DRUHOHORY TŘETIHORY

Příště REFERÁT „Čtvrtohory“

DRUHOHORY

Druhohory (mezozoikum) Začátek před 250 miliony let, konec před 66 miliony let. Periody: trias, jura, křída. Rozpadá se Pangea, kontinenty začaly dostávat dnešní podobu. Koncem druhohor začalo alpinské vrásnění, které pokračovalo v třetihorách. V rostlinné říši vládly nahosemenné rostliny, vznikaly první rostliny krytosemenné. Tato éra byla nadvládou plazů, kteří ovládli vodu, souš i vzduch. V mořích byli hojní hlavonožci amoniti a belemniti, jejichž zkameněliny a otisky tvoří důležité vůdčí zkameněliny druhohor.

Rozpad Pangey

DRUHOHORY - rostliny typické jsou nahosemenné rostliny: cykasy jehličnany zhruba od poloviny druhohor se začaly vyvíjet rostliny krytosemenné, tedy rostliny s květy a plody a od této doby se vyvíjel jejich vztah s hmyzem

DRUHOHORY - živočichové nejtypičtějšími zástupci jsou plazi, kteří dosáhli často gigantických rozměrů plazi ovládli: moře - ichtyosauři = ryboještěři vzduch - pterosauři = ptakoještěři souš - dinosauři vyvíjejí se první želvy a krokodýli v druhohorních mořích byli velmi početní hlavonožci – amoniti a belemniti objevují se první savci koncem druhohor se z drobných plazů vyvíjejí praptáci

Amoniti byli mořští hlavonožci, kteří žili ve schránce tvaru disku, jsou vůdčí zkamenělinou druhohor. Belemniti byli mořští hlavonožci. Měli protáhlou schránku tvaru šípu. Jsou vůdčí zkamenělinou druhohor.

Ichtyosauři během druhohor ovládali světové oceány a moře. První pterosauři se vyvinuli v triasu a vyhynuli ke konci křídy spolu s dinosaury. Byli to první obratlovci schopní aktivního letu. Rozpětí křídel mohlo dosáhnout 12 – 18 m.

Předpokládá se, že koncem křídy již byli ptakoještěři vytlačováni konkurenčními létajícími obratlovci - ptáky. Sinornis Pterodactylus

Archaeopteryx lithographica Nejznámější fosilní prapták. Vyvinul se z plazů v pravěkých pralesích. Létal jen málo, spíš se snášel klouzavým letem na zem. Měřil asi 50 cm a vážil 1 kg. Měl ozubené čelisti, živil se hmyzem a drobnými obratlovci. Doposud bylo objeveno 11 zkamenělin tohoto živočicha.

Dinosauři byli pozemní ještěři Dinosauři byli pozemní ještěři. Dinosaurus znamená v překladu „hrozný ještěr“. Bylo objeveno přes 500 druhů dinosaurů. Někteří neměřili ani 1 metr, ale našli se mezi nimi i 30metroví obři.

Argentinosaurus ‒ měřil až 33 metrů a vážil až 70 tun! Triceratops ‒ byl robustní býložravec délky 9 metrů. Měl tři rohy a týlní štít. Tyrannosaurus rex ‒ měřil 13 m a vážil 6,5 tuny. Patřil k dominantním dravcům křídy. Argentinosaurus ‒ měřil až 33 metrů a vážil až 70 tun!

Rozvíjí se želvy a krokodýli. Obrovitá želva Archelon měla místo krunýře systém kostěných opěrek. Měřila 3,7 metru. Živila se medúzami.

Savcovití plazi - objevili se již v karbonu Oligokyphus - přechodná forma plaza podobného savcům. Byl býložravec s ostrými zuby. Podobal se lasičce, měl dlouhé tělo. Měřil 50 cm.

Savci druhohor

VYMÍRÁNÍ V KŘÍDĚ na konci druhohor se v souvislosti s alpinsko – himalájským vrásněním a doprovodnou sopečnou činností výrazně měnily životní podmínky velcí plazi se nebyli schopni přizpůsobit rychle se měnícím podmínkám vše završil dopad velkého asteroidu do oblasti dnešního Mexika (Yucatan)- vznikl oblak prachu, náhle se výrazně ochladilo a téměř zanikl život na Zemi

TŘETIHORY

Třetihory (kenozoikum) začaly před 65 mil. lety, skončily před 2 mil. let starší třetihory = paleogén (65-24 mil. let) mladší třetihory = neogén (24-1,8 mil. let)

Třetihory Vrcholí alpinské vrásnění. Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Rozvoj krytosemenných rostlin a spolu s nimi i hmyzu, který je opyluje. Rozvoj savců a ptáků. Počátek vývoje rodu Homo.

Vrcholilo alpinské vrásnění, během kterého vznikla pohoří: Pyreneje, Alpy, Himaláje, Atlas, Karpaty, Kavkaz, Pamír a Kordillery.

Geologický vývoj Na některých místech doprovází horotvornou činnost intenzivní sopečná činnost. Vznikají vulkanická pohoří – v ČR České středohoří a Doupovské hory. Milešovka

Vznikají ložiska hnědého uhlí, ropy a zemního plynu. Četné odumřelé třetihorní jehličnaté i listnaté stromy se v močálech pod velkým tlakem a za nepřístupu vzduchu přetvářejí v hnědé uhlí. V mělkých mořských zátokách se hromadí zbytky drobných organismů, jsou překryty nánosy písku, jílu a bahna a dávají vzniknout ložiskám ropy a zemního plynu.

ČR

Třetihory - živočichové V moři jsou hojně rozšíření největší prvoci všech dob – dírokonošci Nummulites. Jsou vůdčími zkamenělinami třetihor a jsou považováni za indikátory naftonosných vrstev. Numulité (česky penízkovci) měli spirálovitou až 10 cm velkou schránku. Podílí na vzniku numulitových vápenců.

Nummulites - penízkovci

V třetihorách se rozvíjejí nejrůznější skupiny ptáků.

Savci měli v třetihorách vůdčí postavení. třetihory – ÉRA SAVCŮ Savci měli v třetihorách vůdčí postavení. Význačné skupiny savců představují např. sudokopytníci, lichokopytníci, šelmy a primáti. Na konci třetihor (miocén, pliocén) se v rámci primátů vyvinula skupina lidoopů. Z pokročilých lidoopů se pak formovali předchůdci člověka.

Třetihorní savci:

DRUHOHORY, TŘETIHORY DRUHOHORY éra veleještěrů – osídlili souš - dinosauři, moře – ichtyosauři i vzduch - ptakoještěři objevují se první ptáci a savci rozvoj nahosemenných rostlin ( cykasy, jehličnany) , vývoj krytosemenných rostlin vůdčí zkamenělina - amonit (= hlavonožec) na konci druhohor - počátek alpinského vrásnění zřejmě zvýšená sopečná činnost a pád meteoritu způsobily vymírání mnoha rostlinných i živočišných druhů, hlavně veleještěrů TŘETIHORY - starší a mladší rozvoj ptáků a savců rozšíření jehličnanů a další rozvoj krytosemenných rostlin + hmyzu vůdčí zkamenělina nummulit (= prvok dírokonošec) pokračuje alpinské vrásnění – vznikají Alpy, Karpaty, Himaláje, Kordillery vznikají ložiska hnědého uhlí (z jehličnanů), ropy a zemního plynu