H ISTORIE ES A EU – PRÁVNÍ KONTEXT VŠFS 2015

T ROCHA TEORIE Státy – nositelé státní svrchovanosti (suverenity) Spolupráce (koexistence) mezi státy v rámci mezinárodního společenství Právní normy upravující tuto spolupráci – mezinárodní právo veřejné Dodržování těchto právních norem omezuje suverenitu státu k zajištění vzájemnosti (reciprocity) – příklad – diplomatické vztahy Spolupráce dočasná (příležitostná) trvalá (systematická)

T ROCHA TEORIE Rámec spolupráce Regionální – evropská, africká ad. Univerzální – politická, ekonomická Formalizace spolupráce – mezinárodní organizace Regionální univerzální Právní normy k založení mezinárodních organizací - sjednávají členské státy v zakládací smlouvě Právní normy fungování a rozvoji organizace Vznik na mezivládním principu - sjednávají členské státy smlouvami, které podléhají ratifikaci (OSN, Rada Evropy) Vznik na nadnárodním principu – vytvářejí orgány dané organizace a státy přebírají přímo (bez nutnosti ratifikace)-ES

E VROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ – PŘEDCHŮDCE EU Myšlenka spojené Evropy ( W.Churchill) 40. léta - projekty a iniciativy na evropské sjednocení poválečná hospodářská recese následkem 2. svět. války rozdělení Evropy mezi "vítěze“ (kdo?) a "poražené" (kdo?) projekt Evropských společenství - myšlenka vznikla ve Francii (Jean Monnet) poválečné uspořádání Evropy (urovnání vztahů mezi Francií a Německem), snaha o zajištění obnovy a prosperity kontinentu boj mezi federalisty (Jean Monnet společně s ministrem Robertem Schumanem) a funkcionalisty (v čele s Charles de Gaullem)

EU A NADNÁRODNÍ PRÁVO Termín "nadnárodní" byl použit poprvé v případě zakládající smlouvy Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO, 1951) ES jsou právním předchůdcem EU charakteristické rysy práva ES 1. založeno na mezinárodní smlouvě sjednané v plné formě státy 2. Státy přenášejí část svých svrchovaných práv ve prospěch Společenství (jeho orgánů) 3. Primát práva ES ve vztahu k vnitrostátnímu právu

M AP OF E UROP. C OMMUNITIES ( )

E VROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ – HISTORIE podepsání smlouvy o založení ESUO (Evropského společenství uhlí a oceli) - Paříž, duben 1951 vstoupila v platnost 25. července 1952 návrhy pro další integraci (například v dopravě, zdravotnictví a zemědělství) ustavení samostatných a nezávislých nadnárodní ch orgánů Další iniciativy v následujících letech neuspěly Evropské obranné Společenství (EOS) – návrh jeho ustavení v době korejského konfliktu (1953) Evropské politické Společenství – "sponzorované" Robert emSchuman (návrh opuštěn po Stalinově smrti 1953)

E VROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ – HISTORIE pokroky v letech 1956 a 1957 vedly k vytvoření dvou Římských smluv konference v Messině (Itálie) – domluva na posílení hospodářské integrace smlouva o Evropském hospodářské společenství (EHS) Smlouva o Evropském společenství pro atomovou energii (Euratom) podepsány dne 25. března 1957, vstoupily v platnost (po jejich ratifikacích všemi čl. státy) 1. ledna 1958 ESAE (Euratom) – požadovaný především Francií k rozšíření jejího civilního jaderného programu dvojí mechanismus nabývání finančních zdrojů a závislého trhu stimul pro společné zajištění a rozvoj legislativy pro bezpečnostní standardy

E VROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ – HISTORIE EHS (Evropské hospodářské společenství) - významnější nadále používá zásady ESUO pro rozboj společných politik nadnárodní „komunitární metody „ zaměřené více na obecné zásady, které inspirovaly komunitární politiky klíčovou částí – ustavení společného trhu Zrušení vnitřních celních sazeb – zavedeno 1. června 1968 zřízení společného sazebníku vnějších cel Protiakce Velké Británie - ESVO (Evopské sdružení volného obchodu) - 4. ledna 1960 –Stockholmská smlouva Čl. státy Švýcarsko, Portugalsko, Norsko, Švédsko, Dánsko a Rakousko protiváha k EHS během následujících tří desetiletí pohlceno EHS (od roku 1994 pouze 4 členové)

JEDNOTNÝ EVROPSKÝ AKT Pařížská smlouva (ESUO) a Římské smlouvy (ESAE, EHS) byly revidovány rozsáhle poprvé prostřednictvím Jednotného evropského aktu (JEA) podepsaný v únoru 1986, v platnosti od ledna 1987  cíl - aby ES byla více politická, rozvoj jednotného trhu, znovuoživení nadnárodní integrace, urychlení legislativního procesu v ES  Bílá kniha o vytvoření vnitřního trhu - dosažení jednotného trhu k )  Delorsův *) balíček dodatečná opatření pro hospodářskou a sociální soudržnost  nová omezení na výdaje SZP. Ale JEA nepodepsán Velkou Británií kvůli sociální chartě --- *) pojmenovaný podle Jacques Delorse, předsedy Komise ES ( )

M ĚNOVÁ UNIE Delorsův výbor předkládá filozofii postupné měnové integrace sjednocení Německa – bod zlomu v Evropě květen 1990 smlouva o znovusjednocení, v platnosti od 1. července října 1990 NDR - součástí SRN prosinec svobodné volby zrušení devizové kontroly, zaveden volný pohyb kapitálu v rámci EHS 1991 dohoda o vytvoření Evropské centrální banky spolu s harmonogramem měnové konvergence.

1992- M AASTRICHTSKÁ SMLOUVA A EU Vytvoření unie spočívající na třech pilířích : 1. hospodářská Společenství (ESUO, EHS, ESAE) 2. společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP); 3. Spolupráce v justičních a vnitřních věcech Další oblasti změn - ochrana spotřebitele, průmyslová politika, občanství EU atd. Dva různé přístupy k integrace nadnárodní (1. pilíř) mezivládní (2. a 3. pilíř)

P ILÍŘOVÁ STRUKTURA EU (1992) Evropská unie 1. pilíř Jednotný vnitřní trh Společné politiky Hospodářská a měnová unie Občanství Unie 2. pilíř Společná bezpečnostní a zahraniční politika Západoevropská unie Evropská obranná iniciativa 3. pilíř Spolupráce v oblasti justice a vnitra Víza, azyl, imigrace Policejní spolupráce v trestních věcech (EUROPOL)

M AASTRICHTSKÁ SMLOUVA A ES Přinesla významné změny v koncepci ES  EHS přejmenováno na ES (Evropské společenství)  rozšíření oblastí společných politik, jdoucí vně ekonomické integrace (životní prostředí, věda a výzkum atd.) Posílení role Evropského parlamentu – vytvořen nový legislativní proces (spolurozhodování) vytvořena měnová politika – nové svrchované pravomoci přeneseny z členských států na Společenstvi– právní základ měnové unie

1997- A MSTERDAMSKÁ SMLOUVA mezivládní konference (IGC) od března 1996 do června 1997 výsledek - nová smlouva, podepsaná v Amsterdamu v červnu 1997 Obsahuje následující prvky  Schengenské dohody byly začleněny do rámce práva EU

1997- A MSTERDAMSKÁ SMLOUVA Posílena spolupráce policejních jednotek v rámci EU vytvořen Europol nové společné politiky zaměstnanosti, trvale udržitelného rozvoje, ochrany spotřebitele pouze malé změny ve struktuře orgánů EU, harmonogram postupu pro budoucí rozšiřování EU zjednodušení legislativních postupů v ES Zřízení funkce vysokého zástupce EU pro vnější vztahy ( Javier Solana)

2000 –N ICESKÁ SMLOUVA institucionální reformy nezbytné pro plánované rozšíření EU mezivládní konference, která se konala v Nice ve Francii (7. – 9. prosince 2000) Smlouva podepsaná 26. února 2001, vstoupila v platnost teprve 1. února 2003 (po opakovaném referendu v Irsku). Hlavní dohodnuté reformy  institucionální změny týkající se Rady EU, Evropské komise, Soudního dvora a Soudu prvního stupně  Spolurozhodovací pravomoci EP rozšířené  zesílená spolupráce  Posílení preventivní ochrany lidských práv (Charta základních lidských práv EU jako politická deklarace) diskuse o budoucím vývoji EU, zřízení Evropského konventu.

R OZŠÍŘENÍ EU V ROCE 2004 Smlouvy o přistoupení 2003 Jejich ratifikace v zemích EU jako „balík“ vstoupily v platnost dne 1. května 2004 Změnily se smlouvy o založení ES, ESAE, Maastrichtská smlouva změny zahrnující hlasování v Radě ministrů 10 nových členských států přistoupilo k EU Přechodné období pro celkové převzetí acquis communautaire sjednané až na 7 let

S MLOUVA O Ú STAVĚ PRO EU (2004) 18. července návrh dohodnut Konventem jako speciálním orgánem návrh schválený Evropskou radou 18 června 2004 v Bruselu hlavní cíle navrhované ústavy: zjednodušit překrývající se ustanovení několika smluv a protokolů tvořících platné primární právo EU zlepšit a zefektivnit rozhodovací proces v EU s 25 členskými státy. Evropská ústava podepsaná v Římě dne 29. října 2004 vyžadovala ratifikaci všemi členskými státy ratifikační proces začal v roce 2005 a neuspěl ve dvou ČS (Francie, Nizozemsko)

R OZŠÍŘENÍ V ROCE 2007 zvýšil se počet členů v orgánech EU (ESD, Komise) procesu rozšiřování se uzavřel až do doby dohodnutí nové revize Smlouvy ES limity vyplývající ze smlouvy z Nice (2000)

L ISABONSKÁ SMLOUVA Léto 2007 – připraven text "Reformní smlouvy" smlouva podepsaná v Lisabonu v prosinci 2007 jako Lisabonská smlouva (2007) Ratifikace namísto referenda (pouze Irsko uspořádalo referendum v létě 2008 s negativním výsledkem) smlouva vstoupila v platnost od 1. prosince 2009

C O PŘINESLA L ISABONSKÁ SMLOUVA Změnila smlouvu o Evropské unii a smlouvu o ES jádrem reformy provedené v Lisabonské smlouvě jsou změny připravované v neschválené Smlouve o Ústavě EU EU se stává právním nástupcem ES, ESAE (Euratom) pokračuje (s totožnou členskou základnou i institucionální strulturou jhako EU) Smlouva o EU zůstává, smlouva o ES přejmenována na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU )

C O PŘINESLA L ISABONSKÁ SMLOUVA tři pilíře sloučeny do jediného systému pod SFEU společná zahraniční a bezpečnostní politika (SZBP) zachovává samostatnou identitu v rámci EU Smlouva konvertovala Listinu základních práv EU (2000) do právně závazného dokumentu institucionální reformy (Komise, Rada EU, EP) do SEU vložena úprava vystoupení členského státu z EU

ROZŠIŘOVÁNÍ EU – STRUČNÝ PŘEHLED Evropská unie získávala nové členy pravidelně sedm hlavních vln rozšiřování EU 1973 (Velká Británie, Irsko a Dánsko) 1981 (Řecko) 1986 (Portugalsko a Španělsko) 1995 (Rakousko, Finsko a Švédsko) 2004 (deset nových zemí včetně ČR) 2007 (Bulharsko a Rumunsko) 2013 (Chorvatsko)

R OZŠIŘOVÁNÍ ES A EU

V STUP DO KLUBU – KRITÉRIA PRO VSTUP DO EU Přistupující země musí splnit Kodaňská kritéria (1993) pro vstup do Evropské unie  stabilita politických institucí zaručujících demokracii, lidská práva a respektování práv národnostních menšin  přijetí evropského práva a jeho transformace do národního práva  plně fungující tržního hospodářství splňující standardy požadované pro účast na vnitřním trhu EU

R OZŠÍŘENÍ EU – DALŠÍ ADEPTI

Sedm zemí, jakož i Kosovo, čekají v zákulisí, aby vstup do Evropské unie. Nezávislost Kosova není uznáván všemi zeměmi EU, ale EU jej přesto vnímá jako možného kandidáta na členství. Chorvatsko a Turecko začalo rozhovory o přistoupení dne 3. října Chorvatsko se připojilo 1 červencie2013. Turecko by mohlo dokončit jednání za let, ale pokrok byl velmi pomalý, EU je rozdělen v názoru zda Turecko by mělo vůbec vstoupit. Ostatním balkánským zemím bylo řečeno, že mohou jednou vstoupit do EU, pokud budou splňovat kritéria. Mezi ně patří, opět demokracie, právní stát, tržní ekonomiky a dodržování cílů EU politické a hospodářské unie.

K ONEC 1. PREZENTACE