1 cm

Moucha domácí je nejčastější druh dvoukřídlého hmyzu vyskytující se v domácnostech. Moucha domácí náleží k vysoce vyvinuté skupině hmyzu a její letové schopnosti lze srovnávat s výkony moderních letadel. Bzučení - slyšitelné jen za letu - je způsobeno tím, že letící hmyz kmitá křídly až několiksetkrát za vteřinu. Běžná moucha domácí se dožívá průměrného věku 1 měsíc. Hlavní nepřátelé much jsou pavouci a žáby. Patří mezi tzv. mouchy nebodavé, které nás obtěžují svou přítomností, ústním ústrojím sají náš pot a přenášejí četné choroboplodné zárodky (např. břišního tyfu, lepry, cholery, tuberkulózy, salmonely, cysty prvoků i vajíčka roupů, červů atd.). Každá samice za svůj život naklade do tlejících nebo zahnívajících organických látek, do popelnic a různých odpadků až vajíček ve snůškách po 120 až 160. Z vajíček se vylíhnou malé bezhlavé larvy, které se rychle vyvíjejí, a po 3 až 4 dnech se zakuklí. Již tři dny po opuštění kukly je samice mouchy domácí schopna klást vajíčka. Potravou mouchy domácí je kazící se maso, ovoce a výkaly. Živí se mimo jiné pozůstatky odumřelých organismů a má tedy důležitou roli při likvidaci organických odpadů.

Bzučivky obecné jsou velké rozšířené mouchy. Často se vyskytuje v lidských příbytcích, kde samička klade vajíčka na maso a hnijící potraviny. Ve volné přírodě klade vajíčka na mrtvá těla uhynulých zvířat, na výkaly, na hnojiště i na rány a vředy živých zvířat. Samice ucítí přítomnost rozkládajícího masa na několik kilometrů. Může přenášet nejrůznější původce infekčních nákaz. Hrají důležitou roli při udržování přírodní rovnováhy, protože přispívají k rozkladu.

Léčba larvami mouchy bzučivky zelené je prastará metoda, kterou prováděli již staří Mayové. Téměř do zapomnění ji však odsunula antibiotika a moderní chirurgie. Jedná se o bezbolestnou léčbu, která má velice dobré výsledky. Bzučivka zelená je moucha, jež v přírodě klade vajíčka na hnijící těla odumřelých živočichů. Larvy, velké asi 2 mm, se živí mrtvou tkání. Larvy, které se používají k léčbě, jsou speciálně připravené, sterilní a naprosto bezpečné. Jsou využívány při léčení špatně se hojících ran.

2 mm

Octomilka obecná je rezavá minimuška, která se náhle objeví, necháme-li někde stát sklenici od vína nebo ošatku s nahnilým ovocem. Tzv. ovocná nebo vinná muška se vyskytuje se na kvasícím ovoci, marmeládách, ovocných šťávách apod. Samičky kladou asi 400 vajíček do hnijícího ovoce. Z asi 0,5 mm dlouhých vajíček se líhnou po 12 hodinách beznohé larvy, které jsou dlouhé přibližně 7 mm a živí se jednak mikroorganismy, které rozkládají ovoce, a jednak také cukry ze samotného ovoce.

Snůška vajíček (0,5 mm dlouhých) na hroznovém víně. 7 mm LARVA octomilky (na kvasícím hroznovém víně)

2 cm

Potemník moučný je 1,5 až 2 cm velký brouk, který v přírodě žije pod kůrou starých stromů a v trouchnivějícím dřevě, ale vyskytuje se i v domácnostech. Tmavě hnědá až černá barva těla dala jméno celé čeledi potemníkovití. Dospělci jsou aktivní večer. Samice klade v přírodě vajíčka do lesní hrabanky, ve skladech a domácnostech do mouky a jiných potravin. Žlutohnědé larvy dlouhé i přes 2,5 cm, známé jako mouční červi, žijí ve staré mouce, moučných produktech, různých potravinách i odpadcích. V přírodě žijí larvy v trouchnivém dřevě a v houbách. Mouční červi jsou chováni a používáni jako zdroj potravy pro hmyzožravé živočichy chované v zajetí. Mají vysoký obsah proteinů, který z nich dělá obzvláště vítaný zdroj potravy. Jsou též používáni jako rybářská návnada.

2,5 cm

Šváb obecný je 2-3 cm velký tmavohnědý hmyz. Má ploché tělo, dlouhé, otrněné nohy a silná tykadla delší než tělo. Velmi rychle běhá a protáhne se i úzkými štěrbinami. Pohybují se rychlostí 4-5 kilometrů v hodině. Jejich výskyt doprovází typický nepříjemný zápach. Šváb je noční živočich, který vyhledává tmavá, teplá a vlhká místa – kotelny, sklady potravin, pekárny, kuchyně. Šváb je všežravec, vyhovují mu potraviny, které konzumuje člověk, spokojí se i s odpadky a mnohdy působí škody, tím že znečišťuje potraviny svými výkaly a může tak přenášet nakažlivé choroby, např. salmonelózu. Samice klade vajíčka po 20 – 50 v pevné vaječné schránce, kterou nosí na zadečku. Z vajíček se líhnou larvy podobné dospělcům. Šváb obecný je mistrem v přežívání za extrémních podmínek. Dokáže vydržet až měsíc bez vody, tři měsíce bez potravy a přežije silné dávky radioaktivního záření, které by pro člověka byly smrtelné. Zvykne si i na občasné útoky insekticidy. Někdy se majitelé postižených bytů po zásahu ještě vzpamatovávají z nadýchaných jedů, zatímco švábi se již dál množí. Jejich rychlý pohyb inspiroval obyvatele některých zemí k pořádání závodů, při nichž lidé sázejí na švábí favority vysoké částky. Tento sport je oblíbený například v Rusku. Každoroční mistrovství světa v závodech švábů se koná již od roku 1982 v australském Brisbane.

Mol šatní je drobný motýlek se stříbrně lesklými křídly s dlouhými třásněmi na okrajích. Vyskytuje se především v tmavých zákoutích skříní s minimálním přístupem vzduchu. Motýlek je zajímavý tím, že k životu nepotřebuje pít. Veškeré škody na přírodních oděvech způsobuje housenka mola šatního. Housenkám nejvíce chutná vlna, ale nedělají škody jenom na oblečení, konzumují také různé izolační textilie a tak se šachtami mohou dostat v rámci jednoho paneláku i do jiných bytů. Na vlněné látky kladou kusů vajíček a výhodou pro nás je, že vajíčka nejsou přilepena, takže je lze z oděvů vyklepat. Za dva týdny se líhnou housenky, které si ihned spřádají chodbičku z materiálu podobného hedvábí a v této chodbičce žijí. Tradiční levandulová vůně odradí motýly před kladením vajíček. Vhodnou ochranou je i časté větrání, neboť moli nesnášejí průvan. Druh je rozšířen po celém světě.

Zavíječ moučný je malý motýl. Je to běžný potravinový škůdce rozšířený po celém světě. Často bývá nalezen v mouce a obilovinách. Vyskytuje se ve mlýnech a pekárnách, skladech, výrobnách těstovin, ale i v domácnostech. Motýli létají jen v noci, přes den jsou většinou ukryti. Jeho v dospělosti 15 mm velké žlutobílé až narůžovělé housenky škodí na mouce, moučných výrobcích, těstovinách, sušeném ovoci, sušených rostlinách, houbách, kakaových výrobcích apod. Housenky spřádají zámotky a uvnitř těchto zámotků pak žijí. Je dobré uzavírat všechny potraviny do obalů a nedávat zavíječi možnost se rozmnožit. Při silném přemnožení je nutné všechny napadené potraviny vyhodit, spíž vyklidit a zbavit jí všech dospělců.

1 cm

Rybenka domácí je bezkřídlý druh hmyzu rozšířený po celém světě. Své jméno dostala podle tvaru těla, které je navíc pokryté na hřbetní straně stříbřitými šupinkami. Rybenka měří 7 – 11 mm. Často se zdržuje v domech, vyhýbá se však světlu a při rozsvícení nebo otevření dveří prchá rychlým hadovitým pohybem. Vyskytuje se hlavně na vlhkých teplých místech, např. v koupelnách, v knihovnách, mezi prádlem. Živí se škrobovitými látkami jako papírem, moukou, drobečky nebo některými lepidly. O hladu může vydržet několik měsíců. Samička klade perlově bílých vajíček do skulin v podlaze, z nich se líhnou bělavé nymfy, které postupně zešednou. Žije 2 – 3 roky. Prevencí výskytu je snížení vlhkosti, větrání za suchého počasí a obecná hygiena.

klepítka makadla hlavohruď

1 cm

Řád Zástupce Znaky dvoukřídlí moucha domácí larvy - v hnijících látkách, mouchy sedají na potraviny  přenos nemocí bzučivka octomilka na přezrálém ovoci brouci potemník moučný larvy = mouční červi švábi šváb noční, teplomilný  v pekárnách motýli mol šatní larvy ničí kožešiny a vlněné látky zavíječ moučný larvy v potravinách rybenky rybenka noční, ve vlhku (koupelny) Hmyz a pavouci v lidských sídlech Hmyz v lidských sídlech: Pavouci v lidských sídlech: Pokoutník - pavučiny v koutech

Závěr: 1)Kteří zástupci dvoukřídlého hmyzu žijí v lidských příbytcích? Co je pro ně typické? 2)Kteří motýli žijí v lidských příbytcích? Proč, co tu vyhledávají? 3)Který jiný hmyz (kromě dvoukřídlého hmyzu a motýlů) žije v lidských příbytcích? Kde ho nejčastěji najdeme? 4)Kteří pavouci žijí v lidských příbytcích? Čím se liší pavouci od hmyzu? Popiš tělo pavouka a způsob jejich života.