Bílkoviny. Obsah Význam a vlastnosti bílkovin Složení bílkovin – aminokyseliny Struktura bílkovin Přehled bílkovin - fibrilární a globulární bílkoviny.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Aminokyseliny.
Advertisements

Digitální učební materiál
BÍLKOVINY (ROZDĚLENÍ)
Aminokyseliny.
BÍLKOVINY IV Rozdělení bílkovin
PROTEINY - přítomny ve všech buňkách - podíl proteinů až 80%
VY_32_INOVACE_G Otázky na bílkoviny
Bílkoviny.
VY_32_INOVACE_05_PVP_243_Hol
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: III/2VY_32_inovace_199.
Organické a anorganické sloučeniny lidského těla
aminokyseliny a proteiny
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Chemická stavba buněk Září 2009.
Peptidy.
Biologie buňky chemické složení.
Struktura a vlastnosti bílkovin.
BÍLKOVINY (STRUKTURA)
Zpracoval Martin Zeman 5.C
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám
VY_32_INOVACE_CHK MK Výukový materiál v rámci projektu OPVK 1.5 Peníze středním školám Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Rozvoj.
Bílkoviny - proteiny.
PaedDr. Ivana Töpferová
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_09.
Aminokyseliny.
Bílkoviny a nukleové kyseliny
Chemická stavba bílkovin
Sloučeniny v organismech
BÍLKOVINY I Aminokyseliny
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_KUB_08.
GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271 Autor Mgr. Eva Vojířová Číslo materiálu 4_2_CH_13 Datum vytvoření Druh učebního materiálu prezentace Ročník 4.ročník.
BÍLKOVINY.
31.1 Aminokyseliny, bílkoviny
úlohy proteinů Proteiny (bílkoviny) stavební katalytická
BÍLKOVINY Proteiny.
Bílkoviny a jejich metabolismus. Charakteristika Makromolekulární látky biopolymery Makromolekulární látky biopolymery Stavební jednotkou jsou  - AMK:
Aminokyseliny substituční deriváty karboxylových kyselin
Přírodní látky Bílkoviny = Proteiny –přírodní látky složené ze 100 – 2000 molekul aminokyselin (AK) → makromolekuly –obsah – C, H, N, O, S, P –vazby mezi.
Příjemce podpory – škola: Hotelová škola, Obchodní akademie a Střední průmyslová škola Teplice, Benešovo náměstí 1, p.o. Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/
Pokuste se o definici proteinů svými vlastními slovy: Bílkoviny jsou organické, polymerní, makromolekulární látky, jejichž základními stavebními jednotkami.
(aminokyseliny, peptidy…)
SOŠO a SOUŘ v Moravském Krumlově
Elektronické učební materiály – II. stupeň Chemie 9 Autor: Mgr. Radek Martinák Bílkoviny.
BÍLKOVINY ( PROTEINY ) biomakromolekulární látky.
Katabolismus bílkovin
Bílkoviny – AK - procvičení. Pojmenuj Nakresli vzorce lys phe glu val gly ile.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Lydie Klementová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Bílkoviny-Proteiny Přírodovědný seminář – chemie 9. ročník Základní škola Benešov, Jiráskova 888 Ing. Bc. Jitka Moosová.
PROTEINY Řec. „proteios“=prvořadý Sloučeniny polypeptidového charakteru, které se nalézají ve tkáních všech živých organizmů syntéza: Rostliny + některé.
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Alexandra Hoňková. Slezské gymnázium, Opava, příspěvková organizace. Vzdělávací materiál.
BÍLKOVINY. DEFINICE Odborně proteiny, z řeckého PROTEIN=PRVNÍ. Jsou to přírodní makromolekulární látky vznikající z aminokyselin. Obsahují vázané atomy.
Název školy: Základní škola Městec Králové Autor: Ing. Hana Zmrhalová Název: VY_32_INOVACE_18 CH 9 Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Téma: PŘÍRODNÍ.
Aminokyseliny Proteiny upraveno v rámci projektu OPPA Tento projekt je financován z prostředků Evropského sociálního fondu a rozpočtu hl. města Prahy v.
Název školy:Gymnázium, Chomutov, Mostecká 3000, příspěvková organizace Autor: Datum tvorby: Mgr. Daniela Čapounová Název:VY_32_INOVACE_06C_16_Charakteristika.
1 PROTEINY © Biochemický ústav LF MU (H.P.)
Bílkoviny - aminokyseliny. Složení bílkovin -aminokyseliny – stavební kameny bílkovin Známo asi 300 druhů Proteinogenních 20, jsou řady L–α –AK Pozn.
Z LEPŠOVÁNÍ PODMÍNEK PRO VÝUKU TECHNICKÝCH OBORŮ A ŘEMESEL Š VEHLOVY STŘEDNÍ ŠKOLY POLYTECHNICKÉ P ROSTĚJOV REGISTRAČNÍ ČÍSLO CZ.1.07/1.1.26/
Proteiny Bílkoviny. Bílkoviny jsou makromolekulární přírodní látky složené ze sta a více molekul aminokyselin. Při tvorbě bílkovin se aminokyseliny peptidickou.
PROTEINY-BÍLKOVINY LUCIE VÁŇOVÁ. ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ JEDNOTKA.
Název školy: Základní škola Karla Klíče Hostinné
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Výukový materiál VY_52_INOVACE_25_ Bílkoviny-vlastnosti
α- aminokyseliny a bílkoviny
Lékařská chemie Aminokyseliny Peptidy, proteiny Primární, sekundární, terciární a kvartérní struktura proteinů.
Chemická struktura aminokyselin
Bílkoviny (proteiny).
C5720 Biochemie 03- Fibrilární bílkovin Petr Zbořil 9/17/2018.
Bílkoviny.
BÍLKOVINY=PROTEINY.
Bílkoviny = Proteiny Přírodní látky
Transkript prezentace:

Bílkoviny

Obsah Význam a vlastnosti bílkovin Složení bílkovin – aminokyseliny Struktura bílkovin Přehled bílkovin - fibrilární a globulární bílkoviny Složené bílkoviny

Význam bílkovin Charles Darwin: Život je způsob existence bílkovin Funkce stavební, krycí, podpůrná Transportní Speciální – imunoglobuliny - obranná, hormony – regulační, enzymy - biokatalyzátory

Bílkoviny - vlastnosti Prvkové složení: 50% C, 24% O, 18% N, 6% H, S a jiné prvky Velká relativní molekulová hmotnost, velké molekuly 5 – 100nm – sloučeniny s koloidními vlastnostmi Základní stavebními jednotkami jsou AK

Pro heterotrofní organismus jsou bílkoviny zdrojem dusíku a tedy zdrojem pro výrobu všech dusíkatých látek V organismu neexistuje skladiště bílkovin. Bílkoviny se neustále odbourávají a tvoří. Biologický poločas bílkovin je různý - od několika minut – např. insulin až po desítky dnů ( savčí svalové bílkoviny 180 dní) Průměr – 80 dní 51 AK insulin

Složení bílkovin aminokyseliny – stavební kameny bílkovin Známo asi 300 druhů Proteinogenních 20, jsou řady L–α –AK Třídění: neutrální, zásadité, kyselé

Optické izomery AK α-aminokyseliny, které obsahují opticky aktivní uhlík jsou opticky aktivní D-, L- řada se odvozuje od uspořádání D- a L- serinu L-serin D-serin Proteinogenní jsou řady L-

Aminokyseliny  Další charakteristické funkční skupiny některých AK:  -SH, OH, -CO-NH 2, -NH-C=NH guanidylová sk. NH 2 Názvosloví: třípísmenkové zkratky systematické triviální Esenciální AK – nutný přísun v potravě – organismus si je nedokáže syntetizovat. Pro člověka jsou esenciální větvené AK: Val, Leu, Ile, aromatické: Phe, Trp a dáleThr, Met,Lys. V dětství: Arg, His. Podmíněně esenciální Tyr, Cys.

Vznik peptidů, peptidická vazba N-konec peptiduC- konec peptidu Dipeptid Do 100 AK – polypeptid, nad 100 AK- bílkovina

Struktura bílkovin 4 typy: primární, sekundární, terciární, kvartérní  1. Primární struktura bílkovin -je dána posloupností AK v řetězci - podmiňuje vlastnosti bílkovin a jejich funkci dojde-li k záměně AK v řetězci – choroby molekulární ( srpkovitá anemie). Pořadí AK v řetězci je zakódováno ve struktuře DNA.  2. Sekundární struktura bílkovin - geometrické uspořádání polypeptidického řetězce, umožňují ji vodíkové vazby mezi C=O a N-H peptidických řetězců šroubovice α-helix –pravotočivá –na jeden závit asi 3,7 AK zbytků (sruktura α) skládaný list – struktura β srpkovitá anemie

Primární struktura bílkovin

Sekundární struktura

Terciární struktura  Udává uspořádání α –helixu a skládaného listu do prostoru  Fibrilární – tvar vlákna  Globulární – tvar klubka  Je umožněna vodíkovými vazbami, disulfidickými můstky, Van der Waalsovými silami  Jestliže vazby mezi skupinami téhož řetězce - klubko  Jestliže vazby mezi různými řetězci - tvar vlákna  Terciární struktura se může měnit vlivem vnějších podmínek : vysoké teploty, kyseliny, zásady, ionty těžkých kovů – ireverzibilní změna konformace molekuly – ztráta biologické aktivity – denaturace bílkoviny.

Kvartérní struktura struktura – skládá se z podjednotek několika peptidických řetězců, podílejí se na ní nekovalentní síly

Přehled bílkovin - rozdělení Podle tvaru bílkoviny: fibrilární, globulární Podle rozpustnosti: albuminy, globuliny, aj. Podle nebílkovinné složky: lipoproteiny fosfoproteiny glykoproteiny hemoproteiny metaloproteiny nukleoproteiny

Fibrilární bílkoviny Fibroin, keratin, kolagen méně početná skupina bílkoviny plnící funkci podpůrnou, krycí a konstrukční (bílkoviny zodpovědné za konstrukce svalů) Většinou nerozpustné bílkoviny, tvořené několika polypeptidickými řetězci, často spojenými disulfickými můstky, mnohdy propletené do tzv. superhelixů, podobně jako jsou spletená vlákna provazů Struktura je příčinou značné tuhosti molekuly - název skleroproteiny( skléros= tuhý, tvrdý)

Struktura fibroinu a β - keratinu Struktura skládaného listu – hedvábí, pavoučí vlákna, natažený lidský vlas Fibroin – přírodní hedvábí Keratin – vlasy, nehty, peří, vlna

Alfa – keratin, lidský vlas Pravotočivá α-šroubovice se stáčí do superhelixů o dvou až třech podjednotkách a ty se skládají do protofibril obsahujících 9 +2 superšroubovic Vlasy ve vlhkém stavu se dají natáhnout až na dvojnásobnou délku – přechod na β-keratin

Kolagen Kosti, chrupavky, kůže, šlachy,cévní stěny,zuby Zvýšenou teplotou v mírně zásaditém prostředí se získává klih, popř. želatina Jsou obsaženy ve všech živočišných tkáních a orgánech Základní stavební jednotkou je tzv. tropokolagen - třípramenný pravotočivý helikální prut, 300 nm dlouhý a 15 nmširoký. Každé z vláken tropokolagenu obsahuje1000 AK zbytků

Globulární bílkoviny  Sféroproteiny Kulovitý tvar Rozpustné ve vodě nebo v roztocích solí za vzniku koloidních roztoků Ve tkáních Různé funkce – protilátky, přenos kyslíku,… Ohebnost molekuly Citlivost na změny prostředí Polypeptidové řetězce jsou svinuté, nepolární část – nitro- jádro, polární část je orientovaná ven, vzniká molekulová micela obklopující se molekulami vody( hydratační obal) – rozpustnost ve vodě či v roztocích solí.

Přehled globulárních bílkovin  Albuminy –mléko, krevní sérum, vaječný bílek,rozpustné v čisté vodě, zdrojem AK pro organismus  Globuliny – mléko, krevní sérum, vaječný bílek, některé tkáně ( jaterní, svalové), nerozpustné v čisté vodě, rozpustné ve zředěných roztocích solí kyselin a zásad. Krevní globuliny – gamma- globulin – očkovací sérum proti hepatitidě  Mezi globuliny mnoho enzymů, globuliny krevní plazmy, fibrinogen  Histony – v buněčných jádrech, větší podíl zásaditých AK a vážou se na NK  Krevní plazma: 91,5 % vody, 7% proteiny: albuminy 54%, globuliny 38%, fibrinogen 7%

albumin

fibrinogen Fibrin Fibrinogen svojí strukturou stojí na pomezí fibrilárních a globulárních bílkovin Je obsažen v krvi a míše a uplatňuje se při srážení krve tím, že se mění na jemné pletivo fibrin s vláknitou strukturou.

S nebílkovinou složkou -heteroproteiny Lipoproteiny –na stavbě buněčných membrán,umožňují transport v polárním vodném prostředí – např. krví. Glykoproteiny – rozpustné ve vodě na viskózní roztoky, některé jsou chemicky odolné – slizy, žaludeční sliznice – chrání žaludeční stěnu před trávicími účinky enzymů Fosfoproteiny – mléko,vaječný bílek, zdroj P pro organismus, kasein v mléce ve formě vápenaté soli – zdroj Ca pro organismus Hemoproteiny – v molekule hem ( porfinová struktura) hemoglobin, myoglobin( zásoba kyslíku při intenzivní svalové práci), cytochromy katalyzují redoxní reakce v buňce Metaloproteiny – ferritin – skladuje Fe ionty ve slezině transferrin – přenos Fe iontů

Hemoglobin

Zdroje: Obrázky es.png es.png ructure_levels_en.svg ructure_levels_en.svg y_structure.jpg y_structure.jpg Fibril%C3%A1rn%C3%AD%20b%C3%ADlkoviny/05-FibrBilk.htm Fibril%C3%A1rn%C3%AD%20b%C3%ADlkoviny/05-FibrBilk.htm clanky/obrazek/thumbnails/pavouci-sit.jpg clanky/obrazek/thumbnails/pavouci-sit.jpg foy.qc.ca/profs/gbourbonnais/pascal/fya/chimcell/notesmo lecules/proteines_3.htm foy.qc.ca/profs/gbourbonnais/pascal/fya/chimcell/notesmo lecules/proteines_3.htm esis_(fr).jpg esis_(fr).jpg en_1.png en_1.png jpg jpg Literatura: Čársky, J a kol. Chemie pro III. ročník gymnázií. 1. české vyd. Praha: SPN, Kolář, K. a kol. Chemie (organická a biochemie) II. pro gymnázia. 1. vyd.Praha: SPN, 1997 Svoboda, J., Kratochvíl, B. Chemie pro střední školy 2b. 1.vyd. Praha: Scientia,spol.sr.o., pedagogické nakladatelství Habermann V.,Černý R., Kotyza J. Přehled základů biochemie.dotisk. Praha:Karolinum, 1993