spermie 2. Uchycení hlavičky spermie na zóna pellucida – zonární reakce – změny v ZP zabraňují navázání další spermie 3. Penetrace spermie přes ZP – akrozomální enzymy + vlastní pohyb spermie 4. Uchycení hlavičky na membrana vitellina – vitellinní blok – zabránění průniku další spermie 5. Oddělení hlavičky spermie a uvolnění mitochondrií + dokončení meiózy vajíčka, rozpad vaječné membrány 6. Syngamie – vlastní oplození – spojení haploidních podílů a vznik nového jedince (zygóta)

Blokáda polyspermie reakce zóny- enzymaticko biochemická reakce, která se šíří z místa penetrace všemi směry podobná reakce na úrovni vitelinní membrány Při průniku více spermií – polyspermie (polyploidie) a postupné odumření zygózy. U starších vajíček častější – opožděná reakce zóny. Neoplozené vajíčko a ostatní spermie – resorbce

Po oplození vajíčka: začíná rýhování (mitotické dělení) – blastogeneze Geometrická řada – 42 hod po ovulaci 2 buňky 83 hod po ovulaci 4 buňky 16 blastomer – malinovitý tvar = morula (4 dny) – začíná se tvořit embryoblast (uvnitř) a trofoblast (na povrchu moruly) vytvoření dutiny = blastocysta (7 dní) velká dutina a vyplnění celého prostoru zóny – expandovaná blastocysta (8 dní) prasknutí zóny a uvolnění zárodku – „hatching“ (9 dní) Expandovaná blastocysta se zvětší a začíná gastrulace – tvorba 3 zárodečných listů (ektoderm, mezoderm, entoderm) z nich vznikají jednotlivé orgány včetně plodových obalů (chorion, amnion, allantois)

Sestup vajíčka do dělohy Přežvýkavci – 3 až 4 den ( 8 až 16 blastomer) Klisna 5 den (16 blastomer) Prasnice 2 až 2,5 den (4 až 8 blastomer) Po hatchingu příjem živin z děložního sekretu – (embryotrofé, histotrofé) Tvar blastocysty je druhově odlišný. Králík kulatá, masožravci elipsa, přežvýkavci trubice, prase vlákno.

Implantace (nidace) se podle hloubky uhnízdění zárodku dělí na: Centrální – v dutině dělohy – hospodářská zvířata Excentrická – v kryptě endometria nebo části dělohy a slizniční řasy ji oddělí – hlodavci Intersticiální – blastocysta pronikne epitelem endometria a uhnízdí se v intersticiu pod ním – morčata, primáti. Skot 19 až 22 dní, klisna 2 měsíce, ovce a koza 15 až 18 den, prasnice 16 až 20

Placentace vytvoření druhově specifické placenty Vznik alantochorionu z mezodermu – vytvoření klků a jejich průnik do sliznice endometria – zajištění výměny plynů a živin mezi krví matky a krví plodu. Choriová část – placenta fetalis Endometriová část – placenta materna Různý počet bariér mezi krví matky a plodu – max.6 – epitel, vazivo, stěna endometria Kráva po 30. dnu, klisna 2,5 měsíce, ovce a koza 31. den, prasnice 20 až 25.den

Plodové obaly Vznikají z části gastruly Amnion –(blána ovčí) tekutina v amniovém vaku vytváří vhodné prostředí zárodku -řídká, čirá, ke konci březosti mírně zakalená, hlenovitá, šedobělavá až nažloutlá + šupiny z povrchu těla + chlupy. Alantois –(blána močová) Alantoidová tekutina je filtrát ledvin (embryonální a fetální moč) vodnatá, nažloutle hnědá. Objem plodových vod narůstá s graviditou. Při porodu klisny a krávy asi 20 l, na 1 plod ovce a kozy asi 1 až 2 l, prasnice 0,3 l. Chorion – (blána klková) – obaluje předešlé a tvoří společně se sliznicí dělohy placentu. Pupeční provazec – spojení plodu a placenty – dlouhý, umožňuje pohyby plodu.

Typy placenty 1. Epitelochorionová – klisna, prasnice – epitel klků i sliznice zůstává – 6 bariér. Velká vstřebávací plocha = difuzní placenta. Při porodu se sliznice dělohy neporuší. 2. Syndesmochorionová – kráva, ovce – ze strany dělohy chybí epitel – povrch klků do vaziva sliznice (syndsmium) = kotyledonová placenta klky na kotyledonech vnikají do karunkulů dělohy – vzniká placentom. Po porodu se kotyledony odloupnou od karunkulů. 3. Endotelochorionová – masožravci – klky rozruší epitel endometria i vazivo a ze strany matky zůstává jen jedna bariéra – endotel vlásečnic. Pásová placenta – pevné spojení – sliznice dělohy se při porodu odloupne a regeneruje.

Typy placenty 4. Haemochorionová – hlodavci, primáti – epitel klků prorůstá až k vlásečnicím endometria – klky omývá krev matky a předává živiny – diskovitá placenta – při porodu se část endometria odloupne. 5. Hemoendotelochorionová – králík, myš – kapiláry klků chorionu prorůstají přes epitel a vnikají do vlásečnic endometria – zůstává jen jedna bariéra – endotel klků = placenta decidua.

Vývoj plodu V první třetině březosti založení orgánů – změna z embrya na plod (fetus). Kontinuální vývoj plodu - % x kg Nejdříve se vytváří srdce a krevní oběh – tele 22 den, jehně 18 den, dvojnásobek tepů ( ). Krev do venózních cév pupku a do zadní duté žíly a jater. Plíce neaktivní, spojka mezi pravou síní srdce a aortou (ductus arteriosus Botalli) nebo foramen ovale mezi předsíněmi. Trávicí ústrojí funguje – plod polyká anmiovou tekutinu – hromadění mekonia (smolka) tele 0,5 kg, hříbě 1 kg.

Vývoj plodu Močové ústrojí – urachus – alantois. CNS – reflexní dráhy od 2. měsíce, smysly po narození podle délky březosti. Pohlavní orgány – testosteron dříve, estradiol později Pohybové orgány – reflexní pohyby – podle typu placenty a délky pupečního provazce

Určování stáří plodu Podle velikosti a stupně vývoje (ochlupení, vývoj zubů) Kellerův vzorec Kellerův vzorec: délka plodu = X(X+2) kdy X = délka březosti v měsících Donošené tele – 90 až 100 cm dlouhé (od temene hlavy po kořen ocasu), 35 až 45 kg (10 % matky), hustě osrstěné po celém těle, prořezány klíšťky. Hříbě – 100 až 150 cm dlouhé, 30 až 60 kg, hustá srst s výraznou barvou Sele – 1,5 kg, řídké štětiny, růžová kůže, špičáky Kůzle a jehně – hustá srst, 1,5 až 3,5 kg, klíšťky

Hmotnost plodu u skotu Měsíc březostiHmotnost plodu v kg 10,002 20,03 – 0,1 30,2 – 0,3 40,8 – 0,

Diagnostika gravidity Význam ekonomický, organizační i zdravotní Metody klinické – na zvířeti – ekonomické, nenáročné na čas a vybavení, spolehlivé Metody laboratorní – vyšetření tkání a tekutin – přítomnost hormonů Metody: cytologie, histologie, fyzikálně chemické (nepřímý důkaz) metody biologické, chemické imunologické a radioimunologické (přímý důkaz)

Klinické metody Zevní vyšetření – pohlavní chování, konfigurace břicha, pohlavní orgány, palpace dělohy přes stěnu břišní Vnitřní vyšetření – vaginální, rektální Speciální vyšetření – sonografické, rentgenologické