EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: První československá republika 1. Politika Číslo vzdělávacího materiálu: ICT2-11 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Název sady vzdělávacích materiálů: ICT 2 - Dějiny 19. a 20. století Autor: Marek Brožek Datum vytvoření: Garant (kontrola): Markéta Křížková Ročník: 9. třída ZŠ, kvarta Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Dějepis Téma: Československa, jeho hospodářsko-politický vývoj, sociální a národnostní problémy Anotace: Powerpoinotvá prezentace seznamuje stručně s okolnostmi vzniku nového státu, územním členěním, národnostními problémy, přibližuje politický systém a ústavu. Končí Mnichovskou dohodou. Zdroje: na konci dokumentu Časová náročnost: 45 min. Gymnázium Františka Křižíka a základní škola, s.r.o.

PRVNÍ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA ČÁST - POLITIKA

OKOLNOSTI VZNIKU nový stát vzniká odtržením od Rakousko-Uherska samostatnost vyhlásili politici zastoupení v domácím (Národní výbor) i zahraničním odboji (Československá národní rada) s podporou států Trojdohody velký význam pro uznání státu měla bojová činnost československých legií v Rusku a jiných frontách samostatnost vyhlášena Národním výborem v Praze současně vyhlašují nezávislost Jihoslované, Poláci, Rakušané, čeští Němci a R-U se rozpadá Slováci se připojili k novému státu Martinskou deklarací definitivní podoba státu je určena podmínkami Pařížské konference a ústavou z roku 1920

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI STOJÍCÍ U VZNIKU ČSR Tomáš Garrigue Masaryk ( ) politik, poslanec, univerzitní profesor v době před 1. sv. válkou v roce 1914 odchází do exilu a buduje organizaci zahraničního odboje, usiluje o vznik samostatného státu Čechů a Slováků po válce zvolen prezidentem Československa v l má velký vliv na politiku

Edvard Beneš ( ) spolupracovník T.G.M v zahraničním odboji po válce ministr zahraničních věcí strůjce zahraniční politiky ČSR v letech 1935 – 1938 prezident za 2. světové války v exilu v Anglii organizuje odboj proti Němcům v letech prezident

Milan Rastislav Štefánik ( ) astronom a politik před válkou již před válkou žije ve Francii a má fr. občanství s vypuknutím války vstupuje jako letec do fr. armády od 1915 spolupracuje s Masarykovým odbojem a organizuje tvorbu legií v Srbsku, Rumunsku, Rusku, USA zahynul sestřelen omylem naší protivzdušnou obranou při návratu do vlasti v květnu 1919

Karel Kramář ( ) předválečný významný politik, člen mladočeské strany, poslanec Českého zemského sněmu i vídeňské Rady měl sympatie k Rusku a všeslovanskému hnutí 1915 zatčen a odsouzen za vlastizradu ke smrti, 1917 amnestován zůstává v kontaktu s odbojovými politiky, působí v Národním výboru první předseda vlády předseda Národně demokratické strany

Alois Rašín ( ) právník, politik – mladočech vězněn na Borech za účast na hnutí Omladina před válkou poslanec Říšské rady ve Vídni za války s Kramářem v odboji (MAFFIE), a proto odsouzen k smrti, po amnestii císaře Karla I. omilostněn byl u vyhlášení ČSR za Národní výbor ministr financí v první vládě K. Kramáře – provedl měnovou reformu (odluku od rakouské měny) 1923 zabit anarchistou na ulici

28. ŘÍJEN 1918 tento rok byl hektický: hladové bouře (Plzeň), protesty a stávky dělníků (generální stávka organizovaná socialistickými politiky 14. října), Rumburská vzpoura české posádky… od léta začíná Trojdohoda na západní frontě vítězit a na podzim jsou Ústřední mocnosti ochotné jednat o konci války 28. října přijímá rakousko-uherská vláda jednání o podmínkách příměří, ale tento datum si mnozí politici i veřejnost vyloží jako konec války a monarchie se rozpadá tento den spontánně dochází k převratům v rakouských i českých zemích politici Národního výboru vyhlašují samostatný stát na základě živelných událostí v Praze, aby uklidnili situaci zároveň pražští politici jednají se zahraničním odbojem slovenští politici se přidávají k novému státu 30. října

USTANOVENÍ REPUBLIKY 28. října byl prohlášen samostatný stát, nikoli forma o podobě jednala delegace domácího odboje vedená Kramářem v Ženevě s představiteli zahraničního odboje 13. listopadu vyhlásil Národní výbor prozatímní ústavu a další den se sešlo Prozatímní Národní shromáždění o 256 poslancích (bez Němců). Kramář jako předseda vlády slavnostně vyhlásil republiku. Dále zvolili T. G. Masaryka prezidentem a zvolili také vládu – v ní byl i Beneš a Štefánik. Masaryk se vrací z USA až 24. prosince 1918, Beneš kvůli mírovým jednáním do konce v září 1919.

