HOUBY Stopkovýtrusné vypracovala: Mgr. Monika Štrejbarová

Houby stopkovýtrusné vytvářejí plodnice plodnice vyrůstají z podhoubí výtrusy na stopkách – na povrchu lupenů nebo v rourkách Obr. 1: Plodnice hřibu smrkovéhoObr. 2: Lupeny - pavučinec Obr. 3: Rourky - hřib

klobouk lupeny prsten třeň pochva podhoubí Obr. 4: Muchomůrka růžovka Popis plodnice

některé plodnice mají v mládí plachetku část plachetky na spodní straně třeně = pochva některé houby mají závoj – spojuje okraj klobouku s horní částí třeně – zbytek jako prsten Obr. 5: Muchomůrka šiškovitá závoj Obr. 6: Muchomůrka plavá plachetka

Zajímavost Největší u nás nalezenou houbou byl v roce 1955 vatovec obrovský Obvod plodnice byl 212 cm a váha 20,8 kg. Obr. 7: Vatovec obrovský

Symbióza hub častá symbióza s kořeny dřevin, bylin, trav druhové názvy hub odvozeny od symbiotické dřeviny Uveď názvy hub v symbióze. Co je to symbióza? kozák březový, křemenáč osikový, hřib smrkový, hřib dubový Vzájemné prospěšné soužití 2 a více organismů.

Čeleď : Hřibovité nejčastěji sbíráme, rourky Obr. 8: Hřib dubový Obr. 9: Hřib smrkový Obr. 10: Hřib hnědý; suchohřib

Čeleď : Hřibovité Obr. 11: Hřib žlučník úzká třeň; hořký, nejedlý Obr. 12: Křemenáč osikový Obr. 13: Kozák březový Obr. 14: Klouzek slíčný Obr. 27: Hřib satan

Čeleď : Holubinkovité lupenité nikdy nemají plachetku, pochvu, závoj, prsten jedlé, nejedlé, jedovaté Obr. 15: Ryzec pravý Při naříznutí vytéká červenooranžové mléko, jedlá houba. Obr. 16: Holubinka révová Jedlá, chutná, vůně po slanečcích.

Čeleď: Čirůvkovité Obr. 17: Penízovka sametonohá Roste v zimě, v trsech na pařezech, jedlá. Obr. 18: Závojenka olovová Smrtelně jedovatá, častá záměna s čirůvkou májovkou Obr. 19: Čirůvka májovka Chutná, jedlá houba s intenzivní vůní.

Čeleď: Čirůvkovité Obr. 19: Václavka obecná roste na pařezech a kořenech obávaný parazit jedlá po tepelné úpravě plodnice vyrůstají koncem září Podle čeho dostala asi Václavka své jméno? Plodnice začínají vyrůstat koncem září – na svátek Sv. Václava

Čeleď : Žampiónovité Obr. 21: Žampion polní Obr. 22: Bedla vysoká povrch klobouku pokryt šupinami třeň 40 cm

Čeleď: Muchomůrkovité lupeny jedlé i prudce jedovaté Obr. 23: Muchomůrka růžovka lidově „masák“, jedlá, po odříznutí zrůžoví Obr. 24: Muchomůrka červená Obr. 25: Muchomůrka zelená !!!Nejjedovatější evropská houba!!!

Úkol č. 1 Odřízněte klobouk zralé plodnice (např. žampionu) a položte jej lupeny dolů na bílý papír. Při pokojové teplotě se obvykle již další den objeví na papíru výtrusný prach. Část výtrusu sklepej na podložní sklíčko, vytvoř suchý preparát a mikroskopuj. Obr. 26: Výtrusný prach

Úkol č. 2 Maminka nasbírala v lese houby a rozhodla se je usušit. Z původních 100 g hub zbylo mamince po usušení pouhých 20 g. Kolik % vody houby obsahují? Maminčiny houby obsahovaly 80% vody. Houby obsahují průměrně 70-95% vody dle stáří. Řešení

Popiš plodnici houby Obr. 4: Muchomůrka růžovka klobouk třeň podhoubí rourky prsten pochva

Které houby jsou jedovaté? Obr. 13: Kozák březový Obr. 25: Muchomůrka zelená Obr. 23: Muchomůrka růžovka Obr. 18: Závojenka olovová Obr. 27: Hřib satan Obr. 16: Holubinka révová Jedovatá

Přiřaď název k obrázku holubinka révová, muchomůrka červená, hřib žlučník, penízovka sametonohá, křemenáč osikový, hřib dubový muchomůrka červená křemenáč osikový holubinka révová penízovka sametonohá hřib dubovýhřib žlučník

Úkol č. 3 Připrav si referát o některém zástupci stopkovýtrusných hub. Informace vyhledej na internetu nebo v atlase hub.

Použité zdroje Obr. 1: URL Obr. 2: URL Obr. 3: URL Obr. 4: URL Obr. 5: URL Obr. 6: URL Obr. 7: URL Obr. 8: URL Obr. 9: URL Obr. 10: URL Obr. 11: URL Obr. 12: URL

Obr. 13: URL Obr. 14: URL Obr. 15: URL Obr. 16: URL Obr. 17: URL Obr. 18: URL Obr. 19: URL Obr. 20: URL Obr. 21: URL

Obr. 22: URL Obr. 23: URL Obr. 24: URL Obr. 25: URL Obr. 26: URL Obr. 27: URL DOBRORUKA, L. J., CÍLEK, V., HASCH, F., STORCHOVÁ, Z. Přírodopis I. Praha: Scientia, ČERNÍK, V. a kol. Přírodopis pro 7. ročník ZŠ: Zoologie a botanika. Praha: SPN, s