Název školy: ZÁKLADNÍ ŠKOLA SADSKÁ Autor: Mgr. Jindřiška Řehořková Název DUM: VY_32_Inovace_ České království za Jagellonců Název sady: Pozdní středověk a počátky novověku Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Anotace: Jedná se o výkladovou prezentaci, která si klade za cíl seznámit žáky 7. ročníku s vládou Jagellonců v Čechách. Učivo je doplněno o obrazový materiál. V závěru si mohou žáci ověřit nové poznatky. Prezentace obsahuje animace.
České království za Jagellonců
Rod Jagellonců Jagellonci = panovnický rod pocházející z Litvy (velkoknížata) dále vládli v království : a) polském b) českém (1471 – 1526) c) uherském Zajímavost : mívali děti v pozdním věku
Kdo bude českým králem ? 1469 zvolila katolická šlechta českým králem Matyáše Korvína Země Koruny české měly najednou krále dva (Jiří z Poděbrad od roku 1458) hrozilo rozdělení zemí Jiří pochopil, že trůn pro svůj rod neuhájí Jiří + kališnická šlechta začali jednat o příštím českém králi s polskými Jagellonci 1471 Jiří z Poděbrad zemřel
Jagellonci na českém trůnu 1) Vladislav Jagellonský 2) Ludvík Jagellonský
Vladislav Jagellonský vláda : 1471 – 1516 král český a uherský jeden z nejslabších českých panovníků (úpadek královské moci) matka : Alžběta Habsburská, sestra Ladislava Pohrobka katolíci nadále podporovali Matyáše Korvína začala válka (8let) : Vladislav Jagellonský x Matyáš Korvín
nakonec uzavřeli r dohodu v Olomouci 1) oba užívali titulu „český král“ 2) Země české si rozdělili Vladislav – Čechy Matyáš – vedlejší země – Moravu, Slezsko, Lužici + uherskou korunu s dodatkem, že po sobě vzájemně tato území dědí 1490 Matyáš zemřel
Vladislav byl prý vysoký, štíhlý, hezký a laskavý byl vzdělaný, uměl číst a psát, znal latinu i češtinu obával se problémů a konfliktů raději přikyvoval a říkal „bene“ (dobře) = přezdívka „král Dobře“
byl katolík, kališníky však toleroval 1483 propukly v Praze opět nepokoje mezi kališníky a katolíky – katoličtí radní byli vyhozeni z oken radnice = 2. pražská defenestrace 1485 byl nakonec uzavřen náboženský smír (kutnohorský) – rovnoprávnost obou náboženství spory mezi šlechtou a městy 1500 Vladislavské zřízení zemské = zákoník – zbavoval města práva hlasovat na sněmu
Ludvík Jagellonský vláda : 1516 – 1526 král český a uherský otec : Vladislav Jagellonský matka zemřela při porodu na českého krále korunován ve 3 letech vlády se ujal v 10 letech, měl proto přezdívku „král Dítě“
spory mezi šlechtou a městy vyvrcholily 1517 uzavřely Svatováclavskou smlouvu 1) města opět získávají právo hlasovat na sněmu 2) šlechtě povoleno podnikání, do té doby pouze výsadou měst
Ludvík pobýval hlavně v Uhrách v té době Evropu ohrožovali Turci 1526 bitva u Moháče Ludvík x Turci (sultán Sulejman I.) Ludvík se při útěku utopil v bažině neměl děti na český trůn usedl rod Habsburků, vládli 392 let
Jagellonská (pozdní) gotika mnoho stavebních a uměleckých památek přestavba Pražského hradu architekt Benedikt Rejt – Vladislavský sál pražského hradu chrám sv. Barbory v Kutné Hoře W – iniciála krále Wladislava vyznačena na významných stavbách architekt Matěj Rejsek – Prašná brána Mistr litoměřického oltáře
Vladislavský sál
Prašná brána
Chrám sv. Barbory, Kutná Hora
Co kam patří ? VLADISLAV LUDVÍK válka s Matyášem král „Dobře“ dohoda v Olomouci 2. pražská defenestrace král „Dítě“ Svatováclavská smlouva bitva u Moháče
Použité zdroje VYKOUPIL, Libor; ANTONÍN, Robert; FEJFUŠOVÁ, Marie. Dějepis. Středověk a počátky novověku pro 7.ročník ZŠ. Brno: Nová škola, s.r.o., 2008, ISBN MANDELOVÁ, Helena; KUNSTOVÁ, Eliška; PAŘÍZKOVÁ, Ilona. Dějiny středověku a počátků novověku. Liberec: Dialog, 2002, ISBN SOCHROVÁ, Marie. Dějepis I. v kostce.. Havlíčkův Brod: Fragment, 1999, ISBN ilustrace klipart VOKATÝ, Tomáš. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: MASTER OF LITOMĚŘICE ALTARPIECE. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: AUTOR NEUVEDEN.. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: GROLL, Andreas. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: SCHAEFER, Hans Peter. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: PETRUSSILESIUS. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: STRZELECKI, Jerzy. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: