Základní škola a Mateřská škola, Liberec, Barvířská 38/6, příspěvková organizace Název : VY_32_inovace_19 Fyzika - vady oka Autor: Jana Pěničková Období: Únor 2013 Věková skupina: 8. ročník Tematická oblast: Fyzika - optika Anotace: Základní pojmy z optiky

Vady oka Znesnadňují člověku vidění Zdroje: – dědičné – přílišné namáhání oka – poškození oka – nemoci oka

Typy očních vad refrakční (dioptrické ) vady – krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus, presbyopie, … onemocnění čočky – ektopie, rozštěp, sférofakie, mikrofakie, stařecká vetchozrakost, šedý zákal,... další vady – šilhání, strabismus, barvoslepost, …

Akomodace oka Rozsah vzdáleností, na které se může oko akomodovat, je určena dvěma body: vzdálený bod oka - největší vzdálenost, při které se pozorovaný předmět zobrazí ostře. Pro zdravé oko se nachází v nekonečnu. Jeho poloha se může s rostoucím věkem měnit. blízký bod oka - nejmenší vzdálenost pozorovaného předmětu, při níž se daný předmět zobrazí ostře a oko se přitom minimálně namáhá. Pro zdravé oko je tato vzdálenost maximálně 25 cm. Poloha blízkého bodu se s rostoucím věkem člověka mění tak, že blízký bod se posouvá dál od oka. S rostoucím věkem se totiž mění optická mohutnost oka, schopnost akomodace, složení a množství bílkovin v oku, …

Krátkozrakost (myopie) Vzdálený bod je v konečné vzdálenosti a blízký bod je posunutý blíže k oku. Krátkozraký člověk tedy vidí špatně na dálku. Nejčastější příčinou je „dlouhé oko“. Obraz předmětu vzniká před sítnicí díky příliš velké optické mohutnosti oční čočky vzhledem k rozměrům oka. Korekcí je tedy třeba snížit optickou mohutnost celé soustavy (oko + další čočka), proto se používají rozptylky.

Dalekozrakost (hyperopie) Vzdálený bod je v nekonečnu a blízký bod ve větší vzdálenosti od oka než u zdravého oka. Dalekozraký člověk tedy vidí špatně blízké předměty. Nejčastější příčinou je „krátké oko“. Obraz předmětu vzniká za sítnicí díky tomu, že optická mohutnost oční čočky je příliš malá vzhledem k rozměrům oka. Proto se jako korekce používají spojky.

Astigmatismus Vada způsobená nepravidelným zakřivením oční rohovky nebo (ne tak často) oční čočky. Toto zakřivení způsobuje, že světelné paprsky dopadají na sítnici pod různým úhlem. Vidění je pak nejen neostré, nýbrž i deformované. Část obrazu se totiž zobrazí před sítnici, část obrazu za sítnici. Astigmatismus vzniká většinou již v dětství, velký význam u této vady má dědičnost. Ke korekci astigmatismu se používají speciálně vybroušené čočky: tzv. cylindrické či torické.

Šedý zákal (katarakta) Ztráta průhlednosti (transparence) čočky jako celku nebo jejích jednotlivých vrstev. Nejrozšířenější a tedy nejznámější je stařecká katarakta jako věkem podmíněné onemocnění. Další získanou formou šedého zákalu je traumatická katarakta. Vzniká buď kontúzí (stlačením oka) nebo postižením integrity pouzdra čočka (kapsuly). Vliv na tvorbu katarakty mají mnohá onemocnění žláz s vnitřní sekrecí - diabetická katarakta a další. Stejně jako člověk kataraktou onemocní i jiní savci - pes, kočka, kůň, slon atd. Léčba katarakty je pouze chirurgická, konzervativní metody pomocí kapek nebo jiných doplňků stravy nebyly úspěšné.

Stařecká vetchozrakost (presbyopia) Věkem podmíněná získaná ztráta elasticity čočky a s tím spojená ztráta akomodace. Presbyopické oko nedokáže zvětšit předozadní rozměr čočky a zaměřit se na blízké předměty (blíže než 6 m před okem). Jedná se o celý komplex dějů: tvrdnutí jádra vlivem ukládání endogenních pigmentů, zvětšování zevního průměru i předozadního rozměru vlivem přirůstání čočky. Lze ji do jisté míry a doby léčit okohybným cvičením, dříve či později vyžaduje brýle do blízka či kontaktní čočku popřípadě laserový nebo chirurgický výkon s implantací multifokální (bifokální) umělé nitrooční čočky. Většina chirurgů chirurgické výkony indikuje až při počínající kataraktě.

Šilhání (strabismus) oči nehledí rovnoběžně a jedno se odchyluje od běžného směru

Barvoslepost (daltonismus) Barvoslepost má několik typů podle toho, jakou barvu člověk nevnímá. Zřídka se vyskytuje barvoslepost na všechny barvy (černobílé vidění). Nejčastějším případem je neschopnost rozlišit červenou a zelenou barvu, méně častá je barvoslepost na žlutou a modrou. Barvoslepost se dá odhalit pomocí speciálních tabulek.

Zdroje n_and_ball_with_myopia.jpg n_and_ball_normal_vision_color.jpg