Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.4.00/ Šablona:III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název materiálu: VY_32_INOVACE_15-08_Horniny - vyvřelé, usazené, přeměněné Autor:Mgr. Věra Vlková Ročník:9. Datum vytvoření: Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Věra Vlková. Dostupné z Metodického portálu ISSN Provozuje Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské zařízení a zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (NÚV).

Vzdělávací oblast:Člověk a jeho svět Tematická oblast:Přírodopis pro 8. a 9. třídu Předmět:Přírodopis Výstižný popis způsobu využití, metodické pokyny: Žáci se seznamují s vyvřelými, usazenými a přeměněnými horninami, s jejich vznikem, získáváním, využitím a s jejich zástupci. Klíčová slova:vyvřelé horniny, usazené horniny, přeměněné horniny, žula, čedič, písek, uhlí, fylit Druh učebního materiálu:prezentace

Vyvřelé horniny tvoří se tuhnutím roztavené hmoty, magmatu, připomínající taveninu v železářské nebo sklářské huti, obsahuje zejména oxid křemičitý a oxid hlinitý, v různém poměru jsou zastoupeny i oxidy železa, hořčíku, vápníku, sodíku a draslíku, tyto látky spolu reagují a při ochlazování magmatu krystalizují v nerosty; hlubinné vyvřeliny tvoří v zemské kůře rozsáhlá tělesa – masivy; povrchové (výlevné) vyvřeliny vznikají proniknutím magmatu na zemský povrch obvykle v sopkách; vzhled a složení hlubinných a povrchových vyvřelin se výrazně liší, hlubinné jsou velkozrnné až středně zrnité, kdežto povrchové vyvřeliny jsou jemnozrnné až celistvé;

ŽULA je nejrozšířenější hlubinná vyvřelina; tvoří ji křemen, živec a slída (tzv. „světlá slída“ – muskovit, tzv. „tmavá slída“ – biotit); používá se jako stavební, obkladový a sochařský kámen, na dlažební kostky, štěrk a drť; 1

ČEDIČ patří k nejhojnějším výlevným (sopečným) vyvřelinám; obsahuje sodnovápenaté živce a tmavé nerosty; je jemnozrnný až celistvý; v odkryvech (především na stěnách lomů) je nápadná sloupcová odlučnost zvaná kamenné varhany; 2

Usazené horniny usazené horniny vznikají na zemském povrchu usazováním látek na dně moří, jezer, řek i na souši, podle způsobu vzniku se dělí na: 1.úlomkovité (tvoří se přenášením a usazováním rozrušených hornin a nerostů); 2.organogenní (vznikají usazováním odumřelých těl rostlin a živočichů, jejich schránek nebo koster); 3.chemické; těleso usazených hornin se nazývá vrstva, nahoře a dole ji ohraničují vrstevní plochy, kolmá vzdálenost mezi nimi vyjadřuje mocnost vrstvy; vrstvu mohou vytvářet i horniny vyvřelé a přeměněné; soubor vrstev tvoří souvrství;

PÍSEK patří mezi úlomkovité usazené horniny; skládá se převážně z drobných zrnek křemene, obsahuje i šupiny slíd a částice jiných nerostů; přenáší a ukládá jej tekoucí voda, v pouštních oblastech též vítr; vrstvy písku jsou přirozeným filtrem prosakující vody; písek je důležitou surovinou pro stavebnictví, pro slévárenství a sklářství; stmelením písku vzniká pískovec; 3

UHLÍ patří mezi hořlavé usazeniny; vzniklo prouhelněním (zvětšováním obsahu uhlíku) zbytků rostlinných těl (hromadící se v močálech a jezerních pánvích) za nepřístupu vzduchu působením tlakových sil nadložních vrstev a vyšší teploty v hlubších částech zemské kůry; je významným zdrojem energie a surovinou chemického průmyslu; 4

Přeměněné horniny tvoří se přeměnou dříve vzniklých hornin – vyvřelých, usazených i již dříve přeměněných; příčinou přeměny je velký tlak způsobený horotvornými procesy a tíhou nadložních hornin, vysoká teplota v hlubších částech zemské kůry, chemické působení horkých vodných roztoků; k přeměně hornin dochází také v blízkosti vystupujícího žhavého magmatu; vlivem tlakových sil dochází v horninách k rovnoběžnému uspořádání nerostů – břidličnatosti, ta je typickým znakem většiny přeměněných hornin; břidličnaté a často různě zvrásněné přeměněné horniny označujeme také jako krystalické břidlice;

FYLIT vzniká částečnou přeměnou jílových usazených hornin, je složen z velmi jemných zrnek křemene a šupinek slíd, které hornině dodávají hedvábný lesk; díky výrazné břidličnatosti se snadno tence deskovitě štípe a zpracovává na střešní krytinu; 5

Opakování Jak se tvoří vyvřelé horniny? Tvoří se tuhnutím roztavené hmoty – magmatu. Jak vznikají usazené horniny? Usazené horniny vznikají na zemském povrchu usazováním látek na dně moří, jezer, řek i na souši. Podle způsobu vzniku dělíme usazené horniny na: úlomkovité, organogenní, chemické. Jak se tvoří přeměněné horniny? Tvoří se přeměnou dříve vzniklých hornin – vyvřelých, usazených i již dříve přeměněných.

K čemu se používá žula? Používá se jako stavební, obkladový a sochařský kámen, na dlažební kostky, štěrk a drť. Co vzniká stmelením písku? Pískovec. Jak vzniklo uhlí? Vzniklo prouhelněním (zvětšováním obsahu uhlíku) zbytků rostlinných těl (hromadící se v močálech a jezerních pánvích) za nepřístupu vzduchu působením tlakových sil nadložních vrstev a vyšší teploty v hlubších částech zemské kůry.

Použité zdroje: 1.Rapakivigranite ss. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 2.Sheepeater Cliff, Yellowstone, June 21, In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: pg pg 3.LionHeadSandstone. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 4.Coal. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: 5.PhylliteUSGOV. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, [cit ]. Dostupné z: