Základní výkony ve zdravotnictví 1 (SOL / VCA81) TÉMATA: 1a) Asepse a její zásady ve zdravotnických zařízeních 1b) Nozokomiální nákazy 1c) Bariérová péče 1d) Mytí a dezinfekce rukou 1e) Používání rukavic 1f) Manipulace se sterilním materiálem 1g) Příprava sterilní plochy k aseptickým výkonům

 definice  související pojmy (antisepse, dezinfekce, sterilizace)  základní aseptická opatření 1a) Asepse a její zásady ve zdravotnických zařízeních (ZZ)

Definice  naprostá nepřítomnost mikroorganismů a choroboplodných zárodků,  asepse dosáhneme pomocí sterilizace (aseptický = sterilní). Související pojmy Antisepse  soubor opatření a postupů,  cílem je zneškodnění původců nákaz na povrchu těla, sliznic a ve tkáních lidského těla,  antisepse je zajištěna pomocí aplikace antiseptik na povrch těla nebo do tělních dutin, do rány.

1a) Asepse a její zásady v ZZ Související pojmy Dezinfekce  ničení většiny mikroorganismů na neživých předmětech, materiálech, površích, ve vzduchu nebo ve vodě,  cílem je přerušit cestu nákazy od zdroje k vnímavému jedinci,  na rozdíl od antisepse při dezinfekci můžeme použít i relativně toxických prostředků, protože dezinfekce se neuskutečňuje na živých tkáních organismu. Sterilizace  souhrn opatření vedoucích k odstranění nebo zničení všech mikroorganismů i vyšších organismů a/nebo jejich možných forem.

1a) Asepse a její zásady v ZZ Aseptická technika  pracovní metoda s cílem zabránění šíření infekce a dosažení asepse. Základní aseptická opatření  hygienické mytí rukou a dezinfekce rukou před a po přímém kontaktu s pacientem,  používání ochranných pomůcek,  znečištěný materiál ukládat do nádob k tomu určených,  opatrná manipulace s nástroji jako prevence poranění,  zajištění sterilního prostředí při invazivních výkonech. *

1a) Asepse a její zásady v ZZ Základní aseptická opatření – pokračování  sledování povrchu kůže pacienta a jeho vitálních funkcí,  prevence dekubitů a jejich ošetřování,  izolace pacienta s infekčním onemocněním,  zabezpečení optimálního příjmu potravy a tekutin,  edukace pacienta i rodiny,  dodržování bariérové péče.

definice dělení cesty přenosu etiologie rizikové faktory prevence 1b) Nozokomiální nákazy

 jsou to nákazy vzniklé v přímé souvislosti s pobytem v nemocničním prostředí,  jsou důležitým indikátorem kvality péče,  nozokomiální infekce mohou postihnout nejen pacienty, ale i zdravotnický personál. Dělení  podle výskytu - specifické X nespecifické,  podle původu - exogenní X endogenní,  podle klinického projevu.

1b) Nozokomiální nákazy Dělení podle výskytu Nespecifické nozokomiální nákazy  infekce, které se běžně vyskytují i mimo zdravotnické zařízení a vlivem epidemiologické situace v daném regionu jsou přítomny i ve zdravotnickém zařízení (např. chřipka),  původci infekce jsou většinou dobře citlivá na ATB. Specifické nozokomiální nákazy  vznikají v nemocničním prostředí v souvislosti s diagnostickými nebo léčebnými výkony,  vyznačují se specifickým šířením, často vysokou odolností původce, odlišnými přístupy k předcházení a léčbě oproti mimonemocničním nákazám.

1b) Nozokomiální nákazy Dělení podle původu Exogenní nozokomiální nákazy  původce nákazy se nachází mimo organismus pacienta (personál, znečištěný vzduch, materiál… ). Endogenní nozokomiální nákazy  způsobeny vlastní mikrobiální flórou pacienta,  infekční původce je zanesen z kolonizovaného orgánu či slizničního povrchu do okolní tkáně nebo do jiného orgánu (např. střevní mikroorganizmy do dutiny břišní).

1b) Nozokomiální nákazy Dělení podle klinického projevu  infekce močových cest (asi 40 %),  infekce zanesená do chirurgické rány (asi 25 %),  respirační infekce – pneumonie (asi 20 %),  infekce krevního řečiště – bakteriémie (asi 10 %),  ostatní – např. gastroenteritida, sinusitida (do 10 %).

1b) Nozokomiální nákazy Cesta přenosu Přímá - je přítomen zdroj nákazy:  přímý kontakt – nejčastěji ruce personálu,  kapénková infekce. Nepřímá – zdroj není přítomen:  nespecifická vehikula – ovzduší, voda, strava, prádlo…,  specifická vehikula – operační rány, parenterální aplikace léků, katetrizace, umělá plicní ventilace atd. *

1b) Nozokomiální nákazy Etiologie:  bakterie,  viry,  houby,  parazité. bakterie Zdroj: staženo

1b) Nozokomiální nákazy Etiologie – bakteriální původci Gram pozitivní:  Staphylococcus aureus, včetně kmenů MRSA,  Streptococcus pyogenes, agalactiae, pneumoniae,  Clostridium perfringens, tetani. Gram negativní:  Escherichia coli,  Haemophilus influenzae,  Pseudomonas aeruginosa,  Enterococcus feacalis,  Klebsiella pneumoniae.

1b) Nozokomiální nákazy Etiologie – viroví původci:  adenoviry,  RS viry,  Herpetické viry, EB viry,  Coxsackie viry,  HAV, HBV, HCV,  HIV, AIDS. *

1b) Nozokomiální nákazy Etiologie – houby  Candida albicans  Aspergillus species Etiologie – paraziti  Pneumocystis carinii  Giardia lamblia

1b) Nozokomiální nákazy Rizikové faktory  věk (novorozenci, starší osoby),  základní onemocnění (DM, nemoci jater a ledvin, onkologické… ),  stav výživy (podvýživa, obezita, alkohol, kouření, drogy… ),  diagnostické a terapeutické výkony (i. v. vstupy, katetrizace moč. měchýře, operační drény, tracheostomie… ),  trauma (úrazy, popáleniny, dekubity… ),  specifická léčba (cytostatika, ATB, kortikoidy… ),  délka hospitalizace.

1b) Nozokomiální nákazy Prevence  mytí a dezinfekce rukou,  používání ochranných pomůcek,  dodržování zásad při manipulaci s prádlem,  dekontaminace biologického materiálu,  hygienická manipulace se stravou,  individualizace pomůcek,  izolace infekčních pacientů, nebo těch kteří jsou infekcí ohroženi,  zabránění vzniku infekčních aerosolů vhodnými ošetřovacími a úklidovými postupy,  úklid a dezinfekce prostředí.

definice základní pravidla 1c) Bariérová péče

 režimová opatření a postupy, kterými bráníme přenosu patogenních mikroorganismů mezi pacienty nebo na personál. Základní pravidla bariérové péče:  hygienické mytí rukou a dezinfekce rukou,  používání ochranných pomůcek,  čistota (osobní, prostředí, pacienta),  malý počet pacientů na pokoji,  používání individuálních pomůcek pro pacienty.

1c) Bariérová péče Základní pravidla bariérové péče  dekontaminace biologického materiálu, použitých pomůcek, nástrojů, zdravotnického materiálu…,  dodržování aseptických postupů při převazech,  dodržování zásad při manipulaci s prádlem (čistým i použitým),  hygienická manipulace se stravou,  izolace infekčního pacienta nebo naopak pacienta, který je infekcí významně ohrožen,  edukace pacientů i rodiny.

definice postup chirurgická dezinfekce rukou hygienická dezinfekce rukou 1d) Mytí a dezinfekce rukou

Mytí rukou  mechanické odstranění nečistoty a částečně i přechodné mikroflóry z pokožky rukou. Provedení  při viditelném znečištění,  po použití toalety,  před a po jídle. Ve všech ostatních klinických situacích můžeme použít hygienickou dezinfekci rukou. *

1d) Mytí a dezinfekce rukou Mytí rukou Postup:  ruce zvlhčit vodou,  nanést mycí přípravek a dobře rozetřít na rukou,  s malým množstvím vody napěnit,  vlastní mytí 30 vteřin,  dobře opláchnout tekoucí pitnou vodou,  do sucha utřít ručníkem pro jedno použití.

1d) Mytí a dezinfekce rukou Technika mytí rukou Zdroj: staženo

1d) Mytí a dezinfekce rukou Mytí rukou před chirurgickou dezinfekcí rukou  mechanické odstranění nečistoty a částečně i přechodné mikroflóry z pokožky rukou a předloktí před chirurgickou dezinfekcí. Provedení  před zahájením operačního programu. Postup  je shodný s postupem mytí rukou po dobu 1 minuty, rozšířený o mechanické mytí předloktí,  v případě viditelného znečištění s použitím kartáčku na okolí nehtů, nehtové rýhy a špičky prstů.

1d) Mytí a dezinfekce rukou Chirurgická dezinfekce rukou (CHDR)  redukce množství přechodné i trvalé mikroflóry na pokožce rukou a předloktí. Provedení  před zahájením operačního programu,  mezi jednotlivými operacemi,  při porušení celistvosti nebo výměně rukavic během operace.

1d) Mytí a dezinfekce rukou Chirurgická dezinfekce rukou (CHDR) Postup  vtírání alkoholového dezinfekčního prostředku v množství cca 10 ml po dobu 3-5 minut do suché pokožky rukou a předloktí:  směrem od špiček prstů k loktům,  od špiček prstů do poloviny předloktí,  od špiček prstů po zápěstí,  vtíráme až do úplného zaschnutí,  ruce musí být vlhké po celou dobu expozice,  ruce se neoplachují ani neutírají. *

1d) Mytí a dezinfekce rukou Hygienická dezinfekce rukou (HDR)  odstranění nečistoty a snížení množství přechodné mikroflóry na pokožce rukou mycími přípravky s dezinfekční přísadou. Provedení  před a po kontaktu s pacientem,  jako součást bariérové ošetřovatelské techniky,  po sejmutí rukavic,  po kontaktu s povrchy a předměty v bezprostřední blízkosti pacienta,  při ošetřování kontaminované části těla a přechodu na jinou část těla,  po náhodné kontaminaci rukou biologickým materiálem.

1d) Mytí a dezinfekce rukou Hygienická dezinfekce rukou (HDR) Postup  vtírání alkoholového dezinfekčního prostředku v množství cca 3 ml po dobu sekund do suché pokožky rukou až do úplného zaschnutí,  ruce se neoplachují ani neotírají,  technika shodná jako při mytí rukou.

1d) Mytí a dezinfekce rukou Zdroj: / staženo Kdy si dezinfikovat ruce

1d) Mytí a dezinfekce rukou Nejčastěji opomíjená místa při mytí rukou Zdroj: staženo

zásady používání jednorázových rukavic použití sterilních rukavic technika navlékání 1e) Používání rukavic

Použití jednorázových rukavic - rukavice jsou ochranná pracovní pomůcka, která:  zajišťuje mechanickou bariéru,  ↓ riziko přenosu infekce zdravotnickým personálem na pacienty a z pacientů na zdravotnický personál,  ↓ riziko kontaminace rukou zdrav. personálu biologickým materiálem. Zásady používání jednorázových rukavic:  před navléknutím rukavic provedeme hygienickou dezinfekci rukou,  rukavice navlékáme až po zaschnutí dezinfekčního přípravku, *

1e) Používání rukavic Zásady používání jednorázových rukavic – pokračování:  rukavice používáme vždy, hrozí-li potencionální riziko kontaminace biologickým materiálem,  rukavice nenahrazují hygienu rukou,  čistý pár rukavic pro každého pacienta,  výměna rukavic při jejich kontaminaci i při péči o jednoho pacienta (např. po hygienické péči před provedením převazů... ),  rukavice svlékat ihned po činnosti, pro kterou byly použity,  nepoužívat poškozené rukavice,  použité rukavice likvidovat jako infekční materiál,  neposkytují kompletní ochranu proti kontaminaci, po použití je nutná hygienická dezinfekce nebo mytí rukou.

1e) Používání rukavic Použití sterilních rukavic Indikace:  chirurgické výkony,  invazivní radiologické výkony,  zajišťování centrálních cévních vstupů,  výkony týkající se dutin (s výjimkou přirozeně nesterilních tělních dutin), např. katetrizace močového měchýře,  příprava parenterální výživy a chemoterapeutických přípravků,  sterilní převazy,  příprava sterilní plochy. *

1e) Používání rukavic Technika navlékání sterilních rukavic Zdroj: staženo

způsoby manipulace se sterilním materiálem zásady manipulace se sterilním materiálem 1f) Manipulace se sterilním materiálem

Rozeznáváme 2 způsoby manipulace se sterilním materiálem: 1.Podávkový způsob – chirurgické nástroje jsou uloženy ve sterilních kazetách, vytahují se pomocí podávkových kleští, 2.Bezpodávkový způsob – chirurgické nástroje nebo materiál jsou jednotlivě zabaleny.

