Transatlantická dohoda o obchodu a investicích mezi EU a USA – kdo na ní získá víc? Ing. Ludmila Štěrbová, CSc.

Globální rámec Transatlantického obchodního a investičního partnerství Mezinárodní pravidla obchodu a pravidla pro investice Regionalismus a multilateralismus Dohoda ve Společné obchodní politice EU a obchodní politice USA Systém obchodních dohod EU Systém obchodních dohod USA Témata dohody 2

Obchodní pravidla: dohoda o obchodních preferencích Výjimka z doložky nejvyšších výhod jako základní součásti nediskriminace v mnohostranném obchodním systému (dohody Světové obchodní organizace, WTO) Všeobecná dohoda o clech a obchodu GATT, článek XXIV Všeobecná dohoda o službách GATS, článek V (Pozn.: dohoda O obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví TRIPS výjimku z MFN neumožňuje) 3 Výjimku umožňují:

Terminologie  V dohodě GATT: regionální obchodní dohody zahrnující dohody o volném obchodu a celní unie  V dohodě GATS: dohody o ekonomické integraci  V literatuře : dohody o volném obchodu, bilaterální preferenční obchodní dohody, integrační dohody, … 4

Podmínky regionálních obchodních dohod Reciproční preference, co nejhlubší snížení vzájemných obchodních překážek Pokryjí v zásadě všechen vzájemný obchod Nezvýší obchodní překážky pro třetí země ani míru diskriminace Notifikovány ve WTO, již při zahájení jednání oznámení (platí pro členy) 5

(Mezinárodní) pravidla pro investice komplexně neexistují část pravidel: průřezově dohody WTO, zejména dohoda GATS pokusy: OECD (MAI), WTO, OSN mezinárodní investiční systém tvořen bilaterálními investičními dohodami (a dohodami o zamezení dvojímu zdanění)

Regionalismus - multilateralismus Mnohostranná pravidla obchodu: liberalizační kolo jednání (DDA), ? Nárůst preferenčních obchodních dohod – od 1995 – v souvislosti s potížemi mnohostranných jednání – zahrnutí i jiných oblastí než zboží a služby – odhadem kolem 400 dohod

Zakreslení regionálních obchodních dohod do mapy světa – Spaghetti Bowl Effect 8 Bhagwati, J.: Termites in the Trading System, 2006

Státy podle počtu uzavřených regionálních obchodních dohod

Společná obchodní politika EU Výlučné externí a interní kompetence –Ochrana jednotného trhu EU –Obchodní (a investiční) dohody se třetími zeměmi Oblasti –Obchod zbožím, službami, obchodní aspekty práv k duševnímu vlastnictví, investice (nově od ) 10

Společná obchodní politika EU „Nová generace“ obchodních dohod: Global Europe – Competing in the World, 2006  strategie pro otevření zahraničních trhů podnikům z EU  cíl: vytvořit rámec pro odstraňování tarifních a netarifních překážek obchodu (zboží, služby, práva k duševnímu vlastnictví, investice) a zároveň poskytnout informace o podmínkách přístupu na jednotlivé zahraniční trhy  výsledek: prohloubení pravidel, především v oblastech, které jsou ovlivněny ostatními politikami EU (práva k duševnímu vlastnictví, služby, investice, veřejné zakázky a hospodářská soutěž). 11

Dohody EU sjednané a vyjednávané © Ludmila Štěrbová

Společná investiční politika EU SOP = uzavření harmonizačních snah vzhledem k investiční regulaci EU plynoucí ze závazků vůči třetím zemím Cíl: sjednotit investiční pravidla a investiční legislativu na trhu EU Evropská mezinárodní investiční politika (2010), vzor Evropské investiční dohody SIP: fakticky prozatím neexistuje – více než 1200 investičních smluv členských států EU se třetími zeměmi - Nařízení o přechodném uspořádání ohledně bilaterálních investičních smluv uzavřených členskými státy EU se třetími zeměmi (grandfathering, 2012) Další závazky pro ČS EU (kromě BITs): – z investičních částí dohod o volném obchodu – respektování doporučení i některých nezávazných směrnic mezinárodních organizací 13

Obchodní a investiční politika USA USTR: cíl dohod: vytvářet příležitosti pro Američany a zajistit růst ekonomiky  Dohody o volném obchodu: širší co do rozsahu a silnější co do pravidel než dohody WTO  Obchodní a investiční rámcové dohody: rámec pro diskusi a řešení obchodních a investičních témat mezi vládami v časném stadiu  Bilaterální investiční smlouvy (BITs): ochrana soukromých investic, rozvoj tržně orientovaných politik v partnerských zemích a podpora exportu USA 14

Dohody USA (20 států)

Možné směry liberalizace obchodních a investičních vztahů USA – EU v TTIP Zboží: pokles tarifů, ale vzhledem k již nízkému tarifnímu zatížení (MFN) budou dopady diferencované podle produktů, ale celkově mají menší význam, zájem obou stran Technická regulace: uznávání shody a certifikací, velmi významné z hlediska snížení transakčních nákladů obchodu, zájem obou stran Sanitární a fytosanitární regulace – problematické, zájem USA Služby: otevření některých sektorů, např. jako telekomunikace, doprava, bankovnictví, energetické a environmentální služby - velmi významné, zájem obou stran Práva k duševnímu vlastnictví – silnější ochrana autorských práv (ACTA), zeměpisná označení – zájem obou stran Veřejné zakázky –problematické dosažení zájmů EU (rozdíl v pravidlech na federální a státní úrovni v USA), zájem EU Pracovní standardy –problematická oblast, zájem USA 16

Průměrné aplikované celní sazby

Očekávání ze strany EU Zvýšení exportu z EU do USA až o 28% Otevření sektorů služeb, zejména finančních Uznávání shody – odstranění netarifních regulačních překážek obchodu Silná ochrana a vynucení autorských práv, prodloužení tzv. dodatečné patentové ochrany pro léčiva, ochrana evropských zeměpisných označení Investiční část – nahradí investiční smlouvy jednotlivých ČS s USA (mělo by dojít k oslabení nevýhodných ustanovení, např. smlouva ČR-USA) Řešení sporů – snížení počtu obchodních sporů ve WTO 20

Děkuji za pozornost. 21