HRANICE STÁTU A ČLENĚNÍ 19

POTÍŽE PŘI VZNIKU STÁTU čeští Němci: odmítli zapojit se do nového státu a vyhlásili vlastní stát či se připojit k Rakousku. Velmoci jejich práva neuznaly a navíc české vojsko nepokoje v Sudetech potlačilo – nejkrvavější byl 4. březen 1919, kdy při demonstracích bylo zabito 53 osob. Maďaři – nesmířili se se ztrátou Slovenska, čeští vojáci musí o území bojovat až do léta I pak zde zůstává silná nespokojená maďarská menšina Poláci – žili v části Slezska v Těšínsku, o které stálo jak nově vzniklé Československo, tak nově vzniklé Polsko. Těšínsko mělo strategický a průmyslový význam (železnice z Čech na Slovensko, zásoby černého uhlí). V lednu 1919 proběhla sedmidenní válka o Těšínsko, které bylo následně rozděleno.

ČECHOSLOVÁCI 65%NĚMCI23%MAĎAŘI 6% POLÁCI 1%RUSÍNI 3% 20 Národnostní složení Československa

POLITICKÝ SYSTÉM REPUBLIKY podle ústavy napsané 1920 demokratická republika systém volených poslanců za politické strany dvoukomorový systém parlamentu prezidenti: T.G. Masaryk Edvard Beneš volba voliči rovné volební právo od 21 let senát 8 let kandidáti politických stran poslanecká sněmovna 6 let kandidáti politických stran prezident 7 let volba

POLITICKÉ STRANY strany lze dělit na od extrémní levice přes umírněné strany až po extrémní pravici (nacionalisté) strany existovaly vzhledem k národnostem české, slovenské, německé, maďarské apod. vlády se střídaly velmi rychle, často každý rok ve vládní koalici byly většinou české strany, někdy doplněné německými či slovenskými PĚTKA – uskupení pěti umírněných stran, které často tvořily koalici a spolupracovali s prezidentem. důležitý je vliv prezidenta, který neměl ústavně velké pravomoci, ale obrovskou popularitu. Existovalo neformální spojení českých politiků sloučených okolo Masaryka – tzv. Hrad

DĚLENÍ POLITICKÝCH STRAN LEVICE STŘED PRAVICE sociální demokraté NÁRODNÍ SOCIALISTÉ KOMUNISTÉ LIDOVÁ STRANA Hlinkova slovenská lidová strana AGRÁRNÍ STRANA Sudetoněmecká strana

VOLBY DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY 1925 Republikánská strana = agrární strana

ZAHRANIČNÍ POLITIKA jako spojence ČSR je možné označit Francii, s rezervou Anglii a státy tzv. Malé Dohody Malá Dohoda je aliance ČSR, Jugoslávie a Rumunska pro případ, že by Maďaři zlobili – všechny tyto státy měly silné maďarské menšiny a sebraly Uhrám po válce území ve 30. letech jsou v Rumunsku i Jugoslávii autoritativní režimy, Malá Dohoda ztrácí funkci a Beneš domlouvá v obavě z Německa v roce 1935 dohodu se Sovětským Svazem Bohužel se všemi sousedy kromě Rumunska jsme měli špatné vztahy. Také vlivné strany extrémní levice a pravice (komunisté, sudetoněmecká strana a maďarské strany) si přály konec demokracie

ČECHOSLOVAKISMUS A SLOVÁCI Slováci jsou počtem po Němcích až třetím nejpočetnějším národem, avšak teorie čechoslovakismu je staví do pozice hlavního národa ČECHOSLOVAKISMUS – teorie, že Češi a Slováci jsou jeden národ o dvou kmenech: společně mají asi 2/3 obyvatelstva čeština a slovenština jsou státní jazyky – to vadí hlavně Němcům POZICE SLOVÁKŮ: v dohodách na konci války jim Češi slíbili autonomii, ale té se nedostává české a slovenské země mají naprosto jiný stupeň vyspělosti: průmyslově rozvinuté české země x zaostalé zemědělské Slovensko na Slovensku jsou zakládání střední a vysoké školy, slovenská inteligence se tvoří postupně Češi do té doby zaujmou místa policistů, učitelů, důstojníků, úředníků, což je Slovákům trnem v oku

ČECHOSLOVAKISMUS A SLOVÁCI na Slovensku se investuje hodně peněz do stavby veřejných budov, elektrifikace, stavby železnic a silnic, budují se divadla a školy x čeští politici se chovají ke slovenským jako k mladšímu bratru a nechtějí federalizaci státu slovenský průmysl je slabý a nemůže konkurovat českému mnoho Slováků odchází do USA za prací Slováci jsou nespokojení s naplněním politických snů a jejich politika se radikalizuje – v roce 1938 se někteří vůdčí politici sbližují s Hitlerem a přispějí k rozpadu Československa

ZÁNIK PRVNÍ REPUBLIKY 1938 hospodářská krize ve třicátých letech vyostří napětí mezi Čechy a menšinovými národy a vede mnoho obyvatel k přesvědčení, že nechtějí žít v Československu nacistické Německo vyvíjí mezinárodní nátlak na Československo, které je jediným demokratickým státem střední Evropy. Zejména Beneš je Hitlerovi trnem v oku ve volbách 1935 vítězí Sudetoněmecká strana vedená Konrádem Henleinem a ta požaduje ve spolupráci s Hitlerem neustálé ústupky vlády v létě 1938 dochází ke střetům čs. vojáků v pohraničí s německými ozbrojenými oddíly dobrovolníků vlády Velké Británie a Francie tlačí na Československo ohledně práv sudetských Němců (Runcimanova mise)

MNICHOVSKÁ DOHODA v září 1938 se vyostřují vztahy s SdP a čs. vládou – vláda rozpustila Sudetoněmeckou stranu a vydala zatykač na Henleina a Franka britská a fr. vláda navrhují odstoupení území Sudet Německu vláda Milana Hodži, která chtěla přistoupit na návrh, podala pod tlakem veřejného mínění demisi a nahradila ji vláda gen. Jana Syrového prezident pak vyhlašuje všeobecnou mobilizaci – patová situace gen. Jan Syrový

Po mobilizaci bylo k dispozici přes milion vojáků, hlavně Češi a Slováci (ostatní národnosti se většinou nedostavily) a 62 tisíc kulometů, 36 tisíc motorových vozidel, na 200 tisíc koní, 469 tanků, letectvo čítající 568 bojových letadel. Kromě toho bylo k 23. září stavebně dokončeno a z velké části vyzbrojeno 263 těžkých objektů, které měly čelit nepříteli delší dobu, a kolem objektů lehkých, jež měly být dočasným ochranným štítem pro bránící se pěchotu. Pohraniční opevnění nebylo do září 1938 dostavěno, přesto už ale bylo rozsáhlé, některým opevněním rychle dostavovaných po únoru 1938 chyběla zatím část plánovaných zbraní. článek a rozhovor o mobilizaci

ukázky československého opevnění budovaného ve třicátých letech většinou se jednalo o malé bunkry, ale bylo postaveno i několik velkých pevností, zčásti nedokončených modely opevnění - odkaz

Podepsání dohody státníky čtyř států v Mnichově (Mussolini, Daladier, Chamberlain, Hitler) českoslovenští politici přizváni k jednání nebyli, smlouva jim byla jen předána vláda smlouvu další den přijala

PODMÍNKY MNICHOVSKÉ DOHODY Vyklízení pohraničních oblastí započne 1. října a musí být dokonáno do 10. října Předána budou území, kde je více než 50% Němců Všechno vojenské a průmyslové zařízení zde musí zůstat Češi se z území obsazeného vystěhují: asi půl milionu osob. Ačkoliv byla Franci spojencem ČSR, nechtěla mít s Německem nějaké konflikty Před veřejností byla MN vysvětlována jako částečná omluva Německu za nastolení Versaillského systému (tvrdé válečné reparace) po Mnichovské dohodě se s územními požadavky ozvali i Poláci a Maďaři a odtrženo bylo další území zaniká První československá republika znění Mnichovské dohodyznění Mnichovské dohody

POSTOUPENÍ POHRANIČNÍCH OBLASTÍ Celkové ztráty Československa činily km 2 a obyvatel

REAKCE ČECHŮ

Bourání hraničních sloupů v Sudetech Vítání německých vojáků v Sudetech

DOPAD MNICHOVSKÉ DOHODY znamená konec První republiky plocha a obyvatelstvo státu se zmenší asi o 1/3 stát přichází o strategická vojenská opevnění, část armádního vybavení stát přichází o strategické zásoby uhlí (Těšínsko, Mostecko) prezident Beneš abdikuje a odchází do exilu Češi vnímají smlouvu jako zradu spojenců a ponížení národa na podzim získává Slovensko a Podkarpatská Rus autonomii a vzniká tak Česko-Slovensko, tedy „Druhá republika“ v Druhé republice je omezen demokratický systém, stát není obranyschopný a nemá spojence

Zdroje: snímek č. 2: snímek č. 4: snímek č. 5: snímek č. 6: snímek č. 7: snímek č. 8: snímek č. 11: snímek č. 13: snímek č. 17: snímek č. 22: snímek č. 23: velika/ velika/ snímek č. 24: snímek č. 25: bednarova-zpoved-prislusnika-cizinecke-legie-a-tajneho-agenta-jaroslava-cermaka-13/, bednarova-zpoved-prislusnika-cizinecke-legie-a-tajneho-agenta-jaroslava-cermaka-13/ snímek č. 27: snímek č. 28 a 29: