Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice ČÍSLO PROJEKTU CZ.1.07/1.5.00/ ČÍSLO MATERIÁLU NÁZEV ŠKOLY Střední škola a Vyšší odborná škola cestovního ruchu, Senovážné náměstí 12, České Budějovice AUTOR Mgr. Amblerová Soňa TÉMATICKÝ CELEK větná skladba- infinitivní konstrukce ROČNÍK čtvrtý DATUM TVORBY únor 2013

Anotace: infinitiv prostý a závislý použití prostého infinitiivu infinitiv závislý na podstatném jménu, přídavném jménu a slovesu kolísavá slovesa Metodické pokyny: výklad frontální vyučování samostatná práce – procvičování a provedení kontroly

infinitiv má koncovku: -en -n stojí na konci věty Er muss viel lernen.

infinitiv může být: 1) prostý – bez částice zu Ich will zu Hause bleiben. 2) závislý – s částicí zu Es ist schön, hier zu bleiben.

infinitiv může být závislý: na podstatném jménu na přídavném jménu na slovese rozvinutá infinitivní konstrukce je oddělena čárkou užívá se s připojovací částicí ZU v praxi : zu + infinitiv

infinitiv závislý na podstatném jménu vždy s částicí zu se závislým infinitivem se pojí často tato podstatná jména: e Zeit, e Angst, e Möglichkeit, e Lust, s Interesse Mám strach tam jít. Ich habe Angst, dorthin zu gehen. Mám čas jít do kina. Ich habe Zeit, ins Kino zu gehen.

Infinitiv závislý na přídavném jménu vždy s částicí zu se závislým infinitivem se pojí často tato přídavná jména: nötig,wichtig,schwierig, angenehm, nett, notwendig Je obtížné s ním mluvit Es ist notwendig, mit ihm zu reden.

prostý infinitiv vždy bez částice zu prostý infinitiv vyžadují tato slovesa: 1) způsobová 2) pohybová (fahren, laufen,kommen, rennen..) 3) smyslová (sehen, hören,fühlen, spüren..) 4) lassen, bleiben, schicken 5) werden

kolísavá slovesa pokud je prostý infinitiv rozvinutý, používá se zu + infinitiv po těchto slovesech: lernen, lehren, helfen, heißen Er hilft mir kochen. Er hilft mir, heute das Mittagessen für die ganze Familie zu kochen.

infinitiv závislý na slovese ne vždy se používá částice zu- viz prostý infinitiv částice zu se dává těsně před infinitiv a píše se odděleně Es beginnt zu regnen. u sloves s odlučitelnou předponou se vkládá mezi předponu, sloveso a celý tvar se píše dohromady Er hat vor, mich anzurufen.

infinitiv závislý na slovese Je-li infinitiv rozvinutý, je vždy oddělen čárkou Er hat vergessen, das Fernseher auszuschalten.

infinitiv závislý na slovese Infinitiv s zu stojí až za výrazem, který uzavírá větný rámec (infinitiv, odlučitelná předpona,příčestí minulé) Ich muss endlich aufhören zu rauchen. Ich habe spät am Abend angefangen zu arbeiten.

infinitiv závislý na slovese u souřadně spojených infinitivů je třeba zu opakovat u každého infinitivu Ich vergesse sicher nicht, Zimmer aufzuräumen, Fenster zu putzen, Blumen zu gießen und Tiere zu füttern.

infinitiv závislý na slovese u zvratných sloves se v infinitivní konstrukci skloňuje i zvratné zájmeno tvar zvratného zájmena se řídí podmětem v hlavní větě Nemám čas si pořádně odpočinout. Ich habe keine Zeit, mich richtig auszuruhen.

Použitá literatura Dusilová, Doris a kol. Sprechen Sie Deutsch?.Praha:Polyglot,2001, ISBN Raděvová, Zuzana.Odmaturuj z německého jazyka.Brno:Didaktis,2005,ISBN