P OHYBY ROSTLIN, JEJICH VÝVOJ A RŮST Karolína Kleinová Oktáva 2015/16 Cvičení z biologie

P ASIVNÍ POHYBY výsledkem působení sil mimo rostlinu, pohyb semen a plodů anemochorie – pohyb s využitím větru hydrochorie – pohyb s využitím vody zoochorie – pohyb pomocí zvířat epizoochorie – rozšíření rostlin přichycením na živočicha endozoochorie – roznos průchodem zažívacím traktem živočicha myrmekochorie – rozšiřování mravenci ornitochorie – roznos ptáky antropochorie – pohyb pomocí člověka

P ŘÍKLADY PASIVNÍHO POHYBU Anemochorie Epizoochorie Myrmekochorie

A KTIVNÍ POHYBY 1. Fyzikální pohyby – hýbají se živé i neživé části rostliny Hygroskopické – bobtnání, šišky Kohézní – výtrusnice kapradin Explozivní – netýkavka

2. V ITÁLNÍ POHYBY Lokomace = taxe – pohyb z místa na místo V buňce - pohyb cytoplazmy, buněčného jádra, plastidů Celých buněk a kolonií – sinice, řasy, hlenky, zoospory fototaxe – pohyb za světlem (sinice) chemotaxe – k chemickému podnětu či od něj aerotaxe – za kyslíkem (bakterie) termotaxe – za vyšší teplotou hydrotaxe – za vodou (hlenky) geotaxe – proti směru gravitace (řasy k hladině vody) Pozitivní – pochyb k podnětu Negativní – pohyb od podnětu

2. V ITÁLNÍ POHYBY Ohyby – pohyb pouze části rostliny Samovolné (vnitřní podnět) Nutační – nevratné Variační – vratné

Odvetné (vnější podnět) Orientované (Tropismy – záleží na směru podnětu)  fototropismy (slunečnice)  aerotorpismus – reakce na kyslík  chemotropismus - na chemické látky v prostředí  tigmotropismus - dotyk  termotropismus – reakce na změnu teploty  hydrotropismus – působící vlhkost Neorientované (Nastie – mění se intenzita podnětu)  Fotonastie - intenzita světla (rozevírání květů)  termonastie - změna teploty(rozevírání tulipánů)  tigmonastie - reakce na dotyk  chemonastie – reakce na styk s chemikálií  seismonastie – mechanickým otřesem  nyktinastie = spánkové pohyby

R ŮST ROSTLIN Kvantitativní nevratná změna Tři fáze: Zárodečná fáze (= embryonální) malé tenkostěnné buňky, které se stále dělí, hodně cytoplazmy, velké jádro Prodlužovací fáze (= elongační) Probíhá zvětšování objemu buněk Rozlišovací fáze (= diferenciační) Buňky se tvarově odlišují a specializují podle funkce – vznik trvalých pletiv probíhá současně se zárodečnou a prodlužovací fází

R ŮST ROSTLIN Vnější faktory růstu světlo: nutné pro tvorbu asimilátů při fotosyntéze etiolizace (= žloutnutí rostlin při nedostatku světla) teplo: minimum (začíná růst) × optimum (nejvyšší intenzita růstu) × maximum (růst ustává) kyslík: dýchání voda: nezbytná v embryonální a v prodlužovací fázi živiny: optimální množství znečištění prostředí a UV paprsky růst zpomalují

R ŮST ROSTLIN Vnitřní faktory Stimulátory (Povzbuzení činnosti) Auxiny Tvoří se ve vrcholech stonku Ve vysoké koncentraci může brzdit růst např. postranních pupenů Cytokininy Hlavně v kořenových špičkách Urychlují dělení buněk Gibereliny Zrychlují dělení buněk Přerušují období klidu u semen, hlíz a cibulí

Inhibitory Kyselina abscisová Hlavně v plně vyvinutých listech a plodech Zpomaluje růstové procesy, navozuje u rostlin odpočinek Etylen Plynný hormon, který vzniká rozkladem chem. látek Omezuje růst kořenů, prodlužování Urychluje dozrávání plodů

R ŮST R OSTLIN Periodicita růstu Pravidelně se opakuje denní: den (pomalejší růst) × noc (vyšší produkce auxinů > rychlejší růst) roční: změny vnějšího prostředí (teplota,...) – období klidu × období vegetace

R ŮST ROSTLIN Růstová korelace Korelace = vzájemná souvislost/závislost Apikální dominance Nadvláda vrcholového pupenu, který brání růstu postranních (spících) pupenů Regenerace Fyziologická = přirozená obnova (obnova listů, sítkovic,...) Patologická = uplatňuje se při poškození rostliny (vznik závalu při uříznutí větve,...)

V ÝVOJ ROSTLIN Kvalitativní změna 1. embryonální fáze (od zygoty k dozrání semene) 2. vegetativní fáze (od klíčení semene; vznik vegetativních orgánů; pouze vegetativní rozmnožování) 3. dospělost (vznik reprodukčních orgánů; vegetativní i pohlavní rozmnožování) 4. stárnutí (převaha katabolických procesů); rostlina se nemnoží; končí odumřením rostliny)

V ÝVOJ ROSTLIN Rozdělení rostlin podle délky životního cyklu Jednoleté rostliny - v jednom roce vyklíčí, plodí a odumírají Efeméry - vývoj trvá několik týdnů Letničky - celý cyklus proběhne od jara do podzimu Ozimy - naseje se na podzim, vyklíčí, přezimuje, kvete, sklizeň Dvouleté rostliny - první rok vytvoří vegetativní orgány, přezimují a ve druhém roce plodí a odumírají Vytrvalé rostliny Jednou plodící - několik let vytvářejí vegetativní orgány, potom jednou vykvetou, plodí a odumřou Opakovaně plodící trvalky (pereny) - plodí většinou už v prvním roce, nepříznivé období přečkávají pomocí oddenků, hlíz, cibulí dřeviny – žijí většinou déle než trvalky, plodí až po několika letech