Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Regenerace, hojení ran Přednáška z patologické fyziologie 25. 10. 2004.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Regenerace, hojení ran Přednáška z patologické fyziologie 25. 10. 2004."— Transkript prezentace:

1 Regenerace, hojení ran Přednáška z patologické fyziologie

2 Hojení ran Hojení ran – terminální fáze zánětlivé odpovědi Spolu s reakcemi obranného zánětu tvoří tzv. „obrannou odpověd organizmu“ (HDR = Host Defense Response)

3 Druhy tkáňového poškození Poškození tkáně se může manifestovat:  Zánikem funkčních (diferencovaných) buněk - akutním (virová hepatitis, podání cytostatik, poischemické…) - chronickým (imunitní reakce, poruchy buněčného metabolizmu)  Porušením funkčně důležité struktury (zlomenina kosti, kožní poranění) ´ regenerace  vyvolán proces hojení reparace

4 Typy buněk a tkání podle proliferační schopnosti V dospělém organizmu existují 2 buněčné druhy: vegetativní (kmenové, nedeterminované, pluripotentní), relativně nediferencované Intermitotické buňky více diferencované (determinované, unipotentní) reverzibilní (např. hepatocyty) Postmitotické buňky ireverzibilní (např. gangliové buňky)

5 Typy tkání podle regenerační schopnosti Labilní tkáně (sebeobnovné systémy) Stabilní tkáň Permanentní tkáň

6 Schopnost regenerace (restitutio ad integrum) - velká během embryonálního (časného fetálního) vývoje  bez doprovodné zánětlivé reakce  struktura a funkce tkáně plně obnovena např. mechanizmus kontrakce rány - v buňkách kolem poranění vznikne aktinová struktura, propojí se přes sousední buněčné membrány a kontrahuje se. Současně se buňky začnou dělit a doplňovat buňky chybějící. - Parenchymatózní tkáň není nahrazována vazivem, netvoří se jizva a nedochází k fibrotizaci.

7 Schopnost regenerace v dospělosti  Předpokladem – zachování některých extracelulárních složek tkání: - např. bazální membrány epitelu - integrity retikulinové kostry jaterních acinů - specifického stromatu kostní dřeně  Regenerace se uskuteční - indukcí buněčného dělení a diferenciace v buňkách kmenových (např. kostní dřeň) nebo buňkách parenchymatózních (epitel, hepatocyty) a to bez výrazné zánětlivé reakce

8 Reparace tkáňového poškození = náhrada tkání, která není strukturálně a funkčně totožná s výchozí tkání Př. hojení kožní rány – několik stádií:  tvorba krevní sraženiny  infiltrace zánětlivými buňkami  epitelizace rány  tvorba granulační tkáně  fibrotizace a tvorba jizvy

9 Hojení ran – úloha buněčných elementů Krejsek et al., 2004

10 Krvácení a vytvoření krevní sraženiny vyplnění rány krví Iniciace procesu srážení – tvorba krevní sraženiny  aktivace trombocytů (v důsledku kontaktu se subendotelovými strukturami a tkáňovým faktorem  agragace a degranulace  tvorba provizorní matrix Nečas et al., 2000

11 Invaze zánětlivých buněk Prvními buňkami – neutrofily (hod)  - zdrojem odolnosti vůči infekci - tvorba proteolytických enzymů (kolagenáza, elastáza, kathepsin-G…) Se zpožděním 1-2 dnů – makrofágy  - zdroj dalších proteolytických enzymů (kolagenáza, metaloelastáza, gelatináza- B) - růstových faktorů (bFGF, TGF , fibronektinu) Změna na hmotu obsahující tenascin, osteopontin, fibronektin iniciuje migraci fibroblastů a prorůstání endotelií (angiogenezu) Nečas et al., 2000

12 Tvorba granulační tkáně Změna primitivní matrix v granulační tkáň je zahájena za 3-4 dny po poranění a kulminuje mezi 7-10 dnem Vzniká prorůstáním endoteliálních provazců do matrix, jejich změnou v kapiláry a anastomozováním  angiogeneza (závisí na bFGF a VEGF) Do matrix migrují i fibroblasty – zdroj kolagenních vláken  zahájen proces fibroplazie (vrcholí mezi 7-14 dnem) -  TGF  Nečas et al., 2000

13 Epitelizace rány Fáze fibroplazie a angiogeneze začíná po 3-4 dnech Paralelně (nebo o něco dříve) začíná epitelizace rány – u kůže z bazálních keratinocytů  - změní typ integrinů - tvoří se v nich aktinomyozinový aparát - stanou se zdrojem metaloproteináz - rozrušují fibrinová vlákna aktivací plazminu pro reepitelizaci důležitá i kožní adnexa – vlasové folikuly, mazové a potní žlázy – Růstové faktory – EGF, TGF  a FGF Reepitelizace ukončena během 7-10 dnů Nečas et al., 2000

14 Fibrotizace a tvorba jizvy  po 10. dnu přibývá v granulační tkáni kolagenových vláken typu I, tvoří se jejich svazky – orientují se podle mechanických sil. Dochází i k jejich příčnému spojování.  tento proces probíhá několik měsíců až let  je citlivý na nedostatek vitaminu C (u skorbutu se mohou otevřít i staré jizvy) Nečas et al., 2000

15 Krejsek et al., 2004

16

17 Hojení p. p (per primam intencionem) Hojení p. s. (per secundam intencionem) Při hojení neregenerují přídatné kožní žlázy a melanocyty Hojení rány

18 Tvar budoucí jizvy a patologický průběh hojení rány - závisí na tvaru poranění Patologický průběh hojení rány: - poruchy srážení krve - nedostatek nebo nadbytek neutrofilních granulocytů - nedostatek vitamínu C - ischemie - infekce Nadměrná fibrotizace  keloid Nečas et al., 2000

19 Zevní faktory vzniku nemocí Patogenní podněty Interakce organizmu s prostředím faktory fyzikální chemické chemické biologické biologické U člověka: vlivy psychosociální a psychosomatické

20 FAKTORY FYZIKÁLNÍ POVAHY Přirozené:  UV záření  sluneční záření  přirozená radioaktivita  teplo  chlad  hluk  mechanické síly apod. Umělé:  silná magnetická pole  střídavý elektrický proud  laser  silná radioaktivita

21 1) Mechanické faktory vyvolávají – zhmoždění, roztržení tkáně - infrakce nebo fraktury kostí - distorze nebo luxace kloubů - porušení cév v místě poškození  rozvoj zánětlivé reakce Těžké poranění traumatický šok

22 Traumatický šok Podněty:  Bolest  periferního odporu ---  TK  ztráta krve Zátěžová reakce – vyplavení katecholaminů a hormonů kůry nadledvin Zánětlivá reakce Cévní reakce je charakerizována: -  perfúzí tkání  tkáňová hypoxie - zpomalení průtoku  vznik trombů - hypoxie  permeabilita kapilár

23 Metabolická acidóza vzniká v důsledku  přívodu kyslíku tkáním pomocí anaerobní glykolýzy laktát hromadí se ve tkáních hromadí se ve tkáních Šoková ledvina – nekrózy tubulárních buněk Embolie – tuková – při frakturách dlouhých kostí vzduchová – při poranění v. jugularis vzduchová – při poranění v. jugularis

24 Crush syndrom - zvláštní případ traumatického šoku - vznik po traumatu se zhmožděním svalů (rhabdomyolýza)  uvolňuje se myoglobin neváže se na haptoglobin přechází do glomerul. filtrátu myoglobinové válce resorbován tubul. bb do moče Fe ukládána jako hemosiderin  rozvoj ledvinného selhávání

25 Barotrauma - následkem náhlých změn atmosférického tlaku Př.  mechanické poškození středoušní dutiny  barotrauma plic u potápěčů při vynořování náhlý pokles atmosfér. tlaku vzduchu u pacientů s řízeným dýcháním pneumotorax mediastinální emfyzém vzduchová embolie

26 Pohyb - nezbytný pro život - Patogenní mohou být - změny rychlosti - změny dráhy pohybu (odstředivá síla) - vlivem nepravidelných pohybů  dráždění vestibulárního aparátu  příznaky kinetózy (nauzea, zvracení…)

27 Nedostatek pohybu dlouhodobá imobilizace patogenní (stresový) faktor Příznaky:  lokomoční systém: kost - převaha osteoklastů negativní bilance kalcia (osteoporóza) svaly – atrofie svalstva  Kardiovaskulární : potlačen ortostatický reflex flebotrombózy (zpomalené proudění krve)  Respirační:  plicní ventilace (hypoventilace dolních laloků vznik atelektáz) potlačen obranný reflex kašle bronchopneumonie (hypoventilace + retence sekretu)

28 Gastrointestinální: zácpa (tělesná aktivita a vzpřímená poloha stimulují střeva k normální činnosti) stimulují střeva k normální činnosti) Močové ústrojí: - stáza moči a dilatace močových cest a močového měchýře močového měchýře nebezpečí uroinfekce nebezpečí uroinfekce -  tvorba močových kamenů (urolithiáza) -  tvorba močových kamenů (urolithiáza) Látková přeměna: převládá katabolismus negativní dusíková bilance negativní dusíková bilance Kůže: dekubitální vředy (stálý tlak na kůži) poruchy prokrvení poruchy inervace poruchy prokrvení poruchy inervace

29 2) Přetížení a beztíže Vliv přetížení - organizmy na Zemi jsou vystaveny účinkům zemské gravitace (1G) - velikost gravitace se mění – při letecké akrobacii, skocích do vody apod. (snáší v sedě v předklonu – 4G po dobu 60 minut) Náhlé přetížení:  TK v oblasti hlavy (poruchy vidění, ztráta vědomí) – asi po 10 sec – úprava prokrvení mozku - působí-li nadměrná gravitace: a) souběžně s osou těla smrt zástavou cirkulace b) kolmo na osu těla smrt selháním respirace

30 Vliv beztíže - při kosmických letech:  mizí váha organizmu – přestanou působit podněty pro podráždění tlakových tělísek, nervových zakončeních…  chybí podněty vyvolávané zemskou tíží (podněty vyvolané pohyby hlavy jsou však přítomny)  po návratu na zem – porušen ortostatický reflex (pro  žilní tonus)  při delších pobytech osteoporóza atrofie svalů malá výbavnost posturálních reflexů

31 3) Elektromagnetické pole Účinky elektrického proudu: střídavý proud – nebezpečnější než stejnosměrný * snáze vyvolá podráždění svalové a nervové tkáně * snáze prochází lidským tělem Velikost protékajícího proudu: I=U/R (Ohmův zákon) Výkon: P = U I nepřímo úměrná odporu těla – kožní odpor - oděv

32 Úraz elektrickým proudem - hodnota frekvence střídavého proudu v rozvodné síti (50 nebo 60 Hz) je v rozmezí nebezpečných frekvencí [ Hz]  do 25 mA: dráždí ke křečím (dých. svaly),  TK  mA: srdeční arytmie až fibrilace (déle než 30s)  50mA-3A: srdeční fibrilace (0.3s)  nad 3A: srdeční zástava, křeče kosterního a dýchacího svalstva

33 U vysokofrekvenčního střídavého proudu  nebezpečnost klesá  škodlivější tepelné poškození škodlivější tepelné poškození U vysokonapěťových rozvodů – úraz může vzniknout „přeskočením“ (výbojem) el. proudu na velkou vzdálenost Blesk = vysokofrekvenční pulz, s proudem kolem 105A, o napětí V (ve 40% smrtelné) Stejnosměrný proud – hodnoty nebezpečnosti 4-násobné

34 Elektromagnetické vlnění a) Elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou delší než světlo - Mikrovlny termální účinek (denaturace bílkovin, nekrózy tkání, katarakta oční čočky) - Rádiové vlny tzv. netermální účinky (změny nervové činnosti) - Infračervené záření tepelné účinky

35 b) Elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou světla Světlo (=viditelné záření): vlnová délka nm - periodicita, trvání a intenzita vnější stimul pro synchronizaci cirkadiánního oscilátoru Může způsobit poškození tkáně: fotosenzibilizace – vznik excitací fotodynamicky aktivní látky světlem (porfyriny, chinin)  erytém, edém, puchýře až nekrózy (transdermálně)  zánětlivé reakce endotelu cév (intravenózně) fotoalergie – alergen se aktivuje působením světla  imunitní reakce ekzematózního typu

