obratlovci obojživelníci
Příští hodinu referát PLAZI LESA
obratlovci
BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ? Čím se zásadně liší OBRATLOVCI a BEZOBRATLÍ ŽIVOČICHOVÉ?
Čím dýchají živočichové žijící ve vodě? x žijící na souši?
suchozemští živočichové vodní živočichové žábry suchozemští živočichové PLÍCE
OBOJŽIVELNÍCI V BLÍZKOSTI VOD – LESNÍ POTŮČKY A TŮŇKY
OBOJŽIVELNÍCI žáby mloci Bez ocasu S ocasem žáby mloci skokan ropucha mlok čolek
ŽÁBY
ZBARVENÍ KRYCÍ VÝSTRAŽNÉ SPLÝVAJÍ SVÝM ZBARVENÍM S OKOLÍM, OCHRANA PŘED NAPADENÍM ŽIVOČICH BÝVÁ JEDOVATÝ, VARUJE NEPŘÁTELE, ŽE JE NEBEZPEČNÝ
Čím se obojživelníci živí?? HMYZEM MĚKKÝŠI ŽÍŽALAMI PAVOUKY DROBNÝMI HLODAVCI
PULEC VE VODĚ, DÝCHÁ ŽÁBRAMI
V DOBĚ ROZMNOŽOVÁNÍ SE OBOJŽIVELNÍCI STĚHUJÍ K VODĚ, ČASTO PŘI TOM MUSÍ PŘEJÍT PŘES SILNICE A DÁLNICE, KDE ZAHYNOU POD KOLY AUT.
Jak tráví obojživelníci zimu?
KŮŽE OBOJŽIVELNÍKŮ JE TENKÁ A HLADKÁ (BEZ KOŽNÍCH VÝRŮSTKŮ) OBSAHUJE MNOŽSTVÍ SLIZOVÝCH ŽLÁZ, KTERÉ JI NEUSTÁLE ZVLHČUJÍ PŘES ZVLHČENOU KŮŽI SNÁZE PRONIKÁ KYSLÍK (KOŽNÍ DÝCHÁNÍ), ALE TAKÉ NEČISTOTY Z PROSTŘEDÍ NĚKTEŘÍ MAJÍ V KŮŽI JEDOVÉ ŽLÁZY NĚKTEŘÍ JSOU SCHOPNI ZMĚNIT SVOU BARVU
Proč jsou obojživelníci v ČR chránění zákonem?
Ze všech tříd obratlovců je nejvíce ohrožených druhů mezi obojživelníky. Rychlost vymírání obojživelníků je mnohem rychlejší (až 200x) než u jiných zvířat. Obojživelníci mají propustnou kůži a žijí ve vodním i suchozemském prostředí. Z obou prostředí tak přestupují škodliviny do jejich těl. Na zkáze se podle vědců podílí také predátoři, problémy s rozmnožováním, choroby, ale také stres vyvolaný lidmi a jejich působením: ničení přirozeného prostředí, znečištění životního prostředí, rozšíření druhů, které v přírodě nejsou původní, globální oteplování a zvýšené dávky UV záření.
ZÁSTUPCI OBOJŽIVELNÍKŮ a) žáby
Skokan hnědý
skáče až do vzdálenosti 1 m
vajíčka skokana se zárodky pulci skokana hnědého pulec
Ropucha obecná
samec ropuchy samice ropuchy
samec samice páření ropuchy obecné
přední noha ropuchy zadní noha ropuchy
Vajíčka ropuchy Pulci ropuchy obecné
Pulci ropuchy obecné
Obranná reakce ropuchy
silně ohrožený druh Rosnička zelená
Dospělá rosnička měří 3 – 5 cm. mládě Dospělá rosnička měří 3 – 5 cm. mlá
ZÁSTUPCI OBOJŽIVELNÍKŮ a) ocasatí
silně ohrožený druh Mlok skvrnitý
20 cm
Pulec mloka co je to??? VNĚJŠÍ ŽÁBRY
samec Čolek obecný 6 - 10 cm 6 cm samice
Pulci čolka
samec KDO JE KDO??? samice
OBRATLOVCI LESA – obojživelníci Obratlovci – mají vnitřní kostru s páteří z obratlů Obojživelníci v lese žáby (bez ocasu) a mloci (ocas) žáby: skokan hnědý - skáče, ropucha obecná - leze, má jedové žlázy, rosnička zelená - na keřích mloci: mlok skvrnitý, čolek obecný zbarvení - ochranné (skokan) nebo výstražné (mlok) - má jedové žlázy v kůži vývoj - přes larvu = pulec - ve vodě, dýchá žábrami dospělec - na souši, dýchá plícemi a kůží – tenká, slizká rozmnožují se ve vodě potrava: hmyz, pavouci, plži udržují biologickou rovnováhu citliví na čistotu prostředí, V ČR - chránění zákonem
Opakování: 1. Vysvětli rozdíl mezi obratlovci a bezobratlými živočichy a uveď příklady 5 živočichů z každé skupiny. 2. Vysvětli, proč dostali obojživelníci své jméno popiš vývin obojživelníků; vysvětli hlavní rozdíl mezi larvou a dospělcem (životní prostředí + dýchání). 3. Na jaké dvě velké skupiny dělíme zástupce obojživelníků a podle čeho se takto dělí? Uveď dva zástupce z každé skupiny. 4. Jak se přizpůsobili obojživelníci svým vzhledem životnímu prostředí? Na co lze u některých podle jejich vzhledu usuzovat? 5. Čím se obojživelníci živí? Jak tráví zimu? Jsou pro přírodu ( pro člověka ) něčím užiteční nebo naopak?