Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PELOPONÉSKÁ VÁLKA (431 – 404 př. n. l.) Vzrůstající moc ATHÉN znepokojovala SPARTU Růst napětí mezi oběma mocenskými bloky:  Athény postupně prosazovaly.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PELOPONÉSKÁ VÁLKA (431 – 404 př. n. l.) Vzrůstající moc ATHÉN znepokojovala SPARTU Růst napětí mezi oběma mocenskými bloky:  Athény postupně prosazovaly."— Transkript prezentace:

1 PELOPONÉSKÁ VÁLKA (431 – 404 př. n. l.) Vzrůstající moc ATHÉN znepokojovala SPARTU Růst napětí mezi oběma mocenskými bloky:  Athény postupně prosazovaly demokracii  Spartě hrozila ztráta spojenců  Heilóti ve Spartě hrozili povstáním  446 př. n. l. – svolán do Athén celořecký sněm, který měl sjednat mír mezi všemi Řeky a obnovit spolupráci z dob řecko-perských válek. Vratký mír trval 14 let. SPARTA zahájila válečné tažení proti ATHÉNÁM  Athény měly pod pohrůžkou války vypovědět Perikla z obce (ultimátum)  Athény se odmítly podřídit = Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Do roku 429 př. n. l. se situace vyvíjela lépe pro Athény. X Morová epidemie v Athénách znamenala obrat: 1/3 obyvatel zemřela – nedostatek vojska 1/3 obyvatel zemřela – nedostatek vojska občanské nepokoje: rabování, násilnosti, kriminalita občanské nepokoje: rabování, násilnosti, kriminalita úpadek hospodářství, bída úpadek hospodářství, bída 404 př. n. l. – Athény kapitulovaly za ponižujících podmínek: stálá posádka Sparty ve městě likvidace válečného loďstva rozpuštění athénského námořního spolku demokracie nahrazena vládou 30 tyranů

3 Vítězství Sparty vykoupeno oběťmi a strádáním, rozvoj Sparty se zastavil. Bez rozvoje obchodu a hospodářství nemohla Sparta udržet svou hegemonii v Řecku.

4 Oslabení Řecka, v níž nebyl žádný stát natolik silný, aby se ubránil vnějšímu nepříteli sám, využil nejbližší soused – MAKEDONIE.

5 Makedonská říše př. n. l. a helénské období ÚZEMÍ POD KONTROLOU FILIPA II. HISTORICKÉ ÚZEMÍ MAKEDONCŮ

6 Makedonce je možné považovat za jeden z řeckých kmenů X od ostatních Řeků se silně odlišoval. Koncem 6. století př. n. l.: rozšíření používání písma, především kvůli diplomatickým účelům. Již před začátkem 4. století př. n. l. vzrůstaly helenizační snahy podporované samotnými králi. 359 př. n. l. se stal vládcem (basileos) Makedonie FILIP II. MAKEDONSKÝ

7 FILIPA MAKEDONSKÝ

8 ŘEKOVÉ MAKEDONCE ŘEKOVÉ chápali MAKEDONCE jako hrozbu a postavili se jim v bitvě u Chaironeie 338 př. n. l. ATHÉŇANÉ THÉBANÉ FILIPOVA FALANGA SPOJENCI ALEXANDR (hetairoi) jízda CHAIRONEIE Svatý oddíl

9 ŘECKO THRÁKIE ILYRIE MAKEDONIE TRIBALIE PERSIE EPIRUS Černé moře Egejské moře Jónské moře Sparta Athény SKYTHOVÉ Makedonská říše Makedonští spojenci DARDANIE nedobytá území ostatní Filipova říše v roce 336 př. n. l. Filipova říše v roce 336 př. n. l.

10 336 př. n. l. byl Filip zavražděn a nový vládce ALEXANDR si Řeky získal vyhlášením válečné výpravy proti Persii

11  Alexandr se narodil v roce 356 př. n. l. v Pelle, hlavním městě Makedonie. Jeho otcem byl král Filip II., jeho matkou Olympias, épeirská princezna.  Alexandr byl ve věku třinácti let poslán do Miezy, kde byl pod dohledem Aristotela vzděláván společně se svými vrstevníky. Aristotelův vliv sice nelze přeceňovat, jistě však měl podíl na Alexandrově výchově, neboť v něm probudil obdiv k řecké kultuře a všeobecný zájem o okolní svět, filosofii, umění, matematiku a přírodní vědy. Díky němu se Alexandr seznámil s Homérovým dílem. Aristotelův opis Iliady prý Alexandr opatroval jako poklad. Přestože jejich vzájemný vztah časem ochladl, udržoval Alexandr až do konce svého života se svým duchovním učitelem písemný kontakt.  V roce 336 př. n. l. nastoupil Alexandr ve věku dvaceti let na trůn po svém otci. Za to, že proti němu nevznikl žádný za zmínku stojící odpor, zřejmě vděčil Antipatrovi, který přiměl vojáky, aby Alexandra uznali za krále. Již v prvních dnech své vlády Alexandr popravil každého, kdo se ho odvážil spojovat s vraždou jeho otce. Alexandrova úhlavního nepřítele Attala usmrtil Attalův nevlastní otec Parmenión. Antipatros i Parmenión se kvůli těmto skutkům, které Alexandrovi zajistily vládu, těšili po dlouhou dobu králově obzvláštní přízni.

12 MAKEDONIE ARMÉNIE MÉDIE PARTHOVÉ BAKTRIE PERSIE EGYPT ARABIE Černé moře Středozemní moře Rudé moře Kaspické moře Perský záliv Aralské moře Granicus 334 Issus 333 Gaugamely 331 Hydapses 326 ŘÍŠE ALEXANDRA MAKEDONSKÉHO - VÁLEČNÉ TAŽENÍ

13 BITTNER, V. - RICHTER, E.: Geschichte und Geschehen Band1. 1. vydání. Stuttgart: Ernst Klett Verlag,1995, ISBN , FREYH, R. - VOLKMER, J. - HUG, W. - RUMPF, E.: Menschen in ihrer Zeit 1 Im Altertum und früher Mittelalter. 1. vydání. Stuttgart: Ernst Klett Verlag, RULF, J. - VÁLKOVÁ, V.: Dějepis pro 6. ročník základní školy a 1. ročník osmiletého gymnázia. 1. vydání. Praha: SPN, ISBN X. ŠTĚPÁNKOVÁ, A. - SLEPIČKA, P.: Odmaturuj z dějepisu vydání. Brno: Didaktis, ISBN Prameny a literatura: Dostupné z www: attacks_during_the_battle_of_the_carts.jpg Mapy na snímku 8, 9,12: autor. Dostupné z Metodického portálu ISSN: 1802–4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.


Stáhnout ppt "PELOPONÉSKÁ VÁLKA (431 – 404 př. n. l.) Vzrůstající moc ATHÉN znepokojovala SPARTU Růst napětí mezi oběma mocenskými bloky:  Athény postupně prosazovaly."

Podobné prezentace


Reklamy Google