1f) Manipulace se sterilním materiálem Zásady:  k manipulaci se sterilním materiálem přistupujeme po hygienickém mytí rukou nebo dezinfekci rukou a v čistém pracovním oděvu,  sterilní materiál vyjímáme z bubnu nebo obalu těsně před jeho použitím,  podávky z toulce vytahujeme středem, nesmíme se dotknout toulce,  nástroje podáváme úchopovou částí,  tampon držíme v podávkových kleštích za okraj,  do kazety nesmíme nikdy sáhnout rukou,  sterilní podávky držíme nad úrovní pasu,  sterilní materiál přidáváme do sterilního pole z výšky cm,

1f) Manipulace se sterilním materiálem Zásady – pokračování:  víko kazety odkládáme vnější částí na podložku a co nejrychleji opět uzavíráme,  štětičky namáčíme do sterilního roztoku jen jednou,  sterilní materiál, který vyjmeme z bubnu nebo obalu, nesmíme vrátit zpět ani pokud nebyl použit.

indikace k přípravě sterilního stolku základní pomůcky postup při přípravě sterilního stolku 1g) Příprava sterilní plochy k aseptickým výkonům

Indikace k přípravě sterilního stolku:  zavedení cévních vstupů (centrální žilní katetr, arteriální katetr),  tracheostomie,  hrudní drenáž,  malé chirurgické výkony,  rozsáhlejší převazy ran,  operační výkony atd. 1g) Příprava sterilní plochy k aseptickým výkonům

Základní pomůcky:  sterilní rouška + čepice,  sterilní rukavice,  sterilní plášť,  základní chirurgické nástroje (pinzeta, jehelec, nůžky),  sterilní čtverce a tampony,  2 stříkačky (10 ml),  jehla a šití,  miska na fyziologický roztok. Ostatní pomůcky dle typu výkonu. 1g) Příprava sterilní plochy k aseptickým výkonům

Zdroj: foto autora

Postup:  kontrola celistvosti stolku a je-li to možné nastavení výšky pracovní plochy,  stolek mechanicky očistíme a provedeme jeho dezinfekci,  na stolek pokládáme sterilní roušku odzadu dopředu,  na prostřený stolek pokládáme potřebné pomůcky z výšky cm,  2,5 cm od okraje roušky jsou považovány za nesterilní,  pokud potřebujeme vozík posunout, dotýkáme se pouze spodní části,  je-li potřeba (k výkonu nedojde ihned), připravený stolek překryjeme sterilní rouškou, kterou pokládáme zepředu dozadu. 1g) Příprava sterilní plochy k aseptickým výkonům

 Co je to bariérová péče?  Popište / předveďte techniku mytí rukou.  Jaké je základní vybavení sterilního stolku?  Jaký je rozdíl mezi přímým a nepřímým přenosem nozokomiální nákazy?  Kdy provádíme hygienickou dezinfekci rukou?  Co je asepse?  Vyjmenujte alespoň 5 zásad používání jednorázových rukavic.  Co jsou nozokomiální nákazy?  Vyjmenujte zásady bariérové péče.  Jaké způsoby dezinfekce a sterilizace používáte v domácnosti?  Kolik vody a kolik koncentrátu použijete pro přípravu 5 litrů 2% roztoku, jestliže je koncentrát 100%? Kontrolní otázky:

 KAPOUNOVÁ, Gabriela. Ošetřovatelství v intenzivní péči. Vyd. 1. Praha: Grada, 2007, 350 s., [16] s. barev. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN  KELNAROVÁ, Jarmila. Ošetřovatelství pro střední zdravotnické školy - 2. ročník. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2009, 228 s. ISBN  ROŠKOVÁ, Phdr. Silvia. Význam dezinfekce a sterilizace. Sestra [online] [cit ]. Dostupné z:  ROZSYPALOVÁ, Marie, Alena ŠAFRÁNKOVÁ a Renata VYTEJČKOVÁ. Ošetřovatelství I: pro 1. ročník středních zdravotnických škol. 2., aktualiz. vyd. Praha: Informatorium, 2009, 273 s. ISBN  VÍT, Mudr. Michael. Metodický návod na mytí rukou MZ. [online] vyd. [cit ]. Dostupné z:  VOKURKA, Martin a Jan HUGO. Velký lékařský slovník: Martin Vokurka, Jan Hugo a kolektiv. 9., aktualiz. vyd. Praha: Maxdorf, 2009, 1147, [12] s. ISBN  VYTEJČKOVÁ, Renata. Ošetřovatelské postupy v péči o nemocné II: speciální část. 1. vyd. Praha: Grada, 2013, 272 s., xvi s. obr. příl. Sestra (Grada). ISBN  ZOUHAROVÁ, Klára. Bariérová péče, zásady aseptického chování a postupů. [online] [cit ]. Dostupné z:  ZOUHAROVÁ, Klára. Nozokomiální nákazy. [online] [cit ]. Dostupné z:  OBRÁZKY * (není-li uvedeno jinak): pinterest.com, google.com (klíčová slova „operation“, „ok“, „guestion…“) Bibliografické citace zdrojů: