R OMÁNSKÁ A GOTICKÁ KULTURA Andrea Jandová Klára Justová

R OMÁNSKÁ KULTURA Róma = Řím (Romanos = římský) Napodobování starověkého Říma (antika, Byzanc) Od 11. Století v Itálii a poté se rozšiřovala České země – pol. 13. Stol

P ÍSEMNOSTI Ručně přepisovány v klášterech – vysoká cena Náboženské příběhy Legendy – např. Panonské legendy, legendy o Sv. Václavovi a jeho babičce Sv. Ludmile Letopisy (anály) – o přírodních pohromách, válkách, úrodě

P ÍSEMNOSTI Kroniky – popisující dějiny – např. Kosmova kronika Eposy – hrdinské zpěvy o činech rytířů – např. Píseň o Rolandovi, Tristan a Isolda

M ALÍŘSTVÍ Nástěnné a deskové malby Vyobrazení Krista v mandorle Fresky – výjevy z Bible a života světců Byly určeny prostým lidem, kteří neuměli číst

M ALÍŘSTVÍ Nejzajímavější - ve francouzském kostele St. Savin-sur-Gartempe, v Čechách – Rotudna sv. Kateřiny ve Znojmě

A RCHITEKTURA Západní, jižní a střední Evropa Východní – ovlivněna byzantským stylem Charakteristické znaky Silné zdi – úkryt a obrana Půlkruhový nelomený oblouk Křížová klenba

A RCHITEKTURA Rotundy Jednoduchá stavba kruhového půdorysu kuželovitá střecha často stavěné na místech, kde si křesťané připomínali významné události Mívaly jednu i více apsid Rotunda sv. Jiří na Řípu

K LÁŠTERY A BAZILIKY Obdelníková stavba Vnitřní prostor rozdělen sloupořadím do tří i více lodí Strop ze dřeva Původně jako tržiště Soudní budova Osvětlovala okna umístěná v horní části zdí Součástí bývaly věže

K LÁŠTERY A BAZILIKY Bazilika sv. Jiří na Pražském hradě Klášter Conques – Francie

K LÁŠTERY A BAZILIKY Kostel sv. Michala v Hildesheimu – Německo Klášter Jerpoint - Irsko

D ALŠÍ STAVBY Světské stavby Hrady – pevnost Tvořily ho hradby, hradní příkop, věže, obytný palác Sídlili v něm panovníci nebo jejich správci Dále – tvrze, radnice a mosty

H UDBA Liturgický zpěv Chvalozpěvy Hymny Později gregoriánský chorál

M ÓDA Muž - svrchní oděv tunika s rovnými rukávy, kalhoty či spíše punčochy, plátěná košile, plášť sepnutý sponou, polovysoké boty s prodlouženými špičkami

M ÓDA Žena - barevný a zářivý oděv, zakrytá celá postava, tunika, široké rukávy, bohaté zdobení lemů, plášť, sukně, několik rouch přes sebe

G OTICKÁ KULTURA Vznik – druhá polovina 12. století ve Francii. Rozšíření gotiky především do centrální a západní Evropy. Na našem území ve druhé polovině 13. století. Gotika poznamenala Evropu do 15. století, někde až do 16. století (například ve střední Evropě a v Německu) → poté se v Itálii a Francii začala prosazovat renesance.

Gotika vycházela ze stejných kořenů jako kultura románská, později se ovšem odklonila. → název „gotika“ podle germánského kmene Gótů.

Š KOLY Prvotním účelem bylo vzdělání kněží. Nově vznikaly i školy pro měšťanstvo (čtení, psaní, počítání, výuka latiny). Do nově vzniklých škol chodily děti především z vyšších vrstev. Od 20. let 13 století se začaly zakládat v Evropě univerzity mající zpravidla 4 fakulty – artistickou (filozofickou), teologickou, lékařskou a právnickou. Univerzity v Itálii, Francii, Anglii, Španělsku.

V Itálii – Padova 1222, Neapol 1224, Siena 1245

Ve Francii – Montpellier 1220, Sorbonna 1160 (jméno od r. 1257)

Typy vzdělání: Bakalář (ve 28 letech) Magistr (ve 30 letech) – mohl sám vyučovat Doktor teologie (ve 32 letech) – povýšen do šlechtického stavu.

L ITERATURA Od roku 1200 texty nejen v latině, ale i v národních jazycích. Tématika již nebyla zaměřena pouze nábožensky. Rozvoj epiky i lyriky. Dalimilova kronika (po roce 1300), kronika Zbraslavská, Husitská kronika apod. Nestorův letopis, Román o lišákovi, Skladby o Enšpíglovi.

M ALÍŘSTVÍ Hlavní náměty – legendy ze života svatých, přírodní objekty, zobrazení zátiší, krajinomalby. Typická pro gotiku je malba na sklo. Nově proniká do malířství všední život, zobrazení více osob, reálné zachycení utrpení. Deskové obrazy – na dřevěné desky malované Fresky – obrazy malované na vlhké omítky

Hlavní centra – Itálie, Francie, dnešní Nizozemí Duccio di Buoninsegna (1311) Bratři z Limburka ( )

V českých zemích došlo k velkému rozvoji malby ve 14. století → na dvoře Karla IV. působil Mistr Theodorik.

HUDBA Hudba v gotickém stylu vznikla na území Francie (12. – 14. století, u nás 15. století). Období křížových výprav do Orientu → kontakt s tamější kulturou se projevil i v hudbě. Nové nástroje byly především arabského původu. → loutny, flétny, bicí a strunné nástroje, tamburíny (daidry), housle (rybebky)

MÓDA Muži – dlouhé špičky bot, dlouhé rukávy, vyšší límce.

Ženy – šaty s rozšířenými rukávy, čepec (často do tvaru kužele, se závojem, rouškou).

A RCHITEKTURA Stavby vysoké – konstrukce opěrného systému, křížové klenby,mohutné pilíře, sloupové podpěry Mohutné chrámy, katedrály – opevnění, nedobytné hrady, mosty, tvrze. Nejvyužívanějším materiálem byl kámen. Vysoká okna s lomeným obloukem, mnoho ozdobných prvků (prohlubně, výčnělky, fiály – drobné věžičky, chrliče, rozety apod.)

Saint Chapelle Opěrný systém Notre – Dame

Fiály – katedrála sv. Barbory rozeta chrlič

Vedle maleb na stěnách interiérů se objevují také sochy ze dřeva a kamene, dále je prostor vybaven kovotepeckými či zlatnickými díly. Občas se architektura gotiky dělí na 3 období: Raná Vrcholná Pozdní

Raná gotika – doba Přemyslovců

Vrcholná gotika – doba Lucemburků

Pozdní gotika – vladislavská

S OCHAŘSTVÍ Zdobení oltářů. Používané především lipové dřevo. Sochy vázané na architekturu → nestály samostatně. V průčelí se po obou stranách tesaly sochy apoštolů. Vznikla plastika. Časté zobrazování madony s Ježíškem. Díla strnulá a nedynamická, ve tváři zachycení pocitů.

ZÁVĚR Pro gotiku je typické odlehčení. Rozmach vzdělanosti nejen v církvi. Obrácení myšlení od pozemského strádání k víře v Boha. Rozvoj měst, využití dokonalejších nástrojů. Zvednutí životní úrovně.