36 c) Elektromagnetické vlnění s vlnovou délkou kratší než světlo - ultrafialové záření (UV): A, B a C - RTG záření -  záření - kosmické paprsky Fyziologické a škodlivé účinky UV:  tvorba provitaminu D v kůži  opálení – vznik inhibicí blokátoru (tj. stimulací tyrosin-syntetázy) a následným ukládáním pigmentu melaninu v kůži  Při nepřiměřené expozici – erytém, „spálení“, zánět spojivek

37 4) Ionizující záření Zdroje radiace zevní vnitřní (radionuklidy – inhalace, GIT, resorpce kůží, i.v.) Hodnoty absorbované dávky: gray (1 Gy= 1J/kg) Nejcitlivější - buňky ve stádiu dělení - z tkání: zárodečná a krvetvorná tkáň, střevní epitel, epidermis Účinky: - smrt buňky - genetické změny (mutace) - maligní transformace

38 Účinky nestochastické a stochastické Vácha J., 1999

39 Nestochastické Stochastické  Akutní nemoc z ozáření  Akutní lokalizované poškození  Poškození plodu in utero  Pozdní nenádorová poškození  Genetické změny  Vznik nádorů

40 Akutní nemoc z ozáření - vzniká po celotělovém ozáření - 3 stádia: hemopoetické, gastrointestinální a nervové a) Hemopoetický syndrom: - lymfopenie (+ retikulopenie) - granulopenie (po zvýšení) + trombocytopenie - anémie b) Gastrointestinální syndrom: - nauzea, zvracení, bolesti břicha - hemoragické průjmy c) Neurovaskulární syndrom: - dezorientace, hyperestézie - excitace či útlum CNS - poruchy plic (dušnost, kašel), epidermis (erytém, olupování)

41 Lokální působení záření - hlavně postižení kůže erytém epilace dermatitis + hyperestézie Vliv záření na funkci pohlavních žláz - zárodečné buňky jsou velmi citlivé (spermie citlivější) U mužů: 0.15 Gy oligospermie 2-3 Gy azoospermie Nad 5 Gy = trvalá mužská i ženská sterilita

42 Pozdní následky záření latence měsíce až roky:  Epidermis: atrofická, hyperpigmentace, teleangiektázie, depilace  Postižení CNS: leukoencefalie (poruchy myelinových pochev)  Zákal oční čočky  Hypofunce štítné žlázy  Chronická postradiační enteropatie:  zvracení, bolesti v břiše, chronický průjem s malabsorpcí, střevní obstrukce (6.měsíc – 5 rok po ozář.)

43 Poškození plodu in utero - závisí na době ozáření: a) v prvních 2 týdnech i.u. : - vše nebo nic b) v prvních 3 měsících i.u.: - poruchy vývoje s malformacemi (mikrocefalie, mikroftalmie, anencefalie) c) v období fetálním (4-9 měsíc i.u.): - funkční změny (CNS)

44 5) Vliv tepla a chladu na organizmus Člověk patří k homoiotermním živočichův  udržuje svoji tělesnou teplotu v úzkém rozmezí kolem 37°C  umožňuje normální průběh metabolizmu Mechanizmy: a) Radiace (sálání) – hlavně při teplotách pod 37 °C b) Kondukce – kontaktem s teplými či chlad. látkami c) Konvekce – závisí na proudění vzduchu event. vody d) Evaporace – odpařování vody z kůže a epitelů

45 Hypertermie  jde o pasívní zvýšení tělesné teploty nad normu (nestačí regulační mechanizmy)  Součet tepla z okolí a z metabolizmu je větší než se stačí odvést Příčiny:  vysoká teplota okolí  metabolické poruchy (hypertyreóza, feochromocytom) x  chybění potních žláz  nadměrně izolující oděv

46 Celkové účinky teploty na organizmus  Dojde k periferní vazodilataci, kompenzačně k viscerální vazokonstrikci  zvýšení srdeční frekvence a MSV  ztráty vody a solí  dehydratace - isotonická - hypertonická - hypotonická

47 Poškození teplem a) Tepelná synkopa (prostá mdloba) - nejmírnější, v důsledku perif. vazodilatace nastupuje hypotenze a snížení prokrvení mozku b) Sluneční úžeh - déletrvající ozařování hlavy- zvýšení permeability hematoencefal. bariéry - termická meningitis, encefalitis… c) Úpal - zabráněním výdeje tepla a isotonní dehydratací - zvýšení teploty tělesného jádra d) Hypertermické kóma - dekompenzovaný úpal

48 Vliv chladu - zvyšuje tonus sympatiku  vazokonstrikce kůže (  ochlazování jádra) - pokud nestačí, musí se zvýšit produkce tepla  volní motorickou aktivitou a svalovým třesem  nezpůsobilost: hypotermie

49 Hypotermie  Zpomalení srdeční frekvence  Porucha kontraktility myokardu ( v důsledku zvýšené extracelulární koncentrace kalia – změna funkce sodíkové pumpy)  Klesá látková přeměna, snižuje se svalový třes, dochází k vazodilataci (při 34-27°C)  Smrt přibližně při 24°C – selhání respirace - event. selhání cirkulace (arytmie, srdeční zástava )

50 Místní působení chladu - omrzliny - jsou důsledkem cévních změn: a) arteriolospazmus – důsledek: zblednutí kůže (1. stupeň) b) vazodilatace – zčervenání a tvorba puchýřů (2. stupeň) c) vazokonstrikce – nekróza tkáně (3. stupeň) Řízená hypotermie: Místní podchlazení – anestezuje,  spotřebu O 2 tkáněmi (kardiochirurgie, neurochirurgie)

51 6) Působení vibrací a hluku Infrazvukové vibrace - lokální poškození – např. rukou při práci s mechanickým kladivem - poškození kloubních chrupavek - Vazoneurózy – vazospastické projevy (poruchy prokrvení) Hluk - zvuk traumatizující sluch (kolem 80-90dB) - trvalý hluk (je pod prahem škodlivého působení) může škodlivě působit na psychiku

52 Vliv nízkého a vysokého tlaku vzduchu Nízký tlak: - první příznaky výškové (horské) nemoci se objevují při rychlém výstupu do výšek přes m. - Příčiny: hypoxie expanze plynů v GIT Vysoký tlak: Př. dekompresní (kesonová) nemoc - při rychlém výstupu – bubliny plynu, který byl rozpuštěn ve tkáních působí jako vzduchová embolie

53 VLIV CHEMICKÝCH LÁTEK cizí chemické látky - xenobiotika vztah dávky a účinku  předpoklad: účinek je závislý na podané dávce např. při mortalitě : LD 50 (dávka, při níž zahyne 50% pokusných zvířat) základní toxikologická veličina pro posuzování relativní toxicity chemikálií

54 Vstup xenobiotik do organizmu Cesty: - inhalační projeví se v plících (SO 2 ) - kůží jiném orgánu (játra, CNS u chloroformu) lépe prochází lipofilní a nepolární látky - zažívacím traktem lépe se vstřebávají nepolární látky množství ovlivněno biotransformací v játrech (first-pass efekt)

55 Mechanizmus účinku xenobiotik  interakce látky s receptorem  antagonistické působení  interference s membránovými ději  inhibice enzymů, vazba na molekuly  ovlivnění energetického metabolizmu buňky  kombinované mechanizmy

56 Příklad: dusičnany a dusitany - kontaminanty vod (hnojiva) riziko methemoglobinémie u kojenců dusičnany (nitráty)  v GIT redukovány na dusitany (nitrity)  reagují s oxyhemoglobinem methemoglobin - není schopen reverzibilně vázat O 2 zhoršené zásobování tkání O 2 v Ery - enzym methemoglobinreduktáza - u kojenců  aktivita

57 BIOLOGICKÉ PATOGENNÍ PODNĚTY  viry  baktérie  plísně  paraziti  priony: infekční částice tvořené bílkovinami,ale  neobsahující nukleové kyseliny

58 Choroby způsobené priony Přenosné spongiformní encefalopatie * u lidí: Creutzůfeldtova-Jacobova choroba (CJD), kuru * u zvířat: scrapie (svrbivka ovcí a koz) bovinní spongiformní encefalopatie (BSE) dědičná forma získaná forma - kontamin. maso - iatrogenně degenerace nervové tkáně: - poruchy svalového tonu, třes, myoklonické záškuby, ztráta koordinace, progresívní demence


Stáhnout ppt "Regenerace, hojení ran Přednáška z patologické fyziologie 25. 10. 2004."

Podobné prezentace


Reklamy Google